Omnium malorum origo otium

5. června 2017 v 21:07 | Mniška |  Truhla
Někde v temném zákoutí vesmíru, kam nedohlédnou ani pozemští astrologové se svými dalekohledy, se nachází přesýpací hodiny v nadpředmětné velikosti sto krát sto bilión a tiše měří čas pozemských živočichů všeho druhu. Někteří z nich se věnují vznešeným artistickým vědám, jiní se baví na účet ostatních svou hloupostí, druzí zase nevědí, co by dali sobě samým, natožpak světu. Mnozí tvoří pro lidi, onací svou sobeckostí zase nevědí, jaký cizí trávníček by ještě spásali. A někteří zase píší moudra v naději, že nikdo jiný v nich nerozpozná jejich vlastní bláznovství. Každý dělá, co může. Nebo snad jen to, co chce? Každopádně platí, že "zahálka je počátkem všeho zla", jak kdysi pravil neobyčejně obyčejný člověk neznámého jména.


Byl to snad poeta, anebo filuta? Byl to učenec, či vyhnanec? Pastýř slov, nebo ho snad živil rybolov? Osobně si ho představuji jako prostého filozofa života s rýčem v rukách, s nímž se lopotí pod rozpáleným sluncem žhnoucím nad oblastí Středozemního moře. Onen zemědělec zrovna obdělává své políčko s artyčoky. Pravděpodobně má také ženu a čtyři děti, které nejenže rády pomohou se sklízením a následným baštěním plodů, ale také s dalšími pracemi na poli. Máme krásné počasí, ideální čas a krásné čtvrté století před naším letopočtem. Aneb moudrost budiž otevřena všem vrstvám společnosti! Naproti tomu, zahálka není dovolena naprosto nikomu!

O dvě milénia později je všechno jinak. A není to jen o těch dětech, které už dávno nepomáhají s kopáním do země, i když s baštěním pomůžeme rádi vždycky a hlavně všichni. Slovo "flákat se" zní dneska celkem kůl a člověk se s ním občas rád vytahuje. Jako jednorázová učitelka musím zahálku samozřejmě odsoudit, mně to tedy rozhodně nezní o nic víc "sexy", než boxerky se srdíčky. Ale... někdy bych si celkem dala i říct - myslím samozřejmě tu zahálku! Zahálet třeba v lese mezi klíšťaty s encefalitidou, nebo před počítačem a mými oblíbenými hrami, ke kterým umím být také přisátá jako to klíště, to si umím docela dobře představit. Imagine - představ si... Ale to je tak všechno. Vždyť každý přeci v hloubi duši víme, že ten zemědělec, nebo, kdo to vlastně ve skutečnosti byl, měl pravdu a že zahálka plodí jen zlo!

Omnium malorum origo otium. Autor citátu musela být bedna, protože jeho moudro se dostalo také do Slovníku latinských citátů. A to jen tak někdo říct nemůže. Za svůj krátký život jsem vyslovila nespočet mouder, které jsem si v hlavě naleštila jako cenné trofeje ze soutěží, ale v Ottově slovníku naučném moderní doby je nenajdete. Zatím... Možná, že jen zahálím s publikováním, to bude ono. A už lépe chápeme, proč je zahálka tak špatná. Ona za nás prostě nic neudělá. I když si často rádi myslíme, že někdo jiný - nějaký neviditelný dvojník chodí po našem světě a dělá věci za nás, jak je chceme, aby přímo k nám nahnal štěstí, které si chceme zavřít do vlastní ohrádky s prasátky.

Já chci sem tam zahálet, jo, to vážně jo. Dennodenně mám v rukách knihu, ale většinou se nejedná o beletrii, nebo fantasy, jak bych si to přála. Po pokoji mám rozházené další knihy a papíry a já hystericky hledám ten jeden jediný správný papírek se svými poznámkami, protože jak si něco nezapíšu, jako by to neexistovalo. Potíž je v tom, když přestane existovat i papírek s existujícími poznámkami, to pak začíná další drama, kdy člověk ze zoufalství hledá i na záchodě, anebo ho nakonec obrečí. Někdy si říkám, že bych potřebovala ještě druhý mozek, čistě jen jako paměťové úložiště dat všeho druhu. Jestli někdy v budoucnu budou takový implantovat do hlavy, nebudu váhat ani vteřinu a postavím se do fronty vedoucí až za Mississippi.

Nejlepší na tom celém je, že i když nemám příliš času na své zájmy, pořád se flagelantsky biji bičíkem do zad, že dělám příliš málo, abych to vůbec někam dotáhla. Jak je možné, že jiní lidé toho zvládnou ještě víc? Že by bylo opravdu něco pravdy na tom, že filozofové, než k té své pravdě doopravdy dojdou, musejí podstoupit lenochodí proces lezení po stromech? Nevěřili byste, jak dlouho takový filozof čučí na čistý papír, než se vůbec odhodlá napsat nadpis ke svému článku, který asi v nejbližší době hodlá napsat. A tak je to se vším. Dlouhé rozkoukávání, jako bych se právě narodila a poznávala svět okolo; jak vypadá propiska, že je to fajn věcička, protože to dokonce umí i psát, že existuje i pohodlnější poloha v sedě, než je ta, kterou právě zaujímám a nakonec po celém procesu pozorování zjistím, že je ten nejlepší čas uklidit si pokoj. K práci se pak samozřejmě vrátím potom. Tedy pokud zbyde čas...

Vím, o tom, že mezi mými čtenáři jsou také skvělé kuchařky. Milé dámy - to je na vás! - zdalipak máte nějaký dobrý recept na to, jak uvařit rychlost, anebo aspoň zahálku? A nemohla by přitom rovnou chutnat jako svíčková omáčka? Na tu mám taky docela chuť.

Ne, to samozřejmě nemohu myslet vážně ani v nejmenším. Omnium malorum origo otium. Zlo nepodporuju. Už jen proto, že to mám napsané ve Slovníku latinských citátů!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. června 2017 v 0:12 | Reagovat

Zahálka na tom věru není moc dobře, naproti tomu správně uchopená lenost může být doslova matkou pokroku :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama