
Ach ta nostalgie! Ta mrška se opět vkradla do mých slov. Buďme ale velkorysí a darujme jí v tomto článku trochu více prostoru. Nevnímejme však její mrazivé doteky, které někdy cítíme při vzpomínání. Dnes je to dáma, oděná v šatech z barevného podzimního listí, které vydává libou vůni jako z herbáře. A její pohled vás hřeje v duši. Než začne vyprávět příběhy, které sami dobře znáte, chce se vám usednout do měkkého křesla před hořícím krbem a popíjet teplý grog.
Proč zvu paní Nostalgii k našemu malému posezení? Protože se tento můj oblibený pocit týká i vás, mých oblíbených blogerů. Těžko říct, jestli budete sami nadšeni, anebo dostanete dřív nebo později chuť zjistit si mou celou adresu, na níž byste mne mohli zastihnout zcela nepřipravenou k poslednímu úderu pěstí. Proto se snažím navodit příjemnou atmosféru v křesle u krbu...