2 velké radosti

22. července 2013 v 21:41 | Mniška |  Nový vítr
Původně jsem se chystala sepsat další pokračování nemalých radostí. Nakonec můj pokus skončil ve složce Rozepsané. Avšak stejně jako Annika na svém blogu, i já dávám celkově předchozímu týdnu nálepku "nevyvážený". Z toho týdne se však výší dvě velké radosti, které si zaslouží větší prostor a které vydají za sedm malých radostí. Proto jim věnuji celý tento článek.


Jelikož Annika letos obstála v souboji s protivníkem jménem Učení a zvítězila nad ním se vší parádou; zvládla maturitu s přehledem a dostala se také na dva učební obory na Karlově univerzitě (geologie, japanistika), bylo zapotřebí její úspěchy vydatně oslavit. A jelikož mně, ani Annice nebrání vzdálenost k tomu se setkat, té příležitosti jsem využila a jela ve středu za Annikou do Prahy.

Přijela jsem na Holešovické autobusové nádraží, kde si mě Annika vyzvedla, a my se pak společně vydaly v parném počasí na toulku Prahou. Líbilo se mi, že jsme měly na všechno moře času, takže jsme nikam nepospíchaly. Totiž obyčejně, když jsem v Praze, musím sledovat čas, a tak si většinou nemůžu dovolit se jen tak někde potulovat, ale mažu splnit úkol, který mne sem přivedl. A tak jsme s Annikou strávily velmi pohodový čas. Hlavním cílem bylo přecpat se zmrzlinou - oslavující ledová pochoutka, kterou jsme si zvolily za symbol té cti, že Annika vše dobře zvládla. Zmrzlina je skvělá záminka pro setkání - člověk by neřekl, kolik toho obyčejná zmrzlina svede.

Na uvítanou jsem od Anniky dostala malý, zato pěkný dáreček. Drhaný náramek v barvách modrých a zelených - trefa do černého! Sice umím také drhat náramky, jak už jsem se jindy zmínila, ale kromě obyčejných, vlnitých a šipkovitých vzorů, jiné stále nesvedu. A navíc ty svoje stejně nenosím (jen nedávno jsem je měla všechny na rukou, když jsem šla na jednu party za hippies Smějící se). Tento náramek je zdoben čtvercovým vzorem, který se zalíbil i mojí mamce. Je to něco docela jiného, když dostanete náramek přátelství, protože ho narozdíl od těch svých hrdě nosím. Anniko, vážně se Ti povedl a ještě jednou Ti za něj děkuji! Obyčejně s náramky nespím, ale tenhle mám pořád :)

Hodně jsme se pohybovaly kolem Václavského náměstí a také Staroměstského, kde nás zaujaly hrátky s obřím bublifukem (okamžitě pořizuji domů!) a navíc jsme si mohly poslechnout i zajímavé hudební skupiny - poprvé to byla zmodernizovaná "středověká" hudba (ovšem rytmy skvělé, muzika nás velice zaujala, stejně jako samotní sympatičtí hudebníci ;) a podruhé jakýsi moravský folk :) (Monica Otmili by měla radost, jistě by se jí zamlouval jejich cimbál. A možná i cimbálista ;)

Zlanařila jsem Anniku, abychom nakoukly do Marks&Spencer (jak už víte, jedná se o královskou doménu mé sestry - jsem taková její chodící reklama), tedy hlavně do tamních potravin (shodly jsme se na tom, že nakupování oblečení nebaví ani jednu z nás, takže takovým nákupům jsme se s radostí vyhnuly. A také máme úplně stejně znechucený názor na obuvnictví. Taky vás tak nebaví nakupovat boty? Blech - nevím k jaké jiné velké nudě to mám přirovnat - i sedět a čumět před sebe je lepší. Člověk možná aspoň něco vymyslí). Takže jsme obě spokojeně pořídily heřmánkový čajík a hlavně vynikající cookiesky, které jsem tu už jednou chválila. Prostě jídlo, co chcete, to má rád snad každý... Taky jsme se stavily na maličkatý obídek.

Rozhodně jsme se neobešly bez návštěvy v galerii Pastelka paní Marie Brožové. To už je takové nepsané pravidlo. Bez galerie není Praha. Paní MAB tam s námi byla také a zrovna pod jejíma rukama vznikal nový obraz. Dosud odhalila nádherné blankytné nebe s orly. V druhé polovině obrazu královna pastelek zamýšlí uvést na scénu jednorožce. Ona se teď vůbec zaměřuje na tyto jedinečné tvory. Takže asi uhodnete, jaký obrázek mi skončil v packách...

Navštívily jsme tedy dobrou zmrzlinárnu a poté Františkánskou zahradu, kde jsme si odpočinuly po dlouhém chození. Nakonec mě Annika starostlivě doprovodila na Hlavní nádraží, kde jsme se rozloučily. To bylo pláče... příště tam vznikne Slzné jezero a těžko se vám bude jezdit do Práglu :D (Samozřejmě se celé loučení obešlo bez slz, naopak jsme si vyprávěly strašidelné historky, takže mi v tom horku začala být trochu zima.)

Tuto návštěvu hodnotím opravdu velmi kladně. S Annikou jsme si měly pořád o čem povídat a já zjistila, že máme nemálo společných názorů a myšlenek. A taky typově shodné spolužáky :) Anniko, děkuji za krásný a příjemný zážitek a za to, že jsme se vůbec mohly sejít! Ráda si to někdy zopakuji!

Ani následující den neměl chybu. Dostala jsem totiž s rodinou možnost a také příležitost jet poprvé do pražského aquaparku v Čestlicích. Vyrazila jsem s mamčou ráno do Prahy vlakem, zatímco holubinky vylétaly ze svého hnízdečka lásky v Lysé autem. U Hlavního nádraží jsme se všichni sešli a vyrazili do Čestlic. Zprvu nás zaujal "systém hodinky" - dostali jsme na recepci na ruku čip, který připomínal svým tvarem hodinky a s nímž už se zařizovalo vše další - manipulace s šatními skříňkami a také nákup jakéhokoliv občerstvení, což je nesporná výhoda, neboť s sebou nemusíte neustále nosit peněženku. Tu můžete mít bezpečně schovanou ve skříňce, kterou neotevře žádný jiný čip než ten váš, takže se nemusíte bát, že by vás někdo okradl. Vše pak zaplatíte při odchodu z aquaparku.

Moje mamča okamžitě zabrala lehátko venku. Bylo nádherně, slunce svítilo a lidé se dobrovolně opékali pod jeho paprsky. My s holubinkami však o lehátko zájem neměly. Byli jsme totiž neustále v akci. Nesčetněkrát jsme sjezdili zdejší tobogány a skluzavky a já poprvé vyzkoušela "trychtýř". Tak jsme se tak loudali po schodech k této atrakci a při tom nám probíhal celý náš život před očima - to přece nemůžeme přežít! "Já se bojím!" "Není čeho," odpověděl zvesela jeden starší, prošedivělý pán, který zaslechl naše rozhovory. Byl celý natěšený, až se zase sklouzne. S úsměvem od ucha k uchu se nás snažil přesvědčit, že naše obavy jsou zbytečné a hup! už byl v trychtýři; tedy každému je přesně tolik let, na kolik se cítí, to je skvělá zpráva a tento pán byl živoucím důkazem. Když může jet starý pán, proč ne já a šup! už jsem tam byla také. Příště jedu zaručeně znova!

Vyzkoušeli jsme také vlnobití, kdy se s námi houpala voda skoro jako na moři, nenechali jsme si ujít ani vodní bublinkovou masáž. Ovšem velmi rychle jsme si oblíbili atrakci, kterou kdo aspoň jednou v tomto aquaparku nesjezdí, jako by tu nebyl - Divoká řeka. Je to nebezpečné. A co je nebezpečné, to je to pravé (jak jednou pronesla Maryška v Postřižinách). Jedná se o nudlovou trasu, plnou zákrutů, sešupů a voda si s vámi absolutně dělá, co sama chce. Tu se jednou praštíte do ramena, tu do nohy anebo dokonce vy sami můžete někoho bácnout omylem do hlavy - lidi tam lezou, jak chtějí, takže srážky s cizími lidmi vážně hrozí. Na konci trasy vyjdete pomlácení, jako byste zápasili v ringu... A jezdili jsme tam pořád, pořád, pořád... ještě teď cítím otlučené rameno, mám sedřené oba dva lokty, strup na koleni a bouli zezadu na hlavě. ale je to vážně psina :D

Naobědvali jsme se zde. V restauraci funguje samoobsluha - vezmete si zákusek, jaký se vám líbí, hlavní chod, který si poručíte, nebo si můžete nandat zeleninový salát, načepovat si limonádu nebo ledovou tříšt anebo se obsloužit u kávovaru. Vše se vám sečte u pokladny a svůj nákup stvrdíte čipem na ruce. Odpoledne jsme si pak poseděli u koktejů. Byla jsem nadšená z toho, jakou skvělou Piňa coladu zde míchají. Chutnala přesně tak, jak by měla (a to není časté, tenhle koktejl je můj oblíbený, takže už jsem jich všude možně vyzkoušela dost).

Je nutné přiznat, že tento aquapark je finančně náročný, takže se tam zase hezky dlouho nepodíváme. Pokud nám opět bude přát štěstí, tak snad příští prázdniny. Doufám. Ale myslím, že za ty peníze to stojí, člověk se tu opravdu nenudí. Takže pokud vám nevadí do široka otevřený měšec a nudíte se, tak vyrazte s kamarády do aquaparku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 23. července 2013 v 7:48 | Reagovat

Jé, do Prahy zrovna jedu příští týden, tak že bych se už konečně objevila v galerii Marušky Brožové? Píšu si adresu! :) Díky moc za připomenutí!! :D

2 Annika Annika | 23. července 2013 v 8:11 | Reagovat

k první radosti: jsem opravdu moc, moc ráda, že jsme se viděly, a že obě máme ze setkání pozitivní pocity! :-) ráda se s tebou sejdu zase někdy v budoucích dnech, až budu mít čas! jsi super človíček!! :-)
a moc mě těší, že se ti líbí náramek.
když jsem jej vyráběla, tak jsem si sice říkala, že je dám tobě, ale nevěděla jsem ještě, jaké máš ráda barvy. a hle, já se strefila! :D
já zase moc děkuji za bublifuk! foukávám teď s ním bublinky z otevřeného okna a pozoruji je, kam letí a kdy se rozprsknou (občas se vrací zpátky do bytu, potvory :D )

a k druhé radosti: to musel být parádní výlet! já v tomhle aquaparku ještě nikdy nebyla. asi bude jak tak čtu podobný tomu, co mám za domem, akorát ten čestlicky vypadá na větší a rozhodně s rozmanitějšími atrakcemi a službami. také máme u nás "čipovo-hodinkový" systém. já mám permanentku, takže mám svůj vlastní čip a nosím si jej domů :D

3 Kariol Kariol | Web | 23. července 2013 v 8:44 | Reagovat

Inu, už jsem vyprávění četla u Anniky :-) Vážně jste si obě dvě zasloužily pořádný výlet, relax, nenucenou procházku a popovídání :-)
Také jsem od Anniky dostala kouzelný náramek, úplně mě to dojalo :-)
I aquapark musel být příjemnou radostí :-) Já teď v létě chodím spíš do bazénu k babičce, ale přes zimu si ráda zaplavu  v krytém ve městě :-)

4 Helena Helena | Web | 23. července 2013 v 11:05 | Reagovat

Podle článku jsi Mniško velice spontánní človíček. :-)Krásně sis to užila a až budeme v Praze,budu se snažit navštívit galerii p.Brožové také.Zmrzlina dokáže opravdu divy. :D
I návštěva aquaparku ve vás zanechala samá pozitiva,muselo to být parádní. :D

5 Ježurka Ježurka | Web | 23. července 2013 v 17:38 | Reagovat

Úplně z tvého článku čiší spokojenost a radost. Je dobře, že sis to takto všechno krásně užila, to je hlavní. Peníze jsou sice důležité, ale občas je také třeba je trochu provětrat, no ne? Co bychom měly ze života? :-D

6 Vendy Vendy | Web | 23. července 2013 v 23:56 | Reagovat

Dva fantastické zážitky, to se opravdu musí zapsat. Mám dojem, že jste s Annikou stejná krevní skupina, máte stejnou řeč, podobné záliby a rozhodně není nuda. Procházky Prahou v takové společnosti musely být určitě příjemný zážitek, navíc návštěva galerky paní Marušky (mám dojem, že jste založily tradici!) :-)
Zmrzlina k tomu, to je pěkný puntík nad celým výletem.
Prodávají ještě v Alfě pasáži (na Václaváku) ty výborné poháry? Nebo už je to zrušeno? Nebo se zhoršili v nabídce? :-?
Rodinný tobogánový výlet se zdá být taky super. Užila sis všeho (ty jsi vůbec človíček, co rád zkouší nové věci, hodně akční!), takže další skvělý den.
Tomu říkám opravdu nemalé radosti. :-)

7 Beatricia Beatricia | Web | 25. července 2013 v 15:24 | Reagovat

Krásně se mi to četlo, protože jsem tě virtuálně provázela na každém kroku, jako rodilá Pražanka. Moc hezky jsi to vylíčila (Mniška to jinak, než hezky, neumí). Jsou to pěkné zážitky a radosti. :-)

8 Luné Luné | Web | 25. července 2013 v 19:14 | Reagovat

Kéž tyhle dvě velké radosti tvé srdíčko zahřejí natolik, že rozpustí ledové ostří rampouchu dřívějšího zklamání. Nádherně a třpytivě napsané :)
Skrze paní Brožovou jste měly tedy štěstí!

9 Mniška Mniška | E-mail | Web | 28. července 2013 v 15:22 | Reagovat

[1]: Nemáš zač, jen tam vyraž a uvidíš, že neodejdeš s prázdnou ;-)

[2]: Fakt mě to těší, jsem ráda, že na to máme stejný názor. Tak až budeš chtít a budeš mít čas, ráda Tě přivítám i u nás v Lovo :) Ještě jednou moc děkuji!

[5]: No, máš pravdu, jsem moc vděčná, že jsme dostali tu příležitost, což nás velmi povzbudilo a mohli jsme tak do toho Aquaparku jet.

[6]: Asi máš pravdu, taky bych řekla, ale nechci nic zakřiknout, já většinou, když o něčem nebo o někom mluvím a velmi za něj děkuji, tak se pak stane něco neočekávaného. A to nechci, takže přikyvuji, ale potichu :-D
Na tu cukrárnu se zeptej Anniky, to je Pražanda. Alfa pasáž mi nic neříká... Václavák jako takový znám, ale kdyby ses mě chtěla zeptat, kde co tam mají, tak Ti nebudu schopná pomoci :-x
Jinak díky moc :) žijeme jen jednou, tak toho chci vyzkoušet co nejvíc - i když nikdy jsem nezkoušela kouřit, ani hulit ani nic podobného... a nějak po tom ani neprahnu

[7]: Děkuji mockrát, Ty taky umíš hezky potěšit a Tvé komentáře se mi taky moc pěkně čtou :-D

[8]: Jsi moc milá, Luné, děkuji Ti!

10 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 21:57 | Reagovat

[9]: nedošla jsem - zakoupila jsem si tam ony oblíbené pastelky a strouhánko :) Už jsem s tím zkoušela vybarvovat, snad s tím i později něco nakreslím _:)

11 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 18:58 | Reagovat

Není lepší přístup k životu, než si užít vše na plno. A to Ty dokážeš. :)Už dřív jsem si všimla, že s Annikou působíte stejně naladěné. A to bys nebyla Ty, kdyby sis od Marušky neodnesla nějaký obrázek. :)

Návštěvu Čestlic Ti skoro i závidím, protože mě jakožto milovníka vody by to taky moc nadchlo, akorát to vysoké vstupné by zabolelo peněženku.
A k Václaváku -
tu středověkou kapelu tam potkávám pravidelně, že se ten den hrálo i na cimbál, to nevím! :) Nicméně toho jsem si letos užila dost v Rožnově na Jánošíkovo dukátu.

12 VendyW VendyW | E-mail | Web | 22. srpna 2013 v 9:33 | Reagovat

Setkání které učiní z virtuálních přátel a kamarádů ty skutečné je vždycky velká radost, o to větší že si s nimi vždycky máme co říct. Posezení ve Františkánské zahradě je dneska o mnoho krásnější než bývalo, já ji znám velmi dobře ještě z dob kdy to byl dost zanedbaný a nebezpečný kus cesty z Vodičkový na Jungmaňák. Dnes už tvoří důstojnou kulisu kostelu Panny Marie Sněžné. Já si v Praze pro změnu,když jsem zavítám za maminkou s jdu fotit užívám procházku z Malostranského náměstí na Kampu a pak zpět těmi krásnými uličkami. A na Karlově mostě si poslechnu skvělej dixík kterej tam hrávají buď zakoví mlaďáci anebo už starší pánové. Tak mám výcvik od skvělého kamaráda a swingaře.....Celkově musím říct že mi Praha strašně chybí, čím dál tím víc....ten ruch a klokot života i třeba z jeho stinnými stránkami.... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama