Konečně už vím, kam patřím

23. června 2013 v 21:12 | Mniška |  Soukromá komnata
Neděle 23. června. Pro někoho obyčejný víkendový den. Pro mě den, na který budu vzpomínat do konce svého života. Konečně už vím, kam patřím, konečně vím, kdo jsem a jaký je můj úkol na planetě Zemi. Konečně vím, ke komu se mohu obrátit, až mi bude příště smutno. Můj život nabral nový směr.


Dnes jsem vstávala poněkud nervózní a klepala se v posteli pod peřinou jako osika, ačkoli mne do této neděle přivítaly hřejivé paprsky slunce. Čekalo mě něco velkého. Čekaly mne mé vlastní křtiny u bratrské jednoty baptistů.

Je to něco neuvěřitelného! Nikdy předtím bych do sebe neřekla, že bych něco takového kdy mohla podstoupit. Vždyť pocházím z nevěřící rodiny! Nikdy jsem nepoznala žádného svého příbuzného, který by věřil v Ježíše Krista. A vlastně jsem ani moc věřících lidí, dříve než jsem uvěřila, nepotkala. Prostě se to stalo. Nenásilně. Nikdo mě do ničeho nikdy nenutil. Přišlo to samo.

Něco vám ale povím. Nezřídkakdy jsem o své víře pochybovala. Existuje přeci tolik různých náboženství po celém světě a každé z nich o sobě tvrdí, že je to jediné správné, jediné možné. Vrtalo mi často hlavou, jestli kdybych se narodila třeba někde v Arábii, jestli bych se také stala křesťankou. Nejsou tyhle věci náhodou podmíněné také prostředím? Jednou, když jsem se takto zamýšlela, stalo se druhý den něco, co se tenkrát tak dotklo mého srdce, že jsem to brala jako znamení. Přišlo to totiž tak náhle, jakoby v odpověď na mé otázky. Naprosto nečekaně mi darovala jedna z mých kamarádek růženec. Jen tak, žádný svátek nebo narozeniny a ona sama ani není věřící člověk. Nestává se každý den, že byste dostali růženec a ještě od někoho, od koho byste to nečekali.

Víte ale, proč jsem přesvědčená, že má víra je správná? Mimo jiné proto, že víra v Krista je o dobru a lásce. Málo nevěřících lidí to takhle vidí. Mám pocit, že většina lidí má vůbec z náboženství a církví strach. Mají obavy, že když uvěří a přiznají se k tomu, budou svazováni nějakými povinnostmi a zákazy a vůbec, že je víra v životě o hodně ukrátí. Je to něco omezujícího. Nebudu věřit, já si chci totiž dělat, co chci. Bylo by na dlouho vysvětlovat, jak je to ve skutečnosti, ale rozhodně to není o tom. Je to o tom, abychom nebyli sobečtí, povýšení, ale snažili se žít v pokoře a v lásce k druhým lidem (ano, samozřejmě, že to stojí nějakou námahu, ale kdyby nás to nestálo nic, nebylo by to tak dobré). A to je to, co mi dává tu jistotu. Pocit bezpečí, že vždycky bude na zemi žít dobro. To mi poskytuje také smysl života, abych se i já snažila činit dobré věci.

Rozhodnout se ke kroku nechat se pokřtít nebylo snadné. Vyskytlo se hodně překážek, které mi můj běh k tomuto cíli znesnadňovalo - pohrdání rodičů, rozdělení sboru na dvě poloviny (kterou z nich si vybrat?), ale všechno jako by se samo od sebe nakonec vyřešilo. Je někdy až neuvěřitelné, jak ty obrovské překážky mohou spadnout samy od sebe, i když si myslíte, že je to nepřekonatelný problém.

Když jsem se s veškerou sebranou odvahou 27. ledna rozhodla přihlásit veřejně před zraky mnoha lidí ke křtu, následovaly poté přípravky na křest. Během nich jsem si kladla otázky, jestli je to, co dělám správné a jestli vůbec vím, co dělám. Na některé věci jsem vždycky měla svůj vlastní názor, který zrovna nemusel pasovat do ideologie křesťanství. Čím více se ale blížil den křtu, tím více mě opouštěly chmurné myšlenky. Když ne dnes, tak kdy jindy? A dnes se to stalo. Byla jsem celá ponořena do křtitelnice, která vypadá jako menší bazén a která je šikovně schovaná pod podiem ve sborovém domě.

Křest byl pro mě velkým očekáváním. Říká se, že během křtu zemře starý člověk a narodí se nový. Čeká ho nový život. Nový život. Ještě těsně před křtem jsem uvažovala o tom, co to znamená. Co se změní? Co najednou bude nové? Samozřejmě, že můj život půjde dál svým tempem, budu procházet strastmi a problémy jako doposud. Ale křest je něco jako uzavření manželství. Předchází mu známost, vztah. Ale manželství ten svazek zpečetí, člověk najednou ví, že s tím druhým má počítat a ví o koho se může opřít.

Ještě dnes jsem ale přišla na to, že se přeci jen něco změnilo. A jsou to podstatné změny. Myslím, že o sobě mohu říci, že jsem nikdy nikam nepatřila. Vždycky jsem hrála jen nějakého prostředníka. Snažila jsem se být se všemi, ale přitom jako bych nebyla s nikým. Vždy jsem cítila, že o sobě nemůžu říct nic jistě. Razím ve všem zlatou střední cestu, jsem nerozhodná, a proto jsem nemohla vypovědět, kdo jsem. Ale už to vím. Jsem křesťanka. Jsem baptistka a patřím do mého lovosického sboru. Tam patřím, tam mě lidé mezi sebe přijali a všichni to řekli svorně nahlas. Že mě přijímají. Mým smyslem života je sloužit. Bohu a lidem. Odhodit nenávist a obléci zbroj světla. Chci přemáhat zlo dobrem a nechci jej udolávat zlem, které by mě přemohlo. A ano, to je můj verš. Do přáníčka, které jsem dostala od sboru k nové Bibli, mi byl vepsán na věčnou památku můj oblíbený verš z dopisu Římanům: "Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem."

Byl to přenádherný den! Přijela se podívat jedna má kamarádka, kterou jsem dlouho neviděla. Přišli dokonce i mí rodiče! A to byla bomba! Nejen pro mě, ale pro všechny přítomné ve sboru. Až do včerejška jsem nevěřila, že by rodiče přišli. Sice jsem se za ně modlila, ale z jejich reakcí jsem usuzovala, že se nedostaví. Nikdy netíhli k tomu, že by uvěřili v Boha, projevovali spíš negativní pocity k mé víře. A oni nakonec přišli. Důkaz, že když člověk věří, není nic nemožné.

Dnes jsem zažila pravou a nefalšovanou Boží lásku. Tolik lidí, kteří měli z mých křtin radost! Tolik přenádherných a hlavně voňavých květin mi teď zdobí obydlí! Tolik úsměvů, polibků, obětí, tolik krásných písní, uvítání a přání! Chtěla bych ten okamžik vrátit ještě jednou zpět a znovu ho prožít. Uvědomuji si, že tohle jsem zažila poprvé a také naposledy. Už nikdy se to nebude opakovat. Jsem pokřtěná. To už mi nikdo nikdy neodpáře. Vím kdo jsem a kam patřím. Konečně!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luné Luné | Web | 23. června 2013 v 22:14 | Reagovat

Jsem moc ráda, že ti křtiny vykouzlily takový úsměv na rtech. Nic jiného říct nedokážu kvůli jiné víře, nezařazené, ale úplně jiné..

2 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. června 2013 v 23:00 | Reagovat

[Smazaný komentář] "Spoutání svobodné mysli", to je to o čem jsem taky psala. To čemu lidi většinou nerozumí. Prosím tě, řekni mi, co na víře vidíš tak špatného? Bylo to moje svobodné rozhodnutí. A jsem šťastná. Upřímně šťastná. Nebo to není dost "in"?
Já jen moc nechápu, proč se o mně takhle "staráš", proč bys měl rozhodnutí člověka, kterého osobně neznáš, brát jako osobní tragédii.
Mně je spíš líto tebe. Ale upřímně. Je mi líto, žes nic takového nepoznal, protože já jsem našla, co jsem hledala a jsem spokojená.

3 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. června 2013 v 23:33 | Reagovat

[Smazaný komentář] To jsi vážně ty? Napadlo mě to, ale rozhodně jsem si myslela, že máš větší pochopení... a navíc jsme se u Báry o křtu bavily, nevypadalo, že bys měl takovýhle radikální názor. Tak to jsi mě upřímně strašně zklamal. Ale hrozně. Ovšem stejně to, co mi říkáš, mě o ničem nepřesvědčuje. Historie, historie... měl bys taky vědět, že historie je tak o lidech. Lidi vždycky všeho zneužívali. Komunismus má v zásadě taky docela pěknou ideu. A taky toho lidi vždycky zneužili. Co mám dělat já s tím, že kvůli křesťanství v minulosti zemřelo spoustu lidí? Co s tím jako? Zabila jsem někoho? Dneska je dost jiná doba, nemyslíš? Je na každém jednotlivci, jak se chová, nemůžeš hned obviňovat křesťanství, křesťanství nikdy nehlásalo, že by se kvůli němu mělo zabíjet. Nepředkládej mi takové argumenty, prosím tě. To se mnou nemá, co dělat, že se kvůli tomu zabíjelo.
Že máš špatnou zkušenost, to mě mrzí. Ale já mám naopak moc hezkou zkušenost. Co se na mě změní, když uvěřím? Změní se toho snad tolik?
A vidíš. Asi jsi taky uvěřil, co usuzuji z toho textu. Asi jsi přišel na to, že to pro tebe není to pravé, ale dotkl ses toho, tak proč mi jen přijde, že mi to vyčítáš?
Hele, jestli mi chceš říct opravdu něco podstatného, tak použij silnějších argumentů, protože zatím mi jen připadá, že se mi snažíš zkazit radost.

4 Vendy Vendy | Web | 24. června 2013 v 0:11 | Reagovat

Gratuluji! Je to pro tebe významný krok, vybrala sis ho sama, rozhodla se pro něj, zažila nádhernou zkušenost a posunulo tě to o kus dál. Ten sváteční pocit a taky krásný pocit se line celým tvým povídáním jako zlatá nitka, je vidět, že pro tebe to byl neuvěřitelný zážitek.
Pochyby budeš mít asi po celý život, kdo nepochybuje, nepřemýšlí a trčí na místě.
K otázce, kdyby ses narodila v Arábii, myslím, že bys přijala muslimskou víru a věřila v Alláha, stejně jako v Indii bys věřila v Hare Krišnu. Jeden Bůh, jen jiná jména, řekla bych. Samozřejmě muslimské náboženství je hroceno do krajností asi tím, že výklad Koránu si může každej hupajda přizpůsobit k obrazu svému, což je smutný fakt, ale obdobně se přizpůsobovalo i křesťanství, např. v době honů na čarodějnice, podle božího přikázání porušili přinejmenším bod Nezabiješ.
To bude asi tím, že nejsme bohové, ale lidé.
Zpět ke křtu - myslím, že i tví rodiče poznali, jak moc ti na tom záleží a přišli, aby ti udělali radost, a myslím taky, že sami cítili tu svátečnost okamžiku.
Asi už nic takového neprožiješ, křest je jen jeden, zkušenost nepřenosná, ale zase přijdou jiné věci. Tohle si uchováš jako jednu ze vzácných světlých chvilek. :-)

5 Vendy Vendy | 24. června 2013 v 0:22 | Reagovat

[Smazaný komentář] Jestli mohu, nepokládej to za ztracený čas a energii. Byla doba, kdy jsi něco hledal, přišla doba, kdy jsi to vzdal. Jaké škody? Co ti to sebralo? Možná nějaké diskotéky, zábavy, fet? (řečnická otázka, to neber osobně). Každá cesta, kterou se pustíš, přinese něco negativního a něco pozitivního, nikdo asi nežije naplno a hlavně, nikdo nedělá jen správná rozhodnutí. Tohle si vůbec nevyčítej, že jsi s tím ztratil čas.
Myslím, že ti to něco dalo i přes tvé pochybnosti a konečnou změnu myšlení. Navíc, víra a náboženství jsou dvě různé věci, sice spolu spojené, ale různé. I krvavé dějiny křes´tanství má na kontě člověk, ne Bůh. Boha si jen brali do huby a brali ho jako zástavu, jako praporec a podnožku rohožku, jako sloup, o který se mohli opřít a jako štít, za který se mohli schovat.
Ve jméně Božím se napáchalo hodně zvěrstva, ale všechno to zvěrstvo dělali lidé.
Vem si Desatero a tam je základní slušné chování. Kdyby to ctil každý člověk na zemi, nejsou vraždy, nejsou krádeže, nejsou kriminály. Vlastně, hernajs, to by bylo lidí bez práce... :-?  8-)
Co se týká Bible, musím připustit, že pro mě to je hodně těžké čtení a už vůbec některé věci nechápu. Nechápu ani, jak někdo hledá v Bibli útěchu, mně připadají některé věci dost hrozné. Ale možná že jsem k tomu nedozrála, nebo se dívám na jiné stránky a jinou Bibli.
Koneckonců, záleží možná i na překladu.
P.S. jak souvisí teoretická fyzika s vírou? Mám dojem, že i Einstein byl věřící člověk. Tedy že věřil v Boha.

6 Helena Helena | E-mail | Web | 24. června 2013 v 10:31 | Reagovat

Ahoj Mniško,přeji Ti aby to Tvé nadšení vydrželo navždy,není jednoduché bojovat v oblastech temna.Křest jsi zvážila velmi důkladně a tedˇ přijdou zase každodenní zvyklosti a starosti s radostmi.Zvažuj je tou samou váhou,jak Tvůj křest.Hodně štěstí moje milá. :-)

7 Helena Helena | E-mail | Web | 24. června 2013 v 10:32 | Reagovat

Jsem ve spamu. :-!

8 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. června 2013 v 10:54 | Reagovat

[Smazaný komentář]Víš co, ale to bys mi mohl vyprávět do aleluja, co se kvůli křesťanství kdy co stalo a co všechno a koho to může negativně ovlivňovat. Víš, zrovna včera mě napadlo hned po křtu, že půjdu asi někoho zabít. A už dokonce vím koho :D
Nechala jsem se pokřtít proto, abych měla nějaké alibi, až budu konat nějaké nepravosti. Honzo, prosim tě, mluvíš mi tady pořád o nějakých jiných lidech. Co se stalo, co všechno může. Pořád mi nějak nedochází, co tím jako chceš dokázat, protože všechno na světě může mít negativní vlivy. Všechno! Uvědomuješ si to vůbec? I ta tvoje věda. Aspoň to je můj názor. Věda jako taková není veskrze negatiní - stejně jako křesťanství, ale k čemu ji také využíváme? Mimo jiné (abys neřekl, neodsuzuji úplně všechno) nás motivuje k tomu, abychom byli líní, kazíme si oči u televize, sedíme na zadku a bavíme se s lidmi přes internet místo, abychom s nimi chodili ven - ale co já ti budu povídat, tobě to asi nevadí. Ale v mých očích věda nese taky svoje negace. A co jako? Stejně se tím nic nezmění, stejně se svět bude točit dál tak jak je a bude to všechno pořád stejně běžet.
Snažila jsem se také vysvětlit, že lidé zneužívají mnohých věci. Hitler nebyl křesťan, ten se za Boha jen schovával. To jsou ty předsudky. A taky to, že se až moc inspiruješ druhými lidmi. A zrovna těmi nepravými.
Já si myslím, že tahle debata je strašně zbytečná. Nerada se bavím o takových závažných tématech přes internet, nemá to cenu, můžeš si toho vymyslet spoustu. Ty mě nepřesvědčíš a patrně já nepřesvědčím tebe. Prostě já nejsem žádnej Hitler, ani templářka, ani středověký papež. Jo, a ještě když jsme u toho, tak sis patrně asi nezjišťoval nic o baptistech, ale baptisti nekřtí nemluvňata. Tam se křtí jen lidé, kteří se pro to rozhodli. Divil by ses kolik nepokřtěných lidí ve sboru máme. Nikdo je k ničemu nenutí.
Takže dík moc, že se raduješ se mnou. Nemám chuť v debatě pokračovat. Jestli mi to někdy budeš chtít říct do očí, tak klidně. Ale tady mi to přijde zbytečné.

9 Beatricia Beatricia | Web | 24. června 2013 v 11:12 | Reagovat

Zlatíčko, já tě chci potěšit, ale nevím jak. Já jsem ortodoxní ateista a pragmatik a tyto vznešené myšlenky a pocity jdou mimo mne. Tak ti jen popřeju štěstí, aby ti ten krásný nový život přinesl blaženost.♥

10 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. června 2013 v 11:38 | Reagovat

[4]: Mockrát děkuji, Vendy, svým milým komentářem mi tu sváteční náladu ještě jakoby vracíš zpátky.
Ono je ale opravdu jiné o tom jen mluvit a zažít to. Je pro mě těžké vypovědět, jak jsem ráda, že jsem poznala tolik hodných a úžasných lidí na jednom místě.
Některé pasáže v Bibli jsou pro mě taky těžké. Ale je důležité nevytrhávat věty z kontextu, pak mohou vznikat taková nebezpečí a nedorozumění, jako ta, o kterých se tady bavíme. Myslím, že v Novém zákoně člověk najde té útěchy víc, než v tom Starém, je fakt, že jsem se tam také nad nějakými věcmi podivovala, ale jak říkám, člověk to musí vzít všechno v kontextu a pak často pochopí, co se tím ve skutečnosti chtělo říct. Ale náročná četba to je. Často, jak v tom hledám něco důležitého, přehlédnu to, protože očekávám, že to bude nějak rozepsané a ono se to často ukrývá ve velmi jednoduché a prosté větě, které by člověk na první přečtení nedával takovou váhu. Pak je dobré se na to někoho zeptat, když člověk nechápe. Nebo se nad tím zamyslet s přáteli.

[6]: Mockrát Ti děkuji, Heleno. Ono je to všechno opravdu těžší, než se zdá. Psát o lásce a dobru je to nejjednodušší, ale konat... to vážně vyžaduje hodně sil a vůle.

[9]: I tak Ti moc děkuji, Beo. Ale věřím, že i když jsi ten ortodoxní ateista, jak říkáš, že by se Ti vyhýbaly vznešené myšlenky a pocity :)

11 Annika Annika | Web | 24. června 2013 v 15:29 | Reagovat

jsem ráda, že máš z pokřtění radost! z toho článku úplně sálá :-) (hlavně si ji nenech zkazit tou polemikou v komentářích!)
je pěkné vidět, že ne úplně všichni dnešní "mladí lidé" jsou ateisté. já sama bych se k žádné náboženské organizaci nepřipojila - v Boha věřím, ale svým vlastním způsobem, k němuž nepotřebuji svaté knížky ani světce (jen ilustrační příklad) - ale křesťany respektuji a respektuji i tvoje rozhodnutí. přeji ti, aby tě v "nově zrozeném životě" čekalo co nejvíce štěstí, a aby tě tvá víra nikdy nezradila :-)

12 Kariol Kariol | Web | 24. června 2013 v 19:43 | Reagovat

Jsem ráda, že ty jsi ráda. Že jsi spokojená a tvůj život dostal něco nového, další důvod proč být na světě :-)
Ale na druhou stranu se omlouvám, že jsem nedorazila, ani nenapsala o tom, že nepřijdu. Důvod byl jednoduchý a sice, že mi jednak v neděli až k vám nic nejelo (tak abych mohla bez velikánských časových prodlev cestovat) a potom, inu, řekněme že jsem víkend neprožila tak, abych dělala radost jiným lidem. Akorát bych ti do kouzelného dne vnesla nějaké negativní emoce :-) :-?

Mám tě moc ráda!

13 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. června 2013 v 20:24 | Reagovat

[Smazaný komentář]Ty jsi vážně hrozně dotěrný :) asi jsem měla v tom svém posledním komentáři tobě zdůraznit mnohem víc, že už se s tebou bavit o tomhle nehodlám, takže o útěku bych nemluvila.
Řeknu ti to takhle. Tvé argumenty nejsou nenapadnutelné, dá se na ně namítat, ale já se bez mučení přiznám, že nejsem žena diskuse - tzn. že prostě nemám ten dar diskutovat. A jestli ti to udělá radost, tak si můžeš pogratulovat, protože ti v tomhle klidně přiznám výhru. Asi nejsem schopná tě přesvědčit. Ale zato ani ty jsi nepřesvědčil mě a pochybuji, že by se ti to podařilo. Naopak jsi mě mnohem více utvrdil v tom, že mám na své pozici setrvávat. A když se nepřesvědčíme navzájem, k čemu tohle celé je. Ty máš chuť se hádat? Já ne a rozhodně na to ani nemám čas. Jsou jiné věci, kteým bych se měla a chtěla věnovat, tohle dle mého prostě nemá význam. Mysli si o mně co chceš, však já mám na tebe taky svůj názor. Tím bych to uzavřela. Mimochodem, jen abych to ujasnila, to nahoře nemá být urážka. Jen jsem chtěla odlehčit situaci, protože mi to nakonec přišlo trochu úsměvné, jak se dva lidé mohou kočkovat kvůli jedné záležitosti.

14 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. června 2013 v 20:40 | Reagovat

[11]: No, vidíš, to jsem o Tobě ani nevěděla :) a děkuji Ti moc za povzbuzující komentář, jsi moc hodná!

[12]: Děkuji Ti, Vlasti. Snad se nestalo nic závažného a pokud ano, tak doufám, že to přešlo a že už je líp. Takže odpouštím :-D
Teďby mě zajímalo, jak se asi do diskusí vkládají symboly, konkrétně srdíčko :-D

15 Vendy Vendy | 24. června 2013 v 22:44 | Reagovat

[Smazaný komentář]A každý z nich porušil základní zákon - nezabiješ. Což je špatně. Víra, která vede k fanatismu, je špatná. Myslím že víra by měla dělat také člověka lepšího, lidštějšího. Bohužel v mnohých případech tomu tak není.
[Smazaný komentář][Smazaný komentář] Děkuji za odpovědi. Zas tak moc jsem po Einsteinovi nepídila, jen jsem se to někde dočetla a tahle informace se mi zachytila v mozku.
Stran fyziky, logiky, příčin a následků, mám dojem, že někdy se dějí věci, které neovlivníme, i kdybychom se stavěli na hlavu a přenášeli hory. Takže zdaleka ne všechno má člověk pod kontrolou...
Nechci tady zavádět nějaké polemiky, jen jsem chtěla říct, že každý čas má svoje, co přináší a co ukradne. A skutečně nevím, zda je nebo není Bůh, jeho existenci nevyhlašuju, ale ani nepopírám, některé věci už jsem totiž nechala volně plynout, protože přemýšlet nad tím je jak přemýšlet nad nesmrtelností chrousta. ;-)  :-)
Koneckonců, v tomto tkví víra - věřit něco, co nemůžeš vidět ani ohmatat. Vidět Boha znamená potvrdit jeho existenci, ale už to není víra, jen přijatá realita. Ha, zas se zaplétám, takže nic, končím, přeji pěkný den. ;-)  :-)

16 Vendy Vendy | 24. června 2013 v 22:46 | Reagovat

[15]:Ještě opravuji předchozí výrok - Víra, která vede k fanatismu, je špatná. Špatná není víra, špatné je pochopení víry a fanatismus z ní vyplývající.
A dosti slovíčkování, končím... 8-)  ;-)

17 Mniška Mniška | E-mail | Web | 25. června 2013 v 9:54 | Reagovat

[Smazaný komentář] No, budiž, odpovím ti na otázku, ale nemyslím si, že bylo tak těžké to pochopit. Lpíš taky na větě, které z toho mého komentáře nebyla úplně nejpodstatnější. Inspirace těmi lidmi, které jsi vyjmenoval - reverend v Americe, muslimové v Anglii, Hitler... Jako oni totiž žili také křesťané, kteří opravdu byli vzorem pro lidi v dobrém slova smyslu. Ty uvádíš jenom tu špatnou stránku. Ale na světě snad úplně všechno má dvě stránky - zlou i dobrou, tak proč pořád upřednostňovat jen jednu.
Tak, konečně ses dověděl odpověď. Tak snad všechno.

18 Vendy Vendy | Web | 25. června 2013 v 13:32 | Reagovat

[Smazaný komentář] Ano, Starý zákon je pro mě taky dost děsivý, to je pravda. Proto jsem psala, že nechápu, jak v Bibli někteří lidé nacházejí útěchu, nebo i poučení. Ale ta útěcha se možná dá najít spíš v Novém zákoně,i když i tam bylo pár věcí, které můj kritickej mozek nepobral.
Na druhou stranu, jak píše Mniška, v křesťanství existovali i lidé příkladní, opravdu laskaví srdcem i skutky. Je dobré se dívat i po nich, ne jen hledat to špatné. Špatných věcí totiž najdeš spoustu na tomto světě, ať v minulosti nebo v současnosti. To dobré je třeba hledat, protože leckdy je vidíme, ale neuvědomujeme si to. A taky není k zahození to dobré občas konat, a nemusí to být jen doména věřících lidí, ale každého člověka, bez ohledu na víru či vyznání. :-)
Ale to určitě víš... 8-)

19 Mniška Mniška | E-mail | Web | 25. června 2013 v 13:58 | Reagovat

[18]:No, já neříkám, že by nebyl Starý zákon trochu rozdílný od toho Nového a je pravda, že ten Starý zákon je zub za zub a oko za oko a Nový zákon je o tom, aby člověk nastavil druhou tvář - to je uznávané, to je pravda, ale na druhou stranu si zase myslím, že "potoky krve", jak tady někde tuším padlo, je přehnané, není to tak hrůzostrašná četba. Ale jestli je nějaká pasáž, která se zdá rozporuplná, tak mi ji můžeš předložit, možná bych dovedla říct, v čem spočívá útěcha. Já jsem tomu taky dřív nerozuměla, ale taky jsem se ptala, tloukla jsem a bylo mi otevřeno. Neříkám, že rozumím úplně všemu, ale přeci jenom do toho mám jiný náhled.

20 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. června 2013 v 20:38 | Reagovat

Moc ti přeju tvé krásné pocity, myslím, že právě k poctivému prožívání víry něco takového patří. Nepatřím sice do žádného společenství věřících lidí, ale za věřícího se považuji, což je zřejmě projev mého individualismu :-). Každou dobrou myšlenku je možné zneužít, což ještě nemusí vypovídat nic špatného o myšlence, ale spíše o jejích zastáncích. A pokud chce někdo vidět negativně, vždy najde do své zbraně dostatek argumentačních nábojů. Dopřejme mu tento pohled, pokývejme chápavě hlavou a řiďme se podle toho svého :-)

21 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 28. června 2013 v 22:32 | Reagovat

Gratuluu ke křtinám! Můj pohled na křesťanství je trochu rozporuplný, ačkoliv jsem z věřící rodiny a mám za sebou i svátost přijímání. Ale ť už se jedná o jakékoliv náboženství, církev, instituce je věc jedna a víra jako taková věc druhá. Myslím, že nějak mezi řádky jsi to Tak napsala i Ty. Víru musí mít člověk v srdci a vidím, že Ty máš. :)

22 Vendy Vendy | 29. června 2013 v 19:00 | Reagovat

[19]:Já se podívám, Bibli už jsem dlouho nečetla, působila na mě dost příšerně, hlavně Starý zákon. Něco najdu a napíšu ti...

23 Vendy Vendy | 29. června 2013 v 19:01 | Reagovat

P.S. nevidím tu nikde komentáře od Honzy, ty jsi je smazala? ???
Chtěla jsem mu poděkovat za zaslání těch citátů.
Takže aspoň touhle formou...

24 Vendy Vendy | 29. června 2013 v 19:04 | Reagovat

P.P.S. ještě chci říct, že i když na mě Bible nepůsobí moc příznivě, víru v Boha jako takovou uznávám. I když je Bible součástí víry nebo náboženství.
Nojo, to se dá těžko rozumově zdůvodnit. ;-)  :-)

25 Mniška Mniška | E-mail | Web | 30. června 2013 v 9:09 | Reagovat

[23]: Musela jsem ho nakonec bloknout a tím se automaticky smazaly všechny komentáře od něj, což jsem nevěděla, že se stane. Ale v mých očích už to bylo jediné řešení. Honza to ví, psala jsem mu, proč jsem to udělala. A za nějaký čas, až se uklidní, ho zase odblokuji.

26 Mniška Mniška | E-mail | Web | 30. června 2013 v 13:35 | Reagovat

Je vidět, Honzo, že ti tahle záležitost leží hodně v žaludku. Můžu se zeptat, co tím chceš dokázat? To už se mě ale snažíš jenom urážet, že jo? To o tobě taky něco svědčí, ale hlavně, že mě pořád napadáš a soudíš, což tě není hodno. Psala jsem ti přes Báru, já myslela, že ti to vyřídila, tak nebuď takový puntičkář. Asi tu budu někomu vysvětlovat, jak jsem ti přesně napsala...
Bavit se můžeme, až se uklidníš a přestaneš být tak agresivní. Pak tě odblokuju, pak se možná zase objeví i všechny tvé staré komentáře a můžeme pokračovat. Jen tě moc nechápu. Jestli se mě snažíš o něčem přesvědčit, tak proč to děláš tak agresivním způsobem, tím spíš mě utvrdíš v tom, že mám stát na svém. Ale takhle si na mě asi jen chladíš žáhu, když se mnou jednáš takto.
Bára říkala, že jsi dostal nějaké ocenění za debaty. Čekala bych od tebe víc, ale zatím vypadáš jen jako vzteklý pes. Tvé argumenty rozhodně nejsou neprůstřelné. Ale jak říkám, jestli se chceš bavit, můžeme, já to neodmítám, ale normálně. Jinak se s tebou odmítám bavit vůbec.
Zrovna od tebe, když už o tobě něco vím, bych čekala mnohem větší pochopení, ale že jsi tak zlý, to mě upřímně moc mrzí. Ale na tuhle větu ty mi asi odpovíš protiútokem, nečekám, že by sis to připustil. Ale urážka to není. Urážet tě nehodlám.

27 Berry Berry | Web | 30. června 2013 v 14:46 | Reagovat

Mniško, i když jsem v tu dobu lítala po lesích, myslela jsem na tebe, že se zrovna křtíš a byla v myšlenkách s tebou :)
Tak vítej v rodině, sestřičko (to, že jsme každá v jiné církvi, je detail, viď že viď ;-)). Skoro ti ten pocit závidím, a líbí se mi, jak to bereš a prožíváš stejně jako já - bereš to jako manželství, užíváš si to....
A je krásné, že tam byli i tví rodiče, opravdu požehnání...:)

28 Mniška Mniška | E-mail | Web | 3. července 2013 v 13:24 | Reagovat

[20]: Děkuji za moc milý a povzbudivý komentář! Ano, četla jsem někde článek o tom, co si známé osobnosti myslí o tom, že jsme tak ateistická země a jeden z nich odpovídal, že to není tak úplně pravda, že snad každý v něco věří. Je fakt, že ta otázka spíše směřovala na víru v Boha... ono by se tedy asi dalo polemizovat o tom, co je přesně ten ateismus - jestli odmítání víry v Boha nebo odmítání víry vůbec. Ale pravdou je, že věříme všichni. Ve spoustu věcí - věříme lékařům, řidičům veřejné hromadné dopravy, vlastně i tomu, že se někdo dostal na měsíc - přece jsme to sami na vlastní oči nespatřili.
Ale to jsem si tak vzpomněla, nevím na co či v co přesně věříš Ty, to by mě zajímalo :)
Děkuji velmi za povzbuzení. Ano, je pravda, žekdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

[21]: To jsem nevěděla, že pocházíš z věřící rodiny, ale že jsi na tom rozporuplně, to je vidět na Tvých článcích, je to vážně zajímavé sledovat, kam se dostáváš :) jsem zvědavá, jak to dopadne. Děkuji Ti!

[27]: To jsi moc hodná, sestřičko 8-) a mně to rozhodně nevadí. Já osobně si myslím, že ať už je někdo katolík, baptista, nebo pochází z husitské církve, pokud je v srdci upřímný, tak by to nemělo po formální stránce Bohu vadit :) protože každý jsme jiný, každý máme rozdílné názory a jiné náhledy na svět, a tak se všichni vzájemně doplňujeme.
Že přišli rodiče, z toho byli všichni úplně paf! Ale ve sboru je přivítali tak vstřícně a laskavě, že to mamku nadchlo. Přiznala, že je ráda, že se s tak hodnými lidmi stýkám. Prý lepší, než kdybych jezdila někde po diskotékách a fetovala :D

29 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. července 2013 v 14:13 | Reagovat

[28]: Vzpomněl jsem si na jeden ze svých "pravěkých" blogových článků, ve kterém jsem se pokusil zformulovat stručnou odpověď na otázku "a v co věříš ty?" Přečetl jsem si ji s odstupem a celkem na ní nemám co měnit :-) http://pvapenik.blog.cz/0904/o-tom-v-co-verim

30 Thalia Thalia | Web | 4. července 2013 v 19:08 | Reagovat

To je krásné, Mniško, gratuluji :-) Já jsem také pokřtěná. Nemyslím si, že by víra svazovala nebo něco zakazovala, naopak (kromě například Islámu, to už podle mého není víra, ale fanatismus), víra je přeci bezmezná. Nechodím do kostela, ale věřím v Boha a modlím se k němu. Řekla bych, že nelze obecně říci, které náboženství je to "pravé" - víra je přeci o dobru a lásce, a můžeme ji nazývat Alláhem, Bohem nebo čímkoliv jiným.

31 Mniška Mniška | E-mail | Web | 5. července 2013 v 15:26 | Reagovat

[29]: Děkuji za odkaz, mrkla jsem na to a už tomu rozumím :)

[30]: Jsi důkaz toho, co jsem chtěla říct, ale já k tomu nenacházela slov, že víra není svazující, i když si to mnoho lidí myslí. V upřímnosti a lásce není svazující lano.
Islám sám o sobě asi není špatný, ale jsou lidé fanatičtí, kvůli kterým máme pocit, že ano.
Nicméně jsem to o Tobě nevěděla, ale mám z toho radost. Děkuji Ti :)

32 Thalia Thalia | Web | 5. července 2013 v 20:41 | Reagovat

[31]: Ano, samozřejmě si nemyslím, že by islám samotný byl fanatismem, spíše muslimové si ho takový udělali. Neumím to popsat, ale i ten islám a celá východní kultura má pro mě takové zvláštní a neznámé kouzlo :)

33 Amelie Amelie | Web | 14. července 2013 v 2:57 | Reagovat

Milá Mniško, gratuluji k ropzhodnutí i k činu. O křtu jsem psala i zde. http://auticekjenicek.blogspot.cz/2013/07/chvilka-vdecnosti.html
Jsem vděčná za DAR víry, který mi byl dán. Pokřtěná jsem byla 4.7. 2004 a nikdy na ten den nezapomenu. Byl to nejkrásnější den v mém životě. Nádherná a nezapomenutelná událost. Od té doby je mi líp. Zvládám mnohé problémy s lehkostí, vírou a nadějí. Překonávám i to, co bych nikdy dřív nezvládla. Gratuluji. Věřím, že to bylo správné rozhodnutí. Mám z tebe velkou radost. Bůh ti žehnej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama