Průvodce po Pragoffestu III.

10. února 2013 v 10:10 | Mniška |  Nový vítr
Dnes vám povím o mém krátkém nedělním programu na Pragoffestu, kterého už jsem se však zúčastnila bez Anniky a také budu chtít Pragoffest nějak shrnout. Jen stručně bych se pak chtěla zmínit také o dalších zážitcích z Prahy, kde jsem ještě nějakou dobu pobývala u své kamarádky Báry. Bude to tedy snad poslední dlouhý článek s reportáží z Prahy.


V neděli ráno jsem se dostavila na můj jediný nedělní program, který se nazýval Lov na gluma. Dívali jsme se na amatérský tři čtvrtě hodinový film, na který by jakoby měl navazovat LOTR. Tedy příběh zasazen těsně před Společenstvo prstenu. Musím říct, že na to, že byl filmek amatérský, byl na velmi slušné úrovni, i co se týče animace a také hudby.

Později jsem se chystala na programy Nová anime a Veselé scénky pro veselé zakončení, nicméně ty se nekonaly, protože v programu byla chyba a přednášející už ve chvílích, kdy se vše mělo konat, museli odjet do vzdálené Ostravy. Takže jsem zbytek dopoledne trávila v herně, hrála na kytaru a hlavně tancovala u Wii, přičemž se ke mně sem tam někdo přidal. Už to bohužel nebyla taková legrace, když se mnou Annika nebyla, ale i v rámci mezí jsem se snažila si to užít. Taky jsem se konečně dostala k řízení autíčka (na volant). A musím se pochlubit, že kluci, co to hráli přede mnou, mohli oproti mně vypadat jako neustále bourající amatéři, zatímco já do cíle dojela z 16 míst první. Heh! :D

A tak skončil Pragoffest. Vážně mi bylo smutno, že skončil. Moc se mi tam líbilo a nedokázala jsem si nijak představit, že se zase vrátím zpět do reality. Ale utěšuji se tím, že na konci června se bude v Chotěboři konat něco podobného, ba možná i lepšího. Festival fantazie, který bude trvat více jak týden a bude zahrnovat ještě víc programů, dokonce i sport. Už na internetu sonduji a čekám na nové informace ohledně tohoto Festivalu fantazie. A moc bych si přála, abych na něj mohla jet :) Pokud tu příležitost budu mít, napíši opět výzvu, zda se nebudete chtít jet bavit se mnou.

Na Pragoffestu jste se mohli setkat s příznivci Harryho Pottera, My Little Pony, fanoušky Tolkiena, RPG her a LARPů, milovníky PC her a hraní na Play stationa a Wii, blázny do Star Wars, historie, knih a fantasy všeobecně, seriálů (Červený trpaslík, The Big Bang Theory atd.), anime a orientu anebo s těmi, kteří se rádi pohybují - tancují, šermují, bojují, točí s poikami aj.

Tím, čím je Pragoffest, ho vytvářejí fanoušci, kteří tvoří program pro fanoušky, tedy od fanoušků pro fanoušky. Zapojit se do organizování může každý, má-li k tomu chuť a odvahu. Už delší čas uvažuji nad tím, že bych si také ráda zapřednášela nebo něco podnikla. Myslím, že o Posledním jednorožci ještě nikdo nic nevykouzlil a nejen o něm. Nápadů bych měla, teď jen sebrat čas k jejich realizaci.

Atmosféra byla všeobecně příjemná, mnoho lidí bylo sdílných, usměvavých, nadšených a nebáli se na vás promluvit nebo vám s něčím pomoci. Zábavné také bylo, že jste chvíli co chvíli naráželi na různé poníky (a že jich tam bylo!), postavy ze Star Wars, ale i na lidičky krásně oblečené v historických nebo jen rádoby historických kostýmech. Líbily se mi různé programy a často mě mrzelo, že mnoho z nich, které mne zajímaly, se odehrávaly v jednom čase najednou, nezřídka jsem měla dilema, kam se vydat. Navíc člověku na Pragoffestu nic nechybělo, záchody byly téměř všude, najíst jste se mohli v jídelně a odpočinout v útulné čajovně. Já sice přespávala u své kamarádky, ale Modrá škola rovněž nabízela prostory k přespání na místě.
Pamatuji, že dříve, když se ještě každý rok měnila lokace tehdejšího Pragoconu, nebyly školy, v nichž Pragocon sídlil, většinou tak prostorné a pěkné, ale myslím, že Modrá škola, kde se Pragoffest už koná každý rok, je velmi ideálním místem.

Musím říct, že ještě teď se nemůžu pořádně probrat do reálného světa. Nějak si nemůžu zvyknout zase chodit do sborů a hudebky a chodit tam, kam jsem vždycky chodila ráda, ovšem, najednou to pro mě všechno trochu zešedlo. Najednou to pokládám za nudnou realitu. Na Pragoffestu jsem byla součástí tolika barevných fiktivních světů, vyzkoušela jsem si toho tolik nového a ono dělání nových věcí mě tak chytlo, že i po třech dnech Pragoffestu je pro mě obtížné vrátit se zpět do zajetých kolejí a být součástí normálního světa slečny Petry. Do jejího reálného světa, kde se neděje nic fantastického a zřídkakdy něco nového.

Dobrodružství na Pragoffestu hodnotím velice kladně. Nebyl to ale jen Pragoffest s Annikou, který mi pobyt v Praze zpříjemnil. Byla to také má kamarádka Bára, jejíž přátelství jsem doteď nedokázala dostatečně docenit a za to se stydím. Často jsem mluvila a psala o tom, jak ve škole nemám žádné skvělé kamarády. A přitom jsem Báru opomenula. Bylo to především proto, že už se tolik nestýkáme, když teď Bára tolik nejezdí na univerzitu do Ústí, ale možná jsem nemusela být tak radikální.

Bára mě provedla po Staromětském náměstí a udělala mi takovou roztomilou průvodcovskou přednášku, zejména legenda o ruce, která se nachází v kostele sv. Jakuba Většiho, mi utkvěla v paměti nejvíce. Společně jsme také navštívily mini galerii Marie Brožové, kde obsluhoval mladík, kterého znám z Harfy a který nás tenkrát oslovil, když jsme s holkama spekulovaly, kolika obrazům chybí autorčin podpis. Byl nyní upovídaný stejně jako tehdá v Harfě. V galerii jsem zase nechala fůru peněz, takže jsem musela najít bankomat, abych mohla vůbec v úterý odjet domů. Hledaly jsme ho opravdu strašně dlouho a moje bolavé nohy už usínaly. A pak, když jsme ho konečně našly, jsem zjistila, že kreditní kartu mám v druhé peněžence u Báry doma. Heh... další trapas. A mě nenapadlo nic lepšího, než se přitom hloupě smát.

Také mě Bára vzala do skvělé korálkárny, kde bychom, jak Bára říkala, nechaly klidně i kabát. Navštívily jsme rovněž prodejnu s látkami, jelikož se mi Bára chystá ušít krásné šaty, které měla Susan z filmu Narnie na sobě. A když už jsme u toho, ráda bych vás vyzvala (což ještě udělám zvlášť), zda máte doma nějaké nepotřebné látky ze lnu, například prostěradla, jestli byste se jich nevzdali v můj prospěch, jelikož ony šaty, jak mi švadlenka Bára říkala, by se daly ušít právě z tohoto materiálu. Smějící se Předem děkuji!
No, a taky jsme u Báry sestavovaly nový gauč a ten se povedl. Gauč sice vypadá, že trochu levituje, ale aspoň jsme mu dodaly kouzelnou auru. Také jsme se po večerech ještě s Honzou dívali na filmy, hlavně film Amélie z Montmartru ve mně zanechal rozporuplné pocity, ale tak nějak v pozitivním slova smyslu. Také jsme se dívali na Piráty z Karibiku 4, přičemž k němu Honza zapomněl stáhnout titulky, takže jsme museli sami před sebou předstírat, že umíme absolutně perfektně anglicky. S podtrhnutím perfektně, doteď jsem si totiž nevšimla, jak hlavní protagonista nespisovně hovoří.

Navíc mají teď nového domácího mazlíčka. To jsem se tak jednou ráno probudila a nedokončila své zívání, protože něco dlouhého a chodícího upoutalo mou pozornost. Moje první myšlenka byla: "Doufám, že to nebylo u mě v posteli!" Spala jsem totiž na zemi na matraci. Šla jsem to prozkoumat. Byla to pěkná stonožka, která připomínala svým vzhledem škvora. Čili stonožka škvorová, jak jsme s Bárou zjistily. Utekla nám a schovala se za parkety v podlaze. Od té doby se jim směji, že mají nového domácího mazlíka.

Taky jsem ještě teď skoro dojatá k slzám, když se zase podívám na svého nového "mazlika". Už ani nevím, proč jsem začala před Annikou, Bárou a Honzou mluvit o tom, že jsem doma omylem zničila CD jedné ze svých nejoblíbenějších PC her - Heroes of Might and Magic III. To bylo tak. Měla jsem v plánu ho vyčistit, ale to "čistítko" už má svá léta za sebou a místo, abych CD vyčistila, jsem ho poškrábala. Je to smůla, protože všechny Heroese od jedničky do šestky i s datadisky mám originálky a trojka je zrovna ta nejlepší ze všech šesti sérií. Řekla bych, že ne náhodou Honza Heroes III. vlastnil. Během mého pobytu v Roztokách mi ho prostě dal. Jen tak zničehonic. A nedokážu zapomenout, jak mile se na mě přitom usmíval. Jestli mu udělalo radost, že mi ji tím udělal taky... to bylo prostě něco tak úžasného, že jsem se z toho dojetím opravdu málem rozplakala, snad mě Bára s Honzou neviděli, když jsem si po tajmu utírala slzu.

Jinak jsme s Bárou často nebyly moc dochvilné, protože jsme nezřídkakdy přímo letěly na vlak. Jednou se mi z toho udělalo až trochu špatně po tom mém výkonu, na který vůbec nejsem zvyklá. To jsem právě měla odjet domů. Autobusem. Ale žaludek se mi přitom běhu tak zamíchal, že mi zkrátka asi zezelenala střeva. Ale Bára má snad vše potřebné u sebe a dala mi na cestu prášek, který zabral.

Fascinace, fantasy, okouzlení, pohyb, přátelství, vzrušení, radost a zábava. Tak to všechno jsem od pátku do úterka zažila. A nechce se mi zpátky do reality. Myšlenkami stále zůstávám v Praze a v Roztokách. Však ona mě ta škola, co mě od příštího týdne čeká, zase probere, snadno, rychle a ... téměř zadarmo :)

Legenda k fotografiím: 1) Ukázka mého sestaveného sobotního programu. Pod časem jsou názvy mně atraktivních programů a třída, kde se každý program konal. Jsou zde vidět také kolize programů označené "x". Smajlíci se objevují u těch programů, u kterých jsem byla sto procentně rozhodnutá, že na ně půjdu (pokud na to dobře nevidíte, tak pravé myšítko a "zobrazit obrázek")
2) Tady někdo zachytil v hledáčku mě a Anniku při keltských tancích. Jak Annika řekla, máme na fotce sice ránu, ale aspoň vypadáme vesele :) Fotka je stažena z této stránky: http://www.koffeephoto.com/album/z1_io_HLRj9kGv-FhhjCIVRI/
3) Placky z Pragoffestu: Pragoffestní, poníková, kterou jsem si pořídila z recese a jako vzpomínku na Pinkieho a placka s popisem zaklínadla Expecto Patronum (fanoušci Pottera budou znát)
4) Obrázek pohádkový les od Marie Brožové, který jsem si pořídila v její galerii.
5) Stonožka škvorová - roztomilý mazlík, že?

Našla jsem ještě pár odkazů s fotorafiemi z Pragoffestu. Třeba zde na rajčeti: http://www.rajce.idnes.cz/hledej?q=pragoffest+2013
Od Anniky také odkaz na jednu kratičkou recenzi z Pragoffestu. Aneb očima jiného návštěvníka: http://fantasyplanet.cz/clanek/pragoffest-2013-aneb-jedeme-do-prahe
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Annika Annika | Web | 10. února 2013 v 11:43 | Reagovat

jů, já přišla o autíčka! a také o znovuhraní na kytaru! ale to nevadí, jsem ráda, že ty sis je užila a v autíčkách byla úspěšná! :-)
je krásné číst o tvé radosti, člověku to dokáže vyčarovat úsměv na tváři! a jsem zvědavá na tvé budoucí narniovské šaty :-)

v galerii MAB už jsem dlouho nebyla, měla bych tam zase někdy zabrousit :-) ten obrázek, který sis koupila, se mi vždycky líbil, oceňuji tvoji volbu :-D

2 Ann :3 Ann :3 | E-mail | Web | 10. února 2013 v 20:46 | Reagovat

Uzasny design :) Navštíviš môj blog? Prosím :) missanne14.blog.cz

3 Elisis Elisis | Web | 10. února 2013 v 22:37 | Reagovat

Zažila jsi toho opravdu spoustu, ani se Ti nedivím, že se Ti nechce vracet do reality :-)  Ale kdo by pak odzpíval všechny ty koncerty a ohromil by publikum nádherným hlasem a kdo by nám psal všechny Ty parádní články? Péťa by nám chyběla :)
O akcích plných fantazie máš opravdu přehled, už jsi mi jednou psala, jestli Chotěboř ke mě není blíž, abych se tam také mohla přijít mrknout. No, bylo by to jen přes půl republiky a možná by to šlo, ale přece jenom nevím, jestli by mě naši na tak dlouho pustili ... Ledaže bych tam zůstala třeba na pár dní. No, uvidíme, jak se to vyvine ;-)
Je skvělé, že jste s Bárou upevnili své přátelství a že Ti Honza nahradil prázdné místo ve sbírce hry. Je fajn, že ještě existují tak ochotní lidé :-)
Z domácího mazlíčka bych měla velkou hrůzu, takové vícenožky mi zkrátka nahánějí strach, i když jsou mnohdy neškodné :-D

4 Helena Helena | Web | 11. února 2013 v 9:50 | Reagovat

Ahoj Mniško,Myslím,že těch dojmů bylo až příliš najednou a chce to čas na jejich zpracování.Moc krásně jsi to shrnula,a dokážu si Tě představit jako přednášející bakalářku.Určitě bys měla úspěch. :-)  :-)

5 Lofn Lofn | Web | 11. února 2013 v 10:17 | Reagovat

Reaguji na tvůj komentík u Bei - není to jen čistě moje zásluha,ale především tohoto programu:http://cooltext.com/
můžeš si na něm zdarma vyrobit jmenovek,kolik jen budeš chtít dle své fantazie ;-)

6 Beatricia Beatricia | Web | 11. února 2013 v 11:52 | Reagovat

Další suprová reportáž o různých činostech a zábavě (a poučení). Je to záslužný počin, zorganizovat podobný fest, zejména ve školním roce. Já to obdivuji; dát dohromady tolik odlišných akcí a akciček. Je jen škoda, že některé zajímavosti probíhají paralelně - to aby se jeden naklonoval.
Fotky jsou krásné, ale nejvíce mě fascinuje ten domácí mazlíček... Ježíšku, na křížku, bojím, bojím. :-D  :-D

7 Bára G. Bára G. | 11. února 2013 v 21:11 | Reagovat

Já se až červenám :-P Ale jsem moc ráda, že se Ti tu líbilo a snad zase přijedeš a já do té doby dostuduji krásy Prahy a připravím lepší a obsáhlejší průvodcovskou vycházku. (A Ty si zas vezmeš lepší boty) :-D
Slzy jsi na sebe práskla, takže už to víme :-D Na druhou stranu jsi zas práskla na nás, že máme doma breberky a že se Ti chystám šít šaty, na které teď budou všichni zvědaví a budou kriticky posuzovat každý křivý steh. Safra, to abych se vážně snažila.
Ušít by to šlo samozřejmě i z jiného materiálu, ale z lněných prostěradel se šije dobře, dobře se barví a lidé jich mívají dost nevyužitých doma. Tak kdyby někdo rád daroval, byla by radost dvojnásobná :-)

8 Luné Luné | E-mail | Web | 12. února 2013 v 11:13 | Reagovat

Nějaký neposedný skřítek mě zahrabal do spamu :(

9 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 12. února 2013 v 23:15 | Reagovat

Tak jsem dočetla až sem a rozhodla se, že si musím dát předsevzetí neutrácet už tolik za korálky, ale na nějaký fantasy con se taky vydat. :D
Jsem ráda, že jste si to s Annikou užily, hned si Vás už umím představit tancující.
Máš příjemný hlas a jsi upovídaná, tož v Tvém případě bych o tom přednášení uvažovala. :)

S tím mnohoštětinbatcem (tak su před lety tuhle škvorovou stonožku překřtila) mám spoustu zkušeností z táborů v Chorvatsku, kde jich po hotelui běhalo mnoho a já si vyrobila nějaký sprej ze všech možných ingrediencí, který jsem na ty potvory stříkala a v oddíle jsem byla nejvyšší mnohonožkolikvidátor. :D U nás su na ni ještě nenarazila.

Pěkné věci sis pořídila. Vím, že jak narazíš na Maruščiny obrázky, neodcházíš s prázdnou. :)

10 Vendy Vendy | Web | 13. února 2013 v 11:31 | Reagovat

Byla to neuvěřitelná smršť a pěkný náklad báječných zážitků. Myslím, že je naopak dobře, že ses vrátila do toho "šedého průměru běžného života" právě proto, že budeš mít čas všechny ty zážitky zpracovat. Je vidět, že si umíš život vychutnávat a zkoušet nové věci, že jsi otevřená a schopna přijímat něco jiného, neobvyklého, nasát atmosféru a přádně si ji vychutnat.
A ke všem těm skvělým zážitkům jsi našla ještě něco - kamarádku, o které jsi vlastně nevěděla, že ji máš. Bára je opravdu dobrá kamarádka a myslím, že něco máte společného, nadšení pro určitou věc, zájem o historii a zálibu v pěkných věcech.
Po nějakém prostěradle se podívám! ;-)

11 Ježurka Ježurka | Web | 13. února 2013 v 14:12 | Reagovat

Ráda čtu, jak jsi byla se vším spokojená, že Ti Pragotest hodně dal, ale do reality se budeš muset vrátit, ať se Ti to líbí nebo ne! A že jsi byla s úžasnými kamarádkami to je skvělé! Aspoň sis uvědomila, jak je to krásné! Dokonce sis i udělala radost nákupem - tolik dojmů, co?

12 pavel pavel | Web | 13. února 2013 v 21:07 | Reagovat

Zdá se že tam bylo víc holek než kluků, ale aspoň tě jich tolik nepronásledovalo, jako ten předešlý. :-D
Ta stonožka by se mi v bytě taky nelíbila, ale já bydlím ve dvanáctém, tak snad tak daleko ke mně nedoleze.
Já takovým fatasy moc nefandím, ale každý máme rádi něco jiného a hlavně že se to tam líbilo tobě. :-)

13 Luné Luné | Web | 14. února 2013 v 16:07 | Reagovat

To je nejkrásnější povídání o Pragoffestu. Zní jako šumění moře pocitů, klidně a zároveň se utápí v ozvěnové radosti. S Annikou i s Bárou musela být zábava a květy přátelství se pořádně prohlédly svět.
Možná ve hře barev fantasy říše tančila pouze elfka nekonečné moudrosti severských souhvězdí. Ale copak by byla tolik krásná bez víly pampeliškového ohně? Konejšivá a zároveň veselá? Věřím, že i Peťu potkávají drobné zázraky, možná ukrývané smutkem, avšak čekají na objevení a moc by si přály vykouzlit hlásek tvého úsměvu.
A střípky z říše fantazie Marušky Brožové, co se seznamují s tvým srdíčkem, jsou nádherné.. jako hloubky věčné lásky a radosti :)

Úhm.. první  slůvka k tvému psaní byla nejspíš vhodnější, ale blogový šotek se nenechá usmlouvat.

PS: Nedávno, asi před čtyřmi dny jsem ti posílala odpověď. Ale trochu mě zlobí e-mailová schránka, tak by se chtěla zeptat, zda přiletěla? :)

14 es ef es ef | Web | 21. února 2013 v 20:11 | Reagovat

Tam bych taky někdy chtěla..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama