(Ne)malé radosti II.

14. února 2013 v 21:27 | Mniška |  Kniha projektů
Dnes se překvapivě dostáváme k druhému dílu (Ne)malých radostí. Je to překvapivé, protože toho mám za sebou hodně, ty zážitky ostatně spolkly mnoho řádků, které taky nemálo čtenářů dokonce odradilo od jejich čtení :) Takže jsem musela vybrat 7 radostí nejen z jednoho týdne. Nicméně jdeme na to, vždyť se říká: "S chutí do toho, půl je hotovo!"


1. Možná, že se budete někteří divit, protože se mnohokrát nevyjadřuji jako věřící člověk, ačkoli, když na to přijde řeč, rozhodně se neskrývám. Nicméně jsem se před 14 dny v neděli přihlásila veřejně ke křtu u baptistů. Stálo mě to hodně odvahy, protože jsem byla jediná a navíc jsem nad tím usilovně přemýšlela. Hlavně kde a u koho. K Baptistům na mládež chodím už od 14 let zcela dobrovolně, moje rodina je nevěřící. Ačkoli chovám jakousi autoritu i k římskokatolické církvi, protože je nejstarší a mám odtud skvělé známé, BJB mi poskytuje přeci jen větší myšlenkovou volnost a s jejich zásadami zkrátka souhlasím nejvíce. Nicméně v tu neděli mi přicházeli blahopřát jak mí přátelé, tak i lidé, které odtud znám víceméně od vidění. Jedním z nich byl starší pán, který mě vždycky strašně rád vítá a vždy mi řekne něco strašně moc hezkého, skoro si tak říkám, že bych ho i požádala, jestli by mi nechtěl nahradit dědu, kterého už od dětství nemám. No, a když mi přál k mému rozhodnutí a objímal mě, tak jsem prostě neudržela slzy a rozbrečela se. Tohle se mi ještě nikdy předtím nestalo a doteď jsem nechápala, jak se někdo může rozbrečet samou radostí. Už to vím.
2. Díky blogu Eámanë jsem narazila na zajímavou dvojici harfistek dvojčátek, které na svých elektrických harfách přehrávají známé melodie. Patrně jsou z Ameriky. Mnoho z nich jsem si přehrála a já se neubránila napsat dvojčatům pochvalný komentář. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že hned druhý den mi na ten můj jeden malý komentáříček odpověděly a moc za něj děkovaly.
3. Samozřejmě jsem měla ohromnou radost z Pragoffestu, z toho, co jsem tam prožívala, s kým atd. Pragoffest jako celek do mě vliv neuvěřitelně radosti, nadšení a energie, kterou ani nevím, kde jsem v sobě našla.
4. Radost jsem měla také z pobytu v Roztokách u Báry G., která nenechávala nic náhodě, hezky se o mě jako o hosta starala a taky jako o kamarádku. A také za to, že jsem si mohla uvědomit, jakou kamarádku v Báře mám a dosud jsem její přátelství řádně nedocenila.
5. Báry Honza mi způsobil nesmírnou radost, která taky mohla dopadnout trochu mokře, kdybych se nesnažila zadržovat slzy. Zničehonic mi daroval mou oblíbenou PC hru Heroes III. (originálku) poté, co se dověděl, že jsem sama tu svou nedopatřením zničila. Znali jsme se oba jen pár dnů, nemusel pro mě nic takového učinit a přesto to udělal s nezapomenutelným milým úsměvem.
6. Za mého krátkého pobytu v Praze jsem navštívila s Bárou a Pádlem (jak mého potenciálního nápadníka nazvala Bára) maličkou galerii kreslířky Marie Brožové. Jednak jsem měla radost z živého rozhovoru s mladíkem u pokladny a pak samozřejmě také z nabytých nových obrázků, které jsem si odtamtud odnesla. Navíc, jelikož jsem pohrozila, že si nakonec nevezmu dva pohledy, které jsem už měla vybrané. kvůli nedostatku financí, jsem nakonec jeden dostala zadarmo. Vím, že to Brožovi občas dělají pro své již stálé a věrné zákazníky, takže dnes jsem měla také tu čest.
7. A na závěr také radost z hodnotné skutečnosti. Když jsem přijela z Pragoffestu, velmi jsem se zase sblížila se svou sestrou, se kterou sice nejsme v neustálých hádkách, pravda, ale v poslední době jsem začínala mít silný pocit, že si nerozumíme, navíc je moje sestra věčně podrážděná. Byla jsem nesmírně ráda, že jsme si zase našly společnou cestičku. Doufám, že jsem to teď nezakřikla :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luné Luné | Web | 15. února 2013 v 8:53 | Reagovat

Všechny radosti zní báječně. Jsem moc ráda, že jste na tom se sestřičkou už lépe :) Kéž takové zázraky sluní každý okamžik tvého života.

Páni, už letní semestr? Držím palečky a omlouvám se za tu přihlouplou otázku o emailu. Nedávno mi zmizela většina odeslaných dopisů, tak jsem se bála :)

2 Lofn Lofn | Web | 15. února 2013 v 14:35 | Reagovat

Nemáš vůbec za co.Pro kamarádku Bei jsem to udělala moc ráda ;-).
Musím  ti rovněž složit poklonu - blog působí velmi příjemně a design s koníkem je krásný.
Na projekt (ne)malé radosti jsem narazila asi už u 4 blogerek a myslím si,že je to dobrý nápad - pokud se člověk naučí radovat se i z drobností,pak se mu překážky a problémy překonávají snáze... ;-)

3 Bára G. Bára G. | 15. února 2013 v 16:28 | Reagovat

Ahoj Pádlo, jestli to čteš, chci se Ti omluvit, že jsem Tě takhle překřtila. Neber si to osobně, já mám prostě se jmény (a tvářemi a čísly) problém a jednou jsem si to spletla a už Ti to u mě zůstalo (jedné dívce Vendulce zas pořád říkám Bohunko). Navíc pak mi Honza připomněl Kiliána Pádlo z Četnických humoresek a tím se to zpečetilo. Ale nezoufej, i Kilián Pádlo byl štramák ;-)

4 Thalia Thalia | Web | 15. února 2013 v 19:39 | Reagovat

Krásné radosti :-) Já mám doma originál i s datadisky Heroes V., je to úžasná hra. Já se také často se sestrou hádám, ale je to přirozené, je o 10 let mladší a často na to zapomíná... :D

5 Amelie Amelie | Web | 16. února 2013 v 2:28 | Reagovat

Parádní radosti. Ke vztahu se sestrou gratuluji a moc vám to zlepšení přeju. Já jsem křtěná před 9 lety v CČSH. Víra mi dává sílu jít dál.

6 Helena Helena | Web | 16. února 2013 v 14:17 | Reagovat

Většinu Tvých radostí jsem četla v článcích z Pragofestu.K tomu křtu si myslím,že by měl být rozhodut skutečně dospělým jedincem a né že dítě šlape vyšlapanou cestu svých rodičů.Tím si Tě o to víc cením Mniško.V galerii p.Brožové muselo být skutečně krásně,taky bych si ráda ošahala její dílka. :-)

7 Vendy Vendy | Web | 16. února 2013 v 16:00 | Reagovat

Tohle zní ne jako malé, ale přímo velké radosti. Ten festivalový víkend musel mít obrovskou zásobu zážitků a nemalých radostí. Navíc pobyt u Báry, prima procházky, hra... mělas fakt báječné radosti.
A křest? Nevím, co se u této příležitosti říká. Gratuluji? :-)

8 Ježurka Ježurka | Web | 16. února 2013 v 16:08 | Reagovat

Tak já to také vidím na větší než malé radosti a jsem za to ráda. Já jsem křtěná jako miminko, tak jako mí sourozenci, takže si pamatuji pouze křest mého bratra. Jsem pokřtěná jako římsko-katolík. Ale Ty jsi měla samé radosti a smíření se sestrou je hodně důležité. Tak ať ty (ne)malé radosti pokračují. Moc Ti to přeji. :-)

9 Beatricia Beatricia | Web | 16. února 2013 v 19:57 | Reagovat

To jsou krásné, a řekla bych, velké radosti. Je na nich většinou zúčastněna tvá duše a to se snad cení více, než radosti materiálního charakteru. Ty se nedají zničit, ani ztratit, a budeš je mít stále ve vzpomínkách.
Velmi se mi líbí gesto darování obrázku samotnou tvůrkyní. To se často nevidí. :-)

10 Elisis Elisis | Web | 17. února 2013 v 11:44 | Reagovat

To jsou nádherné radosti, ke kterým se spíše hodí přívlastek velké, než malé :-) Zažila jsi toho opravdu spoustu, většinu z toho už jsem se dozvěděla z článků o Pragoffestu, ale dočetla jsem se také něčeho nového. Je skvělé, že jste si se sestrou začaly více rozumět, určitě to posílí váš vztah :-) Moje sestra je mou nejlepší kamarádka, můžu s ní mluvit o všem, i když si taky někdy nerozumíme, ale to jsou většinou jen drobnosti. Těší mě, že i Ty se se sestrou můžeš takto cítit ;-)
A rozplakání z radosti jsem ještě nezažila, i když mě hodně věcí dojalo, ale jen tak malinko. Je krásné, že jsi poznala někoho, kdo Ti může nahradit dědečka :)

11 Berry Berry | Web | 21. února 2013 v 20:12 | Reagovat

Téda, nestačím koukat!
Ke křtu gratuluji, tvé pocity chápu, měla jsem úplně stejné:-) Zbytek taky super, nestačím koukat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama