Když konzumerismus vyměňuje hodnoty

23. února 2013 v 10:18 | Mniška |  Pergamen a brk
Naši společnost v 21. století sužuje mnoho problémů, které stojí za to rozebrat. Ovšem velmi nenápadně zato však vytrvale mezi námi přežívá již od druhé poloviny 19. století tvor zvaný konzumerismus. Plazí se mezi námi jako had, jehož šupinky jsou přizpůsobené barvám okolí, takže snadno splyne a my jej často ani nepozorujeme. Proto je to problém, do něhož bychom to snad ani neřekli, neboť už se mezi námi tak zabydlel, že jsme si na něj zvykli. A zvyk je železná košile.



Na začátku to byla průmyslová revoluce, která nakonec umožnila výrobu věcí a spotřebních materiálů ve velkém. Tím pádem se zboží počalo zlevňovat, a tak byly postupně více a více dostupnější pro "obyčejné" lidi. Věci se začaly kupovat, i když je dotyční nepotřebovali, "jen" se jim líbily. Doma se začaly předměty hromadit a lidé více a více toužili po zbytečných věcech, které zase nahrazovali za nové a nové.

Nedostatek základních potřeb už dnes většinu z nás netrápí. Dnes zkrátka často chceme, chceme a chceme, tohle a támhleto. Líbí se mi to, a protože to chci, tak to potřebuji. Už zaměňujeme i významy slov či je ztotožňujeme. Nezřídkakdy se pak stává, že tato chtěná věc spatří světlo světa mimo skříň či jiný úložný prostor jen málokdy. Doma máme hromady věcí a hromady jich ještě přikoupíme. Na ty staré už pod haldou dalších nových předmětů zapomeneme.

Svůj volný čas trávíme nakupováním "osobních radostí" a utrácíme mnoho svých peněz. A prodejci nás v tom vydatně podporují svými reklamami, které už dnes bývají čím dál více přemrštěné a klamavé. Využívají svátků Valentýna, Vánoc, Velikonoc aj. které jsou tradičními už stovky let a přetvářejí je v komerční záležitosti, což ve výsledku znamená i znechucení lidí jen při pomyšlení na tyto "komerční svátky", které však dříve mívaly svůj hluboký smysl a vzbuzovaly upřímné emoce.

Věci, které nepotřebujete, vám prodejci vnucují jako ty, které vlastně potřebujete, abyste zapadli do této společnosti, byli "in" a zároveň nebyli "aut". Trend půjček a hypoték je vlastně dnešní móda, z níž nesmíte vypadnout. Je přeci fajn si půjčit několik desítek tisíc, abyste si koupili něco pěkného a vy jste se zadlužili. Splácet k tomu úroky už je dnes vlastně hračka. Je zcela normální a běžné, že si člověk zajde do banky a půjčí si hromadu peněz, které vůbec nepotřebuje, jen reklamy ho navedly k tomu, že je to tak OK a že je radost nakupovat, když máte pár korun navíc. Je to úžasný trend, vy to chcete, tak my vám to poskytneme. Jen budete pak zbytečně hodně dlužit, ale hlavně, že jdete s dnešní módní vlnou.

Konzumerismus se však také vyvíjí a má svá evoluční stádia. Vytváří si vlastně i svou filozofii, která nám do těla proniká jako vzduch, který dýcháme a přináší nám do společnosti nové hodnoty, jež vytlačují ty staré. Jde o sobectví a marnotratnost. "Kupujeme věci, které nepotřebujeme, za peníze, které nemáme, kvůli lidem, které ani nemáme rádi." Kvůli těm druhým. Abychom před nimi vypadali, že jsme "in", že máme stejně jako oni to, co teď "frčí", že nejsme "socky" a že se jim můžeme vyrovnat. Ale v čem? V čem se jim nakonec vyrovnáme? Škoda, že to nejsou hezké vlastnosti a dobré hodnoty, které bychom vyznávali. Nakonec se těm druhým vyrovnáme jen v té sobeckosti a v pýše.

Konzumerismus tedy odstrkuje dobré hodnoty - štědrost, skromnost, rozvážnost, moudrost, laskavost a tím pádem nakonec i upřímnost a pravou radost z radostí druhých. Dá se mluvit o radosti, přičemž je toto slovo vnímáno tak krásně pozotivně, hovořit, když je její příčinou radost z toho, že jsem někoho předčila, že mám ty příšerně drahé krámy, které jsou snad ještě lepší než ty sousedovy?

Pravda, tohle už může být trochu extrém. Mírnější forma je ta, že máme radost z toho, že jsme si pro sebe zase něco hezkého koupili a odložíme to na hromadu. Ale přiznejme si, jak dlouho nám ta radost z nově nabyté věci vydrží?

Nechci odsuzovat všechny, kteří si jednou za čas něco pěkného koupí, tohle už je prostě běžná zkušenost, kterou snad málokdo z nás nemá. Někdy bychom se ale měli pozastavit nad tím, jestli by se ten čas strávený v obchodech a na internetových prodejních serverech, nedal trávit jinak a jestli peníze nejsou skutečně potřebné jinde. Zda-li je ta půjčka vážně nutná a věřte, že půjčky nejsou nic dobrého, to se vám jen reklamy snaží nabulíkovat, že je to vážně úžasné. A zda u vás vládnou ještě správné hodnoty stědrosti, laskavosti a skromnosti.

Jde o konzumenrismus samotný, ale možná více ještě o to, co z něj vlastně vyplývá. Tak řekněte, ještě si myslíte, že konzumenrismus není zase tak nebezpečný?
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 23. února 2013 v 12:42 | Reagovat

Protože je to jeden velkej kolotoč. Když lidi nekupují, kupí se ve skladech zboží a lidé dostávají z podniků vyhazov, nebo neseženou práci. ;-)
Já osobně už pár let nic nekupuju, kromě bot, když je prošlapu a spíše se snažím věcí zbavovat. :-D

2 Ježurka Ježurka | Web | 23. února 2013 v 12:54 | Reagovat

Bohužel máš pravdu. Já říkám, že peníze jsem nikdy neměla. A je to tak. V době, kdy jsme s dětmi žili "z ruky do pusy", tak by mne ani nenapadlo si půjčovat peníze na to, abych mohla jet na dovolenou, nebo abych mohla na Vánoce rozdávat dárky. Tak in jsem zase být nemusela. Dnes je jiná doba, ale ... :D

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. února 2013 v 21:00 | Reagovat

Dá se říct, že nakupovat něco jiného než potraviny prakticky nechodím. Když prošoupu boty nebo kalhoty, koupím si je. Když mi doslouží notebook, koupím si ho. Když mě zaujme knížka, koupím si ji. Nic jiného nepotřebuju. No a pak si udělám radost a koupím si objektiv pro fotografování nebo odjedu do Japonska :-). Je to konzumerismus?

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. února 2013 v 21:06 | Reagovat

[3]: A tak, neříkej mi, že nevíš, co je konzumerismus a že nevíš, o čem ten článek tedy byl ;-)
Já nikomu nic nevyčítám, i kdyby sis toho koupil víc, ostatně, to už bych opakovala předposlední odstavec

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. února 2013 v 21:13 | Reagovat

Promiň, trošku provokuju, poznalas to správně :-). Jenom chci poukázat na to, že hranice pojmů nejsou úplně podle pravítka a někdy se trochu rozplývají. Samozřejmě se směju, když zjistím, že některé rodiny tráví celé víkendy v nákupních centrech, ale předpokládám, že oni se zase smějí mně, že to nedělám :-).

6 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. února 2013 v 21:24 | Reagovat

[5]: Promiň mi, jaké pojmy teď máš konkrétně na mysli? Myslíš konzumerismus a čistě jakože nakupování?
Nevím, jestli Tě to uklidní, já se Ti nesměji :-D , alemám doma jeden odstrašující příklad, jehož podoba tráví ddennodenně na votocvohoz.cz a čistě z nudy nakupuje, člověk někdy nechápe 8-O  :-D

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. února 2013 v 21:44 | Reagovat

Já jsem schopný nakupovat maximálně deset minut, pak mě to přestane bavit. Pamatuju se, jak jsem si před dvěma lety kupoval oblek a prodavačky ze mě byly hotové, protože jsem spěchal, abych se do těch deseti minut vešel a nezačal na ně být nepříjemný :-). Beru to tak, že je škoda každého času, který člověk nevyužije pro něco tvůrčího a pro své bližní. Nakupování to nahradit nedokáže :-). Ale díky za článek, přiměl mě se zamyslet.

8 Bára G. Bára G. | 23. února 2013 v 23:44 | Reagovat

Uf, měla jsem tolik myšlenek, co Ti napsat za reakci během čtení... Ale poslední otázka to zazdila, takže:
Konzumerismus podle mě není nebezpečný. To lidská hloupost a závist. Není to tak dávno, co M. Thatcherová pomocí orientace na konzum přispěla ke konci jedné ekonomické krize (a nastartovala tak nynější směřování USA, kde je to už asi přehnané) - to jistě víš, měla jsi ty přednášky taky, hehe. Takže k něčemu to dobré je. Peníze se musí točit. Vystudovala jsem ekonomku, takže tohle zastávám. Ve štrozoku jsou k ničemu, protože kdo ví, kdy zase přijde krize a měna padne. Navíc nesnáším skrblíky, co za mě na rande ani nezaplatí kafe nebo ho musím ještě platit já za ně.
Nicméně souhlasím, že tsunami půjček je problém. Je to druhý extrém, kdy lidé nemyslí na budoucnost vůbec. "Půjčím si, udělám si hezké Vánoce a to, že to ještě o dalších Vánocích budu splácet neřeším" není moudré. Jenže lidé jsou pohodlní, nechávají své mozky zakrnět. Kolikrát se mě někdo zeptá na tak pitomý dotaz, že mám sto chutí mu říct "zapni mozek!" (mno, nemusíme chodit daleko, Ty víš koho ze školy např. mám na mysli ;-) ).
A pak je tu závist - není to tak nadnesené, jak si myslíš. Např. nedávno si děda pořídil myčku - bum, jeho kamarád to doma řekl ženě a taky si ji museli pořídit, samozřejmě dražší model. Pak si děda pořídil plochou televizi - bum, kámoš ji musel mít taky a ještě větší... No, máme z toho srandu :-D Nebo sousedka - její známá buduje zimní zahradu, tak ona taky a větší; její známá má velkého psa, tak ona musí taky a ještě většího (bohužel ho teď nezvládá a chce utratit, lidé fakt nemyslí!). To zůstává rozum stát. Nejsem svatoušek, ale troufnu si říct, že závist je mi cizí. Přemýšlím, co bych tak mohla komu závidět a napadá mě jen zdraví.. to si ale za peníze nekoupím :-(
(Promiň za tu litanii, ta grafomanie je snad nakažlivá :-D ).

9 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. února 2013 v 9:31 | Reagovat

[7]: No, ano, to je přesně ono. Jsem téhož názoru, že čas v obchodech se dá využít hodnotněji. Samozřejmě, že do těch obchodů leckdy musíme pro potraviny a důležité věci a ano, uznávám, že nemálo z nás si jde do obchodu udělat nějakou radost. Nechci a nemůžu být tak radikální, abych všem nakazovala, aby si nikdo nějakou tu radost neudělal, že musíme nutně žít jen z toho, co nejnutněji potřebujeme. Ale všeho s mírou, tak jako to platí vlastně ve všech oblastech.

[8]: My už jsme vlastně spolu mluvily o tom, že peníze jako takové nejsou nebezpečné, ale jde o přístup člověal k nim, to jsme řešily, spolu, ne? :) Já teď nevím, ta moje prohnilá paměť.
No, takhle já vnímám konzumerismus negativně, protože se pod tím právě skrývá to, že nakupujeme přes příliš. A ano, jak už jsem psala, nejsem odpůrce těch, kteří si pro sebe sem tam něco koupí (a nemluvím teď o potravinách, věcech do domácnosti), byla bych taky sama proti sobě. A ještě navíc je tady ta práce a že se peníze někde musejí točit. V pohodě.
Ale konzumerismus je nadměrné nakupování, fakt jakože až zbytečné. Trávení spousty času v obchodech - čas který se dá využít jinde, utrácení mnoha peněz, které by se také daly využít jinde. Je tolik lidí a organizací pro lidi a zvířata, které by každou korunku potřebovali.
No, a pak jsou tady ty hodnoty, o které mi jde především. Někdy nejde jen o jedince, ale o celou společnost, na níž ta konzumeristická filozofie působí, aniž si to leckdy uvědomujeme; urvi si co nejvíc, nikomu nic nenechej, kup si něco lepšího, než má ten druhý, utrať to všechno! Hup a seš frajer :) to je to, na čem pak člověku záleží.
V pohodě, diskuse musí být :) Však taky musím obhájit své názory a ne si vyrábět své vlastní malé ovečky, které mi na vše budou přikyvovat ;-)  :-D

10 Luné Luné | Web | 24. února 2013 v 14:06 | Reagovat

Možná se mezi námi rozrostl díky stýskání, stýskání po lásce, přátelství a pochopení. Možná je to pouhé přání lidí vyplnit nepříjemnou samotu uprostřed srdce. Snaží se ukolébat své pocity od drobností po zbytečnosti. Jenže peníze nejsou přátelské. Přelétají, nezůstávají věčně, neobejmou, nepohladí, nepomůžou zastavit deštík slz. Kdybychom zůstali věrní přírodě - bylo by to všechno, co musíme mít k existování - mírumilovnost, mateřskou lásku, plody Země, vodní království a radost. Konzumerismus nás nedohnal tak daleko od pravé krásy, to my sami.
Ale ve tvém souhvězdí nehrají barvami mince. Není to nádherné? :)

PS: Zásobování vonných svíček se nepočítá, že ne? ;)

11 Vendy Vendy | Web | 24. února 2013 v 15:52 | Reagovat

Konzumerismus patří k dnešní době a zčásti díky tomu funguje ekonomika (jak už tady kdosi napsal, dokud se bude kupovat, pak lidi budou mít práci). Taky dokážu pochopit lidi, co si kupují pěkné věci, aby je měli - právě proto, že jsou pěkné. Já takhle ujíždím na aromalampičkách, různých hrnečcích, civím do výkladů na sošky andílků, samozřejmě z toho koupím mizivé procento, protože kam bych to pořád dávala - ale pořád se mi ty věci líbí. Taky se nedivím, že někdo chce nejmodernější technologie, ať se jedná o televize, domácí kina, světla na dálkové ovládání, dobře vybavené auto, různé elektro pomůcky do kuchyně, automatickou pračku považuji vůbec za vynález tisíciletí, i když se tohle tvrzení může zdát někomu směšné.
Ale na druhou stranu, kupovat věci jen proto, abychom je měli - a přitom je neužívali, je hloupost. A vůbec největší hloupost je brát si půjčky na kdejakou blbost. Chápu půjčku na auto, půjčku na dům či byt, prostě půjčku většího rozsahu. Ale půjčky na prkotiny, půjčky na dovolenou nebo vánoce, v tom s tebou souhlasím, to je největší hloupost, jaká v této společnosti panuje a taky pořádně záludná past, na jejímž dně číhá otevřený chřtán exekutora.
Bohužel se obávám, že spousta lidí na to přišla, že padli do pasti, a dalšími půjčkami už zpomalují ten pád, který ale stejně nastane.
  Reklamy jsou bohužel navoněná zdechlina, ale jen málo lidí za tou vůní dokáže poznat právě tu zdechlinu. A díky tomu tyhle lichvářské firmy s půjčkami tak vesele vzkvétají. A vlastně, když se podíváš na televizní reklamy, tak každá společnost, která si je může dovolit zaplatit, tak má solidně nahrabáno. A počítám, že právě z předražených výrobků nebo přemrštěných úroků.

12 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. února 2013 v 17:13 | Reagovat

[10]: Já si spíš myslím, že je to obráceně. Že stýskání po lásce, přátelství a pochopení vzniklo právě kvůli tomuto konzumerismu a to je taky hlavní myšlenka tohoto článku.

13 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. února 2013 v 17:19 | Reagovat

[11]: To, o co jsem se v článku snažila především, jsou ty abstraktní hodnoty. Důsledky, které z konzumerismu vycházejí. Dnešní zkažená podoba společnosti, ta je zapříčiněná myslím právě tímto. Ale i reklamy, podbízení k nakupování, vysoká nabídka půjček, to navazuje na konzumerismus.
A na těchto komentářích právě vidím, jak moc je to neviditelné. Tím nechci nikoho urážet, ale většinou mi odpovídáte na tu materiální stránku věci a to mě tím víc utvrzuje v tom názoru, že je moc konzumerismu, kterou se tu snažím nastiňovat, skutečně tak špatně viditelná.
Již jsem to psala Báře, jak to působí na lidi.

14 Bára G. Bára G. | 24. února 2013 v 19:35 | Reagovat

Na PrimaLove běží (nebo běžel, nevím, nemám televizi, jen jsem to zahlídla) pořad o lidech posedlých nakupováním. Dělali jim i psychologické rozbory a Luné má pravdu, že mnozí si tím něco vynahrazují, zaplňují prázdné místo v srdci. Některým někdo zemřel, pro jiné je to zážitek a vzpomínka místo toho, aby šli třeba do zoo...
Myslím, že je to trochu zase o tom, že mají lidé zakrnělé mozky a nenapadne je lepší způsob trávení volného času, než zajít do nákupního centra. Narozdíl od Čerfa ale nemám už sílu se těmhle lidem smát, je mi jich líto.
Ale máme-li se bavit o pojmu, je nutno pojem striktně vymezit. Ty konzumerismem chápeš přehnané nakupování, jak jsem teď pochopila, ale pro mě má to slovo mnohem širší význam. Taky se mi konzumerismus nelíbí, ale je to prostě znak doby, nezastavitelná evoluce.
Stejně jako reklama, ohledně které tu Vendy citovala Oliviera Toscaniho, s jehož pojmenováním (navoněné zdechliny) také souhlasím, ale to tu bylo vždy. V naději na zlepšení v této oblasti jsem ještě skeptičtější. :-?
Já třeba šiju kostýmy, nakupuji na to materiál, literaturu... Je to k něčemu dobré? Taky jen pro radost. Zbytečné dalo by se říct. Ty si zas kupuješ obrázky MaB a polodrahokamy. Můj děda by o tom všem řekl, že je to jen pro lidi, co nemají co dělat. Podle něj má smysl jen chovat drůbež, králíky, prasata... Každý má žebříček hodnot jinak. Aspoň v něčem je ten svět ještě pestrý ;-)
A přiznávám, grafomanii mám už zatraceně dlouho, sorry 8-) :-D

15 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. února 2013 v 21:10 | Reagovat

[14]: Hele, to jsem asi někdy viděla ten pořad. Byla tam jedna, co si nutkavě vytrhávala vlasy a pak druhá, která byla závislá na nakupování bot, ale to je psychická nemoc, to bych řekla, je něco jiného, kdyby nebyl obchod s botami, mohla by si nějaké své komplexy vynahrazovat zase něčím jiným, ono na té době taky vážně záleží. A to o čem mluvíš, že někomu někdo zemřel atd., to si myslím, není dlouhodobá záležitost. Na takové případy by bylo asi nutno se dívat individuálně a neralativizovat.
Ano, souhlasím, že konzumerismus je znak doby a už v článku jsem psala, že se vyvíjí, prochází jistou evolucí a to už jsme zase u těch abstraktních hodnot, které se tu neustále snažím podsouvat :D , protože momentální a už dlouhodobější fáze je ta, že si konzumerismus vytvořil svůj žebříček hodnot.
Pravda, že když ses teď dotkla mých kamínků, je to sběratelská vášeň a pravda, k čemu taková sběratelská vášeň je? Pro radost. Dobře. Ale já už jsem psala, že nekamenuju, že bych byla proti sobě :) Fakt mi jde především o ty hodnoty. Ale samozřejmě jsem se snažila podsunout i myšlenku, že bychom neměli pořád zbytečně utrácet, vždyť to nás učí i rodiče, no ne? :D Jak hospodařit s penízky... a taky s časem

16 Bára G. Bára G. | 24. února 2013 v 23:10 | Reagovat

[15]: Jo, to byl zas jiný pořad, ten co zmiňuješ. Ten, co jsem myslela já se jmenoval nějak jako "Nedokážu nic vyhodit" a to tedy byla dlouhodobá záležitost. Převážně ženy měly totálně plné byty hadrů a hadrů nahromaděné za léta. Až pak s pomocí psychologa to pomalu přemáhaly. No, bylo to k puštění na primaplay, pouštím si tam všelicos a u toho vařím :-D
Ano, ty šťastnější z nás naučí hospodařit rodiče, ale není to taky samozřejmé. I v rodině máme někoho, kdo vydělává opravdu dost slušné peníze a na účtu nemá nic, protože denně kupuje blbiny, prokecá hodiny po telefonu atd. Nevím, možná lidé s dynamicky postupujícím pokrokem dostali až příliš mnoho vymožeností prakticky naráz a neměli čas se s nimi naučit zacházet. :-?

17 Beatricia Beatricia | Web | 25. února 2013 v 12:16 | Reagovat

Tento neblahý jev nás obklopuje jako vzduch. Já se mu bráním a na reklamy nedbám a půjčku bych si nikdy nevzala. Prostě, když na to nemám, tak to nepotřebuji. Ale já na to mám, a ovlivnit se nenechám.
Napsala jsi moc krásný článek, přímo trefa hřebíčku na hlavičku. Nutí naše mozkové závity zapřemýšlet nad tímto fenoménem. :-)

18 theam theam | E-mail | Web | 25. února 2013 v 15:07 | Reagovat

Velice zajimavy blocek!!! :) uzasne clanky! :) krasny dess....nespratelis prosism? :)

19 Helena Helena | Web | 25. února 2013 v 16:24 | Reagovat

Mniško napsala jsi to moc hezky a můj názor je takový,že lidi se nechají i snadno ovládat.Vše je manipulace.Kdybys měla zájem přečti si:
http://helenasychrova.blog.cz/1204/jak-prezit-padouchy-na-pokracovani-2

20 Lúthien Lúthien | Web | 25. února 2013 v 16:35 | Reagovat

Souhlasím, tohle je hodně velký problém naší společnosti a je smutné, kolik lidí si to neuvědomuje.

21 Luné Luné | Web | 25. února 2013 v 17:38 | Reagovat

[12]: O jeho kořenech se asi nikdy nedozvíme. Jeho semínko už je bohužel příliš hluboko.. Každopádně jsi to krásně napsala :)

22 Vendy Vendy | Web | 26. února 2013 v 13:43 | Reagovat

Ale ono to tak z článku vyznělo, jako že odsuzuješ to, že člověk v dnešní době jenom kupuje, vidí jenom věci a nic jiného mimo to. S čímž souvisí právě i půjčky na to, abychom si kupovali tyhle věci.
A Luné měla pravdu, někdy si tím lidi kompenzují nedostatek lásky, vztahů. Někdo si zase nedostatek lásky kompenzuje drogami nebo alkoholem. Taky se dá nedostatek lásky kompenzovat nějakým domácím zvířátkem, přítulným tvorečkem, který ti lásku oplatí bezvýhradně.

23 Vendy Vendy | 26. února 2013 v 13:44 | Reagovat

Takže je vidět, že problém je opravdu složitý a pojmenování problému je jen zestručnění... ;-)

24 Mniška Mniška | E-mail | Web | 26. února 2013 v 15:02 | Reagovat

[22]: No, ano, de facto ano. Pokud člověk opravdu žije jen nakupováním si pro sebe bez toho, aby si uvědomovali jiné, správné hodnoty, pak ano, pak se dá říct, že takové odsuzuji, tos pochopila správně.
A co se týče Luné, já její názor neodsoudila, jen jsem opáčila, že dle mého názoru je to naopak a za svým názorem si stojím i nadále, čímž neříkám, že to vím. Já jsem žádný výzkum nedělala, abych to mohla říct. Takže tady je to pro nás laiky subjektivní. Tohle vědí asi jen nějací sociologové, pokud se tahle věc dá ovšem celá zrelativizovat a pokud nebereme v potaz, že je to individuální záležitost.
Ano, problém je složitý ;-)

25 Petr Petr | E-mail | Web | 26. února 2013 v 16:17 | Reagovat

Dobře jsi to napsala i nazvala :-) Bohužel lidé jsou ohlupováni reklamou z laciných tele-vizí a čas-opisů, takže si často kupují věci, které jim byly zasunuty do podvědomí a bez kterých by se ve skutečnosti snadno obešli. Nad odpady, které každý týden odvážejí popeláři na smetiště dějin, budoucí generace asi budou hodně kroutit hlavou :-)

26 Elisis Elisis | Web | 27. února 2013 v 20:38 | Reagovat

Asi jsem opravdu negramotný člověk, ale já jsem vůbec nevěděla, že tahle činnost by mohla mít nějaký odborný název, jako je konzumerismus :-| ... :-D Ale díky Tobě to teď vím :D
Taky o konzumerismu často přemýšlím. Nechápu, kolik lidí dokáže televize obalamutit jen díky svým reklamám. Zajímalo by mě, kolik takový člověk stráví jen díváním se na tyhle oblbováky. Jen málokdy se totiž stane, že ty jejich sliby se nakonec vyplní. Ale o to ani tak nejde. Především je mi líto těch, kteří kvůli tomu zapomínají na čas, zapomínají žít a místo toho se buď sledují nejrůznější reklamy nebo nakupují. Někteří si často prostě neuvědomují, o co přicházejí. Je pravda, že jim to dělá radost, stejně jako nám, když si koupíme třeba nový kousek oblečení nebo nějakou dekoraci do bytu. Ale jak už ses zmínila, je rozdíl mezi tím, jestli to člověk potřebuje, nebo zkrátka jen chce, aby to za chvíli zůstalo ležet ladem. Nejlepší případy jsou, když člověk něco potřebuje a chce k tomu :) Někdy je fajn koupit si něco nepotřebného, ale mnohdy už se z toho stává takový extrém, jak už zde bylo řečeno, že člověk se v tom všem nemůže skoro ani hnout a je obětí televizních pořadů. Ještě jsem se na ně nedívala, ale asi to jsou většinou ti, kteří se z toho chtějí dostat, chtějí pomoct.
Také je škoda, že většina svátku už se stala spíše komerčními, a zapomíná se na tu pravou podstatu. Stejně tak je škoda, že někteří zapomínají na to, že někdo si jich váží a dal jim nějaký dárek, ale ohlíží se jen na to, kolik za to zaplatil. Nezajímá je, že člověk jim chtěl udělat radost. Ale to už je zase o něčem jiném :)

27 Lucerna Lucerna | Web | 27. února 2013 v 22:47 | Reagovat

Urcite nebezpen je. Ovplivnuju nas hlavne ludia a miesta kam chodime, na co sa divame. Clovek chce zapadnut byt in a pritom este byt aj vynimocny. Noektory ludia stoho robia hotovy hlavolam v ktorom sa potom stracaju.
Ja konzument nie som. Nemam na to chut ani financie :). Tv nemam, tak miera vplyvu je o nieco mensi.

28 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 1. března 2013 v 23:28 | Reagovat

Dobré zamyšlení! Ukázala jsi to hezky tak, aby mě napadlo podívat se na to ze dvou stran. Jako na konzumerismus spíše osobní a vštěpený. Obojí vzniklo díky působení okolí na nás, přičemž ten vnucený jsou obsahuje všechny ty půjčky a věci, o nichž nás reklamy přesvědčují, že díky tomu budeme in, usnadní nám život a snad že i díky tomu jsme normálními lidmi. (Tak mě napadá, že nemáme ani SodaStream, myčku s Finnish Quantumem, ani produkt od Applu, ani auto [které sice není jen okrasná vymoženost, ale některé reklamy ho prezentují jako věc, bez níž jsme dnes de facto v jisté části lidského těla, přitom se bez toho dá pořád obejít], nepoužíváme vanish ani dreft a jsme tak spokojení.) Konzumerismus osobní se projevuje ale u mojí máti, která má tendenci shrabovat věci, které jsou naprosto zbytečné a nikdy se nevyužijou, ale musí se vtáhnout do bytu nebo nevyhodit už jen z principu. A k tomu zásobuje tříčlennou rodinou jídlem, který nejsme schopní sníst. V tom vidím velký problém 21. století, protože lidé vyhodí neuvěřitelné množství jídla...
Řekla bych že ten osobní typ konzumerismu má svůj původ v materialismu, nebo na druhou sranu i ve strachu z nedostatku, a proto pochopím, když jím trpí lidé zejména z generace zasažené válkou.

Možná vězí problém ve faktu, že dnes se nevyrábí hlavně zakázkově, ale masově a těch věcí je tolik, že zůstávají přebývat a to je určitým lákadlem(sleva, akce, chytrý nákup, 3+ jedna zdarma!!!). Vždyť člověk neudělá nic špatného, když si koupí tu a tu věc, když na ní má a v obchodě jich ještě zůstalo devět.

29 Berry Berry | Web | 3. března 2013 v 22:56 | Reagovat

Naštěstí jsem konzumerismu snad úplně nepropadla. Nakupování velmi nenávidím, v rodině se, dokud jsem rostla, velmi aktivně udržovala dědicí linie oblečků a to mě od těch nákupů i osvobuzuje :-) Ovšem teď, kdy si potřebuju koupit obyčejné lodičky (zavřená špička, střední podpatek, černá barva s povrchem, ve kterém mohu chodit i ven), je to úkol nadlidský. A už jsem ho vzdala. Raději vyletím do lesíka a nakupuju kytky od mravenců ;-)

30 Vendy Vendy | Web | 25. března 2013 v 12:12 | Reagovat

[28]: S generací lidí zasaženou válkou máš určitě pravdu. Hladová léta se podepíšou na dalším životě - oni to už zažili a nikdy neví,jestli to nezažijou znovu. Moje mamka taky takhle nakupovala, hodně věcí do zásoby, i když je fakt, že se postupně všechny spotřebovaly. A bohužel (nebo bohudík?) jsem pár těchto manýr chytla po ní, takže když jsou finance, nakupuji toho taky víc. Třeba čokolády na vaření, na vánoce, těch koupím aspoň pět nebo deset, stejně tak Hery nebo másla, dám to třeba na mrazák. Raději ať zbyde, než abych na poslední chvíli sháněla... Taky jsme takhle nakupovali cukry, když byly v akci, je fakt, že cukr se ti opravdu neskazí a je drahej jak potvora, takže když je akce, proč toho nevyužít... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama