(Ne)malé radosti I.

29. ledna 2013 v 19:44 | Mniška |  Kniha projektů
Před týdnem Vendy upozornila v jednom ze svých článků na Lenky projekt (Ne)malé radosti. Tahle pozitivní "vymoženost" mě velmi nadchla právě pro svůj pozitivní nádech a touhu nacházet ve svém životě spíše radosti než strasti a vyzdvihnout je. Ačkoli jsou smutky nezbytnou součástí života a uznávám jejich nepostradatelnost, vážím si lidí, kteří vyzdvihují (nejen) ve svém životě radosti a nechtějí svůj život zastřít černým závojem, který mnohdy jen neochotně rozhrnou a vystrčí na chvíli nos.


Oceňuji snahu ukazovat druhým lidem, že je vždy pro co se radovat a že je také na co vzpomínat. Někdy to chce opravdu hodně síly být pozitivní. Jsou vážně dny a třeba i delší čas, kdy se utápíme v louži našich smutků. Ale vždy je mít na paměti, že žádná bouřka věčně netrvá, ať je jak chce silná.

Rozhodla jsem se do projektu také zapojit, protože si myslím, že se hned ukáže, jak dokáže být život skvělý přesto všechno zlo, které můžeme často vnímat kolem sebe a že si nakonec uvědomíme, že si na život skutečně nemusíme stěžovat, protože je pro co žít. A úsměv také prodlužuje život, který je hned o to kvalitnější.

Nejsem schopná teď říct, jestli budu přispívat pravidelně, protože s mým časem je to tak nějak všelijaké. Navíc mám ještě teď v rubrice "rozepsané" spoustu článků, čekajících na svou příležitost. No, zkrátka uvidíme, přinejhorším budu shrnovat sedm radostí za týden do článků o dvou či více týdnech najednou, což bude ale asi trochu masakr hlavně pro vás čtenáře, takže si tak říkám, jestli bych vás toho neměla ušetřit.

Dost možná ani nebudu přispívat s články tohoto projektu vždy ve stejný den. Tento se měl na blogu objevit už v neděli.

Ale ať to už neokecávám, zde jsou radosti za první týden, který jsem hodnotila:

1. V prvé řadě mne upřímně nadchl vůbec nápad o stvoření (Ne)malých radostí. Projížděla jsem některé Lenčiny články tohoto projektu a naplňovaly mne radostí z toho, jak někteří lidé dokáží být pozitivní a umějí se radovat skutečně z kdejakých maličkostí. To mi prostě dodalo energii a upřímnou radost.
2. Už je to sice nějaký ten týden, kdy se můj blog pyšní novým layoutem, ale vždy, když se na svůj nově oblečený blog podívám, jímá mě radost z Dinciiny poctivé práce. Někdy si prostě trapně zajdu na blog a bezostyšně na něj "čumím" a kochám se. Jsem skutečně ráda, že mé přání mít radostnější blog, je opravdu naplněno, čímž je i mé srdce přeplněno :)
3. S Elisis si někdy píšeme vzkazy přes Lidé.cz. Měla jsem radost, že po nějaké době se mi zase ozvala se vzkazem a že si máme vážně co říct, navzdory tomu, že je mezi námi velký věkový rozdíl, zhruba 9 let. A mám radost, že Elisis je taková, jaká je, což vždy poznávám z jejích vzkazů.
4. Nadchly mě také e-maily od Vendy. Přiznám se vám, že jsem někdy mírně truchlila nad tím, že jsem zaznamenala na blogu méně komentářů od mých oblíbených blogerů, a nějakou dobu nenapsala ani Vendy, o to víc mě nadchlo, že mi poslala hned několik e-mailů a znamenalo to, že na mě nezapomněla.
5. Po dlouhé době nám tady taky nasněželo a já měla upřímnou radost z toho sněhově pohádkového nadělení.
6. Moje kamarádka Štěpánka mě pozvala do cukrárny. Jsme sice kamarádky, ale víc se poznáváme a stýkáme až v poslední době a v tento týden jsem se s ní poprvé sešla v cukrárně jen tak si popovídat. Popravdě se moc často s kamarády takto nestýkám, protože, jak už jsem taky někdy dříve psala, jsem taková "většinová kamarádka", bavím se s houfem kamarádů a pokud možno se všemi, co znám, ale nemám žádného konkrétního velkého kamaráda, s kterým bych si takhle mohla posedět. Tohle pro mě byla vítaná změna.
7. Doháním měsíčník (obdoba deníku, ovšem se zápiskami za měsíc) a jsem s ním velice pozadu. Právě jsem sepisovala teprve listopad. Ovšem vzpomínka na soutěž, ve které jsem vyhrála se svou bakalářkou druhé místo, mě zase velmi naplnila. A vlastně to nebyla jen tato vzpomínka, ale prožila jsem ve svých myšlenkách víc takových hezkých vzpomínek.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Airen Glider Airen Glider | Web | 29. ledna 2013 v 20:03 | Reagovat

Lenka je opravdu hodně kreativní, to musím uznat :-)
Líbí se mi projekt (Ne)Malé radosti, ale stejně tak mě zaujal i projekt Čím bych byla, kdybych byla :-)
Jsem ráda, že ses zapojila, ráda si počtu o tvých radostech 8-)

2 Annika Annika | Web | 29. ledna 2013 v 21:27 | Reagovat

ten projekt se mi moc líbí, baví mě číst si slova něčího štěstí a radostí, i kdyby byly jen na první pohled nepatrné :-) také jsem uvažovala o zapojení se, ale asi až někdy jindy, později.

P.S. ta čajová souprava na fotce...ach! *slastný povzdech :-) *

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 22:13 | Reagovat

Musím říct, že zrovna dnes jsem podobný článek potřeboval, protože poslední dny moc radostné nejsou. Když takový čas nastane, radši na blogu nic nepíšu a nekomentuji, abych někoho "nenakazil". Ale u tebe nemám strach a teď tím spíš ne. Je vidět, že máš dost protilátek a vyrábíš si další a další :-).

4 Beatricia Beatricia | Web | 29. ledna 2013 v 22:38 | Reagovat

Ten projekt (Ne)malé radosti mě velice zaujal a líbí se mi. Už podle něj jedu od první zmínky u Vendy. Dělám si drobné radůstky a uvědomuji si, že jsou to opravdu radosti, i když někomu jinému se mohou zdát malicherné a nicotné. Například velkou radost mi udělal diplom od Lucerny. Ten nápad je  výborná idea. :-)

5 Amelie Amelie | Web | 29. ledna 2013 v 23:19 | Reagovat

Projekt je super. Myslím, že se jím řídím už několik LET. Denně je tisíc příležitostí k depresi, ke splímu, k zoufalství nad životem s několika vzteklými nadávajícími autisty, ale já se snažím skoro každý den zaznamenat na blog těch pár pozitivních minut, které existují:-) Každý den se snažím vnímat zlepšení a pokroky Jeníčka i Elišky. Vnímat ty hodiny řevu, vzteku a odmlouvání, tak už jsem dávno v blázinci. TAKTO se raduji z pokroků, jsem vděčná za to, že mi Jenda zrovna nenadává, že do mě nekope, že se nechal obléknout, že přežil koupání nebo nákup, že Eliška nemá depresi nebo nebojuje s vrstevníky. Jsem šťastná, protože mé děti jsou štastné.

6 Ježurka Ježurka | Web | 30. ledna 2013 v 16:22 | Reagovat

Souhlasím, také jsem  hned vyjádřila své ano pro tento projekt a každý den se určitě nějaká malá radost najde. U mne tedy ano, protože já se opravdu raduji z maličkostí. Takových malých radostí víc a ejhle - už je ta radost větší, že? :-)

7 Elisis Elisis | Web | 30. ledna 2013 v 18:29 | Reagovat

Nejen Lenčiny články z (ne)malých radostí jsou naplněny optimismem :-) Je až obdivuhodné, kolik věcí Tě potěšilo. Těžko uvěřit, že se to všechno událo v jednom týdnu. Je krásné, si to všechno uvědomit a jednou za čas si všechny radosti přečíst a zavzpomínat na ně ;-) Jsem moc ráda, že jsi zmínila také naše vzkazíky, mě také velmi těší, že si spolu tolik rozumíme :-) Do projektu se také pouštím, a také jsem chtěla zmínit naše psaní, asi to bude vypadat, že se trapně opičím :-D

8 Thalia Thalia | Web | 30. ledna 2013 v 20:36 | Reagovat

No teda, to je vážně moc dobrý nápad :-) Já si většinou své malé radosti schovávám do vzpomínek, protože mám pocit, že nikomu jinému kromě mě radost neudělají :D

9 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 30. ledna 2013 v 20:41 | Reagovat

Tak ve výdrži v projektu ti fandím, vidím, že já bych to do konce nedotáhla.

Píšeš měsíčník? :) Já psala čtvrtletník, teď už chybí zápis asi ze třitvrtě roku, někdy to musím dokončit. :D

10 Vendy Vendy | Web | 30. ledna 2013 v 23:13 | Reagovat

Radost z nemalých radostí. To je přece moc hezké! A už je začínáš hledat. Nebo spíš, objevovat, protože ony přicházejí, ale my si je často neuvědomujeme.
Layout od Din je opravdu nádherný, vždycky,když tvou stránku otevřu, rozsvítí se na mě jak sluníčko. Takové zasněné sluníčko, které svítí pro radost.
Elisis je další zajímavý človíček, a jsem ráda, že jsem její blog objevila. Píše moc pěkné články a taky poutavé a má pěkné fotky a zajímavé soutěže.
Jestli jsem tady nějaký čas nepsala, bylo to i proto, že mě zlobil počítač, skoro pět týdnů, někdy se mi ani nenačetla stránka, bylo to k zoufání. Ale problém vyřešen, tak už můžu zase psát...
Přeji ti spoustu malých i velkých radostí. Určitě je najdeš! A já se budu těšit, až si tady počtu, co hezkého se ti zase přihodilo.
A myslím, že stačí psát tak, aby ti to vyhovovalo. Lenka měla svůj projekt rozdělený po týdnech, ale myslím, že hlavní je myšlenka samotná, a ne frekvence nebo počet. Piš, jak to půjde... :-)

11 Vendy Vendy | 30. ledna 2013 v 23:13 | Reagovat

P.S. jsem ráda, že jsem ti s emaily udělala aspoň trochu radost... ;-)  :-)

12 Mniška Mniška | Web | 31. ledna 2013 v 20:01 | Reagovat

[2]: Je z Oxalisu ;) a díky

[3]: Jsem strašně ráda, že to dokázalo povzbudit i druhé, zvláště pak Tebe, budu držet palce a myslet na Tebe, aby zase radostné dny brzy přišly!

[5]: To je pravda, Amélko, a i pokroky a "ne)malé radosti u vás jsou velkým nabíječem energie a pozitivní nálady. Jsem vždy ráda s Tebou, když se vám něco povede. Tvůj blog je taky jeden velký povzbuzovač!

[6]: Přesně tak. Člověk si díky shrnutí toho všeho uvědomí, že není málo těch radostí a sám se přesvědčí, že není vícesmutků, jak si občas myslí :)

[7]: Vážně? Potěšilo Tě to samé? No, tedy, to je bezvadné :) ale myslím si, že nic není náhoda!

[8]: Neboj, na blogu je fajn, že tam opravdu můžeš sdílet téměř cokoli a že se vždy najdeněkdo, kdo si rád přečte o tom, co píšeš a dokáže se s Tebou radovat ;)

[9]: Díky :)
Jo, tak koukám, že trpíme stejným problémem :D

[10]: Moc Ti děkuji, Vendy, je hezké, že to vypadá, že se se mnou raduješ ze všech těch věcí, dokážeš být empatická :)
A máš pravdu. Neměla bych si z toho dělat povinnost

[11]: Velmi Ti za emaily děkuji, milá Vendy ;-)

13 Helena Helena | Web | 31. ledna 2013 v 20:15 | Reagovat

Krásné radosti,krásné maličkosti všedního dne,krásná přátelství a krásný bílý sníh.
Těším se s Tebou Mniško. :-)

14 Berry Berry | Web | 31. ledna 2013 v 22:25 | Reagovat

Fíha, gratuluji, nějak jsem nevěděla, žes byla na soutěži, a hned dvakrát, gratuluji podruhé! Líbí se mi ten projekt. Je to opravdu výborný nápad, myslím, že kdyby to dělalo více lidí, ubyde depresí ;-)

15 Luné Luné | Web | 1. února 2013 v 20:52 | Reagovat

Projekt (ne)malé radosti je opravdu kouzelný, ve tvém povídání přímo snově zasněný. Věřím, že se stane tvým andílkem strážným, že tě zahřeje, kdykoliv šeptání smutku zažene vyrůstající sněženky spokojenosti. A bude krásné dívat se/číst tvé radování :)
Lesík, který ti vytvořila Dincie, je nádherný. Přála bych si v něm najít nějakou příjemně měkkou mechovou deku a zavrtat se do ní a do tvých slov.
Pěkně se vám rostlinka přátelství s Elisis rozrůstá :)
Sněhové polibky zabloudily snad v každém drobném zákoutí. Ale rychle se roztály. Jako kdyby měla příroda poněkud neklidné spaní..

Chtěla bych se ti moc omluvit za svoje zpoždění s komentováním. Vlastně jsem si článek přečetla už v úterý, jenom.. bylo by mi líto, kdybych svou smutnou náladou zamořila tvé království.

16 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 8. února 2013 v 18:54 | Reagovat

Myslím, že je potřeba, vnést do života občas trochu světla...

17 Lenka Lenka | Web | 10. února 2013 v 18:48 | Reagovat

Jsem ráda, že ses taky přidala k projektu a doufám, že těch radostí bude ještě skutečně mnoho! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama