Historie, můj život(?)

3. prosince 2012 v 19:07 | Mniška |  Nový vítr
Už přes tři roky žiji historií. Historií, která má v hledáčku především člověka a jeho cestu časem. Vlastně si tak říkám, že je vcelku zvláštní, že jsem si zamilovala vědu, jež studuje právě lidi a společnost, když jsem jako malá člověka jako takového neměla vůbec ráda. Už tehdy jsem měla představu, že člověk je ve své podstatě zlý. Doteď upřednostňuji zvířata. Dnes je ze mě bakalář historických věd.


Až někdy v druháku na gymnáziu jsem zjistila, že mě asi nejvíc ze všech věd přitahuje právě historie. Rozeznat tohle pro mě však nebylo snadné, protože jsem vždy považovala všechny předměty ve škole za nutné a z různých úhlů zajímavé. Toužila jsem mít plnohodnotné vzdělání, které obsahuje co nejvíce ze všeho. Vybrat si pak jeden předmět ze všech, kterému bych se do budoucna věnovala, bylo těžké, nerada se škatulkuji, nerada jsem jednostranná.

Avšak vstup do minulých časů mne naplňoval něčím jiným. Fantazií. Minulost není, existují už jen představy o ní. Jsem zkrátka naplněna historismem - řekla bych až romantickou láskou a zájmem o dějiny, o něco, co už si lze jen představit. Asi to byla právě ta fantazie, která ukázala prstem na historii. Koneckonců, pokud přejdeme do literární podoby fantazie, i ta se odehrává v časech, v němž neexistuje moderní společnost, povětšinou se setkáváme s pokřiveným středověkem.

Zeptáte-li se mne však na to, kým tedy budu, v čem bude spočívat má práce, neodpovím vám. Nevím to. I když studuji historii, stále je tu ta zábrana nebýt jednostranná. Historie, ač pro mě krásná, mi nenabízí moc šancí. Učit jsem nikdy nechtěla, děti totiž dnes historie ve většině případů nezajímá. Psát knihy o tom, co historik vybádal, je velmi dlouhodobá záležitost, lukrativní už vůbec ne, těžko se uživit jen psaním knih. Muzeum, archiv... když já prostě nechci být někde zašitá. Takže čekám, jaký směr mi ukáže osud.

Přeci jsem však dosáhla věcí, s nimiž bych se velmi ráda pochlubila. Už začátkem měsíce listopadu jsem byla pozvána do archivu v Českých Budějovicích, kde se konalo slavnostní vyhlášení vítězů v soutěži o cenu profesorky Sáši Duškové (byla to významná archivářka). Už koncem jara jsem se této celostátní soutěže zúčastnila se svou bakalářskou prací s názvem Šlechtická heraldika na Lovosicku. Jde o soupis veškerých hmotných památek, na nichž se nachází šlechtický erb, v lokalitě bývalého soudního okresu Lovosice (64 obcí). Těchto památek jsem zdokumentovala celkem 90. Dále jsem měla napsat o vztazích šlechtických rodů, jejichž erby jsem zaznamenala, k regionu Lovosicka a další částí mé práci bylo vypsat historii všech obcí, v nichž jsem erbovní památku nalezla. Bakalářka má 113 stran + 49 stran obrazové přílohy.

Soutěž se jednou za každé dva roky zaměřuje na práce, které se vyhraňují na téma archivnictví, a střídá se s tématy prací, týkající se pomocných věd historických (tzn. heraldika, studium starých listin, starých písem, pečetí, nauka o vlajkách a praporech, vyznamenáních a řádech, mincích ad.). V této celostátní soutěži se má práce umístila na krásném druhém místě a jsem na to velmi hrdá. Získala jsem finanční odměnu, květinu a zajímavé materiály o archivu v Č. Budějovicích, v němž jsme si udělali prohlídku, rovněž jsme vstoupili do míst, kam noha obyčejného smrtelníka, který v archivu nepracuje, nemá přístup, tedy do místností, plných starých materiálů, listin, kronik dokonce i z 12. století.

Toto slavnostní setkání bylo velmi příjemné a pro mě to bylo něco zcela nového, byl to svět plný kapacit a velmi chytrých lidí, kteří na poli historie učinili mnohé. Jelikož svou bakalářskou práci budu rozšiřovat teritoriálně i obsahově o církevní erby, mám v plánu přihlásit se se svou budoucí diplomovou prací do této soutěže znovu. Hodlám na ní pořádně zamakat. Rozhodně už se nechci dostat do situace jako tuhle v létě, kdy jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli svou bakalářku vůbec stihnu odevzdat. Vytvořila jsem ji dost narychlo a samozřejmě až poté, co jsem ji hodila do spárů profesorům, jsem v ní našla neskutečně chyb a překlepů až hanba!

Titul bakalář už mi byl sice přiznán v září, nicméně v úterý proběhla má první promoce. Nedokázala jsem si ani představit, jak moc slavnostní tato chvíle ve skutečnosti je. Když se někde hraje hymna České republiky, to už pro mě znamená něco reprezentativního. Naše promoce se odehrávala v ústeckém muzeu v tzv. Císařském sále a opravdu to bylo pěkné. Já vím, teď si asi řeknete, že jsem až zbytečně moc puntičkářská, nicméně nás ještě s jednou kamarádkou mrzelo, že jsme nedosáhly červeného diplomu. Ten dostala pouze jedna dívčina přibližně z 30 lidí. Mně i mé kamarádce utekl o jednu jedinou trojku. Pravidlem je tedy nemít za celé tři roky bakalářského studia žádnou trojku, mít průměr do 1,2 a získat jedničku i při státnicích. Můj průměr byl za poslední dva roky 1,0. Ale v prváku, když jsem přišla do nového prostředí, byla jsem ráda, že jsem nějakou zkoušku vůbec absolvovala a jednu tu trojku jsem si tam klidně nechala vypálit, o nějaký diplom jsem se tenkrát nestarala. Ještě jsem byla takový ten zmatený prvák, který se neustále bázlivě díval zleva doprava a hrozila se všudypřítomných fám, že profesoři jsou zlí draci, kteří plivou oheň na každého.

Uznávám vytahování je pro dnešek dost. Vlastně to ani není článek o tom, abych se vytahovala. Jde mi spíš o to, že mám za sebou další důležitou etapu života a i když se mi staly tyhle úžasné věci, já si ve skutečnosti vůbec neuvědomuji, jak moc úžasné vlastně jsou. Pořád mi to připadá strašně málo. Na jednu stranu, diplom má už dneska kde-kdo. Soutěže vyhrává také mnoho lidí. Chce to něco úplně nového. A já bych moc chtěla dokázat něco, co přede mnou ještě nikdo neudělal. Dát lidstvu něco, co tu ještě nebylo. A když ne lidstvu, tak aspoň své zemi, v níž žiji.
A chtěla bych být také vidět. Článek o mých úspěších za mě nikdo nenapíše. A asi také proto to píši. Chybí mi aspoň nějaký náznak uznání. Od mé rodiny nejvíce...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 3. prosince 2012 v 21:33 | Reagovat

Srdečně ti blahopřeju ke krásnému druhému místu v tak exkluzívní soutěži. Určitě byla velká konkurence.
Zlatíčko, nikdo nemůže považovat tento výborný článek za "vytahování"; naopak, krásně jsi vylíčila kus svého curriculum vitae. Bude ti moc slušet oslovení paní doktorko. :-)

2 pavel pavel | Web | 3. prosince 2012 v 22:22 | Reagovat

To je mi líto že jsi měla pech s tím červeným diplomem. Budiž ti útěchou že je červený, který symbolizuje komunismus. A navíc je nehezké, že nemáš ani moc podpory v rodině, jak se zdá.
Každopádně ti gratuluji, jsi jistě chytrá holka. :-)

3 Amelie Amelie | Web | 3. prosince 2012 v 23:25 | Reagovat

Jsi úžasná a skvělá, jen se pochlub, když je čím. OBDIVUJI Tě. Tu práci bych si někdy ráda přečetla. Gratuluji!

4 signoraa signoraa | Web | 3. prosince 2012 v 23:50 | Reagovat

Moc a moc gratuluji k Bc. a k promoci. Je to zážitek nejen pro tebe, ale i pro tvé blízké.
A historie? To je nádherná záležitost, miluju jí, sice jen laicky, ale celý život. :-)

5 Helena Helena | Web | 4. prosince 2012 v 9:32 | Reagovat

Článek jsem si pozorně přečetla.Vycit'uji,že jsi hluboce přemýšlející dívka,která to chce dotáhnout velmi daleko.Moc Ti fandím.
O historii nebo dějiny lidstva se taky zajímám a není na škodu,když o tom každý alespoń trochu ví.Mou knihou pro čerpání je angelologie lidských dějin od Emila Páleše,který shromaždoval materiály dlouhou dobu z knihoven atd...
Gratuluji Ti k titulu Bc. a promoci. :-)

6 Helena Helena | Web | 4. prosince 2012 v 9:39 | Reagovat

Tak jsem někde zmáčkla a komentář se ukončil,přesto,že jsem nebyla hotová. 8-)V diplomové práci Ti držím palce,stojí to hodně přemýšlení.Na promoci jsem byla jednou a velice mě to oslovilo,je to velice důstojný akt. :-) Budu se těšit na další článek Mniško. :-)

7 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 9:41 | Reagovat

Gratulujem! :)

Som rada, že Ti tieto veci pripadajú významné :). Je krásne, akú si mala dlhú bakalársku prácu. To je u vás taká norma? Lebo u nás požadujú tridsať strán :D, tak neviem. A keď som svojej učiteľke poslala, čo všetko v nej chcem mať zahnrnuté, ona povedala, že to je už na diplomovku a nie na bakalárku :).

Dôvod, prečo dlho neuverejňujem nič na svojom blogu je, že tiež sa už chystám písať bakalársku prácu, teraz ma čaká prax, na krku mám skúškové obdobie a vlastne mám pocit, že so štúdiom chcem pokračovať už niekde inde a ak sa tak rozhodnem, musím zistiť, či môžem ísť z masmediálky na taký odbor, ktorý by sa mi páčil a potom sa na tú vysokú školu pripraviť.

V ďalšom rade sme prerábali opäť web a už sa chcem pustiť do niečoho nového, ukázať, že nie je kniha, ktorá nevyhovuje, iba ak jedine, nevyhovuje vkusu čitateľov, ale to je už iná liga.

Je mi ľúto, že neviem, čo všetko sa odohralo tu na blogu, pretože som natoľko zaneprázdnená, že ani neviem, kde mám hlavu. Napriek tomu som rada, že si mi o sebe dala vedieť a ukázala, že aj napriek tomu, že k Tebe nechodím, ku mne zavítaš.

Teraz už zrejme študuješ na druhom stupni vysokej školy? Nemýlim sa? Dúfam, že Tvoja cesta sa pred Tebou otvorí a niečo dokážeš. Zdá sa mi, že si dievča, ktoré má srdce na správnom mieste a v určitej miere si mi aj vzorom za to, čo si dokázala, čo si do toho investovala a že to berieš napriek nie príliš krásnym výhľadom pozitívne.

8 Ježurka Ježurka | Web | 4. prosince 2012 v 13:42 | Reagovat

Krásné! Takových úspěchů, jsi přece jen šikovná a určitě se se svými znalostmi a schopnostmi dobře uplatníš i v zajímavé práci. Promoce - to Ti moc rozumím, obrečela jsem si zatím 4, dcery, syna, snachy a vnučky, příští rok by měla vnučka promovat na MGR., tedy snad to stihne. Snacha jí řekla, dělej jak chceš, my jedeme na promoci v červnu. Taky dobrý, co? Ale ona je šikovná, tak snad to vyjde. Moc Ti blahopřeji k úspěchům a jen tak dál!

9 Cielin Cielin | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 15:24 | Reagovat

Historie, pro mě zatím spíš dějepis :-)
Mám tenhle předmět ráda - ano, přiznám se, že se moc neučím, nemám vždycky plný počet bodů a učitelka mě taky nijak moc nechválí a přesto se na hodiny dějepisu těším :-)
Jak už jsi napsala, minulost si můžeš představovat. A to já ráda! 8-) Víc než nějaké války, slavní panovníci a zajímavé slohy, mě spíš láká ten normální život, jaký normální lidé vedli. Vím, že je to asi zvláštní, že jsem nikdy nechtěla být nějakou princeznou, ale spíš chudou holkou, ale já si nemůžu pomoct.
Vždycky jsem si chtěla zkusit žít v minulosti - spát na peci, jíst chleba, běhat bosa v trávě, pít vodu ze studánky, sedět po večerech a poslouchat vyprávění babiček, krmit zvířata, pracovat na poli, ... :-)

No, to jsem zase trochu odbočila :D

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 19:11 | Reagovat

Moc ti gratuluju, to je skvělé. Nejen proto, že se ti povedlo něčeho důležitého dosáhnout, ale hlavně z toho máš upřímnou radost a jsi se sebou spokojená, to je velmi cenné. Však neboj, ono se to vystříbří. Historii jsem měl moc rád, ale je fakt, že mě od dalšího studia odradil mizerný kantor a taky tehdejší tendenčnost, která právě historii moc ubližovala. Tak jsem nakonec vystudoval netendenční chemii :-) Tak ti moc držím palce, ať se vše ubírá nejlepším možným směrem.

11 Mniška Mniška | Web | 5. prosince 2012 v 11:00 | Reagovat

Děkuji Vám všem. Trochu jsem se opravdu bála, že budu pochopena jako ten největší vytahlín na světě :D a jsem zase opět příjemně překvapená, jak dokážete přát druhým a povzbudit. Děkuji!

[2]: Tos mě hrozně uklidnil :-D já komunisty skutečně nepodporuji. Historie mi z něj dává jen odstrašující příklady.
No, u nás v rodině je to teď hodně složité a asi bych se měla s nastálou situací smířit. Moje máma mi už několikrát vyčítala, že jsem šla studovat historii, protože se s ní přeci neuplatním. Ta by byla spokojená jen, kdybych šla dělat něco, co chce ona

[3]: Moc děkuji! Možná, žebude možnost. Jestli se povede, ráda bych svou diplomku v budoucnu vydala. Už se mě i ptali jestli nechci svou bakalářku vydat, ale bakalářku zatím ne. No, uvidíme, třeba se mi to jednou splní, třeba ne

[5]: Jeden můj profesor si stýská, že dneska jetěžké si s kýmkoli o čemkoli pokecat. Že dřív byli prý i zedníci tak vzdělaní, že se s nimi člověk mohl bavit i o politice ne na nízké úrovni. Dneska si vzdělání málokdo váží a spoustu lidem se nechce učit. A historie zapadá taky do kouta, spousta lidí má otázku - a co s ní? Proč se to jako učíš? Je to u nás s historií těžké.
Jinak Ti taktéž mnohokrát děkuji za milá slova!

[7]: Heh, no, u nás je norma 40 stran na bakalářku :) já už mám vlastně diplomku, a moje diplomka bude už asi disertace :D jsem blázen, stejně jako moje puntičkářská vedoucí. Všechno musí být eňo ňuňo, jinak nejsme spokojené :D
Jinak je mi jasné, že máš strašně moc práce, jednak se školou a druhak s tím projektem, o kterém jsem si dneska přečetla a musím říct, že jsi skutečně pilná osůbka, pilná a svědomitá! Přeji Ti také v tomto štěstí! Je mi vážně jasné, že toho máš hodně, čtu Tě ráda, není důvod k Tobě nechodit. Komentáře nejsou jen o oplácení :)
Ano, jsem vlastně ve čtvrťáku, ale jakoby v prváku na magisterském studiu. Uvidíme, jestli to ještě budu nějak dávat :-D
Taky Ti mocmoc děkuji za hezká slova, skoro nemůžu uvěřit, že bych mohla taková být.

[9]: A víš, že mikrohistorie se momentálně u nás začala pěstovat? Ve Francii se jí začali zabývat už kolem poloviny 20. století, ale mohla by sis pěkně počíst. Jestli chceš, můžu Ti dát nějaké typy. Analyzují se mentality lidí třeba ve středověku - jak vnímali svět, věci kolem sebe - jejich psychologie, pak také ta každodennost, co kteřílidé přesně dělali a jak prožívali den. Dnes už je této literatury vcelku hodně, takže jak říkám, mohu doporučit pár titulů, budeš-li chtít. O selkách by se tam také jistě něco našlo :) a naneštěstí bys poznala, žeživot"obyčejných" lidí byl i dost krutý

[10]: Ano, vím, o čem mluvíš, však jsem Ti psala, jak jsem četla rudou knížku na nějaké historické téma. Nepamatuji si z té knihy nic víc než všudypřítomnou propagandu. Ale snad už se Ti teď lépe dýchá, když se dnes snaží být historie netendenční. Ale uvidíme po volbách...
Netendenční chemie je taky zajímavá věda. Vždycky, když se řekne slovo "chemie" představím si nějaký laboratorní smrádek :-D

12 Bertík Bertík | Web | 5. prosince 2012 v 11:37 | Reagovat

Ahoj, vezu uhlí na blog a tak se musím zastavit na návštěvu i u spisovatelky. Byla nebo nebyla hodná?
Další úspěchy super!

13 Beatricia Beatricia | Web | 5. prosince 2012 v 11:52 | Reagovat

Moc mě těší, že se ti mé kaleidoskopické sršení líbí a děkuji za ten malebný komentář. Jsi na mém blogu velice, velice vítaná a přijď se často "kochat". ♥:-)

14 Bertík Bertík | Web | 5. prosince 2012 v 12:01 | Reagovat

K tomu článku Oplácet velkorysostí, nemám teď čas to do podrobná číst, ale stručně a výstižně o tomto problému pojednává bajka o Lišce a Jeřábu.

15 Luné Luné | Web | 5. prosince 2012 v 18:49 | Reagovat

Jé, tak to moc gratuluju! Jsi šikulka. Prestižní soutěž má také kouzelnou vítězku :)

16 děda tik tak děda tik tak | Web | 6. prosince 2012 v 21:42 | Reagovat

K takovému úspěchu je třeba velká gratulace.Myslím,že historie v našem životě má své opodstatnění,a je to stále taková nepopsaná kniha, která potřebuje doplňovat o nové poznatky. Pokud člověk dělá něco s láskou a také proto, že ho to baví, musí se smířit i s odporem svého okolí. Podstatné je sebeuspokojení s tím co dělám a s vědomím,že to nedělám jen pro sebe, ale pro lidi, a v mnoha případech i pro další pokolení. K této další práci přeji hodně krásných a dosažených úspěchů. :-)

17 Mniška Mniška | Web | 7. prosince 2012 v 18:27 | Reagovat

[12]: Samozřejmě, že jsembyla hodná, že se ptáš :-D

[16]: Jsem moc ráda, že jsou tací, vyjma těch, co sehistorií přímo zabývají, kteří oceňují význam historie. Člověk hned ví, že to má smysl. Děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama