Valdštejnské slavnosti podruhé

8. srpna 2012 v 13:56 | Mniška |  Pohledy do studánky
Letos už potřetí Lovosice slavily své povýšení na město, o které se zasloužil proslulý a císařem Rudolfem II. vážený Adam z Valdštejna, jenž byl strýcem ještě známějšího Albrechta z Valdštejna, který hájil císaře za třicetileté války (1618-1648). Lovosice už dříve byly považovány za městečko, Adam, jakožto komoří a rada na pražském dvoře jej nechal povýšit na město roku 1600 a ani ne o měsíc později bylo jeho žádosti vyhověno. Podezřele rychle. My se dnes z této události radujeme, nicméně v té době bylo zaděláno na spor s nedalekými Litoměřicemi, neboť tím bylo zasaženo jejich mílové právo - nesmějí se pořádat trhy na míli daleko od města, které toto právo má a s povýšením Lovosice získaly také právo trhů.


Ačkoli je historie Lovosic velmi zajímavá, neboť toto město vlastnily význačné rody Království českého a sehrálo několik důležitých rolí v historii, nebudeme si nyní o prázdniny lámat hlavu dějinami, ale budeme se bavit. Přesuneme se na velkolepé Valdštejnské slavnosti, které se letos poprvé odehrály ve dvou dnech, tedy v sobotu i v neděli.

Není tedy pochyb o tom, že Lovosice prožívaly dobovou atmosféru, kterou umocňovalo nespočet šermířských představení, hudební skupina ARCUS, různí kejklíři, dělostřelci, sokolníci skupiny Teir nebo také stánky s dobovými řemesly a trhy.

V sobotu vše začalo právě těmito trhy, které už byly pro návštěvníky připraveny v lesoparku Osmička od 12:00. Ženy a dívky se mohly zkrášlit šperkami z drátku a korálků, v nabídce byly také výrobky z kůže (taštice i měšce na případné zlaťáky), děti se mohly povozit na dřevěných, ale i skutečných koních anebo jste si mohli vyrobit vlastní svíčku, či si vystřelit z kuše na plátěného draka.

O hodinu později se městem prošel průvod, který zahájil veškeré dění a akční program. Měli jsme tedy možnost shlédnout šermířská představení skupin Vítkovci a Fénix, které předvedly mnoho zdařilých vystoupení. Vítkovci se navíc pochlubily představením s názvem Maska, se kterou jsou známí nejen u nás v Čechách; aneb co dokáže provést ďábelská maska v rukách křehké dívky, která se posléze začne bavit šermířskými souboji na život i na smrt.

Exkluzivně pro Lovosice, což jistě každý správný Lovosičan bral s hrdostí, nadmutou hrudí a nabubřelým úsměvem, zahrálo divadlo BezeVšeho představení o chamtivém lovosickém purkmistrovi, kterého k smrti dohnaly jeho milované penízky. Nu, což, prý je na tom cosi pravdy. Představení mělo humorný nádech; písař by nejraději zapsal úplně všechno, dokonce i to, že nemá zapisovat (zahrál si ho Jaromír Vápeník, jenž byl hlavní moderátor Valdštejnských slavností), purkmistra v podání Jiřího "Nítěnky" Frydrycha (který také slavnosti zprvu moderoval) se lekaly téměř všechny ženy a děti v hledišti. Jednou některé nařkl z dlužnictví, podruhé zase dojatě ženy objímal a některým políbil ruku (což byl můj případ - mám na tohle štěstí, předminulý rok mi také nějaký šermíř políbil ruku a já stále trpím nepochopitelnými mindráky z ošklivosti...). Tento Nítěnka také zpunktoval představení pohádky o řepě, do které opět zahrnul publikum - nejvíc se asi bavila "babička" v podání mladé ženy, která držela Nitěnku alias dědka za boky... v závěru se jí nějak nepovedlo na něj spadnout, jak si dědek sám se sebou domluvil...

Hudební vystoupení zajišťovala skupina ARCUS, která se oblékla do slušivých dlouhých sukní, které jim záviděla i moje sestra. Jejich specializací je gotická hudba, snoubící se s moderními prvky, kterou samozřejmě hrají s dobovými nástroji. Hospodské písně, šup tam s nimi! Uvažuji nad koupí jejich placky...

Nechyběli ani kejklíři, respektive dvě bláznivé kejklířky ze skupiny Vagabundus Colective a všestranně nadaný kejklíř Thomas Lupino, s nímž jsem neplánovaně utvořila něco jako interview, takže se můžete těšit na exkluzivní rozhovor v samostatném článku. Tento Thomas Lupino mě totiž velmi okouzlil. Vystupoval zde na Valdštejnských slavnostech už minulý rok (pár řádků jsem o něm napsala, jestli si vzpomenete) a už tehdy mě ukejklil. Vagabundus Colective mu trošku fušovali do řemesla, jejich výkony byly velmi podobné těm, které minule předváděl právě Lupino a i jejich projev byl dost srovnatelný. Mladé ženy oslovovaly publikum, mně dokonce vynadaly, že se jim směju a že jsem zrovna nefotila jejich skvělý výkon. "No, to mohlo bejt na Fejsbuku!" vyčítala mi jedna z nich, jménem Kristýna. "No, to teda nemohlo, já ho totiž nemám," odpovídám. "A co YouTube, to neznáš?" Dohadovaly jsme se pěkně dlouho, nevěděla jsem, jestli se tomu mám všemu smát nebo mám rudnout studem, když se na mě všichni otáčeli. Na druhý den jsem si raději nebrala to oranžové tričko, abych měla šanci, že nebudu zapamatovatelná tak "jako ta v tom oranžovém s opožděným foťákem".

Několikrát za den byla také možnost naučit se střílet z děla. Měli jsme tu dělostřelce v čele s kaprálem v pěkných balónových "kraťasech" (já vím, jako historička bych měla vědět, jak se ten kus hadru jmenuje, ale jak už víte, oděvy všeobecně nejsou má silná stránka). Moje sestra prohlásila, že vypadá v těch brýlých jako nějaký profesor, než jako kaprál. "Je tu nějaký odvážný dobrovolník, který se nebojí a kterému je nad 18 let?" zeptal se už asi potřetí za den. Rozhlédla jsem se po publiku a když nikdo nezvedal ruku, tak jsem zakřičela: "Tady!" Moje sestra s jejím klukem vykulili oči - prý doufali, jen ať se sem nepodívá a nevybere nás. Tak jsem odkráčela k tomu dobrému muži, co má co dočinění s děly. "A je vám opravdu osmnáct?" zeptal se mě nevěřícně... Už si všímám, že vypadám jako malá holka, lidi totiž nevědí, jestli mě mají pozdravit "ahoj" nebo "dobrý den". Ten koukal, když jsem mu řekla, že je mi 22. Asi to způsobily ty skřipečky, co jsem měla ve vlasech. Nicméně byl galantní, nabídl mi rámě a odvedl mě ke stanovišti s dělem a chlubil se, že jsou tady ti hlavní. Pochopila jsem ho špatně: "Vy jste organizátor?" ptala jsem se udiveně. "Ne, ti jsou pod námi, vždyť se na mě podívejte, jsem kaprál, kdo tady může být ještě výš?" odpověděl s úsměvem. Tak si to zopakuji, snad si to pamatuji: nasypat střelný prach, uhnětat papírky do hlavně, ještě jednou střelný prach, odstoupit, co nejdál to půjde a zapálit knotem, pověšeného na ratišti. No, možná bych už příště věděla i bez pomoci. Ale, že mi uši pěkně zalehly po tom výstřelu...

Sokolníci skupiny Teir. Sokolnictví už jsem viděla několikrát, ale pokaždé mě to fascinuje, miluji sovy a ptačí dravci jsou také moc krásní. Už dávno vím, že panuje mýtus o sovách, které žijí pouze v noci. Jenže den jim nevadí, pro ně je prostě výhodnější lovit v noci, aby přes den nebyly loveny jinými dravci. Nyní jsem se naučila něco o dalších mýtech; sova není moudrá. Takto byla označena sova pálená bohyně Athény ve starovékém Řecku a o sově pálené by se to ještě dalo říct. Ovšem nikoli o sovách obecně, protože to, co dravce naučíte za několik měsíců, musí se sova učit rok, protože je velmi pomalá a až za několik minut jí dojde, že na místě, kde bylo předtím papání, už není. Výr velký je velmi běžná sova, která žije u nás téměř všude, ale dá se jen těžko spatřit, protože její ochranné zbarvení ji maskuje tak dobře, že už si ji prý i nějaký člověk spletl s kládou. Jen mu bylo divné, že na něj mrkala.

Dozvěděla jsem se také, že orel skalní nebyl ve středověku pro sokolnictví používán, to teprve v našem 21. století. Vysoká společnost, tedy král a šlechta, měli nejraději sokola, podle něhož má toto "řemeslo" i jméno. To proto, že sokol je velmi rychlý a loví především jiné ptáky. Jeho souboje jsou natolik dravé a koukatelné, že se staly velmi oblíbené.

Zatančila nám také tanečnice Anjelina Dansesimo, která se při svém tanci pochlubila svým krásným hroznýšem královským, kterého si každý šel okamžitě pohladit. Jak jinak, nemohla jsem u toho chybět. Tento hroznýš se mi hrozně moc zalíbil. Samozřejmě, kdyby po mně šel, tak už by se mi tolik nelíbil. Nechala jsem se s ním i vyfotit a jak můžete vidět, jsem na fotce trochu vykulená, protože jsem začala cítit, jak se mi hroznýš začíná malinko stahovat kolem krku. Ale možná to byl spíš jen můj přehnaný pud sebezáchovy, každopádně i tento sebemenší pohyb hroznýše způsobil, že jsem se dost lekla a pak ta fotka vypadá, jak vypadá...

Po setmění nám předvedla Anjelina s Thomasem Lupinem velmi působivou ohnivou show, propojenou s divadelním představením. Už minulý rok jsem říkala, že Thomasova ohnivá show na mě udělala obrovský dojem a že byla asi tou nejlepší, jakou jsem kdy viděla. Dnes opravuji, letos to bylo ještě lepší. O několik stupňů. Pár Anjelina a Thomas zatoužili zkusit něco zcela jiného, a tak prozíravě propojili divadlo s ohněm. Jejich show dostala název Oheň a led. Herecké výkony, hudba, oheň... to vše bylo propracované do detailu a mně při pohledu na vystoupení mrazilo v zádech. Asi proto je v názvu také ten led...
Ohnivou show nám předvedla také skupina Vagabundus Colective. Měli ale tu smůlu, že vystupovali po Anjelině a Thomasovi, protože už neudělali takový dojem, tedy alespoň na mě. Normálně by mě určitě také nadchnuli, jsem nenáročný divák, ale pocity po představení Oheň a led byly tak silné, že druhá skupina už neměla takovou šanci mě zaujmout.

Sobota byla zakončena přímo vynikajícím ohňostrojem. A nebudu přehánět, když řeknu, že stejně jako minulý rok, i letos to byl mnohem lepší a nádhernější ohňostroj než ten, jaký tu máme na Silvestra. Tož, Lovosice do Valdštejnských slavností narvaly opravdu hodně zlaťáků.

Neděle byla zpočátku dost deštivá, ale hlavní aktéři nic nevzdávali. Hned poté, co přestalo pršet, pokračovalo se v programu. Skupina ARCUS, šermířská skupina Vítkovci, Vagabundus Colective. Jejich vystoupení jsem prokecala s Thomasem Lupinem, který mě v rozhovoru velmi překvapil a já se nestačila divit, jak všestranně nadaný je, o tom vám však ještě povím zvláště. Dokonce mě pozval na čaj do své "skládací" Čajovny času.

O hlavní nedělní podívanou se však postaralo divadlo BezeVšeho a herec Roman Skamene, kteří předvedli rytířské klání na koních (tedy pan Skamene spíš seděl na trůnu než na koni). Jejich představení bylo stejné jako minulý rok, nicméně ani tak neztratilo nic na svém originálním vtipu. Přeci jen se zde objevuje improvizace, takže některé hlášky jsou nově okořeněné. Turnaj vyhrál oblíbený rytíř Honimír na svém statném koni (ten v popředí fotky), alias pan Vápeník, čili Calcium, který si přivezl i živou opičku, na kterou se děti sesypaly jako letní sníh.

Nedělní Valdštejnské slavnosti zakončila skupina Muerta Mente, která předvedla hlavně své bubenické umění.

Jako už předchozí dva ročníky, i letos jsem si slavnosti úžasně užila. Mám ráda historii, šermíře, zábavu a nové poznatky. Tyto slavnosti jsem si užila také tím, že jsem se zapojila do některých veřejných rozhovorů a spoustu věcí si vyzkoušila na vlastní kůži, třeba střelba z děla, nechala jsem se vyfotit s hadem na krku, s dokonale vytvořenou Smrtkou (pod jejíž kápí se schovával Thomas Lupino) a dodala si odvahy, abych oslovila pár aktérů slavností. Uviděla jsem zde také něco nového, co mě dokázalo uchvátit. Ovšem než jsem se stihla projet na koni (sice to bylo pro děti, ale já jsem jen trochu odrostlejší dítě), už mi je zabalili... tak snad příště.

"Sukničkáři" hudební skupiny ARCUS


"Tak malý?!" "Ano, pánové, je takhle malý."

Parádní Smrtka

Vzdávám Smrtce hold

Sokolník s orlem skalním. Ten orel vypadá jako, když se mračí, nemůžu si pomoct...

BezeVšeho Vítkovci (úplně vpravo je ten chamtivý purkmistr, dejte si na něj pozor!)

Holky Vagabundus Colective s ručením neomezeným

Tak co je víc? Mládí nebo zkušenost?

Tak si představuji, že jsem to já...

Kvůli čemu? No, kvůli ženský samozřejmě, ta to všecko způsobila, osoba hříšná...

Princezna měla pravdu, nejhezčí jsou ti koně...

Kdopak to tu komanduje? No, ano, král Roman

Práce ho očividně baví. Pán ovšem trhá partu, kde má dobový kostým?

Chcete skolit draka? 35 Kč, prosím...

Klucíí, neperte se

A na závěr psí oči, ať nežeru
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 8. srpna 2012 v 14:56 | Reagovat

To vystoupení s názvem maska by mě zajímalo. Ohňovka je vždycky super. A příště by možná bylo lepší dát do článku míň fotek, protože se to seká a pak s tím nejde posunout ani nahoru ani dolů :-D

2 Cielin Cielin | Web | 8. srpna 2012 v 15:07 | Reagovat

Páni, poprvé si uvědomuji, že vlastně bydlíme docela blízko sebe. No, jen docela, ale pořád to není taková dálka :D
[1]: Mně to jde ;-) Mám ráda Tvé fotky a je to pěkné doplnění článku, takže je dávej :-D

Historii nám můžeš popsat jindy, to je pravda ;-) Slavnosti jste si jistě užili. Bývá zvykem, že jsou alespoň dva dny, přeci jen, někdo nemusí mít čas...
S tím hadem Ti to sluší, ale já bych se asi bála si ho dát kolem krku :-)

3 Mniška Mniška | Web | 8. srpna 2012 v 20:42 | Reagovat

Těm, kterým kvůli mým obrovským fotkám zamrzl počítač, semocomlouvám, už to příště neudělám, slibuji!
Asi jste museli být pořádně vytočení :-| tak už se prosím nezlobte... fotky jsem zmenšila ve PhotoFiltru, takže nyní už by neměl být problém s načítáním

[2]: Vážně? A kde bydlíš vlastne? A mockrát děkuji, jsem ráda, že se Ti mé fotky líbějí :-D

4 zelenykavalir zelenykavalir | 8. srpna 2012 v 22:36 | Reagovat

Už je to v pořádku :-)
Zítra se zastavím a všechno si podrobně přečtu, dnes už se mi zavírají oči.
Děkuji za návštěvu a komentáře, dobrou noc. :-)

5 Bára G. Bára G. | 9. srpna 2012 v 10:45 | Reagovat

Někdy Ti aspoň půjčím jeden ze svých kostýmů a vezmu Tě do Kutné Hory na Stříbření. To bývají ohromné slavnosti. Účastnila jsem se v kostýmu několikrát, ale poslední 2 roky pauzíruju. Jednak kvůli práci na baráku a pak taky proto, že program se sice obměňuje, aby odpovídal příslušného roku 600 let zpátky, ale vesměs je to pořád stejné a některé dialogy už znám nazpaměť. Pro někoho, kdo to ale ještě nezažil to musí být úžasné. Konají se vždy 1. víkend po svátku sv. Jana. Bohužel se tentýž víkend koná i slavnost Pětilisté růže v Č. Krumlově. Taky ohromná akce laděná do renesance. Tam jsem ještě nebyla a můj renesanční kostým čeká na došití.. Snad se tam někdy také podívám ... a Ty se přidáš ;-) Jo a ještě abych Tě nalákala na návštěvu - když přijedeš, vyhrabu všechny své knihy o historických oděvech a kouknem, co by se Ti dalo ušít - jsou tam totiž někde i střihy (tak který by byl podobný tomu, cos mi ukazovala). :-P

6 Beatricia Beatricia | Web | 9. srpna 2012 v 11:31 | Reagovat

Jsou to nádherné fotky a také vyšlo parádně počasí. Tak hezkých fotek není nikdy dost, takže se budu těšit na další.
Děkuji ti za ty dvě krásné gratulace k mé výhře. Byla jsem také překvapena. :-)

7 Cielin Cielin | Web | 9. srpna 2012 v 11:45 | Reagovat

[3]: V Hrdlívě, to je mezi Slaným a Kladnem.
Do Litoměřic to autem trvá ani ne hodinu (byla jsem tam v Máchově rodném domě ;-)) a když jsou Lovosice blízko :-)

8 Cielin Cielin | Web | 9. srpna 2012 v 11:48 | Reagovat

A jak se na to teď dívám na Google Earth, byla jsem i na Lovoši a Milešovce :D

9 pavel pavel | Web | 9. srpna 2012 v 12:50 | Reagovat

Hezká dokumerntace, zajímavé. :-)

10 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 9. srpna 2012 v 15:41 | Reagovat

Bože, tie psie očiččkáááááá :D. Haha, smejem sa. Takže Ty a had? Bŕŕ. To zviera by som si nedala okolo krku ani keby mi zaplatili :D. Ty ako vidím, si s tým veľký problém nemala. Ako Ťa to vôbec napadlo? Ten orol podľa mňa vyzerá akoby sa strašne smial na niečom alebo má výraz tak Ti treba, haha :D. Neviem, mne sa nezdá, že sa mračí :). Vlastne Ty bývaš niekde blízko? Že si sa takejto akcie zúčastnila? A nie je tam niekde aj hrad? :). Skvelé fotky :). Strielala si reálne z dela? A do akej vzdialenosti si musela odísť, aby to bolo bezpečné? A normálne kde to delo strielalo? (asi nie do obecenstva, že? :D)
Dobre, nateraz toľko otázok. Veľmi dlhý článok, to si si všetko tak dobre pamätala? Neveríííííííím :D.

11 Mniška Mniška | Web | 10. srpna 2012 v 11:03 | Reagovat

[1]: jj, šoupla jsem sem fotky přímo z foťáku, některé měly až 20 Mb, tak jsem si zamachrovala s novými paměťovkami, bez nich by mi to taky nešlo...

[5]: Dost jsi mě nalákala, to Ti řeknu. Vím, že jsi mi už někdy říkala, že jsi chodívala v kostýmu na nějaké slavnosti, ale moc fotek jsem neviděla ;-) No, každopádně moc děkuji za nabídku, které si ohromně vážím a rozhodně bych jí moc ráda využila, Ty víš na co měnalákat 8-)

[7]: Fakticky? No, tak to by možná ani nebyl problém se setkat, viď? Když tomáme takhleod sebe kousek. Teďmi připadá, že se Tě můžu skoro dotknout :-D

[10]: No, jsem ráda, že jsem Tě tak rozesmála :) smích život obohacuje.
Co setýče hada, já v zásadě z hadů strach nemám, tedy pokud by předemnou nějaký ležel a syčel na mě, že by si mě chtěl třeba sežrat nebo aspoň uštknout, tak bych zněj v zásadě strach měla, ale jinak já osobněse hrozněštítím červíčků, hadů ne. Navíc ten hroznýš mi v tom jeho malém obličeji připadal strašně moc roztomilý :) takový pěkný obličej jen tak nějaký had nemá
Orel, žese směje? No, dá se to tam najít, když se na to člověk podívá i z druhého úhlu, může v tom vidět smích. Já vidím, že se mračí: "Tak, to jsem opeřenej frajer, co? Jen tak někdo bysi na mě netroufnul, co?"
Já v tom městě přímo bydlím, Lovosicenejsou sice žádné velkoměsto, ale pořádá se tu hrozně moc akcí, před slavnostmi přijela dokonce nějaká světoznámá brazilská metalová skupina Sepultura, máme tu Hašmar Country, festival Altros (rock, tvrdá hudba), tenhle víkend bude Žafest (ska, reggae - či jak se to píše), fakttu máme hodně moc akcí
Do jaké vzdálenosti? Musela jsem držet ratiště (ten klacek, nakterém byl zapálený knot) až na jeho druhém konci, takže moc daleko jsem od toho děla nebyla, pěkně mi pak zahučelo v uších. Ty bysstřílela do obecenstva? :D  Někdy by to asi chtělo někoho zastrašit, viď? :D
Co se týče mé paměti, já mám hodně velký problém s dlouhodobou pamětí, krátkodobá ještě celkem ujde. Nicméně se mi ty slavnosti moc líbily, byl to promě úžasný zážitek, proto jsem to měla všechno tak v paměti
A jinak Ti chci strašněmoc poděkovat, že jsi si ten můj dlouhý článek přečetla, nesmírně si toho vážím. Vím, žejsou lidé, kteří když vidí, jak dlouhý článek jsem napsala, tak ho ani nepřečtou a mrzí mě to o to víc, protože když je dlouhý, tak jsem si na něm chtěla dát záležet. Takže moc děkuji, jsi zlatíčko!

12 Mniška Mniška | Web | 10. srpna 2012 v 11:04 | Reagovat

Omlouvám se, že občas píšu slova neoddělená mezerami, ale mám rozbitý mezerník na klávesnici

13 Jannie Jannie | Web | 10. srpna 2012 v 11:18 | Reagovat

Tak tam bych vážně chtěla být. Toho hada mít na krku, tak bych se asi zbláznila strachy. Nikdy jsme na takové slavnosti nebyla, ale vždycky jsem si přála vidět souboj naživo. Hezké.

14 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 10. srpna 2012 v 11:40 | Reagovat

Ach jo, můj komentář nejspíš zmizel do spamu :(

15 signoraa signoraa | Web | 10. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

Byla to velice zdařilá akce a reportáž, kterou jsi z ní udělala, je báječná. Mám podobné slavnosti ráda, možná i proto, že mám ráda historii. V poslední době ale mám spíš smůlu, protože moje dospělé děti se takovýchto akcí aktivně účastní (historičtí šermíři), takže hlídáme. Dnes odjíždějí do Budyně nad Ohří na www.bitva-budyne.cz
Pokud vyjde počasí, možná tam s vnučkami zajedeme, ale ... dědeček jim slíbil ZOO. :-D

16 Ježurka Ježurka | Web | 10. srpna 2012 v 17:42 | Reagovat

No, za takovou fotoreportáž by se nemusel stydět žádný reportér, ale já si chvílemi myslela, že jsem u nás v Litvínově. My míváme také Valdštejnské slavnosti, ale vždy na 1. máje, program možná ne tak bohatý, ale hooodně podobný, dokonce i pódium je mi povědomé. Jestli se ty naše radnice nedomlouvají :-) Tak vidíš, máme společného Valdštejna. :-P

17 Berry Berry | Web | 10. srpna 2012 v 19:19 | Reagovat

To sis musela parádně užít teda:-). Při létajících lovcích jsem si vzpomněla na loňsko, kde jsme byli na Slovensku na jednom vystoupení spolu s ukázkou dravců a jeden nám přelétl nad hlavami tak, že nás praštil křídlem, to byl zážitek :-).
Závidím ti, jak ses nestyděla, to je super, taky sis to náležitě díky tomu užila. Moc ti to mimochodem sluší. A obdiv za toho hada, já mám z hadů takový vítr, že bych nešla blízko ani na 5 metrů...

18 zelenykavalir zelenykavalir | Web | 10. srpna 2012 v 21:12 | Reagovat

Tak jsem konečně znovu tady, posledních pár dní jsem byl v časové tísni...
Opravdu máš to Tvé valdštějnské dobrodružství výborně zpracované a zdokumentované. Jak Tě sleduju na fotkách tak to bylo určitě velmi zajímavé a zábavné.
To nabíjení děla Ti trochu závidím. ;-)
Musela to být úžasná akce.

19 Mniška Mniška | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 13:10 | Reagovat

[13]: Mnohokrát děkuji za milou pochvalu :) Hada jsem si chtěla potěžkat, zjistila jsem, že je skutečně pěkně těžký

[14]: To mě moc mrzí, věř mi, že vím, jaké je to zklamání, včera jsem také posílala nějaké komentáře a neodeslaly se, pěkně mě to nazlobilo, protože v tom komentáři byly myšlenky, které už jsem jen tak nesesumírovala. Takže mě to mrzí za Tebe, snad se ještě odhodláš třeba napsat svou myšlenku znovu, byla bych vděčná!

[15]: Mnohokrát děkuji! Ano, vím, že máš takové akce ráda z toho, co na svém blogu píšeš,jestli se Ti to líbilo, můžeš se příští rok přijet podívat do Lovosic. Mimochodem dneska jsou také nějaké šermířské slavnosti na Kosti. A děkuji za odkaz na Budyně, do kterých to nemám daleko. Jen, kdyby byla nálada, tak bych jela.

[16]: Velké díky! No, vidíš, tak jsem se zase dověděla něco nového, to je hezké, že máme společného Valdštejna :) vypadá to, že bych si měla o Adamovi ještě zjistit jeho vztah k tomuto městu

[17]: Užila. Věř mi, že ano. Víš, já jsem taková stydlivá exhibicionistka, já bych se nejraději předváděla a chtěla zkusit něco nového, ale taky netvrdím, že se trochu nestydím. Chtěla jsem to změnit, nechci se stydět, chci jít do všeho naplno, když to toužím vyzkoušet. A když člověk opravdu chce, tak nená zas tak těžké ten stud odhodit. Děkuji Ti!

[18]: Ano, ano, byla a moc se těším na další ročník za rok. Nabíjení děla není tak těžké, jak se třeba pro někoho mohlo zdát. Sice jsme nepoužili jako munici dělové koule, jen papírky, ale i tak to stálo za to. I Tobě moc děkuji také za návštěvu :)

Jsem vděčnbá za všechny Vaše milé komentáře!

20 Vendy Vendy | Web | 11. srpna 2012 v 22:54 | Reagovat

Možná že je sova pokládaná za moudrou právě pro tu pomalost - vypadá to, že se pořádně rozmýšlí, než něco udělá, není tedy zbrklá a tudíž je moudrá a rozšafná. Nepřisuzuje se moudrost i pomalým želvám? :-D (neříká se, jseš chytrá jak želva?) :-D

21 Vendy Vendy | Web | 11. srpna 2012 v 22:56 | Reagovat

Nebo se spíš říká "brečí jak želva". Jo, to bude pravděpodobnější...
Jinak, článek asi budu číst nadvakrát, je tam hromada informací, Valdštějnské slavnosti musely být famózní. Třeba se někdy zadaří a podívám se tam... :-?  8-)
Ještě mě zaujalo, že jsi střílela z děla, ty jsi vážně číslo. Prima, jseš odvážná, ochotná si ledacos zkusit. Až budeš mít jednou děcka, můžeš jim s úsměvem vyprávět, jak jejich máma střílela z děla. ;-)  :-)

22 Elisis Elisis | Web | 14. srpna 2012 v 15:12 | Reagovat

Páni, tak to jsou skvělé slavnosti, ty by se mi líbily moc. U nás to jsou spíše jen kapely, stánky, hodování, pití a tanec, občas i ohňostroj (párkrát tu byla i ohnivá show, jenže asi ne taková, jakou popisuješ Ty). Ale zamlouvá se mi, že u Vás je v tom i kus historie a poučení, plus zábava, to je skvělá kombinace :-)
S dělem bych Tě málem nepoznala, kdyby Ti dali ještě nějaký ten historický obleček, vypadalo by to, že s ním zacházíš už roky ;-)
O tom, že sova vlastně moudrá není jsme se učili v šesté třídě, když jsme probírali starověké Řecko. Také jsem to nevěděla a byl to pro mě zajímavý dovětek.
S hroznýšem Ti to sluší a on vypadá, že je pro něj také pocta se s Tebou vyblýsknout :-) Já už jsem měla hodně možností si hada omotat kolem krku, ale nikdy jsem to nezkusila. Asi bych se třepala jak osika a kdo ví, jak by to had vzal :-D

Valdštejnské slavnosti jsou opravdu naplněné dějinami a jsem ráda, že jsi nám touto fotoreportáží umožnila okusit část programu :-) Těším se na rozhovor(y?), obdivuji Tvou odvahu, já bych se styděla se s nimi vůbec dát do řeči ;-) Moc pěkný článek se spoustou zajímavostí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama