Srdcová záležitost

25. srpna 2012 v 21:31 | Mniška |  Truhla
Včera jsem navštívila všechny své blogové přátele (míním tím všechny ty, ke kterým pravidelně chodím na blog) a musím říct, že jsem si to náležitě užila. Někdy, když si udělám takovéto blogové kolečko, mívám na spěch a tolik si to neužiji. Ale včera jsem chtěla vnímat všechna ta slova a všechny ty články, které jsem přečetla. A že jich bylo skutečně hodně!


Včera jsem byla velmi fascinována! Spoustu lidí mne seznámilo s něčím novým: Signoraa mi ukázala zajímavé trulli v Alberollu, Zelený kavalír krásnou květnatou zahradu v Kroměříži. Někteří mne překvapili: Ježurka, která uvedla ve svém článku, že paní, kterou dobře zná, je i ve svém věku fyzicky dobře zdatná, Šeříková mne opět uvedla do svých kouzelných snových světů, Pavel mi ukázal zvláštní rostlinku, která roste v jeho lese, Beatricia vykouzlila strašidelné hrady a potěšila mne úžasným herbářem! Lucerna mne zase uchvátila kouzelnou básní o maminkách. Vendy mne zaujala výzvou k fotosoutěži, Elisis mne zase potěšila, když přidala jednoslabičné příběhy - nejen můj, ale i šikovných děvčat Cielin a Beatricii - a vytvořila pro nás krásný diplomek. Cielin ve mně také vzbudila velký zájem ve svém pokračování v projektu o dnech - její myšlenky mne fascinují, protože mají i s mými cosi společného. Stejně tak Monica Otmili, u níž mne vždy nadchnou její myšlenkové pochody. Taure okouzlila svými fotkami smrákajícího se nebe.

A tak jsem si tak prostě říkala, jak moc je pro mne blogový svět důležitý, kolik mi toho dokáže dát, kolik se toho naučím, kolik toho objevím, kolik inspirace mi mnozí svými články a slovy dají. Je to bohatý svět, bez kterého bych nemohla být. Občas, když dlouho na blog nezabloudím, sice přemýšlím nad tím, zda bych nějakou dobu mohla neblogovat a někdy mi vyklouzne myšlenka, že bych se snad bez blogu dokázala obejít. Ale když se na to dívám zpětně, pokavaď bych neblogovala, o moc bych se připravila. Na blogu jsem si našla, a doufám, že také ještě najdu další, lidičky, které jsem si oblíbila. Mnohdy nejsou takoví, jako já, ale to přeci nevadí. Život je o tolik bohatší, když můžete každý den obdivovat a dívat se na jiné světy a vnímání různých lidí. Slova, která používají. Projekty, které se rodí a jsou inspirací pro další nápady. Mnohdy naleznete kreativitu, která Vás nadchne a třeba Vás donutí si také ledacos vyzkoušet.

A když pak pravidelně chodíte na své oblíbené blogy, na které skutečně jen nezabloudíte, ale už zpaměti víte, jakou adresu zadat, abyste alespoň přibližně věděli, jaká atmosféra Vás rázem obklopí, vytvářejí se zvolna i upřímná blogová přátelství. Nikoli falešná jen na oko a na pohled, ale srdečná a velkomyslná. Když si přečtete jeden depresivní článek, rozesmutní Vás, že autor má špatnou náladu a chcete být skutečně nápomocní, ne jen nečinně přihlížet. Když má někdo radost, chcete se radovat s ním a prorazit monitor, abyste se přes kouzelný portál mohli ocitnout vedle něho. Mnohdy i články pomohou přímo Vám čtenářům.

Chtěla jsem tímto zkrátka jen vyjádřit, jak moc si vážím toho, že sem chodíte, čtete mé články a komentujete. A že i já smím přijít na návštěvu k Vám a mohu objevovat Vaše srdce, učit se a inspirovat se, chopit se nových výzev. Děkuji také zvláště za Vaše laskavá, pochvalná slova. Za to, že vždycky víte, co máte říct, abyste povzbudili, že umíte být trefní a dokážete mi porozumět a hlavně mi naslouchat. To je to, proč vedu svůj blog. Plníte jedno z mých největších přání - naslouchat mi. Následně na to třeba i poradíte, nebo přidáte vlastní zajímavé připomínky a názory.

A proto nebudu přehánět, když prostě řeknu, že Vás mám všechny upřímně ráda.


A tady už je takový malý dáreček pro Vás. Původně jsem chtěla udělat nějakou pěknou koláž. Pak mi ale došlo, že Vám přeci nebudu dávat obrázek, který jsem původně nevytvořila já, ale nějaký jiný fotograf si s tím dal tu práci. Bohužel, já nejsem žádná fotografka, opravdu zachycuji jen vzpomínky, výjevy a v těch chvílích se příliš nestarám o to, jak to vypadá. Nemám moc krásných vlastních fotek, ale nakonec jsem úplně zahodila možnost, že bych Vám předala koláž z cicích obrázků. Zkusila jsem si tedy alespoň pohrát s jednou fotkou, o které si aspoň trochu myslím, že za něco může stát. A navíc to má i skvělou symboliku. Všichni píšete do mé knihy života několik řádků téměř denně.

(P.S. článek jsem napsala už včera, nemohla jsem si pomoct a začala okamžitě psát hned, jak mě ten pocit chytil. Zrovna jsem surfovala na blogu jednoho z Vás. Ale relativně nedávno už jsem jeden článek přidávala a Vy byste se na něj pak možná ani nepodívali :D, tak pro jistotu spatří článek světlo světa až dnes)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 25. srpna 2012 v 22:05 | Reagovat

Jsem velice potěšena, že jsi mne uvedla ve svém blogovém kolečku a ve své "knize" a děkuji ti za dáreček. A hlavně za všechny tvé
kouzelné komentáře.♫♫♥♥♫♫

2 Beatricia Beatricia | Web | 25. srpna 2012 v 22:14 | Reagovat

Samostatný komentář ovšem zaslouží vlastní článek. Je krásně stylizován, čte se jedním dechem...máš úžasný dar slova, popíšeš barvitě náladu a situaci; zkrátka, jsi super, cool a in. :-)

3 Cielin Cielin | E-mail | Web | 25. srpna 2012 v 22:17 | Reagovat

Tvých článků si všímám vždycky, protože pokaždé, když se mi na hlavní stránce blogu objeví nějaký článek pod Tvým jménem, už si vařím zelený čaj od Šeříkové a jdu si do téhle klidné atmosféry plné lásky, kouzel a moudrosti počíst :-)

Děkuji moc za několikrát zmíněné mé jméno, vážím si toho :-) Pro mě je to obrovské štěstí, jedno ze splněných přání, že se smím vcítit mezi někoho, komu rozumím jen skrz články :-)
Ačkoliv neznám tebe a vlastně ani nikoho z blogu, jste mí nejlepší přátelé a já už bych na vás jen těžko zapomněla.
Život bez blogu, ano dá se to. Ale nevydržela bych to, bez počteníčka nad tvými a ostatně i dalšími články, bez komentářů, těch povzbudivých, upřímných a přátelských několika řádků od svých nejbližších z blogu :-)

Povídám pořád jen o sobě, jé, to je teda nadělení :D
Děkuji moc za to ocenění, dám si ho na výstavu do menu, jestli ti to nevadí :-)

4 Vendy Vendy | Web | 26. srpna 2012 v 9:44 | Reagovat

Tenhle opus si zaslouží taky pochvalu! Napsala jsi to krásně a vystihlas to trefně. Něco podobného jsem četla už na jednom z blogů, tuším u Radičika?
A skutečně mi připadá, že na blogu mám už spřátelené duše. Lidi, kteří ke mně chodí rádi, mě těší a já je taky ráda navštěvuji. Podobně jako ty procházím čas od času blogy, ale já to beru podle Návštěvní knihy a tam je seznam opravdu rozsáhlý, takže vidím, že budu muset ubrat a udělat nějaké přeřazení do Oblíbených blogů.
Ale to jsem odbočila. Moc se mi líbí tvé povídání a máš pravdu, na každém blogu se dá objevit něco nového, na každém se dá něčemu přiučit nebo něco obdivovat. Já zas na tvém blogu nacházím úplně fantastické úvahy a propracované texty, u tebe jsem jednou nohou v historii a ve světě fantazie. Jednorožci na mě mrkají a říkají - buď tu jako doma! :-)
Cielin mám taky hodně ráda, je to neobyčejná holka a číst její textíky ja jako vychutnávat si rafinovaný pokrm. A to nemluvím o Šeříkové víle, ta je jak kapky rosy se švestkovou vůní a chutí malin. U Signory zase najdu zajímavá povídání o cestách a o životě a u Ježurky navíc nezdolný optimismus. Stejnou pohodu najdu i u Kytty a Ivet. Zajímavé články u Monicy Otmilli a parádně zpracované grafické obrazy u Beuš a Lofn. Lowiska zas vytváří nádherné Sims světy, báječné vlasové recolory (kolikrát si říkám, že by se od ní mohli inspirovat i kadeřníci). Zelený kavalír je prostě kavalír, zdvořilý, galantní a taky všestranný. Edit je nadaná a pilná jako včela, Labanda tvoří skvělé layouty a píše čím dál lepší básně a Lucerna? To je naše hradní paní s rozsvíceným světlem. Krásná dušička. Pavel má báječné fotky a druhý Palel (TlusŤjoch) úžasně rafinované úkoly pro své čtenáře.
Mám těch blogerů hodně, možná jsem někoho opominula, ale ne úmyslně. No vidíš, ještě jsem si vzpomněla na naprosto otevřenou Alisu a maminku, která bojuje s autismem svého synka, Amélii. :-)

5 Vendy Vendy | Web | 26. srpna 2012 v 9:47 | Reagovat

Ještě jsem chtěla říct - vlastně na blogu je to jak na návštěvě, vejdeš do domu a dostaneš pohoštění, podíváš se na nové fotoalbum, naservírují ti ke kávě řezy i s receptem, můžeš obdivovat nejnovější kreace v soutěžích, krásné obrázky a užiješ si i poetického koutku. Taky můžeš získat dobré rady pro pěstování bylinek a jejich užití, rady s pejsky a pro pejsky, povídání o zvířátkách a pikantní deníčkování.
Blog je ohromná věc a tvůj článek (mám pocit, že už ani nechci říct článek, spíš úvaha, esej, povídání) je moc vydařený.
Taky děkuji za krásné ocenění, je to skvělý nápad, jsem poctěna, že jsem se ocitla v tvé knize.
Díky, zlatíčko! :-)

6 Vendy Vendy | Web | 26. srpna 2012 v 9:48 | Reagovat

P.S. achjaj, v prvním komentáři jsem napsala jméno Kytty, ale správně je to Kitty. Tímto napravuji můj překlep, promiň, Kittynko! :-?  ;-)  8-)

7 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 26. srpna 2012 v 10:27 | Reagovat

Je dobrý pocit vědět, že má člověk několik vděčných čtenářů, kteří jsou zvědaví, co zase napíše. Tak si říkám, že jsem ráda, že jsem si čtenářskou základnu z předchozího působiště přenesla na svou nynější adresu :-)

8 pavel pavel | Web | 26. srpna 2012 v 11:24 | Reagovat

Děkuji. Podobně to cítím i já, napsala jsi to krásně. Taky si bez blogu, milých lidí které jsem tu poznal, nedovedu každý den představit. :-)

9 zelenykavalir zelenykavalir | 26. srpna 2012 v 19:07 | Reagovat

Už to všechno chápu, a je mi to jasné :-)
Moc si toho vážím, a jsem rád. Máš dobré srdce. :-)

10 Beatricia Beatricia | Web | 26. srpna 2012 v 19:12 | Reagovat

Tvůj milý knižní diplom jsem si dala do článku; jsem na něj pyšná a ještě jednou dík. :-)

11 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 26. srpna 2012 v 19:27 | Reagovat

Kdyby pozemští andělé měli viditelná křídla, tady v internetové říši by se jenom blýskala s podzimním vánkem. Cítím to naprosto stejně. Volnost, která je jištěná přátelstvím a jenom přeci nikdy nesvedeme odlétnout, aniž bychom se rozloučili nebo zčista jasna dát veškerým emocím sbohem. Vzpomínám si na hlasitý smích, když jsem poprvé za celou svou existenci řekla, že mám skutečné přátele.. jak se rozléhal po celé místnosti, takový trpký, škodolibý, žárlivý. Nikdo mi nevěří, že si píši s lidmi, kteří nenosí obrovské trenky a nebrousí si zuby na mladé dívky.
Mám to tady moc ráda. Přála bych si sedět vedle tebe a poslouchat každičké vyprávění, smích, radost i smutek. Mám tě moc ráda, kouzelná čarodějko přicházejícího úplňku. Alespoň vás všechny mohu spatřit ve světě fantazie! :-)
Nádherně napsané, srdíčkem! Téměř mě to rozplakalo, opravdu moc dojalo.. Víc nedokáži napsat.

12 Lucerna Lucerna | Web | 27. srpna 2012 v 1:07 | Reagovat

Mile prekvapenie a krasny darcek. Sme urcite vsetci sneho nalezite nasuchoreny :-D ;-). Dakujem.
Velmi si cenim to, ze sem mozem chodit si ohriat dusicku a este viac, ze som ta dokonca mohla v Prahe spoznat osobne :-). Mam ta rada! :-D

13 Vendy Vendy | Web | 27. srpna 2012 v 20:07 | Reagovat

[11]: Ty trenky a vilné choutky mě dostaly.No, může být, i to se stává. Naštěstí tady to tak není! :-D :-P  :D

14 Taure Taure | Web | 28. srpna 2012 v 16:13 | Reagovat

Jééé,to jsi mě překvapila! :-) To je od Tebe strašně krásný :-).Jsi zlatá dušička :-)

15 Ježurka Ježurka | Web | 28. srpna 2012 v 16:27 | Reagovat

To bylo ale krásné vyznání! Jako bys mi také mluvila z duše! Jsem také moc ráda, že mohu chodit na návštěvy k mým i ostatním blogerům a vždy se těším. Cítím se poctěna, že i já jsem na té Tvé pomyslné tabuli cti. Díky i já jsem ráda, že jsem Tě mohla aspoň takto poznat. ;-)

16 Čerf Čerf | Web | 28. srpna 2012 v 22:50 | Reagovat

Moc pěkný článek, při jeho čtení se rozlévá po těle takové příjemné teplo. Právě doháním články na svých oblíbených blozích, které jsem zameškal kvůli svým nedávným problémům s internetem. Jen nebudu umět udělat tak pěknou koláž :-).

17 Elisis Elisis | Web | 29. srpna 2012 v 13:48 | Reagovat

Moc si vážím toho, že patřím mezi Tvé blogové přátelé a jsem opravdu vděčná za to, že jsem na Tebe narazila. Tvých komentářů na blozích, které jsem často navštěvovala jsem si všimla již dřív, ale nenapadlo mě kliknout na ten kouzelný odkaz "Web". Teprve nedávno jsem se konečně odhodlala a vkročila na Tvůj blog. Byla jsem naprosto ohromená z toho, jak píšeš poutavě. Nikdy jsem u Tebe nenašla článek, který by byl nudný, který by mě nezaujal. Vždy, když se na Tvém blogu objevím, stále mě překvapuješ. Tobě to třeba přijde jako nějaké vykecávání, jak ses zmínila u mě, ale věř mi, že kdyby to tak bylo, nemáš tolik skvělých a milých návštěvníků, kteří zde zanechávají potěšující komentáře a chodí k tobě rádi :-)
Moc Ti děkuji za zmínku v "knize života" (jestli jsem to pochopila správně) a těší mě, že v ní mám nějakou tu zásluhu. A chci abys věděla, že Ty v té mojí taky a zabíráš tam pěkných pár řádků :-)

Blog je opravdu magické místo a také bych Ti chtěla velmi poděkovat, že pravidelně navštěvuješ můj blog, zanecháš milý komentář, s pochvalou, radou, podělíš se o Svůj zážitek a nesmírně si toho cením. Mám Tě také moc ráda Mniško! :-)

18 Mniška Mniška | Web | 31. srpna 2012 v 10:05 | Reagovat

Jsem moc ráda, že se Vám to tak líbí a jsem vděčná za Váš vděk. Děkuji Vám ještě jednou všem, nejen za tyto krásné komentáře, nejen za Vaše projevy přátelství. Skutečně není samozřejmostí. Jsem vděčná za každého z Vás, že Vás mohu znát. Děkuji mnohokrát!

19 pavel pavel | Web | 1. září 2012 v 13:02 | Reagovat

[13]: Vilné choutky mají i ženy bez trenek. :D :D

20 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 3. září 2012 v 23:07 | Reagovat

Toto je čosi úžasné. Ja keď som prvýkrát blogovala, žila som iba pre seba a ani som nevedela, čo vlastne také blogovanie znamená. Teraz si neviem predstaviť, žeby som niekedy (i keď v poslednom čase nemám veľa času - projekty, mala som skúšku v škole, hodnotenie, inovovanie webu, písanie, o chvíľu nastúpim zase do práce i do školy) nezavítala na svoje obľúbené blogy. Nedokážem prísť na všetky, pretože blogov zakaždým pribúda a nedokážem ani vždy zanechať komentáre, pretože som si zobrala na seba viac príjemných povinností, keďže som chcela byť prospešná nielen pre seba...:). Ale v okamihoch ako tento, keď prídem na nejaký blog, kde som dlhšie nebola, som prekvapená. Žasnem a veľmi pekne ďakujem.

Blogovanie nie je o tom, že píšem, že chodím po blogoch a čítam, je to o vytváraní hodnotných a dlhodobých vzťahov, preto by som sa nedokázala určitej formy blogovania vzdať. Cez svoju tvorbu sa snažím komunikovať a cítiť, ako druhí ľudia cez tú svoju komunikujú so mnou. Je to nádherný pocit.

21 signoraa signoraa | Web | 7. září 2012 v 23:21 | Reagovat

Jsem si vědoma, že jdu pozdě, ale o to větší je moje radost. Z tvého článku cítím takové to pravé člověčenství. Přiznám se, že jsem se stala na blogu svým způsobem "závislákem". Poznala jsem spoustu báječných lidí a lidiček. Jediné, co mě mrzí je nedostatek času, kterým v současné době disponuji, ale snažím se s tím něco dělat.
Dnes večer, když jsem jela s Monicou Otmili z křestu knížky Edith Holé, povídali jsme si spolu v metru a ona vypravovala o pastelkování. A já jí na to odpověděla, že o něm vím, že jsem to četla na tvém blogu.
Blog nás všechny svým způsobem spojuje.
Moc děkuji za dáreček. :-D

22 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 20. října 2012 v 21:33 | Reagovat

V době, kdy nemám zrovna moc času mých článků ubývá, začaly mě napadat myšlenky, že skutečný svět je ten venku. Ale blogování nmoc napomohlo k vytvoření toho mého skutečného světa do podoby, v jaké je teď. A ten měnit nechci. :)
Za dáreček moc děkuju, příjemně překvapil, vytvořil úsměv na tváři. :) jen si říkám, jak to, že jsem jej objevila až teď?

A ještě si říkám, že bychom se zase mohly někdy potkat. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama