Maneki neko

4. července 2012 v 13:23 | Mniška
Jelikož jsem velký milovník zvířat, tak pokud už si pouštím televizi, většinou rovnou přepínám na TV kanál Animal planet. Jedné bouřlivé noci zrovna běžel program "Milujeme kočky" a jeho reportér v tomto díle zamířil do Japonska, aby se seznámil se zdejší láskou ke kočkám a zdá se, že je skutečně bohatá, neboť se zde nacházejí různé kočičí kavárny, dokonce nedaleko od severovýchodního japonského pobřeží leží Kočičí ostrov, hlavně se zde ovšem seznámíte s Maneki neko.


Maneki neko je v překladu zvoucí, vábící, či vítající kočka. Mívá totiž zvednutou tlapku a některé z těchto koček s ní i mávají. Nám Evropanům se může zdát, že nám mává se znamením "nashledanou", ale Japonci vnímají toto gesto opačně a pro ně to znamená pozvání. Proto také některé figurky Maneki neko, které se dovážejí na západ, zvou tlapkou tím "naším způsobem".

Tato kočka je v Japonsku velmi oblíbená a lze se s ní setkat v mnoha obchodech, které jsou vyhrazené pouze pro ni. Jedná se především o figurky v různých velikostech, barvách a materiálu. Tato kočička se na Vás však vždy usmívá, kolem krku má uvázanou rolničku a má zvednutou alespoň jednu tlapku. Někdy mívá pod krkem také bryndáček, který v minulosti nosily kočky bohatých majitelů v Asii, stejně jako rolničku na krku, jež dávala vědět o tom, kde se kočka zrovna nachází. Bryndáček je v Japonsku spojen s ochranou před nemocemi a smrtí.

Maneki neko je především nositelka štěstí nebo bohatství a snad proto je také tolik oblíbená. Má-li Maneki neko zvednutou pravou packu, pak zajišťuje přísun peněz, pakliže zdvihá packu levou, přináší štěstí. V některých případech zvedá pacičky oboje a pak by tedy měla nosit štěstí i bohatství. Tato symbolika se vážě k několika legendám o Maneki neko, v nichž je vnímána právě jako symbol štěstí a bohatství.

Dokonce i barvy této kočičky jsou zásadní. Bílá kočka znamená čistotu a přináší vše pozitivní, černá zahání zlé duchy a odrazuje veškeré zlo, zlatá zajišťuje bohatství a prosperitu, rudá a růžová přitahuje lásku, šťastné manželství a dobré vztahy, zelená zase nosí zdraví a vzdělání. Kočička ale může být vypodobněna jako tříbarevná.

Další konkrétní významy může mít Maneki neko i podle předmětu, který drží. Některé moderní kočičky mají v packách drahokam, který zajišťuje bohatství a moudrost. Může být ale také zobrazena s modlitební tabulkou Ema, která symbolizuje naplnění přání. Někdy nosí rybu, tedy kapra, který je v Japonsku symbolem síly, odvahy a neoblomnosti. Asi nejčastěji však uvidíte Maneki neko s japonskou mincí kobban, představující velké bohatství. Kočička se však prodává i bez jakéhokoli držícího předmětu. Vyrábí se též jako kasička, která má zcela jasný účel.

Maneki neko je inspirací kočičího plemena, kterému se říká Japonský bobtail, o němž máme první písemnou zmínku již z roku 1011 n.l. a hraje v japonské kultuře nezanedbatelnou roli.

Na závěr si povíme jednu z četných legend o zrodu Maneki neko. Tuto legendu popsala na svém blogu Kairakeseri:
Byl nebyl jeden velmi chudý japonský klášter. Jednoho dne jeden z mnichů našel kočku a dal ji jméno Tama. Nějakou dobu se o ni staral, ale nakonec ji pustil na svobodu se slovy " Kočičko, nemohu Ti vyčítat, že z tebe nebyl žádný užitek, jsi přeci pouhá kočka. Kdyby jsi byla člověkem, mohla by jsi udělat něco, co by nám pomohlo."
Nedlouho potom procházela kolem kláštera skupina samurajů, pod vedením mocného a bohatého muž Notaka, když v tom je zastihla bouře. Notaka hledal úkryt pod borovicí u vchodu do kláštera, když tu uviděl kočku, jak ho gestem zve dovnitř kláštera.
Rozhodl se pozvání přijmout a udělal dobře, protože sotva svůj úkryt opustil, do borovice uhodil blesk a jistě by ho zabil.
Byla to právě kočka Tama, která tomuto muži zachránila život. Z vděčností pak tento chrám pojmenoval Notaka Gotokuji a podporoval ho svými financemi a svým dobrým jménem. Tento chrám poté mnohá staletí vzkvétal a je tomu tak dodnes.

A pokud legend o Maneki neko nemáte dost, zde jich lze ještě pár najít.

Zdrojem mi byly již uvedené dvě internetové stránky a také pořad "Milujeme kočky" na Animal planet.


Nějaký bláznivý, ale šikovný výrobce vytvořil i lákavý dort s mufínky Maneki neko

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jezurka Jezurka | Web | 4. července 2012 v 17:40 | Reagovat

To je moc zajímavé povídání! Zase jsem se něco nového dozvěděla, kočičky já mám moc ráda! :-D

2 pavel pavel | Web | 4. července 2012 v 17:46 | Reagovat

Tady jsou taky často k vidění v obchodech, ale většinou čínských. :-D

3 Taure Taure | Web | 5. července 2012 v 12:10 | Reagovat

Moje milá Mniško :-)
Tyhle kočičky moc dobře znám,jelikož jsem se dost dlouhou dou zajímala o Japonsko. Podle mě je to úžasná země s nádhernou kulturou. A tuhle kočičku si můžeš koupit v ČR,taky je k dostání :-) ... Ale jinak moc krásný a přínosný článek :-)

Měj se krásně ! =)

4 Beatricia Beatricia | Web | 5. července 2012 v 12:23 | Reagovat

Je to krásný, poutavý a nevšední článek. Já také velice miluji zvířata, ale ze všech nejvíce psy.
Děkuji za za bezvadný komentář. To Lofn učí mne, já jen trpělivě studuji návody, ale sama to nezvládnu. :-)

5 Šeříková Šeříková | Web | 5. července 2012 v 12:53 | Reagovat

Já bych radši živou kočičku. Peníze a štěstí by mi pak byly naprosto volné ;)Hezké povídání.

6 Přítel Přítel | 5. července 2012 v 16:44 | Reagovat

Další zajímavá legenda, kterou jsem si přečetl. opravdu zajímavé a krásně podané.

7 sherylinlee sherylinlee | E-mail | Web | 5. července 2012 v 22:03 | Reagovat

Nikdy som o tom nepočula. Mimochodom nemám televíziu, ale o tom som sa už v nejakom tom článku zmienila. No teraz som si istá, že keby som nejakú mala, tak by som začala pozerať Animal planet.  Som rada, že nepíšeš o tom, ako pekne je slnečno (to vieme asi tak všetci). Zase si obohatila moje vedomosti a pobavila.
Takže Ty máš rada aj mačičky? Len tak ma napadlo, že mačky a morčatá sa veľmi nemusia... (ktovie či niekde nepredávajú aj také sochy morčiat? :D). Ináč moja sestra mi dala na plochu Facebooku jedno super video o morčati, celý čas sa to tam krútilo. Keď chceš, tak si ho pozri a vymyslíme si sošku morčiat (my, milovníčky morských prasiat :D). Žiadne strachy, je to na youtube: http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=endscreen&v=OykXszNNxdo
Krásne, že? 8-)

8 Čerf Čerf | Web | 6. července 2012 v 8:01 | Reagovat

Na Kočičím ostrově jsem sice při své loňské návštěvě Japonska nebyl, ale s potěšením jsem si přečetl o Maneki. No a s tím máváním/pozváním mě to jen ubezpečuje, že Japonci prostě dělají a vnímají většinu věcí obráceně než my, což je pro začátek pobytu v nádherné japonské zemi docela zajímavý střet s jinou realitou :-).

9 Vendy Vendy | Web | 6. července 2012 v 9:59 | Reagovat

Tohle bylo luxusní povídání o kočičkách, mých oblíbených tvorečcích. Napsáno opět důkladně a v tom poznávám tvůj rukopis i tvou pečlivost. Dala sis s tím opravdu práci, vychytala kdejakou zajímavost a obrázky kočiček jsou fakt moc pěkné.
Ale taky bych měla spíš pocit, že mi mávají na rozloučenou...
Kočičí mufinci jsou moc pěkní.
A legenda, kterou jsi nám tu vyprávěla, vlastně říká, že se nemá soudit podle vnějšího dojmu...
A pak, kočky přece užitečné jsou! Chytají myšky (někdy i ptáčky, bohužel) a fungují jako určitý způsob relaxace... :-)

10 Mniška Mniška | E-mail | Web | 6. července 2012 v 22:14 | Reagovat

[1]: Děkuji, jsem ráda, že jsem mohla přispět k nabytí nových informací, kor u někoho, kdo pochází z rodiny chytrých lidiček :)

[2]: Koukala jsem na internetu. že se dají v takových obchodech koupit, ale pak je ta kvalita asi výrazně odlišná :) Nicméně, když jsem se šla k Vietnamcům podívat, zda Maneki neko disponují, tak na mě koukali, jak na blázna, vůbec neměli páru, co to po nich chci. Teď je otázka, jestli nerozuměli slovu "Maneki neko" anebo jestli mi nerozuměli česky. Anebo nerozuměli ani jednomu, každopádně tohle mi vadí. Já proti Vietnamcům jinak nic nemám, ale kurňa, když už tu pracují, tak ať mluví česky! Si chci v obchodech taky pokecat

[3]: Děkuji za milé oslovení, milá Taure :) Souhlasím, že Japonsko má pěknou kulturu, takovou orientálně vzdálenou a možná o to víc zajímavou. Mají tam mnohem více zajímavostí než je "jen" Maneki neko a rozhodně bych se nebránila tomu se tam někdy jet podívat. Děkuji a i Ty se měj krásně! :)

[4]:Děkuji také. Já jsem milovníkem zvířat všeobecně, já mám ráda kočky i psy. Ale kdyby se mě někdo zeptal a chtěl, abych si vybrala, taky bych si vybrala pejsky, protože jsou to prostě kamarádi za každých okolností. To ale neznamená, že mám ráda kočky nějak výrazně méne, i čičindy jsou zajímavá a krásná zvířata. Jinak jsem si jistá, že s Lofn jste obě dvě skvělé

[5]: Když to tak píšeš, tak si říkám, že máš pravdu, není nad živé zvířátko, koho zajímá bohatství, že? Jak to říká Jezurka, peníze budou, my ne. A tuhle pravdu si začínám uvědomovat čím dál více

[6]: Děkuji :) jsem ráda za tu přínosnost

[7]: Televize je zlo. Animal planet je fajn :-D pro milovníky zvířat hodně dobrý kanál. Hlavně tam hodně koukám na zvířecí policii a jen lituji toho, že u nás v ČR něco takového taky nemáme.
Mám rádavšechna zvířátka, včetně čičinek. Ono se k tomu nehodí zvířat - hadi, žirafy, potkani, agamy, andulky...já mám fakt ráda všechno...ačkoli červy...jo ty vážně nemusím. Na to video se hned mrknu 8-)

[8]: Já jsem četla ty Tvé toulky Japonskem a mně se to moc líbilo, zvláště popisy jejich kultury, jejich tradic. Zrovna se mi vybavuje vypravování o pohoštění a spaní, což si teď nejsem jistá, ale asi to byl jeden z těch posledních článků. Takže já Ti mohu jen tiše závidět :)

[9]: Mnohokrát děkuji, Ty víš, jakými pěknými slovy umíš potěšit :) já vždycky, když Ti pak odpovídám v komentářích, tak mám vždycky strach, žeten můj vyjádřený vděk nedosáhne takové úrovně potěšení jako to, cos napsala Ty mě, nebo jinými slovy, že Ti dostatečně neumím vyjádřit, jak hezky umíš potěšit a nějak Ti toneumím oplatit, tak pěkně jako Ty to neumím :)

11 Mniška Mniška | E-mail | Web | 6. července 2012 v 22:19 | Reagovat

[7]: Ještě k tomu videu, to morčátko je úžasné! Taková krásná ovečka a jak baští tu travičku! Ten je tak sladký! :-D Chci dom!

12 Taure Taure | Web | 7. července 2012 v 7:16 | Reagovat

Eona je nádherná kniha :-) popisuje,jak těžký život Eona měla,její mistr jí totiž zlomil (teď přesně nevím,jestli kyčel) aby špatně chodila,nechtěl,aby se poznala,že je dívka,tak ji vydával za eunucha ;-)....vážně zajímavé....všechny ty zápletky,magie a draci... paráda :-)

13 Vendy Vendy | Web | 7. července 2012 v 22:54 | Reagovat

Ty jsi zlatíčko, jsem za tvé komentáře moc ráda, píšeš moc hezky a jsem ráda, že tě občas nějakým článkem oslovím. Já jsem holt taková, že se snažím vychytat to co mě fakt zaujme - a vždycky ocením práci, kterou si bloger dal se svým článkem. A tvoje články jsou vážně úžasné, nezapomenu na ten o svíčkách (například), a když si tak trochu vzpomenu na některé články z tvého minulého blogu, tak klobouk dolů!
(A taky tvé dokonalé recenze na hry o Zaklínači! Mimochodem, Zaklínač, kdesi jsi zmínila, že ti chybí poslední díl k přečtení - teď nevím, čteš to znovu? Nebo to čteš teprve teď? 8-)

14 Vendy Vendy | 7. července 2012 v 23:00 | Reagovat

P.S. ještě k té Malé mořské víle - asi to není pohádka, kterou bych mohla vidět příliš často po sobě. Ale je jedna z pohádek nebo pohádkových příběhů, které mě vždycky dostanou  do kolen.
Zajímavé je, že pohádka se mi líbila už při prvním zhlédnutí (i když mi opravdu připadala dost těžká a smutná a na konci jsem měla chuť tomu princi vrazit pár facek, když řekl "moře kvete!"
A když tu pohádku vidím poněkolikáté a už s notným rozestupem roků, zdá se mi být pořád stejně dokonalá. Ani časový odstup ji nezbavil kouzla jak ve filmových kulisách podmořského světa, kostýmů a účesů, ale i toho pocitu osudovosti, a i když vím, jak to dopadne, pokaždé si říkám - ať se ta druhá princezna vdá za někoho jiného a malá mořská víla ať má svého prince a tucet dětí jako smetí. :-D
Jenže konec je daný, stejně jako konec Romea a Julie... i když tady se to liší. Romeo a Julie se zabili, protože nedokázali žít bez sebe - a malá mořská se zabila, aby její miláček mohl žít a být šťastný. Nojo, pohádky. Nelze to srovnávat se skutečností. Ale je to nádherná pohádka...

15 Mniška Mniška | E-mail | Web | 8. července 2012 v 14:40 | Reagovat

[12]: Tak mám další typ na pěknou četbu, děkuji :) zjišťuji, že tady na blogu vůbec sbírám krásné typy na knížky, jen škoda, že asi nebudu mít tolik času na to je všechny přečíst a rovněž vůbec sehnat

[13]: Jsi moc milá, strašně moc Ti děkuji, za to, co píšeš. Právě proto se vždycky těším na komentáře, protože mi dodají takovou vzpruhu a takové povzbuzení, že to skoro považuji za takovou krásnou duchovní pochoutku. Samozřejmě tím nechci říct, že píši jen kvůli komentářům nebo že bych si s jinými psala kvůli komentářům, to ne, je úžasné kolik krásných a rozmanitých světů se zde na blogu dá nalézt! Už to samo o sobě mi přijde skvělé.
Každopádně si moc a moc vážím Tvých slov, já vždycky nevím, co na ně mám říct, asi by bylo lepší spíš vidět, jak červenám a těším se z toho.
Co se týče zaklínače, já jsem ještě žádný díl nečetla víckrát, mám za sebou pouze první tři díly a teď o prázdninách louskám čtvrtou knihu. Spíš jsem asi myslela, že ten poslední díl jakože nemám u sebe, ale teď už jsem si ten poslední díl koupila, takže jen čeká na přečtení.

[14]: Já bych to lépe než Ty nevystihla, je to přesně, jak to říkáš a moc se mi líbilo, že jsi to přihodila na svůj blog jako moc zajímavý a hezky napsaný článek. Ten příběh jistě musí snad každý znát, ale není nad to, když o tom něco napíšeš, připomeneš tím pak čtenářům všechno, co k tomu patří, emoce, příběh se znovu zobrazí před očima...

16 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 8. července 2012 v 17:09 | Reagovat

[10]:  červy ani ja nemusím, to je hnus a najviac čo sa mi hnusí sú slimáky bez ulity, ale to je iný príbeh (odporná skúsenosť, možno ju raz uverejním na svojom denníčkovom blogu, podtitul zvery ku ktorým nechovám lásku :D)

17 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 9. července 2012 v 15:09 | Reagovat

Jééé, zrovna v neděli jsem se dívala na Animal planet a akorát tam dávali "Milujeme kočky". To bylo něco pro mě :-)

18 Vendy Vendy | 26. ledna 2014 v 14:23 | Reagovat

P.S. tuto kočku jsme viděla ve filmu Tajemství polévky Rámen. Dokonce naživo mávla packou (nebo spíš ta bloncka byla kapku zhalucinovaná :-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama