Upírka Rudoočka píše bakalářku z histó(é)rie

30. června 2012 v 13:32 | Mniška |  Nový vítr
Přežila jsem! Jsem naživu a má tělesná schránka zůstala relativně nepoškozena (míněna je povrchová část, ta psychická se právě dostává z antiléčby šokem). Leč někde jsem získala modřinu na levém koleni a dva krvavé škrábance na pravém stehně, o zarudlém pravém oku ani nemluvím... člověk by nevěřil, jak jsou ty bakalářky zákeřné...


Vážení a milí. Poslechněte si (já vím "přečtěte si" je příhodnější, ale "poslechněte si" zní lépe) teď můj příběh plný stresujících emocí, plný náhod, contranáhod anebo tomu říkejte osud. Jak chcete.

Že hnědo-mastno-vlasá osoba se zeleno-modro-červenýma očima a přetékajícím mozkem plným informací prodělala úspěšnou učenou nemoc státnice, jsme již slyšeli v první části. Že bylo vítězství opravdu velkolepé a jedničkové, připomínám ze své ješitnosti. Toto se událo 11. 6. a od té doby měla tato osoba s náběhem k podivným tělesným mutacím, které byly způsobeny nedostatečným pobytem na vzduchu, ale až dostatečným vězněním doma, pouhých 14 dní na to, aby se pokusila stihnout dopsat svou bakalářskou práci na téma Šlechtická heraldika na Lovosicku. Šlechetně to zní, práce už tak šlechetná nebyla. Naděje, že stihnu tuto práci dopsat byla menší, než pohled na samotnou realitu. Ale byla. Čím víc se ovšem blížilo datum 26. 6., čili poslední termín odevzdání, začínala jsem opravdu věřit, že to nestihnu a následující rok si budu válet šunky doma. A to dost vydatně.

Byla neděle 24. 6. pracovala jsem na obrazové příloze práce, kterou jsem se nakonec rozhodla nechat svázat zvlášť, tedy mimo samotnou práci, protože se mi sešlo 44 stran, které zahrnovaly pouze obrázky (dalších šest stran byl jen seznam těhletěch obrázků). Pracovala jsem do 4 do rána. Takhle dlouho vzhůru jsem nikdy nebyla. Taky mi to dalo najevo moje pravé oko. Když jsem se podívala po práci do zrcadla, marně jsem vzpomínala na okamžik, kdy mě mohl kousnout upír. Na pravém oku mi popraskaly žilky tak, že jsem jej měla pěkně chutně krvavé. To už bylo pondělí 25. 6. šla jsem spát. Ale na pouhé dvě hodiny. Ráno v šest jsem zase vstávala.

Nechat vytisknout a svázat práci trvá dva dny. Pokud byste však chtěli tento proces urychlit a zajistit si práci do 24 hodin, připlatíte si 100 Kč. Pokud byste práci chtěli mít hotovou do dvou hodin, zaplatíte k tomu všemu plus 600 Kč. Těchto 600 Kč už jsem měla připravených. Pořád jsem bojovala a naděje se neustále zmenšovala, tím spíš, že jsem musela jet ještě do Ústí, kde bakalářky vážou. Zbývalo mi dodělat ještě spoustu věcí!

Zapomněla jsem si také nechat oskenovat velkou mapu, kterou jsem si chtěla dát do přílohové části, takže jsem šla k nám do lovosické tiskárny Apollo print. Jen tak, protože jsem nechtěla mít pusu zavřenou, jsem se zeptala majitele (kterého mimochodem znám od vidění a jeho kolegu z hudebky), jestli by bylo možné si u nich nechat vytisknout a svázat bakalářku tak, aby to stihli do zítřějšího dopoledne. Nejdřív trochu váhal, ale nakonec mi dal souhlas a telefonní číslo svého kolegy, abych na něj zavolala, až budu mít dopsáno (bylo 14:30). Asi v 16:35 jsem to měla jakžtakž hotové, takže volám. Horor! Číslo je mimo provoz. Letím do tiskárny a tam zavřeno! Myslela jsem si, že mají do pěti, ale to jsem se zmýlila, půl hodiny už nepracovali. Obvolávám všechna čísla, která mají napsaná na dveřích. Nikdo to nezvedá. Začínám panikařit. Volám kamarádům, kterým normálně nevolám, abych zjistila, zda nemají číslo na jednoho z majitelů obchodu. Dostávám alespoň číslo na jeho dceru. Ovšem ta to samozřejmě nezvedá. Už naplno panikařím. To ovšem není nic ve srovnání s panikou mojí maminky (tu asi mnohem víc děsila představa, že bych byla rok doma).

Přichází domů taťka, ten se nevzdává a začne zjišťovat adresu majitele tiskárny. Naštěstí se kolem 17:30 dovolávám na oné číslo, které bylo ještě před nějakým časem mimo provoz. Obávala jsem se, že už bude na přijímání objednávek pozdě. Nicméně byl pan Lhotský velmi ochotný (a přitom mě po telefonu nepoznal) a slíbil, že se pokusí udělat ještě ten večer desky a ráno se všechno dodělá. Ještě jsem mu donesla do tiskárny, kam kvůli mně zašel, nějaké papíry, které se musí do bakalářky vložit. Asi kolem osmé hodiny večerní jsem si projížděla práci a našla chybku. Takže jsem si až nyní po sobě začala opravovat. Měla jsem štěstí, že pan Lhotský se mě ještě na něco chtěl zeptat a zavolal, takže jsem ho požádala, zda by mi po mém vzoru ještě bakalářku opravil. A oprav bylo vážně hodně!

V úterý jsem vstávala brzo. Uvědomila jsem si totiž ještě jednu chybičku a z toho jsem tak znervózněla, že už jsem neusnula. V půl deváté jsem zašla do tiskárny. Čekal mě ale šok! Práce nebyla ani vytisknutá natož hotová. Bakalářky se odevzdávají na studijním oddělení a v úterý mívají do 11:00. Čas 9:31 je poslední možný, jak se dostat do Ústí vlakem včas. Ještě několikrát jsem se v tiskárně stavovala. Až do 10:45 a práce nebyla hotová. Tiskařský stroj prostě nechtěl spolupracovat, mám já to ale pech! Panika byla na místě. Napadlo mě tedy zavolat na studijní a poprosit, zda by na mě nějaký čas počkali. Antipech byl v tomto případě takový, že výjimečně měli ten den na studijním do 15:00. Asi se s opozdilcema zkrátka počítalo. Nakonec byla práce hotová někdy kolem půl dvanácté a pan Lhotský byl od té dobroty, že mě do Ústí dokonce odvezl autem, protože tam měl zrovna stejně namířeno. Jenže ten spěch se mi nevyplatil a já objevila tiskařskou chybu. Několik podkapitol bylo posunutých o pár řádků dolů.

Kolik mě to všechno stálo? Obyčejně si student nechává svázat tři práce, s tím, že dvě odevzdá a jednu si nechá pro sebe. Já nechala zhotovit 4 svazky - dva povídací o 113 stran (rozsahově už mám diplomku) a dvě obrazové přílohy, takže já si nic nenechala. Stálo mě to 2 160 Kč a těch 160 Kč mi bylo odpuštěno. Kdybych si totéž nechala udělat v Ústí, vyšlo by mě to minimálně na 2 700 Kč. Drahá sranda co? I bez školného mě ta vejška přijde pěkně draho a to nepočítám denno denní dojíždění.

Nakonec jsem to tedy všechno stihla, ale na tu nejposlednější možnou chvíli, která pro mě mohla existovat. Skutečně jsem už nevěřila tomu, že to zvládnu, ale asi mi zase spoustu lidí drželo palce, myslelo na mě a taky se za mě modlilo, jinak to nevidím.

Ale jak už jsem psala, říkala jsem si, jestli ten spěch stál vůbec za to, když jsou tam hlavně grafické a typografické chyby. Měla jsem velký strach z reakce mojí vedoucí práce, která už na mě v nedaleké minulosti několikrát křičela kvůli mému způsobu psaní bakalářky a od té doby z ní mám docela strach. S radostí ale musím říct, že včera mi od ní přišla zpráva, kde stojí, že práce se jí natolik líbila, že jí hodlá zařadit do soutěže České archivní společnosti, takže jsem na to zvědavá. Bakalářku budu obhajovat hned první týden v září a pak budou promoce. Ještě mi k nim zbývá malinký chloupeček, a to obhájit tu zatraceně pracnou bakalářku.

Heh, vítejte mi prázdniny! Konečně můžu zase žít jako normální člověk, co si pravidelně myje vlasy, svobodně se rozhoduje, krmí se tím, co chce konečně dělat. Ačkoli asi i o prázdniny bych měla alespoň trochu začít s diplomkou - má to být moje bakalářka rozšířena o značně rozsáhlou oblast, takže počítám s tím, že moje diplomka bude mít asi přes 200 stran. Nekecám. To ze mě všichni pokvetou. A já sama ze sebe taky.

Už jsem trochu začala prázdninovat. Byla jsem se podívat na vernisáž v muzeu o českých úspěších v Egyptě, také jsem si koupila nové korálky a zkouším své první figurky na drátku. Rovněž jsem zašla na gymnázium posmívat se mým bývalým učitelům, jak si dělají vrásky z mnohem zlobivějších a drzejších studentů, než byla moje třída. A to jsme byli údajně nejhorší. Asi tak jako všechny třídy...

Mimochodem, co se týká mého zdraví, něco se zjistilo. Mám lehkou anémii, čili chudokrevnost, beru na to nechutné a trávicí potíže působící železo, lehčí kyselinu listovou a pravidelně chodím dobrovolně k sestřičce, aby mi opíchala zadek vitamínem B12.

Na závěr Vám chci všem moc poděkovat. Hlavně za Vaše přející komentáře a podporu, kterou mi nejen písemně projevujete. Vážím si Vašich umačkaných palců, Vašich přání, modliteb, slov a mnoho dalšího! Šeříkové chci navíc moc poděkovat za milý polštářek, který nejspíše vyrobila sama a za který jí ještě musím poděkovat zvlášť. Moc se mi líbí a musím ještě pro něj vymyslet nějakou speciální roli. Ještě jednou mnohokrát děkuji!


A přesně tak jako tenhle pejsek bych teď chtěla odpočívat :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 30. června 2012 v 14:01 | Reagovat

Jen si odpočiň ;-)
Muselo to být těžké, probojovat se tím, ale ty jsi dobrá!

Přeji mnoho dalších úspěchů!

2 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 30. června 2012 v 15:10 | Reagovat

Mala si vidieť, ako som vo vytržení čítala o tom, čo sa s Tebou stalo! Neuveriteľné! Hlavné je, že všetko dobre dopadlo :). Ach, a vieš, čo zaberá na anémiu? Jedz veľa cvikle (ach, neviem, ako to je po česky :D), víno (červené), huby obsahujú mnoho železa (čiže hríby :D) a melasu si kúp. To je vlastne taká tekutá čierna vec. Moja mama takisto mala anémiu a takú, že jej krv nechcela spracovať železo, ale vďaka tej melase sa z toho dostala a aj únava bola preč :). Držím palčeky k uzdraveniu a k tým dvesto stranám :).

3 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 30. června 2012 v 15:11 | Reagovat

PS: super maskot :D

4 Šeříková Šeříková | Web | 30. června 2012 v 15:45 | Reagovat

Uff, mě vystresovala jenom délka toho článku a kdybych měla pročítat tvou bakalářků... páni! Ale jsem moc ráda, že jsi v pořádku a těšíš se na odpočívání. Jsi obrovská vílí šikulka! :)

Není za co. Ano, vznikl v mých dlaních, když vypadá trošičku nemotorně ;)

5 Vendy Vendy | Web | 30. června 2012 v 19:13 | Reagovat

Fuj, to bylo jak detektivka a já viděla stejně jak ty, že se to nestihne, že bude průšvih, že se to nezvládne...
Naštěstí vše skončilo dobře, tvoje story bylo vpravdě nervácké, ale za pár měsíců nebo let na to budeš vzpomínat jako na naprosto šílený úlet. Mělas obrovské štěstí na lidi, že ti vyšli vstříc, táta, že s tebou hledal majitele tiskárny, tiskaře, že byli ochotni si s tím pohrát, a dokonce tě ještě dovezli na místo. Tomu říkám servis! A ty si zasloužíš lahvinku, nebo aspoň skleničku červeného (a červené bych ti doporučovala i na krvinky!)
Dej si trochu pauzu, jez vitamíny, ovocínko (i v tekutém stavu).
A gratuluji k umístění! Vidíš, takové nervy a nakonec se tvá práce líbila, ale taky má proč, myslím, že jsi byla fakt důkladná a tvé podklady byly pečlivě vybrané.
Pauzíruj, prázdninuj, dělej korálkové figurky nebo se jen tak poflakuj u vody... ;-)  :-)

6 Jezurka Jezurka | Web | 1. července 2012 v 13:56 | Reagovat

Tak to byly nervy! Já nevím, proč jsme my, Češi takoví, že vše necháváme až na doraz. No nic, loni si užila totéž v bledě modrém moje vnučka, sice to neměla až tak, ale stačilo. Vše dobře dopadlo a já nevím, proč bys i Ty neměla úspěšně obhájit! Jsi šikovná a moc gratuluji! Vnučka už teď začíná pracovat na diplomce. To budou zase nervy! :-D

7 pavel pavel | Web | 1. července 2012 v 17:34 | Reagovat

Pěkně drahé. Ale spíše by mne zajímalo čím jsi odměnila pana Lhotského, že se tak silně angažoval. :-D  :D

8 Beatricia Beatricia | Web | 1. července 2012 v 19:13 | Reagovat

Pozorně a se zájmem jsem četla tuto bakalářskou odyseu. Po tom maratonu si zasloužíš důkladný odpočinek duše i těla. Přeju ti úspěch v celém tvém snažení. :-)
Odpověď na tvůj dotaz: Zlatíčko, až se budeš vdávat, tak dej vědět, a já ti vystrojím na blogu nádhernou květinovou výzdobu.♥♥♥

9 Bára G. Bára G. | 1. července 2012 v 19:54 | Reagovat

Cože? Velevážená paní vedoucí Tvé práce, doktorka filozofie, docentka a kandidátka věd, ředitelka vesmíru a dalšími a dalšími honosnými funkcemi obdařená žena, kterou všichni tolik obdivujeme a tak moc chceme být jako ona ... (to kdyby si to přečetla) ... nakonec takhle vyměkla? (Vážená paní docentko, promiňte ten silný výraz.) Tak na to bych si nevsadila. Gratuluju. Tak to určitě obhájíš bez problémů a doufám, že s jedničkou.
Musí to být ohromná úleva. Pocit podobný tomu, když jsem coby škvrně na základce nesla v jídelně těžký tác s obědem, konečně ho položila na stůl, a náhle mi odlehčené ruce jakoby létaly. :-D Jinak já po takovém stresu pak najednou nevím co to je být v klidu a jsem z toho v šoku. Tak doufám, že jsi aspoň tohohle ušetřená. ;-)

10 Beatricia Beatricia | Web | 1. července 2012 v 21:53 | Reagovat

A ještě: Děkuji ti za ty poetické nádherné komentáře k mým obrázkům. Mé grafické JÁ se raduje. :-)

11 Mniška Mniška | E-mail | Web | 2. července 2012 v 9:26 | Reagovat

[1]: Díky, snad na ten odpočinek nebudu moc líná :-D

[2]: cvikle budou asi červené řepy, ne? Nicméně děkuji za typ. Můžu říct, že to železo v kapslích mi nedělá moc dobře na žaludek, kor, když ho beru ráno na lačno a musím pak počkat minimálně půl hodiny, než se najím. Děkuji za palečky a maskotovi vyřídím, že je zkrátka super :-D

[4]: Ne, vypadá dobře, právě proto jsem váhala, jestli je koupený nebo ručně šitý, ale říkala jsem si, že Ty bys mi asi koupený neposlala :) Ještě jednou za něj mnohokrát děkuji! Udělalo mi radost,že na mě takhle myslíš.

[5]: Díky moc, Vendy! Ano, měla jsem štěstí, a to jistě velké a štěstí v neštěstí. Říkám si, že mívám smůlu v takových těch malých věcech, ale když se jedná o něco velkého, tak to štěstí mívám. Snad jsem to teď nezakřikla. Korálkové figurky, už jsem udělala svého prvního andělíčka a darovala ho našemu páterovi. Teď se budu připravovat na růžové plameňáky a pak na mořské koníčky :)

[6]: Také děkuji. Nu, já byla vždycky taková, že jsem si své povinnosti plnila hned, jak mi byly zadány, ale Vysoká škola mě tomuhle jaksi odnaučila :D

[7]: To bude ten můj zubatý úsměv, kterým jsem na na základce a gymplu dostala každého :-D moji spolužáci se tomu vždycky smáli

[8]: Velmi ráda za Tebou zajdu, to by byla nádherná výzdobička, už teď si v té představě libuji. Děkuji a Ty nemáš zač, při pohledu na Tvé výtvory ta slova jdou psát sama od sebe ;-)

[9]: Překvápko, viď? Víš, já jsem totiž nasadila novou taktiku. Ta fungovala i na Velímského. Taktika pochlebování a podlejzání. Zdá se, že tahle taktika zabírá na víc problematických lidí :-D Když už nejde jinak, je tohle zaručená kvalita. Vyzkoušej ji také! :D
Jinak díky moc, jsi hodná, že mi to píšeš i tady. To srovnání je úplně přesné!

12 Lucerna Lucerna | Web | 2. července 2012 v 9:31 | Reagovat

Konecene je hotova! Gratulujem k dobre odvedenej praci :-). Vypadalo to na pekny triler, skoro az horor :-D
Mam radost, ze sa to tak dobre podarilo. Ja aj moj psik ti posielame stastne obiatie ;-) :-D

13 Bára G. Bára G. | 2. července 2012 v 10:08 | Reagovat

Taktika pochlebování se mi dost příčí. Vím, že Ty ji neděláš tak nechutným způsobem jako Petr B., a kdybys mi o tom neřekla, ani si toho nevšimnu, ale i tak. Jinak s Velímem jsem si taky užila svých pár hodin stresu. Šla jsem mu dát ten kus mé bakule o celý semestr později (tedy až nyní o zkouškovém). Přešlapovala jsem několik hodin na chodbě a duševně se připravovala na to, jak mě vynese v zubech, případně prohodí oknem. Lidi na chodbě mě ujišťovali, že nést to takhle pozdě, navíc bez jakékoli domluvy s ním během roku, je fakt problém a dodávali, že "dnes má hodně špatnou náladu, protože mu na chodbě upadlo umyté hroznové víno a on nadával" nebo vylil kafe nebo tak něco. Čas mě dotlačil. Když mu končily konzultačky, nesměle jsem vešla a sypala si na hlavu popel. Byla jsem už ochotná ten předmět i odchodit znovu... Ani mě mou pohřební řeč nenechal dokončit a řekl jen, ať mu to dám, že kolega XY mu to taky dal až teď! Mít s sebou šampáňo, tak ho tam bouchnu :-D A ještě byl hrozně vstřícný a domlouval si se mnou termín vyzvednutí a zápočtu podle mě. Nakonec mi to opravil ještě to odpoledne, takže jsem tam na to počkala. Takhle to mívám často. Strašně se bojím a pak se ukáže že úplně zbytečně a že ostatní jsou vlastně taky jenom lidi. Jenže to mi introverti pořád ne a ne pochopit ;-)

14 pavel pavel | Web | 2. července 2012 v 18:55 | Reagovat

[11]: Tak nám ho tady zase příště ukaž ať se potěšíme. :-)

15 Taure Taure | Web | 3. července 2012 v 16:19 | Reagovat

druidkou?...to netuším =) .... Jinak...užívej si odpočinku :-)

16 zelenykavalir zelenykavalir | Web | 6. července 2012 v 16:21 | Reagovat

Tak to byl teda pořádný maraton ;-) ale hlavně, že jsi všechno zvládla :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama