Změníme svět

16. března 2012 v 15:01 | Mniška |  Truhla
Před časem Vendy zveřejnila na svém blogu článek, který měl lidi vzbudit a zatřást s nimi. Čas se mění a do našich životů se potajmu vkrádají nové skutečnosti, trendy, vzorce chování a převrácená morálka. Tlak ze všech stran. Zevšednění. Najednou je těžké poznat, co do našeho života skutečně patří a co je jen přidaná hodnota moderní společnosti, která už je vnímaná jako zcela normální. A když je něco normální, už si neuvědomujeme, že to něco bylo dříve něčím výjimečným a něčím, nad čím rozum zůstával stát. Probuďte se! Nechoďme jako ovce podléhající tlaku společnosti. Něco může být normální, ale ne to špatné!

Tento článek navazuje na můj článek předchozí Tak co je tady normální?


Protože už něco zevšednělo, nevnímáme to jako něco mimořádného. Proto se nad tím lidi příliš nezamýšlejí. Jenže Vendy si všimla, že tu něco nehraje. Její slova mě oslovila. A já si říkám, že má pravdu. Láska jde stranou, člověk kolem sebe vidí podvody, lež, chamtivost, nenávist, vlastnosti, které dnes hýbou světem. Jenže Vendy to napíše a co potom? Lidé si to přečtou. Přečtou. V některých slova zůstanou a donutí je se zamyslet. Možná, že pak ve svém životě něco změní, ale možná taky ne. Tohle nejde! Nesmíme toto volání nechat zaniknout. Vím, že právě proto, že se některé věci stávají v naší společnosti normální, některým teď může připadat, že děláme jen z komára velblouda. Ne. Děláme z velblouda slona!

Jenže kolik máme vůči životu námitek. Ty jen vyslovíme a nic neděláme. Řekla jsem si, že takhle to s článkem Vendy přece nemůže zůstat. Spousta lidí dokáže kritizovat, spousta se odváží pronést stížnost, ale jinak nic neudělá pro to, aby se jeho vize stala skutečností. Dost! My přece můžeme změnit svět. My přece chceme. A taky to uděláme. Nezůstávejme jen u slov, ale udělejme pro to něco.

Vnímám to jako něco naléhavého, něco, co musí vědět co nejvíce lidí. Proto mě napadlo vytvořit s Vendy takový menší-větší blogový projekt. Začala jsem u výroby ikonek na menu. Vše by ale mělo skončit v širokém povědomí lidí a přinejmenším změnou nás samých. Nevnímejme to ale tak, že je to málo. Není. Už jen, když se člověk rozhodne změnit sám sebe pro dobro celku, je to ohromný úspěch. I to dokáže změnit okolí a okolí pak lokalitu a lokalita...

V prvé řadě je důležité začít u sebe. Když vím, že chci dýchat vzduch ve společnosti, v níž se chci cítit dobře, když bych chtěla cítit lásku, mír a odmítám žít ve lžích a pomluvách, sama musím činit to, co chci, aby činili druzí. Nemůžu jen vyžadovat něco od druhých, nemůžu jen moralizovat a ukazovat si prstem na druhé, když se sama svými slovy neřídím.

Ano. Mluvíme i o "normálních" špatnostech, které na první pohled přesahují rámec našeho snažení - prošlé potraviny, které se v obchodech vydávají za čerstvé, mezinárodní hrozby atomovými zbraněmi, rozkrádání státu, předražování, zvrhlost, diktatura mezinárodních společností a organizací - zdá se, že na něco takového naše snahy nedosáhnou. Já ale myslím, že čím víc lidí bude naslouchat a k čím více lidem se dostane tohle poselství, tím větší by mohly být změny. Všechno musí mít nějaký jednoduchý začátek skoro jako je tomu u Darwinovy evoluční teorie. Všechno souvisí se vším a každá změna se musí někde projevit. I ta nejmenší. Proto jsou i drobné změny tak důležité.

Začněme u sebe. Pak pomáhejme druhým a šiřme naše přání žít lépe. V "normálu", na který nebude možné si stěžovat. Ano, vždycky tu bude někdo, kdo bude kritizovat naši snahu, vždycky tu bude zlo, právě proto, aby se mohlo projevit dobro, tím se tedy nesmíme nechat zastrašit. Ale uvědomme si, že každý máme tu sílu změnit svět. Je to možné. Může to být skutečnost. V zásadě je to snadné. Nechci tedy tvrdit, že změna sama sebe je jednoduchá. Mnohdy je kontrola sama sebe mnohem těžší úkol, než kontrola ostatních. Ale když člověk chce, dokáže všechno. A co dál?

Další instrukce: (podle Vendy)
(Text výzvy uveďte ke svému článku a připojte ikonku)
Jak vidíte dnešní svět, život kolem vás? Myslíte si, že můžete něco změnit? Napište svůj názor, úvahu, pár slov nebo báseň. Do článku (nebo do boxu) si můžete umístit jednu z těchto tří ikonek, jakou si vyberete.
Do článku, prosím, umístěte i video, které jsem nedávno připojovala - s proslovem Ch.Chaplina. Nechť je toto video putovní.
Na konci jen uveďte, z jakého blogu jste tuto výzvu získali (uveďte prostě poslední blog, na kterém jste článek i video viděli, nemusíte proklikávat až na původní).

Jednu z těchto ikonek si vyberte a umístěte do menu na vašem blogu. Udělejte z něj obrázkový odkaz, tzn. bude-li na něj někdo chtít kliknout, obrázek přesměruje čtenáře na váš článek, který jste na téma "Měníme svět" napsali.

Vendy uvedla mnoho úžasných i rozporuplných situací, které člověk ve své zlé i dobré vůli může činit. Dovolím si je citovat:
"Pořád můžu pocítit sladkost obyčejné vody a voňavou chuť jahod.
Můžu zavřít oči a nechat na sebe dopadat teplo slunečních paprsků.
Můžu plakat a vědět, že žiju.
Můžu slyšet dobrý vtip a zasmát se mu.
Můžu přivonět ke kosatcům a jasmínu.
Můžu nadávat na komáry a mouchy.
Můžu zavolat na kolemjdoucí paní - halo, vypadla vám peněženka!
Můžu vysvětlit cestu tomu, kdo se ptá - a můžu ji vysvětlit správně, aniž bych si z něj vystřelila a poslala ho úplně jinam.
Můžu dovést ubrečené ztracené dítě na nejbližší policii.
Můžu pomoct někomu nastoupit do tramvaje. Nebo pro změnu vystoupit.
Můžu koupit balík granulí a poslat ho do nejbližšího psího nebo k očičího útulku.
Můžu věnovat nějakou minci na charitu - ale můžu si i vybrat, kam chci peníze dát a kam ne.
Můžu nakupovat v malých obchůdcích a podporovat malé živnostníky.
Stejně tak můžu koupit nějakou drobnost, kterou vyrobí děti v ústavech.
A můžu říct podomnímu dealerovi - ne, děkuji.
Můžu po telefonu strhat otravného telemarketingového prodejce, ale můžu ho i pochopit - je to jen člověk a je to jeho práce.
Můžu se však rozhodnout, jestli nabízenou věc přijmout nebo nepřijmout.
Můžu jít zasadit vrbku na břeh potoka a můžu přemýšlet, jestli za to nedostanu pokutu.
Můžu na dům namalovat slunce a dívat se, jak se na to tváří lidi.
Můžu poslouchat jejich špitání a domýšlet se.
Můžu si z toho nic nedělat a usmát se na svět."

Anebo taky můžu neustále opakovat ty nesmyslné vulgarity, sprostá slova, která v podvědomí také sejí nenávist a opovržení. Jenže taky můžu druhé svými krásnými slovy povzbudit a uzdravit jeho nitro.

Pro mnoho z nás není nic jednoduššího, než se prostě zadívat na přírodu a obdivovat její krásu, těšit se z ní a brát energii jen z toho úchvatného pohledu. Pro mnohé z nás není ani těžké oslovit bloudícího slepce na ulici a podat mu pomocnou ruku a "propůjčit" mu na chvíli naše vidění. Vím ale, že takovéto cítění závisí i na povaze každého z nás. Chápu, že třeba pro choleristického pesimistu je těžké zasnít se nad květinou a radovat se jen ze života. Vím, že občas je těžké promluvit na cizí osobu, někdo je stydlivý, někdo má strach. Nemusíte dělat všechno, co by se po vás mohlo chtít prostě proto, že se to vyžaduje. Povinnost to není. Existuje ale laskavost, dobrý skutek a když je člověk naplní, dostaví se i dobrý pocit a radost. Pro radost přeci také žijeme. Takže bychom měli chtít pomáhat svému okolí a napomůžeme tím mnohému. Chtějme. Ale nenuťme se.

Putovní video:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 16. března 2012 v 16:35 | Reagovat

Teda, právě jsem dočetla článek u Vendy, která nám to nějak objasnila. Takže´s pro mě připravila druhý díl :-) Pokračování já ráda ;-)
Určitě bude stát při vás, "projekt",či jak to nazvat, se mi líbí a rozhodně to není jen tak obyčejné ;-)

2 Vendy Vendy | Web | 16. března 2012 v 21:47 | Reagovat

Mám radost i z tvého druhého článku! Pochopilas to dobře a předala stejně dobře. Vážně jde o to, chovat se lidsky. Nejsme géniové, vůdčí typy, vynálezci ani zázrační léčitelé - ale můžeme zpříjemnit svět sobě i druhým, a o to jde. Nenechat se převálcovat zlobou a nepřijmout ji! Nepoddat se obecnému trendu hyenismu a času vlčímu. I když žijem s vlky, nemusíme s nimi výt. (Omlouvám se skutečným vlkům, tohle byl jen příklad). Samozřejmě, umět se ohradit, bránit, nenechat ze sebe udělat blázna, ale zůstat lidští a mít správnou míru tolerance a soucítění k druhým. 8-)
A když druzí uvidí, že to jde, třeba se chytne. Jedna kapka k druhé a máme tady jezero.
Nebo, jinak, jak napsala Anna v komentáři - milion kapek rozdrtí i kámen. ;-)  :-)

3 Beatricia Beatricia | Web | 17. března 2012 v 10:44 | Reagovat

Je to správný článek a každý s ním musí souhlasit. Já jsem radikální a podporuji začátky revoluce v Praze na Václavském náměstí. Tato protestní shromáždění jsou i dalších městech. Ryba páchne od hlavy, musí se tedy utnout ta hlava a snažit se morálku vrátit zpět do povědomí nás všech.
Jinak ti děkuji za překrásný komentář. Ano, prolínat se dá "jinak". Já jsem se to naučila teprve v návodu, který uvádím v záhlaví mého článku. :-)

4 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 17. března 2012 v 11:59 | Reagovat

Krásně napsáno. Slova mi zůstala někde ve hvězdách, tentokrát utekla, aby se nestala hmotnými. Dávám vám za pravdu. Nic se neděje náhodou. Jako lidstvo se pohybujeme u " černé smrti", která se ovšem z moru přeměnila v nenávist.

" Chci žít ve společnosti, ve které by se dalo dýchat!" - myslím, že po tom toužíme všichni, stát se zase celkem a milovat, prostě jenom ŽÍT! :)

5 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 18. března 2012 v 9:07 | Reagovat

Keby som tu nezahliadla začnime u seba, tak by ma vôbec nenapadlo uverejniť tú poviedku. Celkom som na ňu zabudla. Mala som taký zošitok, kde som si pred rokmi písala veci, ktoré ma zaujali. Ešte v čase, keď počítač nepredstavoval jedného z mojich kamarátov (smutné)!

No a som si spomenula napokon na tento príbeh a podľa mňa to veľmi vystihuje to, o čom tento projekt je :).

6 Berry Berry | Web | 18. března 2012 v 16:02 | Reagovat

Kdyby každý denně udělal drobnou maličkost ze seznamů, zamyslel se, hned by se nám lépe dýchalo...

7 Amelie Amelie | Web | 18. března 2012 v 22:19 | Reagovat

Moc hezky napsané. Já myslím, že se snažím a že nejdu s davem. Naopak - často jdu proti němu. Myslím na druhé, pomáhám, kde se dá...až mi to často mnozí vyčítají. Kéž by chtěl být svět lepší.

8 Mniška Mniška | Web | 19. března 2012 v 15:00 | Reagovat

[6]: Omlouvám se, Berry, ale asi jsem Tě úplně nepochopila. Z jakých seznamů?

Jinak všem velmi děkuji. Vím, že kolem toho může panovat skepse, ale když se každý z nás zamyslí a bude žít dobře v tom správném slova smyslu, změní každý svět tím, že změní sebe. Změna světa změnou sama sebe. A já vidím, že je tu mnoho lidí, kteří chápou a kteří rozumí. Takže já nám přeji hodně štěstí a skutečně věřím, že něco dokážeme :) I maličkosti se počítají!

9 Berry Berry | Web | 19. března 2012 v 21:18 | Reagovat

[8]: Návrhů od Vendy a tebe. Obyčejný úsměv nás nic nestojí a jak to svět rozzáří. A mohla bych pokračovat. Už jsem to vysvětlila? :-)

10 Vendy Vendy | Web | 19. března 2012 v 22:27 | Reagovat

[9]: 8-) To byl jen příklad, Berry, každý si může vytvořit svůj vlastní seznam, jako třeba rozdávat dětem bonbóny- ale vlastně tohle raději ne, abychom neměli na krku policajty a prohlídky tašky, jestli nemáme drogy :-?
Ale můžeš třeba nakoupit nějaké babce, která bydlí poblíž a o které víš, že jí dělá potíže chodit, natož se tahat s nákupem.
I když tobě radit nemusím, s čím pomáhat, ty máš svoje oddílové děti, těm můžeš dávat příklad každý den... protože slova hýbou, příklady táhnout. 8-)

11 Lucerna Lucerna | Web | 21. března 2012 v 13:14 | Reagovat

Velmi dobre napisany clanok, uplne sa snim stotoznujem :-). Vsetkym nam ide o jedno a taktiez sme snad ty co uz sa k takej zmene u seba odhodlali.. snad to pojde dalej. Svet je krasny a stoji za to aby clovek sa on staral. Ved skutocne stastie je uvedomovani si uzasnej nadheri prirody a statsia ostatnych ludi ;-)

12 Berry Berry | Web | 22. března 2012 v 16:29 | Reagovat

[10]: Jojo, já vím, že to jsou příklady...:-) Však poslední příběh pro děti o tom též vypovídá ;-). A někdy stačí se jen na dítě šklebit a jak se směje - včera jsem jela trolejbusem a 2 letá holčička, asi, se na mě upřeně koukala z kočárku, já se na ni začala ksichtit (nějaký můj syndrom :-D), koulet očima, šklebit, culit a jak se smála a nespustila ze mě kukadla jak tenisáčky...:-) A tohle zvládne každý, ne že ne ;-).

13 Mniška Mniška | Web | 22. března 2012 v 20:51 | Reagovat

[9]: Ach, ano, už to chápu. Děkuji Ti za objasnění :) Máš pravdu, úsměv zmůže opravdu mnoho a lidi si to málokdy uvědomují

[10]: To jsou hezké příklady :)

[11]: Ano, svět je krásný :) někdy samozřejmě zešedne, když přijde něco zlého, ale tak to musí být, aby skrze oblaka prosvilo světlo a my se mohli znovu radovat a básnit o krásném světě

[12]: Další příklad, že člověk může udělat prakticky cokoli, aby někomu prozářil den. Nakonec to štěstí pocítíme všichni :)

14 Yasminn V. Yasminn V. | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 14:59 | Reagovat

Můžu napsat jen: ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama