Tak co je tady normální?

11. března 2012 v 23:09 | Mniška |  Truhla
Také máte pocit, že s planetou se něco děje? Že lidé na ní se mění a a jejich vědomí dávají podnět k mnoha zlu? Divíte se tomu, že některé novodobé, ale zpátečnické trendy začínají být pro náš život naprosto normální a láska se přesouvá na druhou kolej? Proč chceme ničit sami sebe navzájem?


Ano. Všechno a všichni se měníme. Koloběh života se musí točit a aby kolečka v hodinkách nezrezivěla, nabývají stále jiné rychlosti a svět se mění. Mění se i lidé. Jejich vynálezy a s nimi i přístup k životu jako takovému. Věda vítězí a člověk má díky tomu pocit, že vítězí nad přírodou, kterou považuje za sobě podřízenou. Už se necítí být její součástí. Často to ale není jen příroda, koho člověk vidí pod sebou, ale i jiní lidé, rasy... Úcta, respekt a láska se vytrácí. Přichází závist, malichernost, povrchnost, chamtivost. Chceme takový svět? Tak chceme?

Tento článek píšu z podnětu Vendy, která nedávno napsala článek Slova, která občas potřebujeme slyšet. Budu citovat některé její výroky:

"Co je vlastně normální v této zemi a v tomto světě?
Když otevřeme oči a strhneme si ty fialovorůžové brýle, vidíme hodně nešvarů, které jsou považovány za normální.
Když pominu země, kde se vedou války a kde jsou lidé skutečně zbídačelí, tak ani u nás to není růžové, přestože se relativně nemáme nejhůř.
Ale kam směřujeme?"
...
"Špehování, šmírování, kamery na pracovištích, z lidí se dělají otroci, kteří ještě mají být za otroctví vděčni, jsme vydíráni vládou i obchodními řetězci, energetickými institucemi, které se balí a balí na našich vydřených penězích, do obchodů se dostává stále nekvalitnější strava a prošlé datum spotřeby už přestává být nešvar, ale norma - kvalitní strava, která dřív byla standartní (ano, byla kvalitní, i když nebyl takový výběr), se dnes dostává do předražené kategorie BIO, předměty denní spotřeby kupujeme proto, aby se rychle spotřebovaly nebo polámaly a my je museli koupit znovu.
A přetíženost v práci nám brání žít normální život.
Nevím, jak běžný člověk stíhá užít si života, když ve čtyři ráno vstává, a o šesti večer se dostává z práce domů."

"Normální" je ideální žena štíhlá, krásná, navoněná, krásně oblečená. "Normální" je řešit s kamarádkami oholené nohy, tvar nosu, barvu vlasů, pomlouvat jiné kamarádky(?). "Normální" je bavit se s přáteli po sociálních sítích a nestýkat se s nimi, nechodit vůbec ven a když už, tak nakupovat. "Normální" je, když mají všichni internet (určitě byste se divili, kdyby vám někdo řekl, že ho nemá, minimálně byste si řekli, že je "socka"). "Normální" je řešit nepřátelství států válkou a hrozit atomovou zbraní. "Normální" je dneska korupce, nekvalitní zboží v obchodech, znečištěné ovzduší, nevěra, pomluvy. Ano, někteří z vás se možná podiví nad tím, proč o tom píšu. Vždyť je to normální. Ano. A to je přesně to, co mi na tom vadí. Že je to normální a lidé si na to zvykají. A když to není, je to špatně.

Je těžké měnit něco, co je normální, zvyků se člověk těžko zbavuje. A stejně křičím do světa, že jeho zkažená podoba se mi nelíbí a nehodlám tohle všechno považovat za normální, ale za něco zvráceného. Chci toleranci, přátelství, solidaritu. Chci, aby se lidé zamysleli. Ale já v tom nejsem sama. To je důvod, proč píši tento článek. Protože vím, že je nás víc a že chceme žít s láskou, chceme žít dobře, věřit si navzájem, najít oporu, dýchat čistý vzduch, najít pomoc v druhých, žít s milovanou rodinou, žít v souladu s neznečištěnou přírodou. Nechci, aby náš život řídily peníze, protože ty přece neřeší naše štěstí. Že to není pravda? Podívejte se na politiky, na boháče. Kolik mají peněz a ani s nimi nedokážou být šťastní. Peníze začnou za čas nudit. A ač na začátku činí potěšení utrácet, nakonec zjistíte, že jste pořád hladoví a nedokážete se nasytit. Mít všechno je nuda. Být dokonalý je nuda. A štěstí nepřichází. Radost nepřichází. A když vám někdo daruje kytičku? Úsměv? Nečiní vám to potěšení?

Věřím, že i jedinec dokáže změnit svět. Ale k tomu musí mít vůli. A já jí mám. Stejně jako Vendy. A proto nestačí jen něco napsat a pak už jen čekat, kdo si to přečte. K tomu je zapotřebí odhodlání a touha opravdu věci změnit. Ne jen popřemýšlet a pak to prostě nechat být. Jdete do toho s námi?

Pak šiřte toto poselství dál. Čím víc lidí bude vědět o tom, že je tu zájem, tím více jich bude naslouchat. Vím, že budou kritici a vím, že budou lidé, kteří se tomu budou smát. Ale to nevadí, protože i kvůli některým lidem to stojí za to. Otevírejte srdce druhým. Pište o tom na svých blozích, mluvte o tom s přáteli, rodinou. Nebo třeba i se svým zvířátkem. Ale nenechávejte si to pro sebe. Takhle se svět nemění.

Proslov Charlieho Chaplina, který nejen stojí za to shlédnout, ale také poslat dál

Za tímto účelem jsme s Vendy vytvořily větší-menší blogový projekt, ke kterému se můžete připojit. Více zde
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 12. března 2012 v 11:43 | Reagovat

Diktát peněz, to je to, co je v naší společnosti hlavním kritériem. Bohužel.
Kam se poděla úcta ke vzdělání, ke schopnostem a lidskému umu? Je to jako koukat se do pokřiveného zrcadla.
Štve mě to. Nedávno jsem slyšela názor od kolegy na jednoho zákazníka - "ten je super", zaznělo. A pak vyplynulo, že je super proto, že má spoustu peněz.
Peníze, peníze - to je to, co pokřivuje pohled na dnešní svět.
A ti, kteří jimi neoplývají chodí do obchodních řetězců, nakupují zelené maso, náhražky sýrů a chemicky upravené limonády.
Vzpomínám si na dobu krátce po listopadu 89. Všichni jsme byli v euforii, usmívali jsme se na sebe, chovali jsme se ohleduplně jeden k druhému. Byl to krásný, leč krátký okamžik, na který vzpomínám.

2 Ebolin Ebolin | Web | 12. března 2012 v 14:43 | Reagovat

U Vendy jsem ta slůvka četla, jsou opravdu k zamyšlení...
Ano, příklad s kolečky se povedl, bohužel je to tak :-( A přitom jsou lidé jen šuplík v koloběhu přírody...

3 Přítel Přítel | 12. března 2012 v 20:04 | Reagovat

Dobře vystižený problém. Lidi jsou prostě lidi a dnes je to asi módní hit nebo co já vím závist, nenávist, zlatokopectví.. Vzpomínám si na jedno setkání s kamarádkami v baru: Téma bylo jako vždycky manželství a vztahy.. Dozvěděl jsem se že dnešní holky se chtějí vdávat nejdříve ve 40 pokud vůbec a děti nejdřív v 35 a jako ideálního partnera chlapa, který má příjem větší než 35 tisíc měsíčně a je o 20 let starší než ony. První co se holka dneska ptá je kde pracuješ a kolik bereš.. Zbytek je prý jedno...

4 Petr Hynek Petr Hynek | E-mail | Web | 12. března 2012 v 21:38 | Reagovat

Indiáni říkají, že svět je takový, jak myslí většina lidí. A každý je i tak trochu tvůrcem "svého" světa. Ano, čím dál více lidí otvírá oči a chce vidět a slyšet, ne být jen jako hloupá ovce ve stádu.. Díky za každého, kdo si uvědomuje svůj úkol na zemi.

5 Vendy Vendy | Web | 12. března 2012 v 22:27 | Reagovat

Tak tohle mě moc potěšilo, Mniško - nejen to, že jsi uvedla kus mého textu, ale i tvůj vlastní přídavek, názor na svět, ve kterém žiješ. Doufám že se návštěvníci chytnou a pošlou to dál...
Napsala jsi to výborně!
(Mně třeba docela vadí, že někdo vydělá podvodem obrovské peníze a ostatní ho plácají po rameni, jaký je to šikovný obchodník a jak je super. Ale že ty prachy vydělal podvodem, to už nikdo neřeší, a to je jedna z věcí, které fungují v našem světě.
Mně se zase stalo, že ke mně přišla klientka a zapomněla si poukaz doma. Dala mi zálohu s tím, že poukaz přinese druhý den a já jí zálohu vrátím... a tak se stalo. Pak přišla druhá a situace se téměř opakovala, akorát že tam to bylo bez zálohy a na dobré slovo.
Kupodivu, i ona mi zapomenutý voucher poslala...
Takže, slušní lidi ještě žijí!
[4]: Tohle bylo moc dobře řečeno.
[1]: I to je smutná pravda. :-|

6 Beatricia Beatricia | Web | 13. března 2012 v 9:34 | Reagovat

Výborné, fundované a inteligentní pojednání. Opravdu se ten svět mění k horšímu a slova, že "Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí" se stávají téměř posměšným sloganem. Zatím konstatuji, že ty dvě druhé vlastnosti stále vítězí.
Moc ti děkuji za tak krásný nevšední komentář. Potěšil mi dušičku a rozjasnil den. ♥♥♫♫♥♥

7 pavel pavel | Web | 13. března 2012 v 9:59 | Reagovat

To je všechno pravda co tady píšeš, ale myslím si, že se špatně tady tak špatně nežije co se týče přežití v porovnání s celým světem. Nedívat se k sousedovi přes plot že má zelenější trávu a pak se dá vyjít i s málem a člověk je přesto spokojený, protože má jiné priority.
Považuji za největší chybu, že lidé si moc stěžují a opomenou začít u sebe.

8 Mniška Mniška | Web | 13. března 2012 v 10:11 | Reagovat

[7]: Jistě. Souhlasím s tebou. Samozřejmě, že jsou na tom lidé o hodně hůř a jsem si toho plně vědoma. Sama se raduji z každé maličkosti, ale například moje rodina pro to nemá moc pochopení.
Tenhle článek by vlastně měl taky nabudit uvědomění si toho, jak se chováme my. Začít u sebe je samozřejmost, nikdo nemáme rád, když někdo o něčem moralizuje a sám se svými slovy neřídí. Je pravda, že tohle je potřeba vypíchnout.

9 Liz Liz | Web | 13. března 2012 v 13:50 | Reagovat

Naprosto skvěle napsaný článek k zamyšlení hodný a souhlasím s tebou.

10 Jezurka Jezurka | Web | 13. března 2012 v 14:13 | Reagovat

Také jsem si dobře početla. Je bohužel pravda, že se dnes téměř vše točí kolem peněz a nevím, kdy si lidé uvědomí, že priorita je někde úplně jinde. Ale je také pravda, jak píše Vendy, že je ještě dost slušných lidí. Já bych řekla, že je jich víc než těch horších. Když se tak kouknu kolem sebe... :-)

11 Berry Berry | Web | 13. března 2012 v 14:34 | Reagovat

Zajímavé je, že jak tíhnu k přírodním vědám, tak mám čím dál větší úctu. Čím více vím, jak jsou věci zařízené, tím větší mám úctu a obdiv k Stvořiteli. Kolik výrobců by chtělo foťák aspoň z poloviny výkonný jako lidské oko, ...
Zrovna dnes jsme v chemii řešili, jak se povídá, že by měli všichni zhubnout, tak u nás většina holek na škole by potřebovala naopak přibrat... Věstonická Venuše má něco do sebe ;-).
Normální je cítit se dobře, všímat si maličkostí, obdivovat šumění listů, poslouchat zpěv ptáků, šklebit se do sluníčka, mít rád lidi okolo sebe, .... a ne ty věci, cos psala ;-) :-).

12 Vendy Vendy | Web | 13. března 2012 v 14:51 | Reagovat

Mniško, tvůj email mi došel (odhadla jsi to správně), tvůj nápad se mi líbí, ještě nad ním popřemýšlím, ale myslím že bych na něm nic moc neměnila.Ještě si to nechám projít hlavou a dám vědět!
Ikonky, které jsi navrhla, se mi taky líbí. Svět a otisk ruky, to je skvělá kombinace.
Zkusila bys něco podobného ještě se světlejším podkladem? Aby to bylo pozitivnější, třeba sluníčková žlutá, nebo modrá jako nebe. Pokusila by ses vyrobit variace? (Poklad ikonky může být i žíhaný, nevím, z čeho jsi vycházela, jestli máš nějaké textury... ale laděný do světlejších barev, zkusíš to ještě? díky!)

13 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 13. března 2012 v 16:11 | Reagovat

Děsivá pravda, která snad přichází z těch nejtemnějších pekla. Lidé se stávají otroky peněz, ale pořád svírají klíč, kterým se mohou osvobodit. Každý cestu ven najde, ať se děje cokoliv :)

Souhlasím s Tebou!

14 Amelie Amelie | Web | 14. března 2012 v 19:47 | Reagovat

Moc pěkný článek. Souhlasím s Tebou i s Vendy. Pro mě úcta k druhým, respekt, přátelství a láska zůstávají vždy na pvním místě.

15 Lucerna Lucerna | 15. března 2012 v 18:20 | Reagovat

Citala som to u Vendy a tiez mam uz predchystany clanok. Jeden je dost! Zmenme svet...zmenme seba! :-)

16 Vendy Vendy | Web | 15. března 2012 v 22:50 | Reagovat

Sluníčko, tak jsem před chvílí článek zveřejnila. Vzala jsem to trochu jinak než ten původní... A dala jsem tam tři ikonky na výběr! Moc se ti povedly... 8-)
[15]: Už jsem se dívala a četla, skvělý text, nádherná slova! :-)

17 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 16. března 2012 v 8:45 | Reagovat

Viem, že to príde malicherné a je to len môj sen, ale kvôli tomu som začala písať Zjavenie, presne nad týmito vecami sa tam zamýšľam. Ale pravdupovediac je iba málo ľudí, ktorí svoje uváhy šíria ďalej.

Tento článok sa dotkol môjho srdca. Myslela som si, že ľudia, ktorí takto zmýšľajú sa niekam už vytratili. Požrala ich doba, zastrela ich zrak, prinútila ich splynúť s jej plytkými ideami.

Bolí ma, keď si ľudia ubližujú. Keď počujem o utrpení. Mala som chvíle, keď som si myslela, že nemôžem nič zmeniť. A neviem, či by som to mala sem písať, pretože možno sa to nestane, ale včera som premýšľala nad tým, čo mám robiť. A nejaký vnútorný hlas mi navrával, že pokračovať v písaní spomínaného diela. Možno sa to dostane k správnym ľuďom a možno to osloví aj tých, ktorí zírajú na svet okuliarmi, ktoré im nasadili média a nátlak ostatných, ktorí tiež niečo hľadajú iba zlým spôsobom.

I keď má človek pocit, že veľa toho neurobí, tak by si mal uvedomiť, že niečo predsa len dokáže spraviť.

Tvoj článok bol veľmi poučný a donútil ma zamyslieť sa... Niekedy si hovorím, že určité veci si iba navrávam, ale potom ku mne prichádzajú znamenia, že to tak nie je...

18 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Posuzovat co je normální a co ne je dost subjektivní záležitost. Podle mě značná část z toho, co je bráno jako normální (normální z hlediska, jak to má lidstvo zakódované, to co se očekává, že dělají všichni; snad chápeš, jak to myslím, i když ne moc dobře vysvětluju), je nuda. Co je to za život, když bychom dělali jen to, co od nás lidstvo očekává, protože minimálně jeho polovina to dělá taky? A jak napsala Signoraa, je doba, kdy peníze oládají lidi. Věc, která byla jimi stvořena je začne ovládat. dalo se to ale čekat, i v historii tomu tak bylo, jenže tehdá se našli prostí lidé, kteří se měli rádi i bez peněz a byli mnohem šťastnější. Teď se takových najde mnohem méně. Jenže mluvit o lidstvu obecně, to je křivda, protože i když jich je málo, sami mají velkou mco, jak jsi napsala.

S tím internetem jsem si vzpomělůa, jak hrozně mě naštval výrok našeho chemikáře, ať si doma najdeme něco na internetu a že všichni ho určitě máme. Já ho donedávka (myšleno k té době, kdy tohle řekl) neměla. Internet nás zahalí i spoustou starostí, ale kdybychom doma neměli televizi, rádio internet a nebyly by nopviny, lámali bychom si hlavu nad tímto? Nad tím, jak lidi ovládají peníze? zase bychom neměli informace a bůh ví, jaký by byl takový stát, ale nebyli bychom šťastnější, kdybychom spoustu věcí nevěděli?

Ne nadarmo se říká, že úspěšný start je změnit sebe. A i jedinec dokáže něco světového. Když bych to vzala z druhého úhlu pohledu, budoucnost planety, Vesmíru můžu změnit i tím, že kuličku, kterou držím právě v ruce položím na zem právě teď a ne o minutu později. Ale to už začínám hodně filozofovat. :)

Jdu si přečíst článek Vendy a možná i já napíšu svůj, protože věřím, že to bude mít smysl.

A to, že se děje něco z planetou, to taky cítím, myslím, že její duch nám dává svým, způsobem vědět, kdo je tady Matka a záleží jen na nás, jak to pochopíme.

19 Mniška Mniška | Web | 17. března 2012 v 20:28 | Reagovat

[18]:Nu, bohužel si ale myslím, že jsi mě možná trochu nepochopila. Já se tu nesnažím posuzovat, co je normální a co ne, protože každý na to má svoje měřítko, možná bychom se ztratili i ve filozofických hlubinách.
Tady mi šlo o "normálnost" jako o něco, co lidi automaticky dělají, něco, co zevšednělo, něco, nad čím se člověk prostě nepodivuje. Tenhle článek nepřemýšlí nad tím, co znamená, že je něco "normální". Jde tu o něco jiného. O nápravu nás samých.

20 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. března 2012 v 22:38 | Reagovat

[19]: Myslím, že jsem pochopila, jen se vyjádřila z trochu jiného úhlu. :)

21 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. března 2012 v 22:41 | Reagovat

(Kdyžtak budu ráda, pokud si přečteš můj článek, v sekci web je odkaz.)

22 Monica Otmili Monica Otmili | 17. března 2012 v 22:43 | Reagovat

(ach ne, dala jsem ti špatný odkaz, tohle je ten spravný: http://me-for-all.blog.cz/1203/o-normalu-a-lidstvu )

23 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 18. března 2012 v 7:52 | Reagovat

Nad tým videom som sa skoro rozplakala :(. Idem s tým niečo spraviť. Niečo napísať, len ešte netuším čo :). Navštívim Vendy a pozriem sa, aký je postup :).

24 Přítel Přítel | 18. března 2012 v 23:13 | Reagovat

Ještě jednou já. I když si to už asi moc lidí nepřečte rád bych sem dal odraz na jeden film, který zcela přesně vystihuje dnešní dobu (jen pro silné nátury a silné žaludky - realita je krutá): http://www.youtube.com/watch?v=fmlABtw_A0Q&feature=g-vrec&context=G232f689RVAAAAAAAACg Omlouvám se za vulgární výrazy, ale ve skutečnosti můžu potvrdit autentičnost filmu. Sám jsem zažíval něco hoodně podobného. I když ne s tak tragickým koncem a ne na střední škole, nýbrž na základce. Vše je už ve výchově dětí a jak tak pozoruji v práci chování dnešní mládeže tak podobné případy budou přibývat. No je tohle NORMÁLNÍ????

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama