Národ Terryho Pratchetta

15. února 2012 v 12:38 | Mniška |  Společenský sál
O Pratchettovi už jsem se na zdejším blogu několikrát zmiňovala. A ačkoli je to neznaboh a leckdy to vypadá, že má dojem, že jeho pravda je ta jediná správná, stal se mým oblíbeným autorem fantasy knih.
Pratchett je osobitý Angličan, který je znám zejména pro svůj převrácený humor a jinotajnou fantasy. Kniha Národ, která vyšla roku 2009, mě však překvapila. Je jasné, že tady už nejsme na Zeměploše, kde je magie naprostou rutinou a občas i velkou přítěží hlavně pro mágy. Tady jsme na Zemneploše zhruba na přelomu 18. a 19. století. Čas ovšem nehraje takovou roli jako prostor. Ocitáme se totiž na malém "necivilizovaném" ostrůvku jménem Národ.


Co mě zarazilo hned, bylo drobátko jiné pojetí, narozdíl od jiných Pratchettových knih. Jak už jsme si my "pratchettovci" zvykli, autorova díla bývají nabytá prskajícím humorem. Národ je ale především román a vážnosti je zde více, než vtipu. Ne, že bych to měla Terrymu za zlé, ale tato skutečnost bylo to první, čeho jsem si všimla okamžitě, jelikož jsem se na čtení vrhala s vyčištěnými zuby, aby mi můj oslňující úsměv lépe vynikal a pěkně přitom zářil, jenže neměl mnoho příležitostí okouzlit případného kolemjdoucího, neboť srandy nebylo tolik, jak jsem zpočátku očekávala. A ještě jedna věc, nejedná se o čistou fantasy.

O co ale rozhodně nepřijdeme, je Pratchettova jedinečná filozofie a jeho myšlení, které je protkané celým příběhem. Často jsem měla pocit, že hlavní postavy knihy představují našeho anglického gentlemenského autora v jeho čisté podobě, jenž svá slova vkládá do nehybných úst knižních postav. Toto dílo velmi propaguje jeho nehynoucí lásku a obdiv k vědě jako takové a ve své knize si pohrává s myšlenkou o existenci Boha, v tomto případě spíš bohů. Že je Terry Pratchett silně nevěřící člověk, se můžete dočíst na různých zdrojích, ale interpretovat jeho "božskou myšlenku" v Národě je velmi nesnadné a dokáže mást. Tak jaký tedy má na bohy názor? Možná, že je na čtenářích, co si ve svých srdcích a mozcích z písmenkového ráje přinesou.

Příběh je o "nedospělém" a domorodém chlapci Mauovi, který jako jediný z ostrova svého kmene přežil zničující tsunami. Pokouší se vyrovnat se svou ztrátou a se skutečností, že bez Národa se už nemůže stát skutečným mužem (k tomu jsou zapotřebí různé rituály a samozřejmě také lidi). Čím tedy je, když nemůže přijmout duši muže? Démonem? Bytostí bez duše?

Mau ale díky vývoji svých myšlenek rychle dospívá a přemýšlí o světě snad takovým způsobem, jakým by si to jeho předci ani neodvážili pomyslet. Mezitím mu tsunami do osudné cesty připlete anglickou dívku, která ztroskotá na lodi právě na Národě, kde se setkává s Mauem. Zpočátku jsou jejich vzájemné kontakty velmi úsměvné, ale nakonec se stanou nerozlučnou dvojicí. Národ tedy nezůstává sám a dokáže se znovuzrodit.

Jak dokázali bohové dopustit, aby zemřelo tolik nevinných lidí? Proč by měl Mau děkovat bohům za to, že zůstal naživu, když nyní musí truchlit pro své mrtvé? Je zde mnoho otázek, na které je, jak se zdá, snadné odpovědět. Bozi nejsou. Později ale Mau zjišťuje, že věci nejsou tak jednoduché a že se musí začít ptát jinak. A znovu.

S "kalhotovou" dívkou tedy na Národě zažívá malá i velká dobrodružství. A protože jsou naši hrdinové velmi inteligentní, zasejí na Národě vědu a racionální myšlení.

Jak dopadne Národ? Jak bohové obstojí před Mauem? A jak Mau obstojí jako "nemužská" bytost? Vrátí se někdy "kalhotová" dívka domů? Co ale znamená domov? A co znamená Národ?

Velmi krásný a poutavý příběh, který sice nabízí na Pratchettovy poměry méně humoru, zato neztrácí nic z pera vypravěčského umu Terryho Pratchetta, který dokáže proměnit myšlenku v něco hmotného. Příběhem se proplétají i mnohé zajímavosti, které často zachycují cenné zkušenosti, jež lze využít i v reálu. Jak je nám známo, Terry Pratchett nerad plýtvá slovy a rád se se čtenáři podělí o mnoho svých názorů a poznání. A mnohdy se jedná o skutečně zajímavá poznání, nad kterými byste zaváhali, kdyby se vás na ně někdo zeptal v pořadu "Nikdo není dokonalý".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 15. února 2012 v 13:27 | Reagovat

Toto vypadá neskutečně zajímavě. Na Pratchettovy knihy mě lidi lákají už pěkně dlouho, ale teprve toto mě náležitě zaujalo.

2 Ebolin Ebolin | Web | 15. února 2012 v 13:59 | Reagovat

[1]: No, ačkoliv to vypadá zajímavě, mě nikdo neláká :D Asi to nejsou knihy určené pro mou kategorii, nebo ano?

3 Mniška Mniška | Web | 15. února 2012 v 14:18 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda, že tě to zaujalo :) jo a mimochodem, vlastně jsem zapomněla napsat, že to vlastně ani není fantasy. Jako jsou tam nějaké prvky, hlavně ti bohové, ti tam občas vystupují, ale vyloženě fantasy to není.

[2]: Neláká? Ale kdeže, Ebolin, lákám tě na ni já :) Troufám si tvrdit, že Pratchett nepíše knihy pro konkrétní věkovou skupinu lidí, on píše většinou fantasy, ale jak už jsem psala, tohle je román. Záleží tedy čistě na tobě, jestli po téhle knížce sáhneš, pokud máš ráda filozofii a ráda přemýšlíš o životě, tak k tomu je tahle knížka určitě vhodná. Myslím si, že děti těžko porozumí některým pasážím, protože autor je nesmírně chytrý člověk a o spoustu věcech toho hodně ví a tyhle své znalosti se snaží předat dál. Rád hovoří o vědě a lidských stereotypech, takže ano, některé části nejsou úplně jasné, ale u tebe bych zaváhala, protože, jak už jsem několikrát říkala, ty jsi na svůj věk poměrně vyspělá, takže bych se nebála ti tuhle knížku doporučit.

4 Berry Berry | Web | 15. února 2012 v 17:52 | Reagovat

[3]: Tím lépe a větší lákadlo pro mě :-).

5 Amelie Amelie | Web | 16. února 2012 v 1:54 | Reagovat

Fantasy nemám ráda, ale nevypadá to nejhůř. :-D  :-D

6 Mniška Mniška | Web | 16. února 2012 v 7:00 | Reagovat

[5]: Amélko, opakuji znovu, tohle není tak úplně fantasy, dokonce už i v mém článku je to doplněné :-D

7 Přítel Přítel | 16. února 2012 v 10:58 | Reagovat

Můžu říct, že Mniška mě do Terryho dostala jak slepého k houslím a můžu říct, že se u něj vždy úplně suprově bavím, takže je tohle pro mě docela překvapení že by napsal něco jiného než na co jsem zvyklej:) Ale jak se říká, změna je život a bude to asi hodně zajímavý jako vše od něj.

8 pavel pavel | Web | 16. února 2012 v 18:50 | Reagovat

[5]: Podobně.

9 Beatricia Beatricia | Web | 16. února 2012 v 19:01 | Reagovat

Spisovatel Pratchett byl několikrát na blogu zmiňován. Tvůj článek mě inspiroval k sehnání a přečtení knihy.
Moc ti děkuji za krásnou pochvalu. Ta nabíjí energií. :-)

10 Lucerna Lucerna | Web | 16. února 2012 v 20:54 | Reagovat

juhuu, jeden z mojich oblubenych spisovatelov! mam precitane od neho neuveritelne vela knih a dve dokonca vlastnim :-D
Narod... ten zatial nie, mam ho v mobile :-) momentalne drtim Kobercanov :-D
Som trochu zmetena z tvojho popisu a aj zvedava :D 8-)

11 Vendy Vendy | Web | 16. února 2012 v 22:52 | Reagovat

Moc pěkná recenze, nebo spíše doporučení. Od Pratchetta jsem nečetla spoustu knížek (tedy, menšinu ano, většinu ne) a mám velký skluz. Vidím, že můj skluz se zase zvětšil. O celý Národ... 8-)
Nevím, jestli je Pratchett skutečně ateista, nebo jen agnosti, nebo prostě věří v  něco jiného, než předkládá oficiální víra... těžko říct. Ale možná někde v něm hlodají otázky, na které nejsou odpovědi.
Národ si připisuji do seznamu knížek, které ještě chci stihnout přečíst. Díky za tip, napsala jsi své představení knihy poutavě, opravdu mám chuť si ji sehnat, a myslím že nezůstane jen při chuti... :-)

12 Lucie Lucie | Web | 17. února 2012 v 16:08 | Reagovat

Asi 3 roky zpátky jsem si jednu knihu od Terryho Pratchetta půjčila z knihovny, ale  ne a né se do ní začíst, nezaujala mne. Možná bych to teď po těch 3 letech měla zkusit znovu, třeba už by se mi knížka líbila :-)

13 Vendy Vendy | Web | 18. února 2012 v 21:12 | Reagovat

[12]:Třeba jo! Mně se také některé knížky líbily až napodruhé a po nějaké době.
Nebo zkus jiný od Pratchetta jiné dílko... třeba Soudné sestry, to je perfektní. :-)

14 Ebolin Ebolin | Web | 19. února 2012 v 13:48 | Reagovat

[3]: Tak to je dobře ;-)
Ale jo, láká i neláká, nu což - přečtu, uvidím ;-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama