Poznej sám sebe

20. listopadu 2011 v 14:40 | Mniška |  Tajemný altánek


Vítejte v mém kurzu o poznání sebe sama. Kurz číslo 1.



Jelikož se velmi zajímám o psychologii, najde se u mě pár učebnic psychologie. Zrovna jednu z nich jsem pro tuto chvíli otevřela. Jedná se o velmi starou publikaci od nakladatelství Fortuna, vydanou v Praze 1998 a je normálně určena pro výuku psychologie na středních školách. Nicméně oceňuji tuto knihu také zejména kvůli praktickým cvičením, která obsahuje. Abych se vyjádřila lépe, nejsou to cvičení jako například nějaké příklady, pamatováky, ale najdou se tu otázky, na něž odpověď musíte hledat sami v sobě, snad nikdo z nás by tedy neodpověděl na tutéž otázku stejně. Jde o naše individuální nitro, ale hlavně o poznávání sebe sama a svého okolí, což si myslím, je nesmírně užitečně. Člověk potřebuje napřed poznat sám sebe, teprve pak může hodnotit ostatní. Nechci říct přímo slovo "soudit", protože si myslím, že jen tak někomu nepřísluší soudit ostatní. Neznáme úmysl toho, na koho se díváme, ovšem oný úmysl hraje podle mého tu největší roli. I událost, která skončí špatně, mohla být vedena dobrým úmyslem. Proto je dobré trochu vidět, nahlédnout do nitra ostatních a ne je pouze slepě odsuzovat. Když nás ovládne vztek a nerozvážně někoho odsoudíme, někdy nás mrzí, jak neuváženě a hlavně zbrkle jsme se zachovali, zvláště po tom, co se dozvíme skutečný úmysl.

Z těchto, a i jiných důvodů, bych vás ráda seznámila s některými cvičeními z již zmíněné učebnice. Pokud na to budu mít čas, ráda bych z této záležitosti učinila navazující "studium poznávání sebe sama", jak bych to pracovně nejspíše nazvala. Nebojte se, nejde o nic těžkého, otázky, které se této problematiky týkají jsou zcela jednoduché. Ovšem, leckteří z vás možná poznají, že i na banální otázku je těžké odpovědět.

Vezmeme to ze začátku trochu z teoretického hlediska. Termíntemperament je všem jistě dobře znám. Pojďme si ho však ještě trochu více osvětlit. Je to soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, což je pak vidět jako odraz v zrcadle tím, jak prožíváme své city, které nás nutí nějak jednat s ostatními. Temperament může za to, jak snadno city vznikají a jak snadno se střídají. Je determinován převážně vrozeným typem vyšší nervové činnosti, jinými slovy náš temperament nelze nijak zásadně měnit, ani výchovou, či sebevýchovou (z cholerika se nestane flegmatik, z melancholika sangvinik apod.), je však pravda, že vrozené temperamentové vlastnosti se mohou v průběhu života člověka pozměňovat ve svých projevech, lze je maličko upravovat. Na obrázku pod článkem je model osobnosti. Pokud si stále přesně nejste jisti, jaký temperament vám "vládne", může vám tato nápověda pomoci.

Charakter, který je s temperamentem těsně spjat, je pak soubor vlastností osobnosti, který nám umožňuje kontrolu nad sebou a řízení člověka podle společenských a morálních požadavků, souvisí tedy se svědomím, morálkou. Ovšem narozdíl od temperamentu, je možné svůj charakter formovat působením výchovy a jiných společenských vlivů. Určuje, zjednodušeně řečeno, vztah člověka k sobě samému, k druhým lidem, k prostředí a k práci.

Nyní však už konečně přistupme k onomu sebepojetí. Mým cílem je, abyste budovali svou osobnost a lépe se poznali. Nechci vás v ničem ovlivňovat, já sama jsem na sobě tyto praktiky zkoušela, nebo lépe řečeno, někdo jiný je na mě zkoušel, a protože mne zaujal výsledek, už mi jen zbývá to předat vám ostatním.

"Sebepoznání je dlouhodobý proces, ale je pro život nezbytný. Vědět o sobě vše, co je v určité době možné, mít rád sám sebe (pozn.autorky, narcisy z vás udělat nechci, tak na to pozor! Všeho s mírou!)- to je cesta, jak se ovládat a vstupovat do světa sebezegulace ze světa vnějšího řízení..."

Já myslím, že pro tuto chvíli už nemusím nic dodávat. Kdo z vás se chce zúčastnit prvního dílu poznávání sám sebe, vemte tužky, probuďte svůj mozek, zdravý úsudek a můžeme začít.

Bude o mně vyprávět...
Rychle napište seznam věcí, které člověka v běžném životě obklopují. Vyberte si jednu z vašich věcí, která o vás bude vyprávět. Řekne kdo jste, oč usilujete, co děláte, jak se chováte a kdoví co ještě (Co by asi o vás řekla vaše tužka nebo vaše kolo či školní sešit?) Zvolený předmět má zhruba 10 minut na to, aby vás popsal. Co o vás předměty "řekly"?
Odpověď už je jenom na vás a rovněž i to, budete-li se tu chtít svěřit se svým zjištěním. Přece všichni moc dobře víme, že každý na nás hledí úplně jinak. I my máme rozdílné názory na každého z našeho okolí a rozdílné názory na jednoho člověka různých jeho známých. Proto zkuste "vplout" do mysli každé té věci, případně vašeho kamaráda, zkuste se na chvíli stát tím, kdo o vás vypráví, ciťte jeho a z jeho pohledu se pak podívejte na sebe.

Něco málo o sobě - jak se znám?
Doplňte co nejupřímněji (bez zbytečného sebepodceňování či přílišného sebevědomí), sami pro sebe, tyto nedokončené věty:
1. Dobře znám a ovládám...
2. V současnosti jsem lepší než ostatní v mém věku v...
3. Horší jsem naopak v.......a souvisí to s...
4. Nejméně umím v oblasti.....a domnívám se, že....
5. Z toho, čím se zabývám rád(a), bych mohl(a) vyniknout v.....protože.....
6. Mám předpoklady ještě pro...
7. Mohl(a) bych se však změnit v...

Je dobré se občas zamyslet sám nad sebou. Jen tak, sám pro sebe. Ujasnit si, "kde v tuto chvíli jsem" a co s tím. Můžete se k doplněným větám někdy později (třeba až za rok) vrátit a porovnat je s odpověďmi, které doplníte potom.

Přeji vám hodně štěstí při budování vašeho sebepojetí!
Zdroj: Ilona GILLERNOVÁ - Jiří BURIÁNEK,Základy psychologie, sociologie -- Základy společenských věd,Praha 1998

Photobucket
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 20. listopadu 2011 v 15:05 | Reagovat

Přečetl jsem celý článek a nepovažuji za povinnost ti napsat komentář. Zajímá mne všechno co kdo píše, když už někomu kliknu na blog. Každý je jiný a počítačové je pro mne ztráta času. K tomu sebepoznání. Podle mého je nejpodstatnější sebe se mít rád a tak potom se se dokážeme vcítit i do druhého a milovat je i s případnými nedostatky taky. :-)

2 pavel pavel | Web | 20. listopadu 2011 v 15:31 | Reagovat

Omlouvat se nemusíš, nemáš za co. Ale jestli nechceš abych tu nechával komentáře, jen klidně řekni. Když mám čas tak je lidem opravdu na oplátku někdy dávám... každý je rád když je dostává, i když je to ze slušnosti. :-)

3 Mniška Mniška | Web | 20. listopadu 2011 v 16:27 | Reagovat

Tak ještě mimo mísu chci jen poznamenat, že toto byl původně článek na mém rodném sblogu. Jelikož je to však první část kurzu, tak jsem musela počkat, až se dokopu k tomu ji sem překopírovat. Tím tedy můžeme začít s dalšími kurzy :)

4 Lucerna Lucerna | Web | 20. listopadu 2011 v 18:16 | Reagovat

precitane a uf, vela by sa dalo k tomu povedat :-) otasky boli prekvapivo osobne a narocne, teda aspon z mojho uhlu pohladu :-D

5 Ebolin Ebolin | Web | 20. listopadu 2011 v 18:41 | Reagovat

Teď jsi mě dostala, dlouho jsem přemýšlela nad odpovědmi, je to vážně těžké! a přitom tak jednoduché!
Fotky bohužel nemám :-(
Snažím se, ale mozek jde proti mně - takže ikdyž nechci, píšu a píšu a píšu :D
Článek u TJ Kakaové jsem četla, ano je to pravda. Ještě že je to jen blogování a né třeba drogy nebo kafe :D
No jestli nemáš čas si věnec vyrobit, tak si ho alespoň kup. Sice to nebude tak pěkné, ale myslím, že je to lepší než nic.
Objednala jsem si nějaký poetický, vždyť víš jak na tom jsem se psaním a veršováním ;-)

6 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 20. listopadu 2011 v 18:52 | Reagovat

Ty jsi opravdu psycholog! Celý článek má neuvěřitelnou sílu, skrývá v sobě dávno zapomenutou pravdu, ač v nynější době se v sobě hned nespočet lidí přestává vyznávat, ať jde o jakýkoliv směr. Zda si někteří z nich přečetli tvůj článek, pevně věřím, že se ze své slepoty vymaní ras dva. Na žádné jiné internetové adrese by nenalezli tolik kouzla!
Sice jsi čerpala z písemných pramenů, ale víš, oč běží. Dokonalé!

Díky tomuto článku se má závislost na tvém psaní vyšplhala na rizikovou hranici, což považuju za dobré znamení :)

7 Krasivija Krasivija | Web | 20. listopadu 2011 v 19:37 | Reagovat

Tak v tom případě já jsem všechno kromě sangvinika.
Pokud jdem o mé sebepoznání, kruh se zúžil.

8 Vendy Vendy | Web | 20. listopadu 2011 v 19:49 | Reagovat

Vzpomínám si, že jsme takový testík (nebo podobný) dělali na jednom kurzu. A vyšlo mi 70% melancholik, což je děsivé, ale zase ta psycholožka mě uklidnila, že melancholici mají tu výhodu, že jsou odolní proti stresu - právě tím že jsou pořád deprimovaní, tak jsou vlastně trénovaní.
Jak se říká, na všem hledej pozitiva.
To je dobrý článek, co tu píšeš, psychohrátky mě vždycky bavily, i když osobně bych spíš měla vzít ty nůžky (zahradnické) a jít dostříhat tu vrbku. Jenže je už tma, tak příště... :-P
(Těch myšlenkových skoků si nevšímej, občas jsou opravdu pravolevé... ;-)  :-))
P.S. k Pavlovi - myslím že kdyby ho to vůbec nezaujalo, tak by komentář nepsal... takže pokud je píše, články ho upoutaly. ;-)  :-)

9 Pajussska Pajussska | Web | 20. listopadu 2011 v 22:28 | Reagovat

Taky mě zajímá psychologie, i když se o tom nezajímám nijak dopodrobna. Ale musím ti říct jen jedno...SUPER ČLÁNEK!
Sice jsem ten test nestihla úplně dokonce, jen jsem si přečetla text, ale vrátím se a dodělám to :D

10 signoraa signoraa | Web | 20. listopadu 2011 v 23:44 | Reagovat

Báječný článek, který jsem přečetla se zájmem a který mě donutil k přemýšlení.
Čím víc stárnu, tím se častěji vracím zpátky, zejména ve vzpomínkách. Psychlogie patřila mezi mé oblíbené předměty a už tehdy mi vyšlo, že jsem cholerik. Dědí se to u nás v rodině, genetický předpoklad tu je. Táta byl cholerik, můj syn je také cholerik. Dá se předpokládat, že i vnoučátko, které se má narodit v květnu může mít tento temperament.
Kdybych se měla upřesnit, tak jsem extrovetní cholerik. Dá se s tím žít. :-D :-D

11 zuzuku zuzuku | Web | 21. listopadu 2011 v 0:32 | Reagovat

Ahoj mohla bych tě o něco poprosit tohle si prosím přečti

http://zuzuku.blog.cz/1111/vanocni-soutez-s-datartem-potrebuji-velkou-pomoc
Soutěžím totiž s Datártem o fotoaparát musim sehnat co nejvíce lidí kteří mi dají co nejvíce ozdob na můj vánoční stromeček více se dozvíš v tomto odkazu byla bych ti moc vděčná kdyby si mé přání podpořila kdyžtak taky nějak oplatím :-)

12 Amelie Amelie | Web | 21. listopadu 2011 v 14:56 | Reagovat

Zajímavý článek. I já mám moc ráda psychologii. Až budu mít více času, tak se ke tvému článku vrátím. Díky.

13 Lucie Lucie | Web | 21. listopadu 2011 v 21:26 | Reagovat

Zajímavý článek :-) Myslím, že poznat sama sebe je velice důležité, trvá to však jistou dobu.. Odpovědět na otázky pro mne bylo docela těžké, u některých jsem musela hodně dlouho přemýšlet, než mě vůbec nějaká odpověď napadla.
Jinak sama sebe považuji za sangvinika a tak to snad i nadále zůstane, i když u sebe poslední dobou zjišťuji i pár příznaků, které spíše sedí na cholerika. Ach jo, někdy jsem takový "nasránek" :-D

Ráda poznám sama sebe, a také bych velmi ráda poznala i Tebe! :-) Můžeš mi, prosím, prozradit Tvé pravé jméno, ať vím, jak Tě oslovovat? :) Samozřejmě pochopím, pokud chceš být v naprosté anonymitě a nadále Tě budu oslovovat pod Tvou přezdívkou Mniška :-)
Chtěla bych si Tě totiž přidat do svých oblíbených odkazů, snad Ti to nebude vadit :-)

14 Alisa Alisa | Web | 22. listopadu 2011 v 9:00 | Reagovat

Ja mať takéto nadšenie pre psychológiu, budem celá happy . No jo, keď som sa dobrovoľne nedobrovoľne rozhodovala, či zmením štúdium práva na psychológiu, nepremyslela som takú maličkosť, že sa síce možno na psychológa s mojou povahou hodím, ale psychológiu a psychológov vo všeobecnosti neuznávam . Bavia ma niektoré predmety, aleje ťažké nájsť zaľúbenie v niečom takomto . Hm... osobne za seba hovorím, že človek sa pozná dobre, akurát že sme pokrytci a nevieme si isté veci pripustiť . Ja viem, aké sú moje zlé stránky a aké dobré a nesnažím sa robiť si ilúziu o tom, kto som . Psychológia tlačia ľuďom kaleráby do hlavy o tom, ako by sme sa všetci mali mať radi a pritom to je skôr o tom zmieriť sa so svojou osobnosťou . Nemusím sa nutne milovať, aby som bola spokojná a schopná existovať medzi ľuďmi . Whatever, chcem mať tvoje nadšenie . :-D

15 Ehněnka Ehněnka | 22. listopadu 2011 v 11:49 | Reagovat

Taky mě podobné věci dost zajímají. Zcela vážně zvažuji studium podobných šíleností, což jen potvrzuje šílenost mé šílené osoby...ale zpátky k tématu. :)
Většinou mě podobné testy dost vyděsí, celkem často se mi totiž stane, že zjistím, že jsem někdo úplně jiný, než jsem si doteď myslela. Tak třeba na poslední přednášce s psychologem, které jsem se zúčastnila, vyšlo najevo, že vůbec nejsem introvert, jak si odjakživa myslím, ale zcela naprosto jasný extrovert...jen jsem se asi část života chovala introvertně, což je podle zmíněného psychologa štěstí, že jsem si zvládla otočit extroverzi za introverzi, která mi nepatří, protože to většinou jde jen špatně. Sice netuším, jak se mi to podařilo, ale když to říká, asi na tom něco bude. :)

16 Berry Berry | Web | 23. listopadu 2011 v 16:09 | Reagovat

[3]:Zrovna jsem se na to chtěla zeptat. Jestli jsem to nečetla už tam :-). Opáčko z loňské ZSV. Ale otázky moc těžké vzhledem k tomu, že to poslední dobou intenzivně řeším a odpovědi nenacházím...

17 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 21:41 | Reagovat

Jsem velmi vděčná za vaše ohlasy a děkuji za ně! Jsem také potěšena tím, že vás neodradilo, že je to takový dlouhý článek o psychologii :). Jste vděční komentátoři, se kterými si, koukám, můžu povídat o historii, psychologii a snad i o filozofii, tedy obecně o předmětech, které většině připadají nudné (jakože se mi pořád i moje blízké kamarádky ze školy snaží neustále připomínat, že filozofie by se měla ze zákona zakázat). Takže jsem moc ráda za vaše ohlasy

[4]:[5]: Ano, ony ty otázky vypadají na první pohled banálně, ale když se nad sebou má člověk zamyslet, zjistí, že je to velmi těžké, takže já s vámi souhlasím. Jak je lehké mluvit o cizích lidech, ale pak sami poznáme, že být kritičtí sami k sobě je těžší, než se zdá.

[6]: Mnohokrát děkuji, je milé, že tě články těší, i když jde o něco tak "nudného", tedy, většinou mí spolužáci, jak jsem psala, to jako nudné shledávají, jsem hrozně ráda, že na blogu mi moje zájmy nikdo nevyčítá, nebo se mi je nesnaží znechutit. Děkuji ti velice!

[7]: A tak, poznání sebe sama není jen o tom znát svůj temperament, takže s námi (no, mám už tendenci si vykat jako v TV pořadu :-D ) zůstaň!

[8]: Já tvé myšlenkové skoky vítám, je to zajímavé čtení ve všech směrech :) Ta psycholožka má pravdu, a v tomhle směru ti závidím, já jsem hroznej stresák. Jsi trénovaná a na život asi i dobře připravená :) Jinak k P.S. děkuji za připomínku, jestlis četla i to, co jsem psala jemu, tak asi chápeš, o co se jedná, takže nemusím nic dodávat, ale děkuji :)

[9]: Mockrát děkuji! A doporučuji zkusit to, člověk je někdy překvapený sám sebou, co o sobě vlastně neví, i když to ve skutečnosti ví :)

[10]: Také ti mnohokrát děkuji a jsem ráda, že tě to bavilo. Rodina choleriků, to musíte mít doma asi zábavu :) moje mamka je cholerička a podědila to moje sestra. Já jsem zas po taťkovi sangvinik, takže dědičnost se tu taky projevila, tak jsem zvědavá, jak to bude s našimi dětmi :)

[12]: Nemáš zač i já děkuji :)

18 Mniška Mniška | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 21:59 | Reagovat

[13]:Tobě také mnohokrát děkuji sestro sangviničko. Ono se říká, že nikdo není stoprocentní sangvinik, nebo stoprocentní melancholik, vždycky máme ještě od něčeho trochu. Jsem ráda, že ses také zapojila do "našeho" (zas to vykání si jak z pořadu :)) kurzu. Jinak, jsi mě překvapila, zdá se mi to od tebe milé. Ne, neskrývám se, takže své jméno ti říct můžu, jmenuji se Petra (ale popravdě jsem radši, když se mi říká Péťa, protože, když mi někdo řekne "Petro", tak mám pocit, že ten dotyčný je na mě naštvaný a nadává mi tak :)) A děkuji, já udělám totéž, což si myslím, že ti nebude vadit, viď?

[14]: Máš zajímavý pohled na věc a s člověkem jako pokrytcem souhlasím a snad také právě proto jsem napsala tento článek, abychom sami před sebou odhodili masku toho pokrytectví a skutečně se pokusili zamyslet nad sebou, jak je to popravdě. Ano, někoho to může svádět, že si třeba napíše, jak by chtěl, aby to vypadalo a ono to tak ve skutečnosti není, ale v tomhle ti budu odporovat, psychologie není o tom, jak bychom se měli chovat, ona zkoumá a dává nám odpověď na některé naše otázky, je daná a pomáhá nám poznávat sebe a ostatní, naše nitro, jak to s ním vlastně je. Pravda, někdo to může vidět jako škatulkování - já jsem sangvinik, někdo je flegmatik...ale ve všech vědách máme nějaké škatulky. Ale tento kurz ani není tak o tom, jací bysme měli být, ale je to právě pokus o pravdu, kterou leckdy utajujeme sami o sobě

[15]: Tak to je velmi zajímavé zjištění :) i psychologie může skýtat překvapení. Taky taky zvažuješ? I já přemýšlím, zda po studiích historie ještě nedodám psychologii. Takže šílenci dva? :) Hodně štěstí!

[16]: Pamatuješ se dobře, je to tak :) Nu, vím, že je to někdy těžké, třeba v kurzu číslo dva budou lehčí otázky :) uvidíme, co se dá dělat :)))

Takže vám tím všem děkuji a doufám, že budete mít stále touhu po tom poznávat sami sebe a budeme moci pokračovat. Děkuji za pozornost! A milé komentáře!

19 Alisa Alisa | Web | 24. listopadu 2011 v 9:56 | Reagovat

[18]: Nemyslela som psychológiu ako vedu . Tá ma baví . Skúmanie ľudského myslenia je zaujímavé a ako píšeš - škatuľkovanie je proste v každej vede . Myslela som psychológov, dokonca ani nie psychiatrov, pretože ak má človek nejakú duševnú poruchu, tak mu lekár (teda psychiater) jednoznačne pomôže . Ale to také "poznaj sám seba", na to ja neverím, pretože človek sa pozná aj bez toho, aby poznal pojmy sangvinik či temperament . Jediné,čo niektorým chýba je schopnosť priznať si, že sú v skutočnosti takí akí sú . A na to sa nepotrebujú mať radi, ako nám všetci tlačia do hláv, k tomu stačí iba zmieriť sa s tým, že som aký som a pokiaľ neplánujem zmeniť svoj postoj, tak takým aj ostanem . Teda k tomu, aby sa človek, ktorí nie je duševne chorý prestal samopoškodzovať, nepotrebuje psychológa, maximálne osobu,ktorej sa môže vyrozprávať . :-)

20 Mniška Mniška | 24. listopadu 2011 v 13:58 | Reagovat

[19]: No, myslím, že sami sebe špatně chápeme. Ano, do určité míry souhlasím s tebou, že k tomu, abychom se poznali, není nutná znalost temperamentu, ale ty termíny a ten obrázek tu spíš jsou pro zajímavost, jen jako bonus z oblasti psychologie, to hlavní na tomhle článku měly být ty "úkoly", to je ten kurz sebepoznávání, ne určení si, kdo je kdo. Uznávám, že to mohlo být trochu zavádějící, ale já se snažila o nějaké seznámení, o nějaký úvod, tady mi o ten temperament tolik nešlo, ale jak jsem psala, šlo mi o ty úkoly pro kurz sebepoznání. A jistě, abychom sami sebe znali, k tomu taky není nutná sebeláska, ale tu já tu nikomu nevnucuji, v tom článku není nic takového řečeno, i když si myslím, že je zdravé mít se aspoň trochu rád.

21 Vendy Vendy | Web | 24. listopadu 2011 v 22:03 | Reagovat

[19]: Možná i jen "smířit se sami se sebou, se svou osobností", je pro mnohé těžké. Ale pořád je to lehčí, než jít do krajnosti a milovat sami sebe.
Myslím, že tvoje cesta smíření se sám se sebou je přijatelnější. Dá se zvládnout.

[17]: Jo, váš dialog mě zaujal a tak jsem se mrkla i na komentáře k Pavlovi... 8-)

22 Alisa Alisa | Web | 25. listopadu 2011 v 11:26 | Reagovat

[21]: A mne je mi dobre ? Viem, na čom som a čo od seba môžem čakať . Ja tú sebelásku nepochopím . Proste treba zaujať neutrálny postoj typu "som,kto som" . A milovať sa za to je podľa mňa nezmysel .

[20]: Tiež mám ten pocit . Totiž, ja som skôr všeobecne konštatovala a ty si to preniesla na seba . Na tom článku nie je nič zlé, že vysvetlíš pojmy je len intelektuálny prínos pre ľudí, ktorí sa tomu nevenujú a v konečnom dôsledku, je to hlavne zábava, nie ? My si doma tiež občas z mojich učebníc dávame rôzne testy . No, na moje komentáre si musí hold človek zvyknúť, pretože ma filozofické úvahy občas odnesú mimo autora článku a ako vidím, potom to vyznieva ako priamy útok . Sorry . :-)

23 Jezurka Jezurka | Web | 25. listopadu 2011 v 11:45 | Reagovat

Připojuji se k ostatním a potvrzuji, že to byl velice zajímavý a pro mne i poučný článek. Já vím, že jsem extrovert a spíše sangvinik, i když jak i ty říkáš, v každém je od něčeho kousek. Já už to jako babka těžko budu měnit. Přeji ti, milá Péťo, vše dobré a hodně úspěchů ve studiu!

24 Mniška Mniška | Web | 25. listopadu 2011 v 11:48 | Reagovat

[22]: A tak, nevzala jsem to jako útok, to zase ne, ale je pravda, že jsem to vztáhla sama na sebe :) no, někteří z nás jsou holt trochu vztahovační. Hlavně, že jsme to nějak vyřešily. A nemáš se zač omlouvat :) nastala u nás drobná chyba v komunikaci, to se stane

25 bludickka bludickka | Web | 26. listopadu 2011 v 12:15 | Reagovat

Já jsem hrozná v tom, že poslední dobou cokoliv na blogu čtu, tak mám pocit, že už jsem slyšela nebo spíš četla hodněkrát. Nebo dokonce už sama vymyslela :)

Vždycky myslím, že bude jiná cesta :) Všude podobný otázky, na který já nedovedu odpovídat. Když jsem četla knihu, která měla podpořit sebedůvěru, tak na otázky tohoto typu měl odpovědět někdo z blízkých. Asi aby si člověk víc uvědomoval v čem je dobrý, apod. Ale ani oni o mě nedokázali říct nic..tak tedy nevím. ani já se nedokážu charakterizovat. Jen tím, že hodně přemýšlím a jsem závistivá :)

26 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 22. července 2012 v 16:15 | Reagovat

Pokračuješ v týchto testoch alebo to len začalo a zhaslo? Ja by som o sebe vedela povedať spústu negatívnych vecí, možno preto som si založila blog denník, aby som sa tam analyzovala a snažila sa pochopiť sama seba. Niekedy je to naozaj to najťažšie a nie je múdre súdiť tých druhých. Kým som čítala psychologické knižky a písala si o sebe výsledky do denníka, žilo sa mi vyrovnanejšie. Teraz robím všetko preto, aby som na seba nemala čas. Vlastne plácam, píšem príbehy a spoznávam v nich seba. Aj toto je dobrá forma psychológie :). Teda, kto má rád psychológiu.

27 GVKB GVKB | E-mail | Web | 3. března 2013 v 21:08 | Reagovat

Od počátku co zde jsi, se snažíš poznat vše, co tvoje smysly zaznamenají, a tak poznáváš mnohé, co tě obklopuje, ale uniká ti poznání sebe samotného, zkoumáš; hvězdy, přírodu, lidi, sny, atd. pokud ale nepoznáš sebe samotného, nic jsi dosud zde vlastně ani nepoznal. K poznání sebe nestačí jenom se podívat do zrcadla, náš vzhled nám poskytne minimum informací o tom, co jsme? Nejsme ženským nebo mužským tělem, jsme tím, jaké je naše dílo, z díla je spatřen tvůrce. Dílo je možné jenom díky práci, v práci je naše radost a současně i náš smutek, pokud se nám práce nedaří, nebo pokud nemáme práci, co nám dělá radost. Veliká konzumace drog je následkem toho, že nemáme práci, co by nám dělala radost a musíme zde konat práci, díky které jsme smutní. Jsi tím, jakou máš práci, které se nejvíce věnuješ, problémy s lidskou prací nastali v okamžiku, kdy jsme se díky strachu ze smrti naučili mluvit a později jsme se stali i gramotnými. Na počátku problémů zde bylo slovo, a čím více je zde slov a gramotnosti, tím více konzumujeme drogy, abychom mohli na krátkou dobu uniknout do světa chemických iluzí, z reality kde nemáme práci, která by nám dělala radost. Je snadné hodit na města atomové bomby, postavit veliké koncentrační vyhlazovací tábory, udělat z lidí pomocí asociálních zákonů, a vysokých daní, žebrající bezdomovce, atd. je ale těžké poznat sami sebe. V roce 1993 mě bylo 39 let a žil jsem u sekty ISKCON po 9 měsíců jako GVKB, v té době jsem tam s nikým po 9 měsíců nehovořil, protože tam byli jenom samí sektářští idioti, co neuměli češtinu, a nedokázali se jí rychle naučit, aby měli tu velikou čest, se mnou hovořit. Stejné je to, i pokud chcete hovořit s tím co je uvnitř vás, musíte se naučit jazyk, kterým hovoří to co je uvnitř vás, to co je uvnitř vás, se nebude učit jazyk, kterým hovoříte s jinými lidmi, protože vás bere jako sektářského idiota, co se neumí naučit jazyk krále, který je uvnitř vás. Jakým jazykem hovoří král, co je uvnitř vás? Král uvnitř vás hovoří jazykem přírodní hudby, čím více porozumíte tomu, jak šumí les, jak zpívají ptáci v lese, jak šumí potok, tím více porozumíte i králi který je uvnitř vás. Když se k jednomu přiblížíme, tak se od jiného musíme vzdálit, přiblížili jste se jazyku sektářských idiotů a vzdálili jste se jazyku, kterým hovoří král ve vás, a tak logicky nevíte ani, co jste?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama