Tajemství krevního oběhu - z cyklu Fascinací otevřená pusa

8. října 2011 v 11:50 | Mniška |  Cyklus Fascinací otevřená pusa
Jsem člověk, kterého nadchne vlastně úplně všechno. A zdánlivě obyčejné věci jsou pro mě zdrojem velké fascinace. A ačkoli nejsem fyzik nebo biolog, nýbrž historik, chci znát všechno o fungování jaderné elektrárny nebo o práci s odpadky na skládce, či o životě termití kolonie. Moje uslintaná zvědavost sahá až do dimenzí neexistujícího.

Nu, je možné, že vám dnes neřeknu nic, co byste už dávno nevěděli, protože i já tyhle znalosti udržovala v mozku určitě alespoň pár týdnů, když jsem chodila na základku. Moje paměť je ale příšerná, takže se můžu ptát na stejnou otázku za svůj život asi dvacetkrát a pokaždé, když vyslechnu odpověď, budu zírat jak vyjevené morče, když dostává velkou hrst lupení, jež absolutně zbožňuje.

"Milovníky" krve varuji, tenhle článek je pro vás závadný a obsahuje oříšky.


Moje sestra už se s předstihem začala učit na maturitu a intenzívně se zabývala biologií.
"Hele, ty se učíš krevní oběh," vypadlo ze mě poté, co jsem se už nějakou chvíli tvářila na svou sestru dost znuděně. Měla jsem prostě škodolibé nutkání jí otravovat.
"Krev je fakt hrozně zajímavá, pamatuješ, co jsem ti říkala o tom, co se mi stalo, když jsem byla posledně na plazmě? Jak se mi začala řinout krev po ruce? Týjo, hrozně mě fascinovalo, že to není jako mokrý, ale prostě mazlavý. A pak když to uschne, tak to lepí, zajímalo by mě proč."
Tu se na mě sestra otočila v kolečkovém křesle a s otráveným výrazem vyrušení vyštěkla: "Nech si ty svoje nechutný příšernosti! Učím se teď o tepnách."
Hned jsem si představila červené tepny, vedoucí lidským tělem. "Počkej, tam vede odkysličená krev? Nebo vlastně okysličená."
"Jo. Okysličená."
"A proč, když se řízneš, tak z ní krev stříká?"
"Protože je tam hroznej tlak."
"A nemá s tím něco společného to, že v žilách jsou ty chlopně? K čemu tam teda jsou? A proč v člověku musí kolovat i krev neokysličená?"
Na tyhle odpovědi sestra nějak neznala odpověď, takže si narychlo vyhledala starou dobrou a "spolehlivou" Wikipedii. Stačil mi obrázek žíly s chlopněmi, abych si vzpomněla, že chlopně existují proto, aby se krev nevracela zpět, ale proudila jen jedním směrem. "No jo, ale proč je nemají tepny?" "Páč ty jsou pod tlakem, takže se nemůže stát, že by se krev vracela." "No jo vlastně."
"Hmm, ale že mají žíly zrovna modrou barvu, ačkoli ona v nich vlastně proudí neokysličená krev, když ti celkově začne chybět kyslík a umřeš, taky modráš, to dává smysl."
"Prosim tě, neruš! Musím si teď zapamatovat, jak že to vlastně je s tou pravou a levou srdeční komorou."
"Hmm, tak jak je to s ní?" vyrušovala jsem stále dotěrně, "jak je to s tím okysličováním? Kde se to děje?"
"Na, vem si knížečku," doporučila mi sestra dílo o lidském těle, ale místo toho, aby mi ji podala, si z ní začala číst sama. "Aha, tepny vedou krev od srdce," uvědomila si a poté přečetla i jiné zajímavé informace, které stejně za pár dní zase úspěšně zapomenu, ale i tak mě to fascinovalo. "Rozdíly mezi tepnami a žílami spočívají dále v tloušťce stěny - stěny žil jsou tenčí. Dále se pak liší krevní tlak v žilách a tepnách: v žilách je podstatně nižší, ačkoli objem krve je výrazně větší než v artériích. Barva krve se průchodem oběhem mění od světle červené - bohatá na kyslík - až po tmavě rudou - chudá na kyslík....pravá srdeční komora pumpuje krev do plic, aby se v nich okysličila, levá srdeční komora rozděluje na kyslík bohatou krev do všech částí lidského těla."
"Jo, takhle!" vydechla jsem fascinovaně, " no, a jak je to s vlásečnicemi? Ty přece někde končí ne? Takže když ta krev proudí celým tělem i vlásečnicemi, tak se musí z těch vlásečnic nějak vrátit, ne? Nebo ne?"
Sestřička pronesla z knížky: "Kapiláry neboli vlásečnice jsou nejmenší cévy v těle. Napojují se na malé tepny a přecházejí do nejmenších žilek. Tím představují spojení mezi tepnami a žílami...Protože průměr kapilár je velmi malý, může v nich krev kolovat jen velmi pomalu. Tato skutečnost a tenoučká stěna usnadňuje úkol vlásečnic, tedy výměnu látek a vody mezi krví a okolím. Tak jsou v krvi obsažený kyslík a živiny v důsledku krevního tlaku vytěsňovány a předávány do mezibuněčného prostoru. Oxid uhličitý a produkty výměny látkové jsou při této výměně naopak z tkání přijímány."
"Fíha," vypadlo ze mě uznale, ale čím víc informací člověk získává, tím víc otázek ještě má: "Hele a kde se teda tvoří krev?" To byla ode mě podpásovka. "Můžu se už konečně učit?!" Tím má sestřička utla veškerý můj příval otázek (na pár minut) a zahleděla se do skript.
"No jo, ale ta odpověď se ti taky bude hodit. A věř mi, že když se na něco zeptáš a hned si zjistíš chtěnou odpověď, budeš si to pamatovat líp, než když se budeš prostě učit."
Ségraškraš protočila oči v sloup a stránky Wikipedie už se objevily na obrazovce monitoru. Odpověď tam ale nenašla.
"Tak mě tak napadá," začala jsem, "k čemu přesně je vlastně slezina?"
"Padej a nech mě se učit!"
Nu, nakonec jsem si odpověď musela zjistit sama, ale můžu vám říct, že úspěšně skončila v hlubinách mého vědomého nevědomí. Ovšem zcela určitě vím, že se tak děje v kostní dřeni, ve slezině (při položení otázky, k čemu slouží, mě ani v nejmenším nenapadlo, že ten orgán nějak s krví souvisí...anebo to napadlo moje podvědomí, koneckonců všechno tohle už mám vědět ze základky a někde hluboko tam ty informace jsou možná ukryty) a v játrech. Už ale nevím, jestli je to všechno.
Já už jenom znovu mohu žasnout nad tím, jak to má příroda všechno tak pěkně vymyšlené...

Přednášení z knížky Lidské tělo - orgány, tělní systémy a funkce, z německého jazyka přeložila Jana Krausová (autor a nakladatelství neuvedeno)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 8. října 2011 v 12:44 | Reagovat

Taky často zjistím jak toho málo vím a začnu někde pátrat po znalostech. :D
Určitě se jednou domluvíme a rád se s tebou nad kameny pobavím. :-)

2 Vendy Vendy | Web | 8. října 2011 v 17:05 | Reagovat

Víš, že to byla dobrá přednáška? Napsalas to poutavě a připomnělo mi to styl, jaký byl v seriálu Byl jednou jeden život... nebo něco podobného a bylo to o fungování v těle.
Ty bys mohla učit, víš to? ;-)  :-)

3 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 9. října 2011 v 16:47 | Reagovat

A já teď žasnu nad tím, že jsi se za tím takovou dobu pídila. Potlesk, smekám :)
Jo jo, je to propracované, a zajímavě vymyšlené.

4 Pavel Pavel | 9. října 2011 v 18:49 | Reagovat

Ahoj, víš, já pokaždé žasnu nad tím, jak dokážeš být zábavně "dotěrná" :-D Vy dvě se ségrou jste fakt čupr dvojka :-) Článek mě hezky rozesmál a za to ti dávám palec nahoru 8-)

5 Mniška Mniška | Web | 10. října 2011 v 11:55 | Reagovat

Děkuji vám :) To jste mne potěšili. Jen teda nevím, jak s tím učitelstvím, protože té profese bych se obávala z jednoho prostého důvodu, který omívám všude a všude, že nevím, jestli by mě z těch dětí klepla pepka dřív, než by klepla je ze mě...když někomu něco vysvětluji, jsem v tomhle dost netrpělivá :D
Takže ještě jednou děkuji

6 Berry Berry | Web | 18. října 2011 v 11:27 | Reagovat

Ale ne, já souhlasím, fakt to bylo psané úžasně :-).
Krev zrovna bereme v biologii, takže toto byl pro mě vlastně oapkovací učící materiál :-))).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama