Sbohem dlouhým hodinám čučení do zdi

25. září 2011 v 18:41 | Mniška |  Nový vítr
Nadešel již čas. Čas povalečského flákání se, čas přemýšlet až moc (tudíž tedy o ptákovinách), čas, který jsem věnovala nepovinné četbě a nepovinným počítačovým hrám, čas, jenž jsem promarnila přemýšlením, co chci vlastně všechno dělat, mi dnešním dnem řekl "sbohem". Neboť zítra mě čeká zápis do třetího ročníku historických studií na ústecké univerzitě. Momentálně mám vážnou chvilku, kdy se chci řádně rozloučit s tím volným časem o třech měsících, na který jsem si tak nechutně zvykla, že zítřejší probuzení u zápisu, bude děsivé jako můj ranní odraz v zrcadle.


Září, jak už jsem v jednom svém dřívějším článku naznačila, bylo pro mne vcelku hororové, protože mě znenadání přepadly špatné pocity, myšlenky, nemoci a smůla se ke mně přikradla ve všem, co jsem dělala. A studium koncentračních táborů a druhé světové války mi na náladě taky nepřidalo. Ale ačkoli jsem ty zamračené dny vnímala velmi hořce, uznávám, že oproti jiným lidem, které znám nebo ne, to nebylo nic tak tragického. Ovšem nyní chci jen vděčně říct, že s koncem září přicházejí naštěstí i lepší konce a téměř vše dobře dopadlo. Opravdu stojí za to překonat všechny ty životní překážky a probudit se znovu po tom všem. Cítím všechnu sílu a nejen tu, která se vrací, ale i novou a lepší. Je prostě skvělé říct si: "Už dost! Nechci a nebudu se cítit tak mizerně, ale teď udělám všechno pro to, aby bylo zase dobře a ještě líp!"

Těším se zase do školy. Těším se na to, až budu mít nějaké povinnosti a já se budu pokoušet, co nejlépe hospodařit s časem. Přehršel volného času mi vyloženě nedělá dobře a ačkoli mám vždy nespočet plánů, stejně se pak většinou zaseknu přemýšlením, co z toho teda vlastně budu podnikat a někdy jsem schopna nad tím přemýšlet i půl dne. Nesnáším svoji nerozhodnost! S tím budu taky muset něco udělat.

Když se na to tak podívám zpětně, s otráveným úšklebkem musím poznamenat, že jsem za ty tři měsíce nebyla schopna udělat všechno, co jsem udělat chtěla, vidím se, jak se většinou prostě válím a koukám někam před sebe. Ne, že bych dělala jen to, třeba koneckonců, tady na blogu jsem se docela rozjela a velmi jsem se vynasnažila, aby některé ty články měly něco dočinění s uměním. Nakonec jsem se na blogování stala trochu závislá. Odvykací kůru ale prodělám, ať chci nebo nechci, protože tím zaručeným receptem je škola. Já jen doufám, že mi toho tam nenaloží zase tolik, že se opět budu učit nevědomky i ve spaní. Všeho moc škodí a já jsem zásadně volič zlaté střední cesty. Už jsem si ale zvykla, že moje skromné motto učitelé zásadně nerespektují.

Takže se tam těším, ale zároveň se bojím, neboť už tento školní rok budu skládat státní zkoušky a obhajovat svou přiblblou bakalářku, na kterou jsem se přes prázdniny s úsměvem vykašlala. Vím, že toho budu moc litovat. Je docela dobře možné, že někde třeba jednoho dne zahlédnete moji fotku s absolutně šíleným usměvovacím výšklebkem ve svěrací kazajce. Fuj! Skoro jsem poprskala monitor, jak jsem nad tou představou vyprskla smíchy...ale možné by to bylo.

Takže mé první oznámení je takové: časové intervaly mezi jednotlivými napsanými články na tomto blogu se budou postupně, ale s jistotou vzdalovat úměrně s tím, jak se mi bude zkracovat volný čas. To je dobrá nerovnice. Tím ovšem nemyslím, že je veselá.

Vydám také další černé oznámení. Parte. Služba sblog.cz se bude z nějakých nevysvětlitelných důvodů rušit, takže můj rodný blog, jemuž vděčím za mnohé a za rozjezd mé "zdrcující internetové kariéry", spatří tmu světa v lednu. Ti, kdo ho ještě nevykoukali, nechť tak učiní do 31.12.2011 (klik na ikonku "hořícího" jednorožce v menu). Bude se mi stýskat. Alespoň seznamáci poskytli možnost si své spisky z blogu zálohovat. Bude to chtít nějaké extra rozloučení.

Jen v krátkosti ještě v mé rozpoložené náladě bych se zmínila o tom, jak se včera konalo litoměřické vinobraní, kde jsem byla jen na pár hodinek (ještě pořád nejsem úplně zdravá, což je dost v čudu, protože ve středu budeme s kapelou koncertovat na naší lovosické václavské pouti) nejprve se svými rodiči a poté se svými dvěma kamarády. Bylo krásně slunečno, ale rozhodně nekrásně přelidněno. Stánky prostě lemovaly celé Mírové náměstí a podle mého oka šly obchody dost slušně. Rozhodně jsem si tam odtud přivezla víc, než bych čekala a s tím překvapivě i víc penízků, než jsem čekala, neboť jak poznamenal můj kamarád Vítek trefně: "Vy holky se máte, všude máte výhody a všichni vám všechno kupujou." S tím nelze jinak než souhlasit :D Takže mám šáteček, tři perníky (a jeden z nich je obrooooovský), turecký med, pěkně zdobenou dýku (jelikož jsem Jiříkovi oznámila, že budu ze školy jezdit za tmy domů a pepřák ve své výbavě nemám :D), další kamenný přírůstek (krásný krystal záhnědy - jen ta moje zatracená paměť si už nevzpomíná, jestli ta paní říkala, že je lunový nebo sluneční - poznámka: Udělat něco rovněž i se špatnou pamětí, co nejdříve!). Papání také ušlo, a to je divné, že letos jsem za "žrádlo" neutratila ani jednu svou korunku, však pozřela jsem bramborák, dobré grilované masíčko, trdelník (Vítek si ho kupoval, ale tomu trdlu spadl na zem. Hodná slečna, která ho vyráběla, se nabídla, že nám dá nový. Vítek beze všeho zbaštil ten ze země a mně dal ten nový), Piňa Coladu a černý čajík. Jop. Být holka je složité, ale někdy opravdu výhodné. A Jiříkovi tímto upřímně děkuji, neboť z toho všeho, co jsem vyjmenovala, jsem si za vlastní koupila akorát ten šutřík. Smějící se

A poslední odstaveček, ať to s tím povídáním zase nepřeháním...ups, to jsem si slíbila, že to bude jen kratičký článek, zase se to zvrtlo. Ve středu se tedy, jak už bylo řečeno, bude konat v Lovosicích skromná Václavská pouť. Každý rok tam naše kapela vystupuje, už těch zatracenejch deset let, co existuje. Letos jsme vystupovat neměli, neboť se změnilo vedení města a k moci se dostala zákeřná levice. Vedoucí kapely Enklávy je pravičák. A tak nám jednoho dne město oznámilo, že letos vystupovat na pouti nebudeme. Proč, to nám neřekli. To se však dozvěděl děda (co vlastnil v Lovo populární hospůdku u fotbalového hřiště) jedné z našich zpěvaček a přimluvil se za nás. Ten komunista jeden to zvládnul, takže nakonec Enkláva vystupovat bude. Ovšem, je to jako bychom stejně nevystupovali, protože se na scéně objevíme už v 9:30 ráno. Kdo, pro všechno na světě, bude chtít sedět na promrznutých lavičkách v chladném zářijovém ránu a čučet na nás? Upřímně, já bych si taky v tuhle dobu ještě radši hřála zadek doma v pelíšku. Mám být nadšená?...Nevím...kurnik, neříkala jsem, že s tou nerozhodností už něco budu dělat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 25. září 2011 v 20:16 | Reagovat

To je informační lavina! :-D
Hudební vystoupení třeba nebude tak hrozné, jak si představuješ, i když devět hodin ráno je opravdu brzo, ale nějak se začít musí - a pak, nikdy nevíš. Na vánoce taky jezdí lidi jak zběsilí, místo aby dřepěli na zadku doma, kdysi jsem prodávala jízdenky, tak to vím.
Se školou to budeš mít pernější, ale určitě to zvládneš, jsi přece šikovná. Napiš si to jako nějakou mantru a tu si denně opakuj. Navíc, z tvého textu čiší energie, takže si myslím, že se k tomu stavíš pozitivně, a s pozitivním přístupem budeš mít daleko lepší výsledky.
Sblog mě mrzí. Tvůj bývalý blog se mi moc líbil... možná by nebylo od věci si některé staré články postahovat a dát je sem. Třeba do rubriky Historie nebo tak něco... protože tvoje články jsou vážně dobré a škoda by byla, kdyby skončily smazané...

2 signoraa signoraa | Web | 26. září 2011 v 13:04 | Reagovat

O škole se říká, že je to základ života. Musím se přiznat, že ač od mých let studentských uplynulo hodně vody, na školu vzpomínám v dobrém. Já tam fakt chodila ráda. Věřím, že se do školy těšíš. A trochu ti i závidím, nevím však, zda školu, či mládí? :-D
O vinobraní mi včera poreferoval syn, byli tam se svou šermířskou skupinou a pochvaloval si, jak bylo krásné počasí. Minulý rok jim tam pršelo.
Vzhledem k tomu, že je ve středu volno, určitě si spousta lidí přivstane (já jsem taky taková - brzovstávací) a vaše vystoupení uvidí. Přeji, aby bylo co nejvíc posluchačů. V půl desáté už taková zima není. :-D

3 Mniška Mniška | E-mail | Web | 29. září 2011 v 10:20 | Reagovat

Ano, měly jste obě pravdu. Nakonec se mé obavy nenaplnily, mlha se ten den nad Lovosicemi nerozprostřela, skutečně teplo se udělalo už brzy ráno, takže nakonec přišlo více diváků, než jsem si myslela a naví všechno dobře dopadlo, takže víc už jsem si nemohla přát. Děkuji za vaši naději, která to dobré jistě také přivolala :)

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 29. září 2011 v 10:22 | Reagovat

Co se týče školy, jsem ráda, že už tam zas můžu chodit, ale jen pomalu se probouzím z prázdninové letargie a zapálení pro studium  se zas objeví časem :)
Články z sblogu už mám zálohované a určitě některé z nich budu chtít použít sem, koneckonců kopírování mi nezabere tolik času :)
Děkuji za vaše pozitivní a hezké komentáře!

5 Vendy Vendy | Web | 29. září 2011 v 20:22 | Reagovat

[3]: Tak to dopadlo dobře, jsem ráda! Navíc vám opravdu vyšlo i počasí, bylo nádherně...

K dárkovým poukazům... no, možná něco dám do galerie, napsala bych ti odkaz. Ale není to žádný zázrak, nic profesionálního... :-?  ;-)  :-)
I když mám pár exkluzivních, to už by se dalo považovat za opravdu hezký dárkový poukaz. Jenže se neprodávají, protože jsou moc drahé. Tedy, zatím... uvidím. 8-)
U těch dárkovek se řídím tím, že je budu tisknout sama, nebo někdo ze známých - takže musím šetřit barvami i materiálem. Tudíž žádný křídový papír nebo fotopapír, ale obyčejný papír z náčrtníku (ale ten je aspoň tvrdý.)

6 Kathryn Fierce Kathryn Fierce | Web | 1. října 2011 v 20:05 | Reagovat

Docela se přiznám, já chodím do školy ráda. Ani ta povinná četba a úkoly mi nevadí. Vystoupení dopadne dobře :-)

7 Katrin Katrin | Web | 14. října 2013 v 18:17 | Reagovat

Taky na sobě pozoruju tu záhadu, že jakmile mám dost času na všechno, tak neudělám vůbec nic. Jak ale přijdou povinnosti, najednou se najde čas i na zájmy a výlety a pokecy s kámoškama. Práce je pro mě takové správné "probuzení". :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama