Má to hodně tvarů, má to hodně barev a vzorů, co je to?

20. září 2011 v 15:55 | Mniška |  Truhla
Široká paleta barev a odstínů, tvary amorfní nebo dokonale přesné krychle, či osmiúhelníky. Mohou nosit puntíky, vlnky, rýhy. Ale mohou být i jednobarevné. Velikost drobného mravenečka nebo slůněte. Mohou být matné, průhledné, čiré jako voda, skelné nebo třpytivé. A přátelé, nenajdete na nich "made in China", nýbrž "made in nature". Představuji vám přírodní nerostné krásky: minerály, drahokamy a polodrahokamy.


Už na základní škole , asi od osmé, či deváté třídy, jsem začala sbírat kamínky. K tomu mě inspirovala má nejlepší kamarádka Lenka, která se do nich přímo zamilovala. Tehdy jsme ve velkém vykupovaly bižuterie a zlatnictví, kde se dají sehnat broušené polodrahokamy v přenádherných barvách, které ovšem někdy nejsou původní. Uchvátila nás jejich krása a také skrytá tajemná moc, o které se píše hodně i v časopisech. Tehdy jsme byly s Lenkou veliké čarodějky a hrály jsme si na obrovské znalkyně astrálního vesmíru. Kameny byly další vhodnou čarodějnickou pomůckou.

Hodně dlouho jsme obě zůstávaly u zelenáčských broušených polodrahokamů za 39 kč (nu, taky jsme zrovna tučné kapesné nedostávaly). Nicméně v mé velké sbírce tvoří jakési jádro, a to vcelku početné. Až postupně jsme se začaly konečně zajímat o kameny jako takové a přestávaly jen pózovat a zajímat se povrchně. Přešly jsme na burzy, které zejména Lenka často navštěvovala (doporučuji burzu v Turnově). Můžu říct, že burzy minerálů a drahokamů jsou pastvou pro oči a nejen milovníkovi a sběrateli se z peněženky při jejich návštěvě zahádně ztratí veškeré úspory.

Dnes si s broušenými kamínky z kdejakého zlatnictví připadám jako žabař a já se zájmem přešla ke krystalům a drůzám (zjednodušeně kamenná podložka, z níž vyrůstají krystalky). Plně jsem propadla přírodním výtvorům, které ovšem už za směšných 39 kč nekoupíte. Tady se počítá s daleko vyššími sumami. Myslím, že kdyby přišli exekutoři a odnesli by si s sebou celou mou dosavadní sbírku, ani by netušili, kolik peněz mi ve skutečnosti odcizili.

Velkou radost ovšem přinášejí i kamínky vlastním okem nalezené. Doma jich takových také pár mám, jako například typické granáty, ametysty, acháty, chalcedony, a dokonce i aventurín, či chrysopras - jak se zdá. Kozákov nebo Harachov jsou pro sběr celkem dobrou lokalitou. Vzpomínám si, jak jsem jako špunt na základce hledala na hřišti kamínky, obyčejné pecičky, které když rozbijete, sami jste překvapeni, jaký poklad, jste objevili. Tenkrát jsem měla pěknou smůlu, jenže zčistajasna se vedle mě objevila má učitelka. Po mé odpovědi, že se tu snažím soustředěně pátrat po něčem, co nemůže dobře znát, se jednou jedinkrát podívala na zem, vzala první ošuntělý kámen, který uviděla, rozbila ho a já spatřila dosud ten nejkrásnější ametyst. Dodnes mám pusu otevřenou, když si na to vzpomenu. Jednu půlku mi naštěstí darovala :)

A co se týče těchto surových kamenů, mám další typ. Když jsme byli jedno léto s rodinou v Turecku a jeli na výlet k solným skalám, zastavili jsme se s výpravou u nedalekého obchodu s onyxovými soškami, mističkami, užitkovými a okrasnými věcmi. Ten krám s onyxovým zbožím byl skutečně velký, ani byste nevěřili, kolik času je možno strávit s onyxovou milenkou. Požádala jsem naši průvodkyni, aby se za mě zeptala, zda mají ti prodejci k dispozici i surové, nezpracované kamínky. Jeden z nich mě zavedl ven za obchod a co jsem nespatřila...hromadu. Prostě hromadu jako kráva velkou. Čuměla jsem. A ten pán mi tam začal vybírat ty nejhezčí a představte si to, já blbka si vzala jenom jeden! Měla jsem totiž za to, že po mně za ty kamínky bude něco chtít a bude to drahé, navíc už se mi s panem Turkem nechtělo zůstávat moc dlouho o samotě. Ale když jsem se dověděla, že po mně za ten kámen nebudou chtít ani halíř, tak jsem si rázem vzpomněla na okamžik, kdy mi ten pán podával asi ještě další tři kamínky a v tu chvíli jsem měla chuť se tím jedním praštit do hlavy. Nicméně, mám alespoň ten a bude mi ještě dlouho připomínkou, jak jsem pitomá :)

Když už jsme u těch typů, mám pro vás ještě dalších pár, pokud se rozhodnete, že se do aristokratického sběru chcete také pustit. Jak už jsem uvedla výše, dříve jsem byla povrchní obdivovatel a dělala machry s čárama márama. Vždycky se říkalo, že o kameny je nutno pečovat. Tehdy se jednou objevila informace a tu podporovala i jedna moje spolužačka - největší čarodějka, jakou jsem kdy znala a zírala na její velikost z úrovně jejích bot (ale ve skutečnosti taky dělala machry) - že se kameny mají čistit ve vodě, kam přidáme i špetku specielně mořské soli. Další blbost, na jakou jsem kdy skočila. Jeden můj jaspis se totiž začal drolit. Nu, neuvědomila jsem si dostatečně, že sůl je vcelku agresívní nezávisle na tom, jestli je mořská a tím i magická nebo ne. Popravdě nemám recept na to, jak kameny čistit, protože mnoho lidí a knížek říká něco jiného, ale metodu se solí vám rozhodně nedoporučuji. Než seženu nějakou knihu, která by mi v tom poradila, můžu poradit pouze s péčí o křišťál, kterou mi prozradil jeden prodejce, jenž měl přenádhernou prodejnu s kameny v Ústí nad Labem. Uložit křišťály do destilované (já používám pramenitou, tak snad to nevadí) vody přes noc (tak, aby na ně dopadlo světlo měsíce), poté je přes den vyndat a vyčistit je v tekoucí vodě (a sakriš, to mi připomíná, že jsem posledně na tuhle fázi dočista zapomněla) a nakonec s nimi na sluneční světlo.

Z křišťálů prý čerpají energii tyrkysy. Ovšem ty pravé, nikoli ty krásně modré, které běžně zakoupíte v bižuterii a za tyrkysy se pouze vydávají. Přátelé, broušený "tyrkys" do padesáti korun (nebo šedesáti) z bižuterie nebo zlatnictví není pravý tyrkys, nýbrž tyrkenit - obarvený a běžný bílý howlit. Pravý tyrkys je vzácný a mnohem, mnohem dražší, tak si na to dejte pozor. A ten pravý nemá moc rád vlhko a potřebuje být v blízkosti křišťálů. Chemicky by mohl změnit trošku barvičku. Tak mi to poradil ten obchodník, který mi jej prodával.

Co se týče toho rozdroleného jaspisu, někde jsem četla, že mu vládne živel země, takže jsem to cvičně zkusila a "uzdravovala" ho v hlíně. Tehdy jsem svého hrubého zasoleného činu moc litovala, kamínek uložila do krabičky - oddělení intenzívní péče - s vlastnoručním vyšitým minipolštářkem a prováděla každodenní vizitu. Musím říct, že poté, co jaspis absolvoval zemitou kůru, se přestal drolit. Jestli je to náhoda nebo to mělo skutečný vliv, na to už se mě neptejte.

Nakonec bych se snad pochlubila s celkovým počtem mé sbírky. Jednou za čas provádím pečlivější očistu prachovkou a "sčítání lidu", abych zjistila, jaký Kámen [Rrrrr!!!] chybí, jaký ne a abych zas zjistila, jaká jsem byla dřív káča, když jsem předtím nepoznala, že tenhle kámen se nejmenuje krokoit, ale vanadinit. Případně zaznamenám nové přírůstky, což je mnohem uspokojivější. Má kamenná mánie je přímo fanatická, kdykoli, kdekoli vidím kamínky, aspoň jeden si musím vždycky odnést, jinak mi čertík na pravém rameni nedá pokoj a nepřestane andělíčka na levém rameni pořád bacat do hlavy.

Takže můj poslední součet (a že jsem se u toho dost zapotila, protože jsem kdoví proč měla za to, že mi chybí jeden růženín, který jsem ze zoufalství hledala i ve smrdutém odpadkovém koši a přitom se až nestydatě obětovala. Nechápu proč jsem viděla místo původního čísla dvanáct jedenáctku. Jenže ono tam je vážně dvanáct, takže se žádné děcko neztratilo. Můj ty světe! Buď jsem vážně nemocná nebo mi tam tu dvanáctku někdo připsal později) činí přesných 368 kamínků. Plus doplňky (postavičky, náramky, přívěšky aj.), to máme 443.

Mám o to větší radost, že vám můžu třičtvrtinu své sbírky představit v krásné sběratelské vitrínce, kterou jsem v srpnu dostala k svátku.



Obrázky: Úplně nahoře malá sbírečka různě barevných fluoritů
Dále červený alunit na hornině
Krabička s mini kamínky (na bílém polštářku je křehký vltavín, další vzácností jsou tam mini safírek, mini smaragdík, mini zlatý beryl, mini drahý opálek - mít je ve větší velikosti, člověk by se nedoplatil a to už vůbec ne na studentské poměry)
Pytlíček s nasbíranými hematity, který mi darovala spolužačka a napsala k němu roztomilý textík (fakt mi to udělalo radost)
Zavřená a otevřená vitrínka s tříčtvrtinou mé sbírky (aby ji taťka mohl pověsit na zeď, musel se provrtat i nemožným, ale zapřel se a nakonec to zvládl. Zpocení jsme z toho byli oba)

TYP: Když pravým myšítkem cvaknete na obrázky a kliknete na "Zobrazit obrázek", o hodně se vám zvětší
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 20. září 2011 v 23:33 | Reagovat

To je opravdu pěkná sbírka! Je vidět, že se kamínkům a kamenům opravdu věnuješ, tohle by měl vidět Pavel (taky z blogu, on právě takové různé kameny prodává).
Máš dobré znalosti, já bych takový kámen určitě nenašla. A taky jsem se jeden čas moc ráda dívala do jednoho výkladu, kde prodávali polodrahokamy a různé korálky z korálů, hodiny zasazené do kamene a podobné věcičky. Dnes už tam nechodím, jednak pracuji jinde, a pak, když nemám peníze, nechodím po obchodech. A když mám, většinou je utratím za granule kočkám. ;-)  :-) A občas za nějakou knížku...
Ale zaujala mě zmínka o očistě kamenů - pramenitou vodu bych asi taky doporučovala, sůl - to nevím. Jak se ukázalo, sůl asi nebyla to nejlepší. Ale naštěstí se ti povedlo zastavit působení soli... jsi vážně čarodějka.
Mně se líbí tvoje povídání o kamíncích, dýchá z toho velké nadšení a zaujetí pro věc. :-)

2 ratuska ratuska | Web | 21. září 2011 v 6:38 | Reagovat

Fíha, to je ale pěkná sbírečka šutříčků :-). Jestlis ještě nezabrousila na blog Pavla (http://kreperat.blog.cz/), doporučuju. Taky fušuje do kamínků :-).

3 signoraa signoraa | Web | 21. září 2011 v 10:05 | Reagovat

Klobouk dolů. Jednak obdivuju tvé znalosti a druhak i sbírku. :-) Kdysi jsem si občas nějaký kámen koupila. Jezdívali jsme do Českého ráje, odtud jich mám několik. Ale přiznám se, že se v nich nevyznám. Kupovala jsem je jen proto, že se mi líbily. Nijak je neošetřuju, jen z nich sem tam setřu prach.
Ze svých cest si vozím i kameny úplně obyčejné, žádné drahokamy, či polodrahokamy, ale takové, které mě zaujmou barvou, nebo tvarem.

4 pavel pavel | Web | 21. září 2011 v 19:11 | Reagovat

Krásnej zapálenej článek, líbí se mi jak miluješ kameny. S tou solí máš pravdu. V mých knihách zmínku o soli nenajdeš. Jsem taky oproti tomu a kdo to doporučuje, snad ani kámen neměl v ruce a jen to někde opsal. Pokud tedy budeš potřebovat s něčím poradit, rád ti odpovím, ale u mne na blogu o nich moc nenajdeš. Ten mám kvůli fotkám, zábavě a relaxaci. Kde bydlíš? :-)

5 Mniška Mniška | E-mail | Web | 22. září 2011 v 16:17 | Reagovat

Děkuji všem a jsem ráda, že vás má sbírka zaujala :) také děkuji za milé doporučení

[4]: Rovněž děkuji. Tvůj blog už jsem prošmejdila, nejen, co se kamínků týče. Máš ale pravdu, je o zábavě a relaxaci, takže i kdybys mi nenabízel pomoc, ráda se tam budu vracet. Bydlím v severozápadních Čechách, konkrétně v díře po granátu Lovosice (ale vesnice to fakticky není, nazývej to čímkoli, ale za vesnici ...grrr, se vážně naštvu)

6 Vendy Vendy | Web | 22. září 2011 v 21:33 | Reagovat

[5]: No, to je právě Pavel, o kterém jsem psala. Sice jsem neuváděla jeho blog, ale je u mě veden mezi oblíbenými blogy pod jménem Pavel, takže by se dal najít. Ale adresu už tady máš, navíc jsi na jeho blogu byla, takže už víš... 8-)

7 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 2. října 2011 v 11:15 | Reagovat

Smekám! taková sbírka...Já mám kamínků za tři roky sotva dvacet. Je vidět, že jsi taktéž šutrákomil, jako já.
Nádhera :). Můžu se tebou inspirovat?

8 Mniška Mniška | Web | 2. října 2011 v 11:37 | Reagovat

[7]: Děkuji mnohokrát :) třeba tu sbírku ještě rozšíříš, i tak by mě zajímala ta tvá. A klidně se inspiruj, beze všeho! :)

9 (Ta)jemná kakaová (Ta)jemná kakaová | Web | 2. října 2011 v 11:56 | Reagovat

[8]: Není zač :). Já mám zatím jenom pár odrůd běžných kamínků, jako je křišťál, Avanturýn, Smaragd.. Ale vypadá to nadějně.

10 solo-a-me solo-a-me | Web | 22. října 2011 v 9:13 | Reagovat

wow - tvojí sbírku fakt obdivuju ;)vzpomněla jsem si na své "mládí" (tak 3. nebo 5. třída), kdy jsme s kamarádkama sbírali všechny tyhle kamínky :) :D akorát nevím, kde teď jsou :( byli to smaozřejmě jen ty za těch cca 39Kč, ale měla jsem všechny ve svém znamení ;) a spoustu dalších ;)

11 zelenykavalir zelenykavalir | Web | 6. července 2012 v 15:35 | Reagovat

Zajímavé povídání a velká sbírka. Na detailní fotky bych se rád někdy podíval, ty vlastnoručně nalezené mě zajímají nejvíc :-)
Také si dovolím umístit odkaz na mé kamínky ;-)
http://zelenykavalir.blog.cz/1206/drahokaminky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama