Jednorožec, lesa pán

5. srpna 2011 v 22:04 | Mniška

Ten, kdo kdy slyšel nebo četl vyprávění o jednorožcích, zajisté ví, že popisy těchto nádherných tvorů bývají odlišné, třebaže základní rysy v podobě těchto magických tvorů zůstávají téměř stejné. Rozdíly nacházíme většinou v barvách samotných jednorožců, v kouzelné moci rohu i zvířete, v poslání, ale i v chování a charakteristice.

Co je však považováno za samozřejmé u těchto velkolepých stvoření, je jejich zářivě bílá barva srsti a bílé, rovněž i zlaté žíně, hříva a mocný spirálovitý roh. Shodné je i tvrzení, že jednorožec je nejvíce podoben koni, ale pozor! Označení "kůň s rohem" je velice neušlechtilé a je považováno za urážku a hrubou chybu. Jednorožec je sudokopytník s chomáčky bílých chlupů těsně nad kopýtky a jeho ocas je nepodobný koňskému; je dlouhý a až na konci lze najít chomáček žíní. Na mnoha obrázcích jsou však jednorožci skutečně znázorňováni jen jako koně s rohy.

Magický roh (zvaný též alicorn), dlouhý i přes 40 cm dokáže léčit, zneškodňovat jedy, a dokonce i oživovat mrtvé. Jeho moc je zkrátka natolik velká, že po ní lidé chamtivě touží, přičemž jsou i schopni zabíjet. To není ovšem nikterak lehké, natožpak jednorožce vůbec chytit. Známé je však tvrzení, že pouze mladé a zcela čisté panny přitahují nevinné jednorožce, kteří poté usínají na něžných klínech pan - jen ony se jich totiž mohou dotknout, tím jsou však jednorožci následně snadno zranitelní.

Jednorožci jsou nevinná, něžná a čistá stvoření, tedy symbol vznešenosti lesa, jehož jsou pány. Oplývají láskou ke všemu živému. Jsou inteligentní a velmi mírní.

Už od prvního pohledu na jednorožce je každému jasné, jak ryzí je toto zvíře, kdy září jako sněhová vločka, jako vodní pěna vodopádu... je mnoho dalších přirovnání, která však nikdy úplně nevystihnou krásu tohoto panenského tvora. Čiší z nich velkolepost a majestát, krása a dojetí. Tento fakt je ještě doplněn jejich nesmrtelností, zato zranitelností. Jsou nedostižní, ladní a elegantní jako měsíc na nočním nebi. Nic, ani nikdo by se nedokázal vyrovnat šarmu jednorožců. Jak napsal P.S. Beagle: "Divoké poskakování koz vedle nich působí jako výsměch." Jejich starobylost zpívá ze všech jejich záhybů.

Jednorožci zpravidla nežijí ve stádech, nýbrž v menších skupinkách, většinou po třech anebo jen po jednom. Jejich domovem je pochopitelně les, o který se sami starají - jak o přírodu samotnou, tak i o zvěř, která v jednorožcích vidí úctu a respekt. Milují je, a tak se s nimi navzájem chrání.

Místo, kde se narodí jednorožec je magické a neobyčejné, neboť se jednorožci nepáří často, třebaže žijí věčně.

Existuje však mnoho přidaných názorů o majestátních jednorožcích, například různé rozlišení barev, přičemž jsou černí jednorožci bojechtiví, proto jsou ostatními - těmi mírumilovnými - odsuzováni. Rohy jsou tak pevné a obstojné, že dokáží prorazit jakýkoli materiál. Prý se také používal pro čištění vody. Jiná verze tvrdí, že patří elfům a jakmile zahyne poslední, elfí národ se zhroutí společně s ním.

Co jednorožec, to jiné vlastnosti. Objevují se také názory o existenci zlatého jednorožce - vůdce, jenž navádí ostatní a ovládá tu nejtěžší magii. Ten, kdo jej spatřil se posléze vrátil domů poblázněný, nepamatujíc se naprosto na nic, ba ani na své jméno.

Jednorožec je prý nejzranitelnější při východu slunce a měsíce, kdy se soustředí na tuto krásu víc než na své okolí. Údajně je také považován za symbol královského vykonání soudní pravomoci, protože svým rohem hubí viníky. Existuje pak další tvrzení o tom, že hříbata jednorožců se rodí se zlatou hřívou a žíněmi a teprve postupem času se mění do stříbrna a poté do běla. P.S. Beagle měl zase představu o marnivosti a o pýše jednorožců, kdy oni sami věděli, že jsou těmi nejkrásnějšími tvory na Zemi. A takovýchto dalších detailních tvrzení se mezi námi rodí ještě mnoho.

Otázka jestli existují nebo existovali jednorožci však zůstává. Byli tedy jen součástí tajemných legend?

Jednorožce znali už i Číňané před 5 000 lety, a dokonce v Bibli toto zvíře vystupuje celkem 7x. Podle Židů se pár jednorožců objevil i na Noemově arše, chovali se však zpupně, a tak je Noe zkrátka vyhodil z paluby. V moři se pak jednorožci změnili v kytovce narvaly, kteří vlastní až 3 metry dlouhý roh. A právě tyto rohy narvalů se ve středověku považovaly za jednorožčí.

Vědci, však podotýkají, že před 10 000 lety skutečně žilo zvíře jménemElasmotherium(předchůdce nosorožců), které bylo jednorožci podobné. Byl však ohromný a těžký.

O jednorožcích napsal i Herodotos ( 3.stol. př.n.l.), Aristoteles a Plínius starší. Dokonce i Alexandr Makedonský nechal zapsat, že na jednorožci cválal do jedné z vítězných bitev v Indii. Tohoto tvora prý viděl i Julius Caesar v lesích jižního Německa. Jednorožec bylo první zvíře, které Adam s Evou v Ráji pojmenovali. V neposlední řadě byl zobrazován společně s Ježíšem a Pannou Marií.

Nyní je jednorožec v Číně považován za vtělenou ctnost a věří se, že až bude svět dokonalý, jednorožec se na něj opět vrátí. V Africe se zase vypráví, že jednorožci byli jako jediní schopni zabít slona a v Tibětu tvrdí, že poslední jednorožci světa se ukrývají v nepřístupných údolích Himaláje.

I ve středověku bylo toto magické zvíře vhodným námětem pro kresby, motivy tapisérií, ozdobu v erbech či pečetích a symbolech, které se objevovaly i v architektuře.

Jednorožec je oblíbeným mýtickým tvorem, kterého najdeme v četných fantasy vyprávěních, v počítačových hrách nebo filmech. Stále dokáže živit naši fantazii a fascinovat nás.

Jednorožec ve všech jazycích

Latinsky -
unicornic (monoceros)
Anglicky -
unicorn
Německy - das Einhorn
Rusky - jedinorog
Francouzsky - (f) licorne
Italsky - unicorno (alicorno, liocorno)


Photobucket - Video and Image Hosting
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama