I čarodějové jsou školou povinní

21. července 2011 v 22:58 | Mniška |  Tajemný altánek
Ano. Už od soboty patřím k těm, kteří to viděli. Grandiózní konec jedné kouzelnické generace Harryho Pottera. Jestli je to rovněž i konec Potterovské mánie, to je ještě na pováženou a jistě se k tomu na konci tohoto článku vrátíme. O co však jde nyní především je můj postoj k Harrymu a k poslední části filmu, který v tomto okamžiku uvádí miliony kin na celém světě.

Avatarem je Harryho sovice sněžná Hedvika, která bohužel nepřežila nebezpečná dobrodružství svého pána. Proto vzpomeňme na její poslední statečný kousek a připomeňme si ji teď na obrázku.


Jestli se nepletu, Potterovská mánie začala rokem 2001. V té době mi bylo jedenáct let. Moje mamka byla s touto módou obeznámena dříve než já a dvě knížky - dva první díly - koupila mně a mé o dva roky mladší sestře k Vánocům. "Harry Potter? Co to je zase za blbost?" Obě dvě jsme se k novému, a ještě začínajícímu, šílenství stavěly stejně; bude to zase nějaká ptákovina, kterou svět opěvuje. A když ho opěvuje svět, tak to ptákovina určitě bude. Nějak jsem nedůvěřovala davu (a dodnes ani moc nedůvěřuji) a právě proto jsem to odsuzovala, aniž bych přesně věděla, o co jde. Je to zvláštní, když pak zjistíte, že jsme se ségrou ujížděly na Pokémonech :) Ale zpět.

Knížky jsme používaly pouze při hrách jako "knihy kouzel", protože se nám líbilo, že mají tvrdý obal a takový formát, který nám vyhovoval, abychom to mohli nazvat "knihami kouzel". Ale co bylo skutečným obsahem knih nás naprosto nezajímalo. Svět je šílený. Ovšem, už nevím jak, ale nějak jsem se nachomítla před televizí, když zrovna dávali Harryho Pottera (díl už nevím). Tak se ke mně mladý čaroděj dostal, nebo spíš já k němu. Zaujal mě jeho kouzelný svět v televizi. Ale k jádru pudla jsem se dostávala velmi pomalu a postupně. Nejdříve jsem pouze jen připustila, že to nemusí být špatné.

Co se však stát mělo, to se stalo, a já si oblíbila i slovo "bradavice". Jakmile jsem se dostala ke knihám, začala jsem být nenapravitelná a později očekávala každý nový díl s netrpělivostí. Knížky byly pro mě mnohem lepší než filmy, protože spisovatelský um J. K. Rowlingové se zkrátka nezapře - stejně jako překladatelské umění - všechno se čte tak nádherně plynule, že člověku vůbec nepřipadá, že čte. Obrazy a film mu běží před očima, třebaže se nedívá zrovna na televizi. A co si budeme povídat, film vždy nezachytí všechno.Celý příběh z písmenek jsem doslova hltala, knihy jsem přečetla zpravidla do tří dnů a leckdy jsem neměla zájem dělat něco jiného. Vždy to ve mně zanechalo hluboký dojem, protože jsem byla pokaždé dokonale vtáhnuta do děje. Navíc, a to na všech knížkách HP oceňuji asi nejvíce, zde není nouze o spletitý děj, který dokáže překvapit. Slepá stopa, na kterou nás Rowlingová často ráda zavádí, je její velkou zbraní.

A když už jsme se dotkli filmů, musím říct, že některé díly mi nepřipadají příliš vydařené, snad to bude tím, že jsem nejdříve četla knihy a teprve poté se dívala. Třeba čtyřka mě moc nezaujala. Ale na to už má každý z nás individuální pohled. Zkrátka, do filmů jsem se nezažrala tolik, jako do knih. Přece mne však režisér Yatas úplně dostal. Na poslední dva díly mne tedy "zbalil". První část dlouho očekávaného sedmého dílu jsem shlédla v kině v prosinci na své narozeniny. Moc se mi líbil. Zvláště scéna, kdy Hermiona vyprávěla příběh o třech bratrech a relikviích smrti. Nečekala jsem však, že druhá část, kterou jsem teda měla možnost shlédnout minulou sobotu, mě uchvátí ještě víc. To jsem skutečně nečekala. Opravdu totiž nejsem moc filmová. Nechci z tohoto dílu prozradit mnoho, vlastně vůbec nic, protože se nechci zachovat jako spoiler. Chtěla jsem jen vyjádřit své nadšení a vám film doporučit. Nevzpomínám si totiž, kdy jsem měla po shlédnutí filmu pocit, že bych ho ráda zkoukla znovu. Hned jsem si také musela pořídit povedený soundtrack, který také stojí za poslech.

Tím vším jsem vlastně chtěla říct, a nechť je to pro vás třeba i poučením, že člověk by neměl vše odsuzovat, aniž by věděl, o co se jedná. I když si třeba myslíte anebo máte pocit, že je to až očividné, jaké béčko máte před sebou. Nikdy totiž netušíte, za jaký kout vašeho srdce se ta věc uchytne. Vždy je jednodušší hned něco odsuzovat, než posuzovat. Jistě, jak jste si nyní mohli přečíst, i já jsem byla ta odsuzující, ale jakou chybu bych bývala udělala, kdybych jí zůstala a nepoučila se! O jaký úžasný svět bych to jinak přišla! Dnes vím, že bych toho litovala.

Nevím, zda patříte k fandům, nebo naopak k odpůrcům Pottera. Já svou cestu nenašla skrz uječený dav a přes platonickou lásku k hlavnímu představiteli filmu Danielu Radcliffovi (ovšem, když už jsme u toho, ošklivý mi taky nepřipadá :D), ale přes knihy a nadšení pro fantazii a svět kouzel. Ta cesta není špatná. Naopak.

Teď je otázkou, zda s posledním dílem filmu končí i celé šílenství. Asi je to zase o názorech na věc, nemyslím si, že by někdo z nás mohl vidět do budoucnosti. Jistě bude ten úžasný, nevšední svět, do kterého můžeme uniknout, stále spočívat v srdcích opravdových milovníků knih, filmu nebo jen fantasy. Pochybuji však o tom, že navenek obrovská manie ve velkém přetrvá. Asi je to jasné. Všechno se rodí a všechno umírá a generace, která Potterovské bláznovtví nezažila, si pochopitelně nebude pamatovat na časy úžasného nadšení, které živili, myslím, hlavně ty filmy a živoucí představitelé hlavních hrdinů, kteří ještě v budoucnu změní svůj vzhled a budou hrát v jiných filmech. Je to škoda? Jak pro koho. Možná, že když ta obrovská, pokrytecká sláva pomine, víc se Harry Potter přiblíží k těm lidem, ke kterým ještě nestihl zajít pro kus srdce. Myslím, že hlavně to bláznovství je hlavním důvodem odsuzování. A pak jsou tu samozřejmě lidé, kteří fantasy nemusí. To se chápe.

Ještě nějakých pár let budeme šílení, budeme živit plameny Potterovské manie. Ale myslím, že bude lepší, když ji pak nechámev klidu odejít, jako kdybychom svého blízkého zesnulého poslali na loďce po strastiplných vodách dál do neznáma. Příznivci tu budou vždycky. A kdo ví. Třeba se Rowlingová nebo filmaři nebudou chtít smířit s definitivním koncem a přijde něco nového starého.

A na závěr tu máme stvoření, která jsem si z filmů velmi oblíbila - Testrálové, kteří zůstávají skryti očím lidí, jež na vlastní oči neviděli smrt.
testrál

hlava testrála

Ještě na závěr bych ráda něco přidala. Původně jsem myslela na trailer k filmu, ale ten už každý milovník jistě viděl a navíc už je to pasé. Proto mi sem alespoň dovolte sem vhodit jednu skladbu ze soundtracku, tu která se mi velmi líbí.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 25. července 2011 v 16:59 | Reagovat

Děkuji za ukázku a fotografie z filmu.. Abych řekla pravdu, viděla jsem snad možná jeden díl... :-) Ale časem to doženu.. 8-)  ;-)  :-)
Máš moc pěkný blog... :-)

2 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2011 v 22:02 | Reagovat

Potterovské šílenství postupně uhasne a zbyde po něm nostalgie, tak jako po šílenství Beatles, a později Pána prstenu. Ano, skupina a filmy a knihy jsou stále v oblibě, ale ten "duch" času a místa prostě pominul.
Stejně tak to bude u Harryho Pottera, neskutečně báječné série knižní i filmové. Já měla to štěstí, že mě uchvátil ještě dřív, než propukla tzv.potterománie, takže si můžu říct, že mě nic neovlivnilo. Příběh Harryho Pottera mě nadchnul opravdu proto, že byl tak dobrý a že tomu Rowlingová vtiskla jakési kouzlo, které jiné podobné knihy postrádají. A nevím, v čem to kouzlo je, jen to cítím. (Podobně, jako určité kouzlo měla sága Stmívání, která se sice nemůže kvalitou rovnat Harrymu Potterovi, natož Pánu prstenu, ale měla něco do sebe.)
Na světě HP se mi líbilo několik věcí - smysl pro humor, věrné přátelství, nejednoznačné postavy - nikdo tam nebyl černobílý, vyloženě kladný ani vyloženě záporný, snad až na Voldemorta. Ani kouzla nezaručovaly bezpečí (trefná poznámka na začátku šestého dílu). Navíc se mi líbilo, že na konci každého dílu bylo nějaké nečekané odhalení - a i když jsem v průběhu čtení přebírala různé postavy a tipovala, nakonec to dopadlo jinak.
Filmy mě nezklamaly, prostě je beru jinak než knížky. Nejlepší podle mě byl třetí díl, i když i tam jsem měla asi dvě velké výhrady.
Poslední část jsem zatím v kině neviděla, ale protože jsem to četla, vím stejně, jak to dopadne.
(No, přiznám se, že jsem to viděla doma, protože jsem si to stáhla. Takže vím i jak to dopadne ve filmu, a scéna se Snapem mě hodně dostala. Mimochodem, tipovalas Snapea jako zloducha? Nebo jako skrytého klaďase? Tohle bylo otázkou ještě před vydáním posledního dílu, pamatuju si, jak na jednom serveru padaly desítky, ba stovky nejrůznějších teorií. A Snape byl snad nejvíc propíranou osobou... :-P
Uf. Končím s komentářem, zase je megadlouhý.

3 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2011 v 22:02 | Reagovat

P.S. tenhle mi šel odentrovat na první pokus.

4 Berry Berry | Web | 4. srpna 2011 v 12:06 | Reagovat

HP šel tak trochu mimo mě. Já se konejšila pohádkama a Erbenonou Kyticí, to je moje. Četla jsem asi první tři čtyři díly, ale pak už mě to nějak nebavilo. Píseň je moc pěkná. A nemám nic proti lidem, kterým se to líbí, páč jsme každý originál ;-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama