Astronomie vs. Astrologie

26. července 2011 v 13:39 | Mniška |  Tajemný altánek
Když se řekne astrologie nebo astronomie, každý z nás si jistě okamžitě představí hvězdy a vesmír. Obě slova mají jádro společné, ale přesto označují něco jiného. Vlastně to není tak dávno, co se astrologie teprve odloučila od astronomie, dnes mezi nimi cítíme rozdíl, takže z tohoto hlediska můžeme říct, že astrologie na světě existuje mnohem déle. Přesto tato slova i dnes velmi rádi zaměňujeme, mnohdy i neúmyslně. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl a jaký užitek nám přinášejí?


Laik by možná jednoduše řekl, že astrologie se týká jakési magie nebo duchovna a že astronomie je věda. Bylo by to však nepřesné vyjádření. Jak už bylo řečeno výše, astronomie s astrologií dříve tvořily jeden celek, stejně jako filozofie a náboženství. Ani dnes se astrologií nemůže zabývat jen tak někdo (i když mnoho lidí věří, že tomu tak není), neboť také potřebují znát základní vesmírná tělesa a ke své práci potřebují efemeridy, což jsou speciální tabulky, které ukazují postavení jednotlivých planet na obloze pro každý den. Myslím, že snad většina astrologů se považuje za vědce a mnozí astrologii považují rovněž jako vědu.

Na astrologii však více než u astronomie uplatníme subjektivní pohled, jinak řečeno záleží na nás, jestli v ní spatřujeme cestu v našem životě, jestli věříme v její sílu, vliv, který na nás může mít, anebo naopak nechceme akceptovat, že by byla astrologie "plnohodnotná" věda. Astrologie však není o víře o ovlivňování člověka hvězdami, představuje spíše duchovní filozofii a jakýsi obrazový systém skutečnosti. Prostřednictvím nebeských těles se člověk snaží dokázat jejich vliv, který má na nás a na jevy Země. Chce díky vesmírným objektům poznat sám sebe a zákony přírody, proto astrologové většinou předkládají horoskopy, vytvořené na základě studování pohybů vevesmíru. Podle některých je horoskop "učební plán" zde na Zemi, s nímž jsme se narodili. Cílem těchto horoskopů je nakonec cesta ke zmoudření, kterého bychom měli dosáhnout zaktivizováním "učebních úkolů" z horoskopu. Také se snaží zobecnit a zkoumat povahu každého znamení zvěrokruhu.

Astrologie ovlivňuje vědu i esoteriku a pomáhá nám v životě najít správnou cestu a také hledá odpovědi na naše nezodpovězené otázky. Tak dříve například panovníci hledali v astrologii pomoc a ptali se svých dvorních astrologů, zda třeba válku, kterou vedou proti svému nepříteli, vyhrají a posléze nastolí toto vítězství v jejich zemích mír. Ptali se na lék pro svou nemoc, na její příčinu i následky. Zdá se, že dříve byli astrologové spíše věštci, kteří pracovali s tajemnými silami. Aby tomu také tak nebylo, vždyť hvězdná obloha fascinovala lidi už od dávnověku. Neuměli si ještě ani ve středověku vysvětlit, jak je možné, že hvězdy společně s měsícem vycházejí na oblohu, že se pohybují a že v každém ročním období vidí jiné hvězdy a v jiných pozicích. Proto v této skutečnosti viděli něco tajemného a nevysvětlitelného a připisovali tento jev nadpřirozeným silám nebo náboženství. Noční obloha fascinuje člověka podnes. Někdy, když je jasná obloha, se necháváme unést jejím kouzlem. Něco tak nádherného musí v sobě mít kouzlo. Proto bylo vždy možné pracovat s astrologií a jejím duchovním (magickým) náhledem na věc.

Astrologie v sobě tedy nese upotřebení pro život každého z nás, proto je tak přitažlivá. Je navíc pravda, že některá nebeská tělesa mají přímý vliv na jevy na Zemi, například Měsíc, který ovládá mořský příliv a odliv, a samozřejmě i Slunce, díky němuž můžeme žít a díky kterému se mohou na Zemi střídat roční období. Proč by na nás tedy neměly mít vliv i jiné planety? U astrologie, ač je již dnes znám heliocentrický systém, je považována za středobod Země, poněvadž vlivy planet poznáváme my na Zemi. Pro sestavení horoskopu je nutné znát přesně místo i dobu narození (s přísným dodržením minut, zeměpisných šířek a délek apod.), snad právě proto ne vždy sedí horoskopy v novinách a na internetu, protože jejich autoři mohou pracovat pouze s planetami a se znameními zvěrokruhu, nemají jiné konkrétní údaje. Proto, pokud někdo "horoskopuje", je lepší nechat si udělat svůj horoskop "na míru". Prvky horoskopu jsou tři: znamení zvěrokruhu, planety a domy (dvanáct polí, na něž je horoskop rozdělen). Astrologie je však mnohem složitější, než může vypadat, proto nemám v úmyslu o ní mluvit dopodrobna - vydalo by to na celou knihu.

Astronomie už je pak čistá věda, která pro své zkoumání užívá různých astronomických nástrojů a teleskopů. Hlavně se zde prolínají vědy matematické a fyzikální.( V jedné z knih Vědy na Zeměploše od Pratchetta jsem jednou dokonce četla jakousi ironickou poznámku, že pouze astronomové si mohou dovolit úplně si vymýšlet názvy pro nově objevené jevy a objekty, aby vypadali učeně, ale zároveň má název zakrýt skutečnost, že se ve skutečnosti vlastně neví, co to přesně je a co to všechno umí). Astronomie nás samozřejmě učí a zkoumá nebeská tělesa a snaží se nám pomoci porozumět tomu, jak vesmír vznikl, neboť můžeme říct, že pohled do jiných a vzdálených galaxií je pohled do minulosti.

Díky astronomii dnes dokážeme pojmenovat mnoho vesmírných objektů a jevů, můžeme předpovědět, jakým směrem se vydají asteroidy, za jak dlouho se například přiblíží Zemi, zda ji mine, či nikoliv. Díky astronomii poznáváme svět "tam venku", svět tak obrovský, jaký my si nedovedeme představit, neboť, kdo z nás si dokáže představit "nekonečno"? Je pravda, že o vesmíru stále nevíme vše, zatím nám astronomové poskytli pouze teorii, podle které vesmír, a tělesa v něm, vznikla. Ale právě od toho je zde také astronomie, která stále neúnavně bádá po všem neznámém a hledá odpovědi na naše palčivé otázky ohledně vesmíru.

Tedy stejně jako astrologie, může i astronomie přinést mnoho tajemství a tajemna, neboť, čím více toho víme, tímvíce máme i otázek. Někteří z nás mají pocit, že astrologie patří do jakési spekulativní, duchovní či snad magické sféry a že v mnohých případech přináší rozporuplné výsledky. Nezapřeme však její existenci a fakt, že jí důvěřovali lidé bezmezně mnohem déle, než my dnes astronomii. Zda můžeme astrologii nazvat vědou, je dnes už subjektivní pohled, pravdou ale je, že, kdo se jí chce věnovat, rovněž by měl disponovat mnohými znalostmi. Vždyť i dříve byli astrologové považováni za velké učence.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 4. srpna 2011 v 11:58 | Reagovat

Naučné články od tebe se mi moc líbí, vždy se dozvím něco nového a hlavně ponaučného. K astrologii mám odstup, ale astronomii ráda - spíše pozorování hvězdiček, když pod nimi usínám. Párkrát jsem takto viděla padat hvězdu. A je to nádhera, vidět čisté nebe :-). A taky pěkná zima, když měsíček svítí :-D.

2 cdfedfefef cdfedfefef | 29. dubna 2014 v 13:57 | Reagovat

fuj

3 Honza Honza | 11. srpna 2014 v 17:16 | Reagovat

Astrologie není věda!!! Věřte si, v co chcete, ale nepiště tento nesmysl. Věda je založena na kritickém pozorování, popisu všeho kolem nás a empirii. Sám jste napsal, že astrologie je subjektivní. Subjektivní věda je protimluv. Spíše by se hodilo, subjektivní pavěda. Každý jev lze vysvětlit jen jednou pravdou. Věda se snaží tyto pravdy hledat. Někdy se mýlí a někdy ne.  Astrologii vnímám jako jednu z mnoho esoterických výmyslů.
Také mi nepřijde správné tvrdit, že astrologie tu byla dříve než astronomie. Dříve tvořili jeden celek a v každém koutě disponovali lidé různými znalostmi. Takže astronomie, nevychází z astrologie, ale obě si byli rovnocenné a rozdělili se.
Dále se mi nelíbí argumenty typu:
„ Je navíc pravda, že některá nebeská tělesa mají přímý vliv na jevy na Zemi, například Měsíc, který ovládá mořský příliv a odliv, a samozřejmě i Slunce, díky němuž můžeme žít a díky kterému se mohou na Zemi střídat roční období. Proč by na nás tedy neměly mít vliv i jiné planety?“
To skoro zavání názorem, že astronomie snad tohle popírá, Samozřejmě, že mají mnohé vesmírné objekty vliv na život na Zemi. Ale nepotřebujeme astrologii, abychom tohle dokázali.
Na počátku před 13,8 miliardami let došlo ke kataklyzmatické události zvané velký třesk. Pokud je standardní model pravdivý, tak otázka co bylo před velký třeskem, postrádá smysl. Neexistovala žádná energie a ani časoprostor. No jo ale kde se to tedy vzalo? Odpovědí je, že z ničeho. Vím, že je to těžké pochopit ale příroda tohle dělá pořád. Stačí se podívat na svět subatomárních částic. Zde vznikají a zanikají částice z ničeho. Nebo třeba v hlubokém vakuu, ve kterém dochází k neustálému vytváření elektron-pozitronových částic. Aby něco takového bylo možné, nesmí být porušeny zákony zachování energie. Což je v pořádku, protože výše zmíněné elektron-pozitronové páry mezi sebou rychle anihilují a navíc jejich spojením nedojde k porušení zákona o zachování energie. Problém nastává v okamžiku, když chceme takto vysvětlit velký třesk. Stephen Hawking zastává názor, že veškerá energie byla stvořena z ničeho a jejím protikladem je záporná energie neboli prostor. No takže to máme první událost, co ovlivnila naše životy.
Pak tu máme čtyři interakce, které jsou hnací silou a neměnnými pravidly fungování vesmíru. Je silná jaderná síla. Ta je zodpovědná za to, že vznikla atomová jádra a také je zodpovědná za existenci jiných prvků. Silná jaderná síla je mimo jiné hnacím motorem všech hvězd. Pak tu máme slabou jadernou interakci. Ta je zodpovědná za všechny rozpady. Například za přeměnu neutronů v jádra vodíku anebo za veškeré rozpady, takže je také zodpovědná za existenci jiných prvků a za ionizující záření částicové povahy. Pak je tu elektromagnetická interakce. Ta je zodpovědná za existenci celých atomů, za elektromagnetické záření, za chemii, za magnetismus, elektřinu, za to, že se nepropadneme do středu Země a za mnoho dalších věcí. No a pak je tu gravitace. Gravitace ovlivňuje zakřivení časoprostoru. Takže ovlivňuje plynutí času a také je zodpovědná za existenci veškerých galaxií, planet, hvězd, černých děr zkrátka všeho co vás napadne. Takže tyto síly jsou zodpovědné za tvář vesmíru a díky nim je vůbec možné, že existujeme.
Nebýt černé díry uprostřed Mléčné dráhy tak by se tu nikdy nezformovala Země. Nebýt temné hmoty většina hmoty z naší galaxie by se rozfoukala do okolního kosmu a nám by zbylo málo materiálu na stavbu takové úžasného množství hvězd. Nebýt Jupiteru tak bychom byli daleko častěji pod střelbou planetek a meteoroidů. Nebýt Země v obydlené oblasti tak by Země byla buď spálena anebo by navěky zmrzla. Nebýt magnetosféry Země přišli bychom o naši hustou atmosféru a pak i o kapalnou vodu. Zemský povrch by byl spálen radiací a nic by tu nepřežilo. Nebýt tekutého jádra nebylo by magnetosféry. Nebýt železa, uranu, draslíku, thoria atd… nebylo by tekutého jádra. Nebýt hvězd nebylo by těchto prvků a tím by tedy nemohl vzniknout život. Nebýt temné energie náš vesmír by se vlivem gravitační interakce už dávno zhroutil do sebe a zbyla by jen jedna velká černá veledíra.
To je jen malá ukázka toho jak nás ovlivňuje vesmír. A tyto znalosti máme díky astronomii v zákonech a teoriích výše není ani špetka o atrologii. Tohle je můj subjektivní avšak kritický názor a myslím si, že i pravdivý. Jistý si však nemůže být zatím ničím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama