Velikonoční focení

25. dubna 2011 v 15:48 | Mniška |  Nový vítr

Ani já nechci zůstat pozadu a chtěla bych Vám všem popřát pěkné Velikonoce. Nečiním tak úplně brzy, ale pozdě také ne, vždyť svátky Velikonoc jsou mnohem delší, původně je to totiž křesťanský svátek, který slaví Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a tato sláva nemůže být odbyta jen jedním dnem. Jako už tradičně, mé přání bude fotografické, takže v tomto krátkém článku o tom, jak prožívám Velikonoce, najdete i přání, které jsem letos nafotila exkluzivně se svou milovanou sestrou a jejím klukem (ne, není můj, je to divný, co? Když se fotím s klukem své sestry :D).


Tímto přáním, takovým kapánek vlastně rodinným, bych Vám ráda popřála hezké svátky. A ráda k tomu samozřejmě něco dodám. Musím poděkovat dvoum hrdličkám, které stojí za mnou, protože jsem je kvůli focení vytáhla z postele, kde si pěkně lenošily a rozhodně z ní nechtěly ven. Velmi ale oceňuji, že můj vrtošivý návrh na focení, i s mými vymyšlenými postoji a rekvizitami, podpořili a neřekli jednoduše: "Jdi do háje a nevotravuj furt!" Takže hezky vstali, zkrášlili se a hurá do toho! Že jsme se u toho ale strašně nasmáli! Fotili jsme totiž samospouští a lidi ne a ne se tvářit drsně :D Museli jsme se pořád něčemu smát.

Když jsem se trochu rozepsala, ještě bych sem chtěla přihodit pár foteček Velikonočních dobrot a mých výrobků a něco napíši. Rozhodla jsem se, že celou neděli a pondělí se oddám prázdninám a budu si dělat co chci, tyto dva dny se chci
prostě na školu definitivně vykašlat.

Včera ráno jsem se jako zpěvačka účastnila Velikonoční mše v kostele. Byla to pro mě úžasná zkušenost, jednak je totiž zpěv v kostele úplně něco jiného než zpěv s mikrofónem, tomu se obecně říká popový zpěv, kdyžto zpěvu v divadlech, při opěře, nebo i takhle v kostele je zpěv klasický; člověk by to normálně asi neřekl, ale technika těchto dvou stylů je úplně odlišná, nedokážu vám to přesně vysvětlit, ale zní to prostě jinak a i se to "dělá" jinak. A za druhé jsem měla své úplně první sólo v tomto klasickém stylu, ve kterém moc zkušená nejsem, ale i tak jsem se sebou moc spokojená. Moje vlastní rodina můj hlas ani nepoznala, myslela si, že to zpívá někdo jiný, nicméně se jim to moc líbilo, vlastně celá ta Velikonoční mše, přestože věřící nejsou. Ale jsem moc ráda, takhle na Velikonoční mši jsme byli vůbec poprvé a všem se nám to moc líbilo.Tenhle odstavec prosím neberte jakože se vytahuji, ale ani nevíte, jak jsem šťastná za tuhle zkušenost!

Včerejší den byl vůbec skvělý, protože jsme pak ještě s rodinou zajeli na zámek do Velkého Března. Zámek patří k jedněm z těch nejmenších a také nejmladších (50. léta 19. století) a obývala ho šlechtická rodina Chotků (jistě vám říká něco jméno Žofie Chotkové, která vlastně způsobila ten mezinárodní skandál na začátku 20. století, když se provdala za Františka Ferdinanda d´Este). Velmi nás překvapilo, že tento malý zámeček nám dokázal nabídnout tak mnoho. Prohlídka nám trvala více jak hodinu a půl a průvodkyně nám ukázala daleko víc, než kdybyste se jeli podívat do většího zámku, jen máloco bylo skryto naším zvědavým očím. Navíc jsme přijeli zrovna po dokončené rekonstrukci soukromých pokojů rodiny, takže to tam vonělo ještě novotou. Doporučuji se tam zajet podívat a budete překvapeni!

Tak, a byla řeč o mé výrobě. Už zde můžete vidět pár fotografií. V pátek jsme s kamarádkou napekly povidlové tvarůžky - takové mini tvarohové taštičky plněné povidly. Chtěla jsem vám je nafotit, ale hned se snědly, takže bohužel, nicméně mě to podnítilo k tomu, abych se je pokusila upéci znovu, začalo mě to bavit. A to jsem vlastně stále ještě začátečník.

Co se týče Velikonoc, chtěla jsem něco provést s těmi kuřátky, které jsem tu na blogu předváděla, takže jsem jim vyrobila vlastní miniaturní košíčky a k některým z nich jsem vyšila "travičku" s kytičkami. Asi jsem blázen, ale mě strašně moc baví vyrábět drobné věci. A mám tu i další fotku. Vyrobila jsem dále malou šperkovničku s šuplíčky, mini CD, zásuvkami a mini krabičkami. Prostě jsem si zase jednou tak hrála. A mamka se mi opravdu směje, že jsem šílenec, protože to, co dělám je v podstatě nesmyslné; šperkovničku na nic nepotřebuji a košíčky na kuřátka se také hned po Velikonocích uklidí. Ale nemůžu si pomoci, moc mě to baví!

Tak, to bylo jen něco málo k mým Velikonocům, každopádně Vy je ještě stále užívejte a znovu přeji hezké Velikonoce!

Jen bych ještě ráda upozornila, že jsem se dnes ráno docela činila a pokud byste něco chtěli vědět o recyklačních kódech a o češtinářských příručkách, něco málo jsem o tom napsala
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 26. dubna 2011 v 23:42 | Reagovat

Činila ses hodně! Šperkovnice se šuplíčky se mi líbila, a vůbec tvoje výrobky. Lidičky, jste všichni tak šikovní! Pobavily mě povidlové tvarůžky, protože jsem si fakt představovala nějaké jídlo z olomouckých tvarglů, ale ve spojení s povidlama... :-D
Pěkná je i velikonoční fotka. I když skutečně, moc hrozivě se netváříte, spíš to vypadá, že jste se při focení dobře bavili (to vlastně i píšeš).
Zpěv v kostele? A sólo? To je pocta. V kostele je skvělá akustika (mimo jiné) a taky úplně jiná atmosféra, muselo to být krásné.
Velikonoce už jsou za námi, škoda, že netrvají dýl. Ale to by nebyly Velikonoce,... :-?  ;-)  :-)

2 Nebožka Nebožka | Web | 27. dubna 2011 v 16:55 | Reagovat

Na Velikonoce taky jezdíváme na výlet, kvůli mně na zámek, jinak by se mnou bylo k nevydržení. Letos jsem vybrala Slavkov.
Miluju zámky!
(Na té fotce jsi která z těch slečen?:))

3 Mniška Mniška | E-mail | Web | 30. dubna 2011 v 9:12 | Reagovat

[1]: Mnohokrát děkuji za tvé milé pochvaly, vždy potěší! Ano, byla to pro mne neskutečná pocta. O to víc, když vím, že na sobě musím ještě dost makat ohledně klasického zpěvu, v tom sboru jsou daleko lepší zpěváci a přesto mi tu šanci dali. Moc ráda bych jim jednou chtěla poděkovat třeba tím, že to jednou zazpívám bez chybičky (což se v mém případě asi nestane, ale snažit se o to budu :))

[2]: Tak to je fajn! Také mám ráda zámky, ovšem moc mi na sobě vadí, že si po nějaké době přestanu pamatovat, jak to tam vypadalo a kdo ho vlastnil, asi si budu dělat nějaké "zámkové deníky". Jinak jsem ta uprostřed :)

4 Nebožka Nebožka | Web | 3. května 2011 v 19:27 | Reagovat

[3]: Já to řeším tak, že si prostě koupím pohlednici, nejlíp nějakou staře vypadající:)

5 Berry Berry | Web | 5. května 2011 v 10:30 | Reagovat

Co je malé, to je milé. Nádherné přání, opravdu překrásné, všem vám to tam moc sluší :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama