Zlatý kompas

9. dubna 2011 v 23:55 | Mniška |  Společenský sál


Dnes večer jsem si trochu dáchla. Měla jsem chuť ponořit se opět do jiných světů fantazie a rozhodla se, že se znovu podívám na film Zlatý kompas. Již jednou jsem ho viděla v kině. Tehdy, ačkoli jsem byla naplněna spíše pozitivními pocity, se mi na něm cosi nezdálo, ale neuměla jsem to pojmenovat. Dnes už vím, jak to formulovat a chci se s vámi o své dojmy podělit, přestože nejde zrovna o nějakou fantasy pecku roku a že film už patří ke starším produkcím; nepletu-li se, pak jsme na něj mohli chodit do kina v roce 2008.


Tehdy, když jsem vyšla z kina, převládaly ve mně rozporuplné pocity, musím ale říct, že převážně pozitivní. Pochopte, jsem nenáročný člověk; nenáročný divák, posluchač, přijímač aj. Prostě u mě se lze zavděčit převážně vším a když v něčem najdu alespoň prvek něčeho, co se mi líbí, hned smetu všechna další negativa ze stolu. Takže ačkoli mám pocit, že Zlatý kompas byl celkem slabým odvarem fantasy (sama to cítím, nepíšu to tak jen proto, že tak činí spousta recenzí a ohlas lidí na film je nevalný), neodsoudím ho. Přesto jsem se ani nestala jeho zfanatizovaným fanouškem. I nadále mám z filmu rozporuplné pocity.

Jsem ale fantazák, a snad i proto nebudu mluvit o filmu ve špatném duchu, upřímně je tomu tak tedy z principu. Dovoluji si říct, že film je fantasy jako "prase" a i to je jedna z věcí, kterou oceňuji. Inu, možná by bylo lépe stručně postihnout děj, pro ty, kteří se nedívali. Snad hlavní myšlenka filmu je ta, že vedle sebe koexistuje více světů (mezi nimi i ten náš), příběh je ale o jiném světě, kde má každý člověk svého "démona" v podobě zvířete, v němž spočívá lidská duše, cokoli se stane zvířeti (které má své vlastní myšlení a dokáže mluvit), stane se i jeho člověku, opačný proces je rovněž možný. Hlavní hrdinkou je mladé, školou povinné, děvče jménem Lyra a samozřejmě, ačkoli je to ještě dítě, je ve všech ohledech dokonalá, chytrá a samozřejmě se na ní vztahuje tajemné proroctví o tom, že rozhodne válku mezi dobrem a zlem. (Dneska jsou ta děcka ve filmech nějak populární, že by chtěli filmaři do dnešních zlobivých dětiček touto cestou nacpat samé ctnosti?). No, jde zkrátka o to, že její strýc objeví možnou cestu do jiných světů a výkonné moci magisteriu se to samozřejmě nelíbí, protože by si tento fakt nechalo rádo pro sebe, případně proto, aby mohlo všechny světy samo ovládnout. To je opravdu jen hlavní nástin příběhu, jinak se ve filmu s Lyrou vydáte na daleké dobrodružství za záchranou dětí a nejen jich. Musím říct, že film je na dobrodružství dost bohatý.

Nyní přejděme k mému hodnocení, kvůli němuž ostatně tento článek píši. Začnu tím, co mě ve filmu nadchlo. Některé myšlenky filmu mi připadají moc pěkné, jako například zvířecí démoni. Vlastní svět, v němž se ocitáme, je pro mne také okouzlující, má svou vlastní architekturu, design, prostě už na první pohled záležitost fantazáka, která vás neopouští po celý film. Jak jsem napsala, je to skutečně fantasie jako "prase". Zlatý kompas, který zašifrovaným způsobem poukazuje na pravdu světa je také moc fajn věcička, rozhodně by mi nevadilo, kdybych ji vlastnila (ovšem, autor příběhu by mi asi dodatečně nepřipsal schopnost v něm číst odpovědi, to by pak bylo těžší). Málem bych také zapomněla na úžasnou hudbu, kterou hodnotím sto procentně jako kvalitní. Hned jsem si musela pořídit soundtrack, když jsem vyšla z kina domů. Protože hudba mě uchvátila už při prvním shlédnutí filmu v kině, což se mi často nestává. Je ale pravda, že se to asi nedá poslouchat pořád, protože hudba především podtrhává naléhavost filmu a jeho ne zrovna veselý příběh, nicméně i bez obrazu, kdybyste film neznali a skladby z něj si poslechli; na první poslech byste poznali, že jde o magický film, neboť i jeho hudba je tajemně kouzelná.

Co je mi však trnem v oku, je zase dítě jako hlavní hrdina. Ne, že bych měla něco proti dětem (no, tak dobře, mám, ale s tímhle to nemá nic společného), ale nejsem ráda, když se lidé ve filmech chovají a jednají tak, jak by to ve skutečnosti nedělali. Lyra byla opravdu neobyčejně bystré děvče s vytříbeným jazykem, vždy si věděla rady, vždy unikla zlu, a dokonce se jí podařilo pěkných pár kousků, které by se třeba ani dospělým nevydařily. Je to prostě se vším všudy kladná hrdinka bez jakýchkoli vedlejších špatných "příměsí", které děti rozhodně mají. Je sice opravdu mladá, ale dokáže všechno a z ničeho nemá strach - až nepřirozená odvaha a za všech okolností zachovaná čest. Tak, tohle už jsme v posledních několika letech mohli ve filmech pozorovat častěji - dokonale kladné děcko, které zachrání celý svět, popravdě už mě to docela nudí a irituje. Jednou dvakrát, tak to mlčím a nic neřeknu, ale podobný námět už jsem viděla dostkrát, takže stačí.

Také je mi trochu proti srsti vcelku jednoduchý příběh. Jistě, jsou tam nějaké vcelku originální odchylky (myslím kupříkladu unášení dětí), ale základní příběh o tom, že existuje jedna zlá instituce, která chce ovládnout totálně všecko, to už nás také moc neuchvátí. A pak je tu ještě jedna věc. Film je moc černo-bílý. Jsou buď jen dobré, kladné postavy anebo jen zlé; čisté dobro proti čistému zlu. Pravda, možná, že kdybych byla ještě malá, asi by mě to příliš netankovalo, dnes jsem (ačkoli stále skromný divák) trošku náročnější a až moc pozoruji svět kolem sebe a vím, že se nedělí jen na dobro a zlo. Víte, mám ráda fantasy, protože není skutečné, ale jednání lidí, to nejsem ráda, když se překrucuje, tam se mi moc nelíbí, když se to příliš idealizuje. Samozřejmě se nechci dívat na špinavé politiky, zlobivé děti a kouřící matky a taťky chodící opilí z hospody, to ne. Ale nikdo na světě není absolutně dokonale dobrým člověkem, i kdyby o to sebevíc stál, lidské přirozenosti to odporuje. Ano, mám ráda pohádky a koneckonců na hodné a krásné lidi se skutečně pěkně kouká, to jistě, ale opravdu by mi stačilo jenom trošinku, pidimini náznak, že se nejedná jen o černo-bílé postavy, skutečně jen ťutí náznak a já budu spokojená. Myslím, že má naivita pomalu odjíždí ze stanice "můj člověk" - "pápá," mávám mu s uslzeným kapesníčkem. Ne, to nikoli, naivní budu vždycky, ale nikoli pokud se to týká filmů, tam přílišnou a nesmyslnou naivitu také odsuzuji.

Takže na jednu stranu jsou tam moc pěkné myšlenky a mně se líbí, že je to prostě dokonalý recept fantasy s množstvím ingrediencí fantazie, ale na druhou stranu jsou podle mě ty negativní důvody, o kterých jsem se tak sáhodlouze rozpovídala, hlavním důvodem, proč film nebyl velkým úspěchem, spíše naopak propadl. Každopádně, pokud filmaři nezměnili názor a já to zase nevím, měli by připravovat další díl trilogie. Já se budu smiřovat se svým vnitřním rozporem ohledně filmu, říkám si, že bych si asi měla pořídit knížku, protože ty jsou většinou lepší, než filmy. První díl napsal Philip Pullman 1996. Snad budu mít tedy štěstí a někde na ní narazím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 10. dubna 2011 v 11:15 | Reagovat

Zlatý kompas je můj oblíbený příběh. Četla jsem knihu (knihy, ony byly tři) a viděla film (první). A mám z něj také rozporuplné pocity, na rozdíl od tebe však nevím proč. Něco mi tam taky nesedělo. Možná žes mi trochu napověděla - sama hlavní hrdinka. Ale v knize nebyla zas tak kladná, hlavně na škole byla pěkný spratek, protože hřešila na svoje dobré postavení. Ona si totiž myslela (a všichni ji v tom vědomí udržovali), že je sirotek, ale taky byla nějakým způsobem protekční - jak to bylo s jejími rodiči, se ukázalo až časem.
Ta blonďatá madam, co ji sebou odvezla, byla právě jedna z nejrozporuplnějších postav - zpočátku představovala tu zlou stránku. Jenže její charakter se ukázal až v dalších dílech.
Možná to pokazili tím, že i když to je dětská fantasy, natočili to moc dětsky. Ano, byla tam skvělá hudba, výborné triky, zajímavé postavy a netypický příběh (divoženky a medvědi zapojeni do války, to se moc ve fantasy nevyskytuje - a myšlenka zlatého kompasu, který ukazuje věci, které nastanou, nebo nastaly, to je taky zajímavé. Myšlenka démonů, kteří jsou k nám připoutaní - je to vlastně něco jako duše? Jen ve zvířecí podobě? A myšlenka průchodů mezi světy, taky zajímavé.
Možná to měli natočit víc "dospěleji".
Možná to taky trochu pokazil dabing, film jsem neviděla v originále - a ten upištěný hlas hlavní představitelky (myslím ten dabovaný) už mi pěkných pár let leze na nervy. (Tedy ta dabérka).
Ale zase takový propadák, jak to ostatní líčí, to snad nebyl.

2 Mniška Mniška | E-mail | Web | 14. dubna 2011 v 11:01 | Reagovat

S tím šíleným dabingem souhlasím rovněž. Opravdu moc mi vadil především hlas Serafiny Pekaly, opravdu nechápu...Jestli to byl takový propadák, ono se to spíš hodnotí ne z hlediska líbivosti (to nevím, jak na tom film je z tohoto pohledu), ale z hlediska takového, že příjmy zdaleka nepokryly náklady filmu.

3 Vendy Vendy | Web | 16. dubna 2011 v 20:30 | Reagovat

[2]:Právě že to byl propadák finanční, protože zřejmě neupoutal lidi. Takže na něj nechodili... ale to mohla být taky vina špatné reklamy, protože Zlatý kompas jako příběh není tak megaznámý jako třeba Pán prstenu nebo třeba Zaklínač...nebo Excalibur. :-?
Fakt je, že mi příběh nepřipadal tak špatný a triky dost dobré, ale něco tomu chybělo. Něco, co měl právě Harry Potter nebo onen Pán prstenu. Nebo Excalibur. Nebo Jestřábí žena...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama