Facebook, aneb proč nefandím xichtknize

30. dubna 2011 v 9:26 | Mniška |  Pergamen a brk


Tato úvaha o tom, co si upřímně myslím o sociální siti Facebook, přišla na svět na sblogu 28.8.2010. A mé názory zůstávají nadále stejné.


Myslím, že až vyjde tento článek na světlo světa, mnozí z vás proti němu budou protestovat nebo se alespoň objeví nějaké výhrady. Ale nevadí, na světě jsou lidé, kteří nejsou stejní a ani nemají shodné názory, nejen proto, aby pro nás nebyl tento svět tak šedivý, ale myslím, že důvod je i ten, abychom my všichni společně se svými rozdílnými názory přišli na nejlepší řešení a způsoby a nakonec se na nich třeba mohli i shodnout. Totiž, když každý z nás přemýšlí jinak, pak také může skupině přispět právě tou svou rozdílnou myšlenkou a pak když všechny ty názory splácáte dohromady, něco vznikne a může to být i dobré. Kdybychom přemýšleli všichni stejně, máme jednostranný pohled na věc a výsledek by nemusel být zrovna ideální a zdaleka ne tak promyšlený, trvalo by pak delší čas, než bychom se dobrali k lepšímu výsledku. Ale to jsem trochu odbočila.

Už je to nějaký ten rok, co se občas zamyslím nad tím založit si Facebook, který se stal velmi populárním. A možná i to je jeden z důvodů proč jsem si tam svůj účet doposud nezaložila. Nebo takhle, založila, ale ne na dlouho. Bylo to ještě v době, kdy nebyla tato záležitost ještě tak známá a můj kamarád mě tam vlastně prostřednictvím emailu pozval. Jakmile jsem si tam založila svůj účet, trochu jsem to prošmejdila a zkusila si tam napsat pár svých údajů. Pak jsem nad tím trochu zapřemýšlela a za pár dní jsem se rozhodla odhlásit definitivně. Za prvé mě to tam moc nebavilo, za druhé, jak jednou řekla moje kamarádka Květa, lidi, se kterými chci mluvit a stýkat se s nimi, mám buď na ICQ anebo ještě lépe v telefonním seznamu v mobilu, nač mít tedy Facebook. Tím to pro mě haslo a víc už jsem to neřešila, ačkoli mi vadilo, že vymazat svůj účet z Facebooku nemůžu úplně. Sice tam nikdo mé jméno nenajde, když ho bude hledat, ale kdykoli bych se zase znovu rozhodla tam páchnout, můj profil, který jsem si založila, tam někde "visí" v internetovém vesmíru. A vlastně i tahle věc mi na xichtknize vadí. Mé osobní údaje má Facebook neustále při sobě. V dnešním světě, který hodně pracuje s daty to může být i nebezpečné.

Důvod popularity přišel později, až když se lidé kolem mě stávali trochu fanatici a dnes už není snad nikdo z nich, kdo by neměl kromě mě účet v tomto seznamovacím světě. Ono, co je moc populární, tomu příliš nedůvěřuji a v podstatě, nejspíš ze zásady, občas nechci chodit s davem a ráda jsem prostě svá. Totiž, vůbec mi nevadí, že nejsem členem rodiny Facebook, já si bez něj vystačím v životě velmi dobře. Ovšem než se xichtkniha tolik proslavila, nebyla jsem jejím odpůrcem, nyní by se dalo říct, že jím jsem. Móda občas nediktuje dobrou věc a ačkoli uznávám výhody seznamovacího portálu, vnímám více skrytého zla, které mnozí lidé v dnešním světě nevidí; nevýhody schované pod výhodami a pak na to hodně lidí nakonec doplatí. Možná proto také nedůvěřuji populárním věcem. Dám příklad. Rychlé občerstvení např. McDonald´s je velmi oblíbené a ačkoli jídlo, které prodávají dobře chutná, je zároveň i příliš nezdravé, to však nic nemění na věci, že se tu lidé opravdu hodně rádi stravují. Takových příkladů bychom našli hodně. Navíc si myslím, že dnešní člověk je ovlivněn povrchními věcmi, ale abychom jim nekřivdili, tak přidáme i povinnostmi v práci, ve škole a starostmi moderního člověka, které, ačkoli se na první pohled můžou zdát malicherné, jsou v této době celkem vážné. Tím zapomíná přemýšlet i o hlubších souvislostech a nemá čas se pozastavovat nad hodnotnějšími myšlenkami. Neříkám, že jsou takoví všichni, zase se dostáváme k tomu, že spoustu lidí není v názorech shodných. Takže proto se neřídím davem, ale chci spoléhat sama na sebe, tím ale nechci naznačovat, že si nenechám poradit, jsou chvíle, kdy potřebuji něčí pomoc, ale většinou jsem se i sama mnohokrát přesvědčila, že je někdy rozumnější spoléhat sám na sebe.

Také mi přijde, že když se něco stane populární, ti autoři, ti, kterým se ten úspěch dostává, toho jen využijí ve svůj vlastní prospěch a časem vymyslí "skvělou inovaci", která se na první pohled zase tváří zcela mimořádně, přitom jde jen o to, aby si ti druzí namastili kapsy. Většina věcí, které jsou tu "pro nás", jsou tu ve skutečnosti pro ně. To, že se dělají úžasné zubní pasty, které omladí naše zuby a vydáte za ně stovku, za kterou koupíte hodnotnější věci, jsou zase jen podvody, které mají zajistit skvělé příjmy výrobcům. Přitom je tak evidentní, že to prostě nemá kýžený výsledek. Stejně z některých ty peníze dostanou. Peníze, peníze...přesně nevím, jak to funguje na internetových serverech a jak moc člověk má z toho, že mu miliardy lidí chodí na stránku, ale peníze se v tom jistě točí. Tedy, neříkám, že to, co se vyrábí a dělá pro peníze, občas nemusí být užitečné, někdy se ty chytré hlavinky docela trefí, co si budeme povídat. Ono to má mít koneckonců nějaký účinek, aby si to ti lidé pořídili a využívali to. Ale tak je to téměř se vším a to, že tohle řeknu na plnou hubu, tím nic nezměním a kdybych neměla využívat všechno, o čem si myslím, že vzniklo hrabivou cestou, asi bych se ocitla na dně a mohla rovnou umřít na existenční nedostatky. Takže tohle k Facebooku připojuji jen jako mašličku.

Nicméně v tom stejně vidím trochu zlo. Všude jsou vaše osobní údaje, které dnes může využít kdejakej blbec a jste namydlení. Je to parádní žrout času, takže místo toho, abyste s tím kamarádem šli třeba na plavání nebo si uspořádali piknik, tak s ním raději budete blafat po Facebooku. A i zde najdeme nevýhodu, protože je rozdíl mezi tím, co člověk napíše a mezi tím, co řekne. V napsané větě mnohdy ani neodhadnete, jak byla vlastně myšlena. Ale to už je asi i na lidech a na jejich mírách hodnocení, jak se s tímhle vypořádají, možná bychom to mohli v tomto případě odsunout na druhou kolej. Mluvila bych i o jiných věcech, které mi připadají nevýhodné, ale myslím, že v mnohém byste to považovali za drobné a neotesané detaily, jako třeba, že tam na vás všude působí právě ten dav, dnešní prostoduchost. Jistě, nemusí to tak platit vždycky. Musím zase připustit, že jsem o našem světě týkajícího se lidí, získala celkem ponuré představy, mimo jiné i z vlastních zkušeností.

Jistě, můžu mluvit i o výhodách: mám všechny své přátele pěkně pohromadě, mohu s nimi prostřednictvím Facebooku upevňovat vztah, mohu se seznamovat s novými lidmi a najít i své staré známé. Jsou tam všichni, tím pádem, když uspořádám party, doví se to každý, aniž bych je musela všemožně shánět. Fajn. Ale i to můžu udělat jinými způsoby, třebaže se mohou zdát náročnější nebo zdlouhavější. Navíc osobně dávám přednost živým kamadům, před virtuálními. Nicméně jsou tu tedy již řečené výhody, které mě právě nutí přemýšlet o tom, jestli se nepoddám. Jelikož existuje komunita lidí, kterou mám velmi ráda a která se navzájem domlouvá jen prostřednictvím tohoto trendu, často se na mě zapomene a já později zjistím, že jsem nebyla na mnohých jejich akcích. Také už jsem poznala, že se mi mé bývalé kamarádky díky Facebooku, který nevyužívám, velmi odcizily, nebo spíš já jim.

Je docela dobře možné, že se vám mé názory mohou zdát zastaralé a nemoderní. No, možná si jen nechci zjednodušovat život, protože i cesta může být cíl a může mě nějakým způsobem naplňovat. Kdo říká, že stále lepší technologie je známkou úspěchu? Cítím, že je tomu mnohdy spíše naopak.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 5. května 2011 v 10:18 | Reagovat

S článkem s tebou naprosto ve všem souhlasím. Úplně s každou větou, slovem, písmenkem. Originalita lidí a jejich názorů je to, co mě na světě strašně moc baví.
FB také nemám, a to z naprosto stejných dlvodů, jako ty. Ani jsem si ho nezakládala. Také celkem proudím proti davu, vadí mi osobní údaje a to, že lidé si věci domlouvají raději takto, než aby si zavolali, napsali sms a podobně. Čím dál častější protiargument, který dostávám, je, že tam můžu mít pouze své jmén, žádné údaje, statusy apod. a jen sledovat akce. Ale já třeba ani netoužím, aby lidé sledovali, na které fotce mě kdo označil, kdo je v mé skupině přátel a proč si zrovna jeho nechci přidat mezi své přátele.
Mrzí mě to samé, co tebe. Čím dál více akcí se domlouvá pouze přes FB a já o nich nevím. Protože tam nejsem, nedozvím se o nich a když ano, pouze náhodou. Proto jsem ráda, že například jeden kamarád z rádcovského kurzu mi píše informace k akcím, které se zveřejní na FB a jen díky tomu o nich vím. Sama preferuji e-mail, který mohu rozposlat skupině se všemi detaily a ano, ono to funguje. Funguje tak veškerá domluva, kterou s rádci máme (například teď plánujeme akci).
Hou, už mě nic nenapadá, stejně se jen po tobě opakuju :-).

2 Alisa Alisa | Web | 20. května 2011 v 21:05 | Reagovat

Facebook som mala, keď ešte ani nebol v slovenčine . Keby nebolo facebooku, moji kamaráti zo sveta by na mňa nemali žiadny kontakt . Nebyť Facebooku na svojich bývalých spolužiakov by som úplne zabudla a nikdy by sme sa nestretli . Nebyť Facebooku, nemohla by som byť v dennom kontakte s mojím bratom, nevlastnou mamkou a otcom . Nebyť Facebooku nestúpalo by mi sebavedomie tými správami na profile o tom, ako ma ľudia ľúbia . Nebyť Facebooku, nevedela by som, že mi zomrel kamarát, pretože som bola 1000 kilometrov od neho . Nebyť Facebooku, nenapísala by som plno vecí, ktoré som nedokázala povedať nahlas . A to je iba pár dôvodov, prečo som jeho fanúšikom . :-) Nikdy som nemala ICQ ani nič podobné, nepridávam sa do skupín ani nehrám hry, iba som takto v kontakte s ľuďmi, na ktorých mi záleží .

3 Mniška Mniška | E-mail | Web | 21. května 2011 v 12:28 | Reagovat

Nepopírám, že Facebook má svoje výhody, také jsem je v článku uznala. A pokud bydlíš v jiné zemi nebo prostě jen daleko od svých blízkých, pak určitě souhlasím s tím, že je užitečný, jistě, to jsem nejspíše v článku opomenula. Nicméně si stále stojím za tím svým názorem, protože spousta lidí komunikuje se svými přáteli ze sousedství prostřednictvím tohodle, což mi přijde absurdní. No, je asi zbytečné, abych se opakovala, proč mi tahle sociální síť není po chuti, vše je v článku. Ale jistě, nikomu nechci brát jeho názor a v tvém případě skutečně věřím tomu, že je to užitečné. Koneckonců uznávám některé ty výhody, které Facebook přináší, ale já osobně se bez něj v životě obejdu. :-)

4 Nebožka Nebožka | Web | 27. června 2011 v 18:28 | Reagovat

Docela s tebou souhlasím. Fejsbůček, jak tomu s radostí říkám, mám. Chodím tam převážně stalkovat ostatní, občas tam taky napíšu nějaký moudro. Dozvím se tam o lidech, co nebydlí tam, kde já, kde se co děje. . . Ale můj domov to není. Radši dám přednost skutečnému světu a životu. Ten je podstatnější.

5 amnestie amnestie | Web | 13. dubna 2013 v 17:35 | Reagovat

Já ho také mám a občas moudra také píši http://petr-boubel.blog.cz/1302/amnestie-naruby-2013

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama