Smysl a život

7. února 2011 v 19:02 | Mniška |  Truhla
avatar

Věřím, že existuje. Smysl života. Každý z nás ho tajně nosí v nůši svého srdce. Věřím také, že jsou někteří lidé, kteří tím, že na smysl života nevěří, kteří si ho neváží (sebevrazi, vrazi aj.), svůj smysl života zahodili, ale měli ho v sobě ukrytý už odjakživa. Nechci přesně říct, co je oním smyslem života, protože jedna jediná pravá odpověď neexistuje. Nemůže být. My lidé jsme všichni jiní, každý máme jiná přání, jiné priority, a proto musí být i smysl života nejeden.


Jsou lidé, kteří věří v život a myslí si, že jím mohou proplout, aniž by život nějaký smysl měl, že nemá důvod. Takže smysl života. Je jeho synonymem "důvod" života, "přání", "priority", "cíl"? Toto slovní spojení opět není jednoznačné, každý ho vnímáme jinak, proto je tak těžké o něm hovořit. A proto je tak krajně nebezpečné říkat: "Já nemám, nebo postrádám smysl života," neboť snad každý má své přání, každý někam směřuje, má své sny a po něčem touží. Jste si tedy ještě stále jisti, že život nemá smysl?

Je-li to důvod, to, proč tu jsme, lidé často věří, že je jím nějaký úkol, který musí vykonat a kterým byli pověřeni Bohem, přírodními silami, vesmírem, vodními vílami či jinými bytostmi. Pro mnohé je tím důvodem prostě Boží láska, někteří zase věří v reinkarnaci, jiní jen prostě tvrdí, že důvodem je láska jejich rodičů, kterým mají dělat v jejich životě radost, vždyť i to je důvod. Pokud bychom nahlíželi na život v obecnější rovině, můžeme se ptát po tom, proč vlastně život vůbec vzniká, má smysl, aby něco žilo? Nebo je to všechno jen náhoda? Hříčka přírody? Výsměch hvězd?

Je smyslem života tvůj sen? Přání? Touha? Vykonat něco pro svět, pro druhé lidi, nebo být třeba "jen" nápomocen své sousedce, rodině, či blízkým přátelům? Je možné mít i smysl života, který šeptá do srdce, aby si člověk za celý svůj život plnil svá přání; koupit si dům, založit si rodinu, vlastnit sbírku pohledů nebo mincí, či miliony párů bot.

A co kdyby to byl tvůj cíl? Přeješ si být slavnou zpěvačkou? A co třeba pracovat v zoo jako ošetřující a pomáhající zvířatům zajatých v kotcích? Směřuješ do vesmíru ke hvězdám a přeješ si směle zapojit se k týmu, jež poletí ve velké raketě na měsíc? Nebylo by špatné být ve světě uznávaným vědcem, vynalézt osobní zmrzlinovač, objevit život na jiných planetách nebo konečně rozluštit tajemství, kdo byl ve skutečnosti kupec Sámo.

Je to touha chtít nebo znát odpověď na otázku proč? Je to otázka povinností, úkolů, něčeho, co nás převyšuje? Na to vám nemohu dát odpověď. Vy každý ji znáte a třeba i tehdy aniž byste o tom sami tušili. Je to tajemství každého z nás, je to naše součást, která nás utváří jako celek.

Věřím, že můj smysl života je být nápomocna druhým lidem. Jestli je to pravý důvod mého bytí, to netuším, ale věřím, že ve svém životě nějakou roli musím sehrát a ne nedůležitou, ale to už je také na každém z nás, jak se k věcem postaví, neboť si myslím, že každý z nás v životě většího celku lidí má velkou roli. Záleží jen na vás, jestli se jí chopíte, jestli ucuknete a raději se stáhnete do stínu života anebo jestli vás požene touha podniknout něco velkého. Tu touhu mám, proto snad jednou vykonám něco, co bude přínosem. A nemusí mi to být předurčeno, mohu si sama vybrat, co to bude. Věřím i, že mým smyslem života je konec, který nastane, kdy povstanu před spravedlivým soudem, kde mi budou položeny otázky na to, jak jsem žila a jestli jsem žila svůj život správně. Budu posouzena, rozsouzena a případně potom budu moci žít dál a opět hledat svůj nový smysl života.

Můj smysl života má důvod, přání, úkol i cíl, a to, být moudrá, abych tak mohla snáze být ku prospěchu lidem, které mám ráda. Chci být dobrým člověkem, mít plnohodnotný život, ne, aby mi ho rozfoukal vítr, protože jsem nevědomky dělala jen to, co mi nakazují druzí, co chtějí jen pudy, ale ne můj rozum a srdce. Snad naplním i přání toho Nejvyššího.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 8. února 2011 v 16:03 | Reagovat

Nádherný článek, poslední věta mě moc oslovila a souhlasím s ní. Hledání smyslu života probíhá celý život. Můžeme tušit, ale život je o tom hledání. Proto je super, když nám někdo občas nastaví ukazatel - poukáže na naše dary a to, že bychom je měli lépe využívat ;-).

2 Vendy Vendy | Web | 8. února 2011 v 21:48 | Reagovat

Výborný článek a nádherné myšlenky. Některé podobné úvahy se objevují i v mém článku, třeba ten o proplouvání životem. Znám pár takových lidiček a je mi jich trochu líto. Ale, na druhé straně, jim to nevadí, ba naopak, vyhovuje. Takže pro ně to smysl života je.
Berry napsala, že smysl života je vlastní hledání své cesty. Taky má pravdu. Asi je v životě důležitější cesta sama, než cíl.
A taky si myslím, že smysl života je v nějaké tvořivé činnosti, nebo v pomoci jiným. Vlatně - dávání se.

3 Vendy Vendy | Web | 8. února 2011 v 21:49 | Reagovat

P.S. - Závěru tvého textu tleskám!

4 Pavel Pavel | 17. února 2011 v 14:53 | Reagovat

Jak jsem ti trošku odpověděl osobně na tenhle zamýšlejícíse článek, tak teď bych chtěl tu myšlenku ještě malinko rozvinout. Většina lidí asi žádný smysl života nemá, respektive nad ním nepřemýšlejí a prostě "žijí". Já osobně vidím smysl života v tom, že až budu, pokud tedy budu (člověk nikdy neví), již kmet s bílíma vlasama a vousama až k podlaze, tak se budu moct podívat do zrcadla a říct si: Nezoufej starče, to co jsi prožil a zažil přece za něco stálo a nebyl to jen promrhaný čas, snažil jsi se přistupovat k ostatním lidem tak, abys nikomu neublížil a snad i pomohl tam, kde bylo zrovna potřeba. Míval jsi báječné přátele, kteří ti dělali jenom samou radost a o které jsi se mohl v případě potřeby opřít, máš výjmečnou ženu a děti, které jsme vychovali tak, že z nich nejsou kriminálníci a dělají jenom dobro. Poznal jsi svět ze všech možných pohledů a byls na takových místech, o kterých tvý předci mohli leda snít... Již znáš celou řadu věcí a když se objevil někdo, kdo chtěl poradit nebo pomoct, nikdy jsi se mu nevysmál a rád jsi mu poradil a pomohl, i když o tu pomoc zezačátku třeba ani nežádal. Měls krásné zaměstnání a i když tě ostatní zrazovali, nikdy jsi nepřestal jít za svým cílem a protloukal jsi se dál. Nuže stařešino... Můžeš si s čistým svědomím říct, že tenhle svět opouštíš alespoň v takovém stavu, v jakém byl, když jsi do něj vstoupil a pokud je alespoň o malinko lepší, tím líp ale to už nechám posoudit ostatní a zvlášť pak toho chlapíka na obláčku, co má možná ještě delší vousy než já :) .Pomalu ulehám na postel, zavírám oči a říkám svá poslední slova: Myslím, že smysl mého života se naplnil... Via condios

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama