Moje kulturní prázdniny

12. února 2011 v 14:26 | Mniška |  Nový vítr
Avatar

Druhá půlka mého zkouškového období, tedy skoro asi měsíc, pro mě byla docela vegáč. Sice jsem se nevyhnula nějakému tomu čtení povinné četby do školy, ale i tak bych si troufla mluvit o tom, že jsem teď prožívala měsíční prázdniny, o kterých bych se chtěla zmínit, protože jsem v nich opět objevila kulturu, která mě nadchla ve své pravé, nestísněné kráse.


Už tu byla zmínka o tom, že jsem vyrazila do divadla Kalich na muzikál Robin Hooda. Našla jsem si na internetu dokonce i nějaké recenze na tento muzikál a zatím vše, co jsem doposud četla, byly pozitivní ohlasy, takže jsem si znovu radostně povzdechla, jakápak to pro mne byla čest, že jsem se zúčastnila tak dobře hodnoceného díla a vlastně i jednoho z nejlepších muzikálů této doby. A skutečně, doma se občas zaposlouchám do písniček z onoho muzikálu a musím říct, že tak činím velmi ráda, oživí to náladu, rozněžní srdce a donutí vás zpívat si se zpěvákoherci. Tím vším vás chci opět jen utvrdit v tom, abyste se zašli podívat také, je to příjemný a vskutku vynikající zážitek.

Tím ovšem mé kulturní zážitky zcela neskončily. Hned další týden jsem s dvěma kamarády navštívila ústecké divadlo, kde se zrovna hrála opereta Netopýr ("Nejslavnější opereta vídeňského krále valčíků" - tedy od J. Strausse). Mimo jiné mě velmi překvapilo, že jsem na jevišti spatřila i svého učitele zpěvu, a já ho tak poprvé viděla hrát a zpívat (ukoktaného advokáta). Kdyby někdo nevěděl, ačkoli jsem si skoro jistá, že většina z vás ví, co je opereta, pro jistotu jen stručně vysvětlím - opera a mluvené slovo. Šlo o vtipnou inscenaci a jeden velký podraz přítele hlavního hrdiny. Nebudu tedy vyprávět celý příběh, to bych zase přetahovala. Nicméně jsem zjistila, že ani opereta mi rozhodě nevadí a čiší z ní hromada umění.

O další týden později jsem zase byla pozvána do teplického planetária, což bylo velmi okouzlující! Měli jsme možnost vidět, co se dá na noční zimní obloze pozorovat, konkrétně jaká souhvězdí. Tomu bych ještě chtěla věnovat samostatný článek, takže momentálně nechci prozrazovat. Musím ale říct, že i planetárium je jeden obrovský kulturní zážitek, když nad sebou vidíte miliony (umělých) hvězd, ovšem tak, jako by byly pravé. Bohužel je však dnes velmi těžké zachytit astronomickou noc, tedy tak hlubokou a temnou, že se nad vámi skví toliko světelných očí, že v souhvězdí lze opravdu spatřit malované obrázky tak, jak je viděli třeba staří Řekové. Máte-li někdo přístup do Teplic, rozhodně jeďte, vstupné je opravdu nízké (5-10 kč) a za ten zážitek to rozhodně stojí a ještě se něco zajímavého dozvíte!

Včera jsem se zúčastnila reprezentačního univerzitního plesu UJEP. Co vám mám povídat! Domů jsem se vrátila krátce před čtvrtou hodinou noční (takže netekla teplá voda, brr!) a doslova a do písmene jsem protancovala dva páry střevíčků, dokonce jsem jednou byla nucena tancovat i bez nich. Opravdu jsem hlavně tancovala s chlapci, tancovala, tancovala a tancovala a ještě bych klidně tancovala dál, klasické tance, latinskoamerické (které mám nejraději), ale nevyhli jsme se ani disku, kde se hrály zejména starší písničky. Jinak moderní diskotéka se tam nacházela také, ale jelikož na dnešní remixy, technickou hudbu apod. moc neslyším (ani mí kolegové ne), nezdrželi jsme se tam dlouho. Dvě sklenice mé oblíbené Piňa Colady, jednu sklenici Sex on the beach, můj doprovod a spolužačka to rozjížděli v mobilním kasinu (ve třetím patře kulturního domu, ale nebojte se, hrálo se jen o umělé peníze, baráky s rodinami jsme neprohráli) a hlavně tančili, přičemž jsem byla překvapená, když jsem na pódiu uviděla svou učitelku zpěvu, která mě učila asi tři roky před dvěma lety. Strašně jí to šlo, viděla jsem ji takhle zpívat poprvé. Jinak spolu s dalšími čtyřmi lidmi jsme vytvořili skupinku, takže jsme byli povětšinou spolu. Měli jsme možnost podívat se na módní přehlídku společenských a svatebních šatů a uvítací program školy, neboť právě slaví svých 20 let. Ples byl vynikající a já doufám, že ještě letos budu mít možnost se ještě nějakého zúčastnit. Slyšela jsem o tom, že i naše Filozofická fakulta bude nějaký pořádat, takže dychtivě čekám na další zmínku a informace, které by to potvrdily a snad se jej také účastním.

A dnes jedu do divadla, přátelé. Jedu na Hoffmannovy povídky, čili operu od J. Offenbacha. Opět do ústeckého divadla, kde bych měla znovu spatřit svého oblíbeného učitele zpěvu. Zuby si brousím i na lístky muzikálu My fair lady, rovněž v ústeckém divadle. Bude to trochu problém vzhledem k tomu, že se představení odehrává o školní dny, musím tedy doufat, aby ji v březnu nějak rozumně přesunuli na víkend, protože bych velice ráda šla. Když už jsme u toho plánování, naše rodina má v úmyslu jet do pražského divadla Broadway na muzikál Kat Mydlář, příběhy pražského kata. Doufám tedy, že mě nebude až tak mocně škola zaměstnávat, abych si to nenechala ujít.

Co se dál týče kultury a mých prázdnin, přečetla jsem pár knih a teď bych se ráda začetla do knihy o antickém Řecku, čistě z vlastního zájmu, dokud mě zase nedožene povinná četba. Konečně jsem také napsala povídku na téma Padající hvězda do každoročního projektu, o němž už jsem se na sblogu párkrát zmínila a se kterou bych se ráda zúčastnila nějaké povídkové soutěže, případně povídkového workshopu. Hodlám to prubnout na Festivalu fantazie, kam bych o letní prázdniny chtěla jet. Letos už jsem totiž opět prošvihla Pragocon 2011, snad si to vynahradím tím Festivalem fantazie. Mimochodem jsem byla i inspirována článkem od Vendy a znovu se prokoukávám filmy Pána prstenů po nocích.

Shrnutí tohoto vyčerpávajícího článku je asi takové, že se mi velice zalíbil kulturní život. Když se to tak vezme, historie je také kultura, je ale něco podstatně jiného, když jí studovat musíte, než když si dobrovolně zajedete třeba na zámek, což bych klidně i jela Inspiruje mě k tomu i jeden pořad v televici. O všední dny dopoledne občas sleduji na ČT 1 starou soutěžní hru O poklad Anežky české, kde soutěžící prokazují své znalosti z historie a odehrává se to vždy na jiném hradě nebo zámku. Tak hádám s nimi. No, a pozítří už mi začne krutý režim a kultura zase půjde trochu stranou. Bude pro mě asi těžké zase se ponořit do učení po takovém pěkném lebedění. Zato vy si udělejte chvilku a zajděte občas do divadla nebo do planetária, uvidíte, že vám to zpříjemní život a pak už si jen budete říkat, že na světě jsou přeci jen krásné věci, které i když třeba mohou být pomíjivé, přece jsou a i ta jejich existence nám jistě postačí k tomu, aby nás to potěšilo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 12. února 2011 v 17:37 | Reagovat

Při čtení tvého článku jsem se přistihla, že ti tak trochu závidím. V dobrém slova smyslu. Krásné zážitky ti budou ulpívat v paměti ještě hodně hodně dlouho!
Muzikálová a vůbec divadelní éra. A taky dobrý výběr... na Robina Hooda jsem taky slyšela chválu, takže - opravdu to může být skvělý muzikál. I když, od doby Draculy mi připadá, že další písničkové pokusy muzikální mi trochu splývají - podobné melodie, podobné texty. Liší se jen obsahy...(Vzpomínám, že po shlédnutí Draculy jsem hodně hodně dlouho poslouchala písničky z onoho muzikálu, tak dlouho, a tak často, až jsem se je naučila zpaměti a zpívala s nimi. Samozřejmě, doma, žejo...)
Plesy jsou taky parádní zážitek, když se vyvedou. Když nejde jen o to, opít se a zabít večer. Budou fotky?
Piňa Coladu jsem dosud nepila (žalostné nedostatky), můžu být ráda, že jsem ochutnala aspoň Mojito...
Užila sis toho měsíce prázdnin opravdu dobře. Divadelní představení, opereta, návštěva planetária, hvězdy, ples a knihy.
Občas to chce změnu. Tobě se zadařilo!
(Mimochodem, o Katu Mydlářovi jsem taky slyšela docela chválu!)
K pořadu O poklad Anežky české - taky jsem ho občas sledovala a myslím, že otázky byly leckdy záludné a dost těžké. Soutěžící si svouji zlatou cihličku (či co to bylo za odměnu) opravdu zasloužili. A soutěž byla zajímavě zpracovaná, Marek Eben je vlastně zárukou kvalitní zábavy nebo kvality vůbec... to, že se soutěže odehrávaly na různých zámcích a hradech, je taky skvělý nápad.
A přitom - jde o obyčejné věci. Vždyť lístek do divadla se dá pořídit. Sice není nejlevnější, ale zase do divadla se nechodí každý den... :-D :D

2 Vendy Vendy | Web | 12. února 2011 v 17:39 | Reagovat

P.S. trochu jsem poupravila můj článek o Desateru - totiž těch deset bodů nemělo sloužit jako návod k dodržování, ale jako výstraha - pokud se v tom někdo poznal, má nejvyšší čas začít se sebou něco dělat a změnit se!
Ale jsem ráda, že jsi mi napsala takový komentář, protože skutečně se můžou najít lidičky, kteří to pochopí jako návod k myšlení a chování. Jen to ne! :-?  8-)

3 Berry Berry | Web | 12. února 2011 v 20:28 | Reagovat

Jé, já ti závidím. Do konce února mám mírně perno. Chtěla jsem jít na koncert (acapella, spirituály,...), ale z časových důvodů musela zrušit. Proto ti přeju volno a ten čas, jak jsi využila :-). Tak snad to teď není ve škole příliš hrozné (bude :-D).

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 13. února 2011 v 10:01 | Reagovat

Děkuji vám, jste tak přející. Přiznám se, že Draculu jsem neviděla a vcelku mě to mrzí, upíři jsou taky moc fajn :) A ano, myslím, že se dá ples také užít velmi dobře i bet zpití do němoty, člověk by na to přeci měl mít nějakou vzpomínku. A vůbec, bez alkoholu se jde taky bavit. Piňa Colada i ten druhý koktejl, co jsem pila, jsou sladké, což je něco pro mě, navíc bych řekla, že v tom ani není ten alkohol pořádně cítit, moji drsní spolužáci Adamové prohlásili, že je to pití pro holky. Jo, maj pravdu, je, ale já přece holka jsem, ne? :D prostě pokud toho v sobě nemáš víc, tak to s tebou nic nedělá, je to spíš vyloženě na chuť. Ano, nějaké fotečky přidat můžu, i když jsem jich teda moc neudělala, jenom opravdu pár, ale mohu.
Taky souhlasím s hodnocením Marka Ebena, je takový kultivovaný, prostě kvalita sama o sobě :)

5 Berry Berry | Web | 13. února 2011 v 19:45 | Reagovat

[4]: Hele, konečně někdo, kdo říká, že alkohol nemusí patřit k zábavě a je jen na chuť. Škoda, že nejsi má vrstevnice jen...

6 Bastera Bastera | Web | 17. února 2011 v 0:19 | Reagovat

[5]:[4]:Souhlasím, mě stačí troška jen na chuť nepotřebuji se svíjet smíchy jen po třech vodkách :D
Jinak moc Ti to přeji, já teď našla kamarádku s kterou taky krásně žijeme kulturně, škoda, že teď přijdu o Zlaté úhoře i Mnoho povyku pro nic. Na Robina Hooda bych taky šla, ale je to trošku mimo moje finance :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama