Já, Luna

31. ledna 2011 v 20:11 | Mniška |  Pergamen a brk
Aff

Jsme odvrácenou tváří slunce. Jsme tichem a tmou a chladnou temnotou. Kdo se toho leká, prchne do peřin nebo někde v teple přičichne alkoholu. Kdo však strachem pohrdá, kdo ve tmě vidí zázraky, pojďte se mnou, ukážu vám poklady.


Mým druhým jménem je Luna. Zastupuji Slunce na Zemi, když pospíchá zahřát vše živé na druhou stranu zemské tváře. Má mnoho práce a samo ví, jak na něm závisí veškerý život. Také je svým posláním zcela vytíženo a je svou zodpovědností až příliš zatěžkáno. Úkol Slunce je však velmi obtížný, proto ustanovilo mne, svou sestru, abych v jeho nepřítomnosti na čas vládla obloze a snažila se lidem svítit na cestu. Ví, že nevládnu takovou silou jako ono a že nejsem schopna vydávat onu oslnivou zář, proto se mi snaží vypomáhat a propůjčuje mi alespoň trochu ze své krásy, kterou zrcadlím k Vám na Zemi.

Hlídám Vás. A hlídám hvězdy. Jsou mé ovečky a já jejich pastýřka. Jako drobné světlušky snaží se být také nápomocny jako lampionky, které k nám nahoru občas posíláte se svými přáními. Dívame se na Vás z velké dálky a pokoušíme se Vás lidi chápat. Snažíme se zjistit, co znamená láska, jak vypadá radost, proč pojmenováváte některé hvězdy jako souhvězdí a dáváte jim Vaše jména. Proč, když jedna z mých hvězd zahyne, radostí vydechnete a vynášíte svoje přání. Ptáme se proč mívá člověk strach, proč někteří dělají ostatním, co sami nechtějí. Proč zaměňujete lásku s žalem a smutkem a proč ničíte to, co samotné je pro Vás užitečné. To nepochopíme, dokud tak neučiníte Vy sami. Snad do té doby pro Vás budeme i nadále inspirací a romantickou scenérií, tajemnou mlhovinou a Vy sami se začnete ptát, proč Vám ve tmě svítíme tak málo...

Vaše volání k nám jsou silná, slyšíte i naše slova?

Jsme tím, čím chcete, abychom byli. Nahradili jste nás umělým světlem v ulicích, ale i přesto Vám chceme cestu osvětlovat dál ve chvílích, kdy nevíte kudy dál. Díky za to nečekáme, chceme jen Vás znát, nemůžeme však se sklonit k Vám, když Vy sami sebe neznáte a nevíte, co to všechno znamená...

Co Slunce nevidí, vídám já. Když Slunce nevidíte, vídáte nás, chcete však?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 31. ledna 2011 v 21:07 | Reagovat

Tohle se ti moc povedlo...takové dojemné...Hrozně se mi líbí přirovnání "Hvězdy jsou mé ovečky a já jejich pastýřka." K zulíbání, klaním se =)

2 Naru Naru | Web | 31. ledna 2011 v 22:08 | Reagovat

Krásné, tohle určitě bude v mém žebříčku Témat týdne.

3 Vendy Vendy | Web | 31. ledna 2011 v 23:17 | Reagovat

Nádherný text. Jsi zase ve své kůži, je to hned poznat! Už začátek je hvězdný. Stejně poetické jako tvoje úvodní slova (uvedena i na sblogu...)

4 Berry Berry | Web | 2. února 2011 v 17:16 | Reagovat

To je úžasné, úžasné pohlazení po duši. Uklidňující, milé, zamyšlení hodné. Děkuji ti za to.

5 Mniška Mniška | E-mail | Web | 4. února 2011 v 18:26 | Reagovat

Děkuji vám mnohokrát všem, jsem velice poctěna tím, že se vám to tak líbí. Téma noční obloha je skutečně vděčné téma. Miluji noc a její poklady. Ještě jednou moc děkuji všem!

6 Bastera Bastera | Web | 10. února 2011 v 13:33 | Reagovat

Nádherně napsané, výstižné, krásné, tajemné, romantické :)

7 Přítel Přítel | 11. února 2011 v 9:26 | Reagovat

Wooow, tal tohle je prostě nádhera. Asi se zamiluji :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama